Zatracení Švýcaři, Roman Janoušek, Michal Doktor, radní v Kocourkově a zkažený vtip
Nevím jak vy, ale pro mne zatím vrcholnou událostí letošního politického léta není ani Obamova návštěva v Moskvě, ani nový zvací dopis 29 Pragováků. Je jím šetření švýcarské policie s následným zmrazením kont Romana Janouška a včerejší zpráva, že švýcarská prokuratura dodala dokumenty, zásadním způsobem objasňující “privatizaci” Mostecké uhelné! V tomto se k mému úžasu (či úděsu, to teprve musím zjistit) naprosto shoduji s modrým kladečem písmen ve zmodralých Lidovkách – Danielem Kaiserem…
O Švýcarech můžeme říci, že země hodinek a bankovního tajemství už ani zdaleka není, co bývala. Pokud jde o hodinky, můžete kousky od těch nej nej značek jako IWC, Omega nebo Tag Heuer koupit třeba na Aukru za 1500 Kč, samozřejmě jako čínskou kopii, a zrovna tak je to s bájným švýcarským bankovním tajemstvím. Je rovněž, díky mezinárodnímu tlaku, v drtivém výprodeji. Zejména co se českých vykuků týče.
Protože uvedené dva příklady – Janouška, s 600 miliony (zlé jazyky mluví o třech miliardách), a severočeských “uhlobaronů za státní peníze” – nejsou jediné kauzy, které kdysi mlčenliví Švýcari do Čech v poslední době naprášili. V běhu je, podle mých informací, ještě minimálně jeden velký případ. Všechno z iniciativy dnes už vstřícných Švýcarů. Vstřícných zejména tehdy, když nějaký nový zbohatlík z Východu není připraven poskytovat údaje, které oni požadují, a hraje buď mrtvého brouka, nebo – jak prý se stalo v onom třetím případě – se z nich takový nokokvašený Cresus snaží dělat blbce, tedy chová se jako zbohatlík v Čechách…
Ne všude mají pochopení pro chlapácké moresy, ani když jde o stamiliony či miliardy, jsou totiž zvyklí na to, že bohatství není poukazem na věčnou imunitu před zákonem, ale spíše určitým závazkem. Závazkem ke společnosti jako celku.
Nebudu teď dál rozpitvávat případ Romana Janouška a jeho vazby na primátora Béma, ani popisovat příběh privatizace za peníze náš všech. Jednak bych mlátil prázdnou slámu a opakoval věci všeobecně známé, jednak o tom nevím víc, než jsem zjistil ve veřejně dostupných zdrojích. Spíše se zaměřím na to, co tyto zprávy znamenají pro nás, obyčejné smrtelníky a daňové poplatníky.
Přiznávám – v dokonalé naivitě – nejdříve jsem si pomyslel: „Hosana! Konečně spadla klec a rozkrádání v Čechách, k jehož šetření se téměř bez výjimky nemají místní policajti, budou provádět alespoň občas ti zahraniční!“ A pokud bude znejistěno ukládání peněz ve Švýcarech, kde začali informovat dokonce sami, pak někde jinde v Evropě bude hodně těžké hledat koutek pro nakradené miliony a miliardy. Snad si poté noví zbohatlíci řeknou – pozor, budeme se muset začít chovat už nikoliv jako pouliční lapkové, ale aspoň jako loupeživí rytíři. A veřejné kasy nebudou mít tak fatální oubytě, což by se v nastálé krizi mohlo hodit…
Tahle naivita mi nevydržela ani 24 hodin. Poté jsem viděl televizní rozhovor, tedy spíše reakci nového ekonomického experta ODS, následníka po politickém nebožtíkovi Vlastíkovi Tlustém, Michala Doktora. Úžasný člověk a selfmademan jak z amerického snu. Je nejvyšším ekonomickým guru momentálně nejsilnější strany, a to všechno s pouhou maturitou! Keynes, Stiglitz a spol. jistě trnou, kdy tenhle borec konečně dodělá vysokou školu, protože potom si u výboru pro udělování Nobelových cen za ekonomii už ani neškrtnou…
No nic. Držme se podstatných věcí a bulvár přenechme Lidovým novinám. Pan poslanec Doktor komentoval, či spíše trhal na kusy nápad sociálních demokratů pro nový volební cyklus – totiž prokazování majetku nad určitou hranici. Dodejme, že návrh značně bezzubý, protože se týká jen majetku nově nabytého po datu účinnosti tohoto zákona! A pan poslanec- expert si skutečně nebral servítky! Prý šikana, zlovolná šikana to bude, postavení právního řádu na hlavu, když někdo bude mít povinnost prokazovat, kde k penězům přišel a jak k nim přišel, udavačství pokvete jedna radost, atd. atd.
