Země zázraků

Dnes, dne 30. července 2013, jsem jako obvykle nasedl do auta a vyrazil k budování kapitalismu dle banksterského modelu. Na rádiu mám naladěnu Fleischmannovu Frekvenci 1, a tak dostávám po ránu vždy standardně scestnou dávku zpráv pro ovčany. Jsem tedy po ránu zvyklý na kdejakou slátaninu, kdejaký nesmysl a zprávy o ničem, a nemělo by mne překvapit už skoro nic.

A přesto. Po pár kilometrech mě potěšila komentátorka, když mi radostně sdělila, že dle nejmenovaných bankovních analytiků nejmenovaných bank ukončila Kalouskova Česká republika definitivně svůj hospodářský pokles, přestala být v krizi a nastartovala cestu k blahobytu. Okamžitě mne zaplavil pocit úlevy, a to takové, že jsem se málem po…..

Začal jsem pozorně sledovat okolí s tím, že někde u nájezdu na pražský městský okruh určitě zahlédnu Perníkovou chaloupku, Babu Jagu, Jeníčka a Mařenku. Proč by ne? V téhle mediálně zfetované zemi není nic nemožné. Tady lze prodat i eskymákovi ledničku, a nikdo ani nemrkne. Natož aby hejbnul zadkem a zprovoznil vlastní systémy osobní finanční sebeobrany a sebezáchovy.

Evropská ekonomika je šestý kvartál po sobě v poklesu, čínský čtyřválcový motor jede na tři válce, dluhové a fiskální problémy jižní Evropy eskalují, a nacházejí následovníky v půlce latinské Ameriky, Indie brzdí ještě více než Čína, reálná ekonomika USA dezintegruje, Japonsko páchá rituální finanční sebevraždu, celý Západ se dusí v rekordní nezaměstnanosti, rostou ceny komodit včetně ropy, klesají výnosy z podnikání, klesá koupěschopnost, rostou daně, předluženost kam se podíváš, klesají prodeje automobilů všude (a to až o 40 % meziročně – kdo ví, jak výkon autobusinessu významně koreluje s vývojem ekonomiky, ví své i o perspektivě ekonomiky ČR), ale v našich bankách existují klouzci, pro které není problém tvrdit, že globalizace začíná za českými hranicemi, že to, co se děje v Německu a na evropských i jiných trzích se nás (exportní ekonomiky) netýká a že jsme jakýmsi ostrovem pozitivní deviace, ekonomických zázraků na rozkládajícím se eurohnoji, jehož management mnoho mluví, ale kromě valení daňových výběrů do kufrů vyvolených bankéřů a spekulantů nic k ukončení krize a zamezení sociálních bouří po celé Evropě po léta nečiní. Což by nikoho už nemělo překvapit, protože EU a její zázraky se týkají jen zcela specifického, zákony a penězi chráněného zlomku procenta z těch cca 500 milionů EU duší.

Na řešení strukturálních nerovnováh v Evropě nepřeložili EuroGoldmani stéblo přes stéblo, a tak se lze těšit na stejnou, ne-li řádově větší ránu, než jakou byly následky kartelové popravy Lehmana v roce 2008. Nejenže se problémy vedoucí k okamžiku Lehman neodstranily, ony byly systémovými bankami a kartelem centrálních bank (zdravím „zlatou“ a deficitní ČNB) posunuty o level výše, na úroveň globální systémové krize. Abstrahujeme-li od demence, pokud neodstraňujeme příčiny havárie ve vlastním domě, asi je totální destrukce domu záhodná a v plánu.

U sousedů teď Anděla Lutonská potřebuje klid na „práci“, je pár týdnů před volbami, ale na obzoru už silně dýmá a chrlí popel „německý“ Popocatépetl – Deutsche Bank, světový šampion ve sportu zvaném deriváty, šedá ekonomika a podvod všeho druhu. Bouchne, a změní evropskou krajinu politicky-korektně zřejmě až po německých volbách, tedy na podzim.

Že se nespecifikovaní analytici nespecifikovaných bank opakovaně hrubě mýlí a/nebo záměrně uvádí v omyl věřící ovčany je jedna věc, horší je, že tito podvodníci/hlupci (nehodící se škrtněte) spravují vaše vklady, a jak zde již bylo naznačeno, od 1. srpna 2013 vaše peníze vlastní drazí bankovní investoři. A to je též pohádka – ale taková ta severská, nelaskavá, plná bolesti a strádání. Pohádka o stříhání ovcí.

Díky, Micheli, děláš boží práci. Murdoch by se nemusel stydět.


P.S.: “Run for the Hills Now, I’m Doing It.” (Utíkejte z finančních trhů jako o život, dělám totéž) bilionář Jim Rogers, v televizi CNBC.com dne 20. Července 2013

P.P.S.: Global European Anticipation Bulletin (GEAB), leap2020.eu : “Historians will certainly consider the 2008 crisis as a warning shot before that of 2013.” (Historici budou jednou jistojistě považovat krizi roku 2008 jako varování před krizí roku 2013).

“– end 2013, financial impact: collapse of financial markets especially in the US and Japan. Banks can no longer be saved by the states and BAIL-Ins are put in place;

end 2013 / 2014 spreading to the real economy: The financial impasse causes / reveals a major world recession and the reduction of international trade;

2014, social impact: The economic deterioration causes unemployment to explode, in the United States the dollar’s decline lowers the standard of living, riots mushroom everywhere;

— 2014 political crisis: the governments of the most affected countries are under fire for their handling of the crisis, forced resignations and early elections are expected, if not coups;

— 2014-2015, international management of the crisis: together Euroland and the BRICS impose a new international monetary system and lay down the basis of new global governance;

— 2015: The least affected regions have exited the crisis definitively;

— 2018: It will take the United States, the United Kingdom and Japan five years to purge themselves of the crisis with, ultimately, a greatly reduced standard of living and a considerable loss of global influence (resulting from their refusal to participate in the re-casting of global governance on new bases)."

Komentujte

Chcete-li přidat komentář, přihlaste se viz Přihlášení.
  Odebírat  
Upozornit na