Celou dobu jsem čekal na jediný rozumný argument, proč moje žena, já a 5,5 milionu ostatních, kteří jsme v zaměstnaneckém poměru, musíme platit daně z příjmu fyzických osob, z kteréžto povinnosti není úniku, a tyto od nás vydřené peníze pak lidé jako pan poslanec Doktor přeposílají třeba na dálnice, které s jejich blahosklonným svolením stavíme dvakrát dráže než v Německu, aby ti, co z toho neuvěřitelného předražování profitují, mohli tento svůj profit v klidu užívat, tedy pokud náhodou nenaštvou švýcarské bankéře nebo policajty!
Soudný čtenář dávno tuší, že jsem čekal marně! Říkal jsem si: „Proč?“ Copak ten ekonomický expert všech ekonomických expertů nevidí široký úsměv na tváři jistého úhlavního politického nepřítele, který v minulé funkci vydával jistý profesní časopis a jehož tajemnice, jistě neoprávněně a bez vědomí svého šéfíka, navrhla zástupci jisté firmy, řekněme na výrobu bobulí, že mu zajistí osobní audienci, pokud si bobulová firma zamluví inzertní prostor? Proč? Protože tento vidlácký i ostatní ještě vidláčtější způsoby hrabání prachů v Čechách, díky panu poslanci Doktorovi vůbec nemají dny sečtěny! Holt když jde o prachy, je i největší nepřítel bratr…
V Čechách se tedy nejspíš nic měnit nebude. Pokud tomu ovšem tenhle ctihodný expert bude po volbách moci zabránit. Protože jde přece o základní porušení práv. To, že v daném případě jde o ještě základnější porušení rovnosti před zákonem, tedy rovnosti podílet se na státních výdajích podle svých příjmů, je panu poslanci-expertovi zřejmě úplne jedno! On prostě ví, že Romany Janoušky by ponižovalo, kdyby měli prokazovat původ svých peněz. Nechť je prokazováno jim. Srba s potěšením děkuje z kriminálu! A my ostatní plaťme, a to i přes to, že ony primitivní vidlácké metody skutečně začínají mizet! Samy od sebe.
Naši hraboši, pardon ctihodní podnikatelé typu mosteckých uhlobaronů, se totiž stávají kocourkovskými. A z nás dělají Kocourkov. Kocourkovští, ti opravdu mazaní, už totiž dávno mají jinší triky. Nechtějí nic riskovat.
Tu prý jeden z nejlukrativnějších nájemních pozemků v zemi pro otevírání různých hostinských zahrádek a podobých atrakcí svěří za velmi malý roční poplatek jisté nadaci! V jejímž čele stojí, no … řekněme příbuzná kocourkovského radního. Co by kdo neudělal pro ušlechtilé cíle?
Jinde zase extra chytří kocourkovští vynalezli inženýringovou společnost. Na tom by nebylo nic extra, kdyby ovšem každý trochu větší stavebník v Kocourkově nebyl klientem této inženýringovky, pokud tedy opravdu chce stavební povolení. Ona totiž všechno zajistí, předjedná, zařídí. Jinak? No jinak je to problém. Stavebník, byť sebešikovnější, prý zapomene tohle a támhle a to víte, zákon, ten je třeba dodržovat. A lhůty také…
Nebo jiný kocourkovský filuta prý rozhoduje, naprosto košer, o veřejných zakázkách. Žádné losování po karlovarsku! Ovšem, souhrou náhod tam jistá firma vždycky dělá poměrně velkého subdodavatele. I když tam pošle třeba jen dva chlápky opírající se lopatu, tak prý vždy své udělá a dodá přesně a včas. A hlavně za hodně.
Tak takhle prý to dávno už dělají kocourkovští. Například. Ti už by pana poslance Doktora rozhodně nepotřebovali. Ani kdyby je stokrát naprášili švýcarští policajti… Oni totiž Švýcarsko, natož s děravým bankovním tajemstvím, vůbec nepotřebují. Oni v klidu zaplatí daně! Jen přirozeně toho, co v Kocourkově rozkulačí, když z toho musí platit ještě daně – považte – musí být mnohem více, než když operuje Roman Janoušek! Bohužel.
Už chápete, proč říkám- zatracení Švýcari? Protože až místní vidláci obecně dohoní ve své sofistikovanosti kocourkovské, nebude nám rozpočet rozhodně stačit už vůbec na nic. A tím se dostávám k druhé části rozhovoru pana poslance-experta, totiž k jeho názoru, že nutně musí být v příštích rozpočtech ořezány sociální výdaje! Prý to takhle dál nejde a rozpočet to všechno neutáhne.
Jasně, jak by mohl utáhnout řebíčkování, Janoušky i kocourkovské, co platí daně! Považte – platit daně, a z nich ještě financovat socky? No, kdo to kdy viděl, když peněz se nedostává. My občané-poplatníci sice trpíme maniakální představou, že státu odevzdáváme daň z každého svého výdělku i každého svého nákupu proto, aby z toho následně stát platil nám všem ty nejpotřebnější výdaje. Poslanec-expert to ovšem vidí jinak. Sociální dávky a potřebný výdaj? Zdravotní ošetření a potřebný výdaj? Nebo jakýkoliv výdaj, který jde k občanovi ze státní kasy, tedy tomu, kdo tu kasu naplnil? Ale kdepak! To je maniakální představa!
Ten správný společný výdaj není ani omylem platba většinovému poplatníkovi. Nýbrž poplatníku vybranému. Přece už staří Římané říkávali – co je dovoleno Jovovi, není dovoleno volovi! Na dálnice, dvakrát tak drahé, musí zbýt! A na kocourkovské take! A prokazovat?!! No to už vůbec ne! Ale to už jsem psal. Prostě podle poslance-experta je šetřit třeba. Na nás všech.
Pokud by někdo v tomhle článku viděl jednostranný útok na pravici a lacinou levicovost, nechť vydechne a mlčí. Návrat Michala Krause do vysoké politiky, operace pana Bendy v orgánech severočeských nemocnic, a pan Bušina, toť úrodička posledních dnů, která mě štve minimálně stejně jako pan poslanec-expert Michal Doktor!
A ten zkažený vtip? No, ve finanční komunitě se vykládal před časem vtip. Nepříliš úsměvný. Proč prý v ČR nelze rychle zavést euro? No, protože mocní zatím nevědí, kde jim při zavedení eura vymění kačky ze strožoku za eura! Stále více si myslím, že bohužel nejde o vtip… Ostatně – i tak je tohle léto mimořádně neveselé. Právě jsem v bedně slyšel, že jaksi ztráty při posledních povodních mohly být daleko menší. Kdyby byl na severní Moravě dokončen system včasné výstrahy elektronických sirén. Vláda na něj loni dokonce odklepla, ale nakonec nedala peníze! Ani se neptám, co na to poslanec–expert.
Foto: Michal Doktor
