Penzionovaný generálmajor Antonio Taguba, který v počátcích irácké okupace sloužil deset měsíců v Kuvajtu, ve svém prohlášení řekl, že Bushova administrativa spáchala válečné zločiny a tím položil základ pro možné obvinění.
V roce 2004 vydal Taguba tajnou zprávu s detailním popisem zneužívání vězňů v Abu Ghraibu. "Tagubova zpráva" ve svém závěru žádala, aby si pentagonské vedení vzalo ze zprávy poučení, a aby se snažilo dodržovat při výsleších Ženevské konvence.
Taguba odešel v roce 2007 do důchodu a později obvinil pentagonské vedení, že mu odchod do důchodu nařídilo z důvodu "přílišné horlivosti" při kritice armády. Ve světle probíhajícího vyšetřování tzv. ostrých vyšetřovacích metod Kongresem a u příležitosti nedávného článku kongresmana Dennise Kuciniche, ve kterém obviňuje prezidenta Bushe mimo jiné ze schválení mučení a žádá jeho odvolání, nabízíme všem k úvaze poslední Tagubovo prohlášení:
K porušeným zákonům a zničeným životům
Generálmajor Antonio Taguba, ve výslužbě
Generálmajor Taguba vedl oficiální vyšetřování armády ve věci mučení vězňů ve věznici Abu Ghraib. V květnu 2004 podával o svém vyšetřování zprávu Kongresu Spojených států.
Zpráva popisuje většinou neznámé lidské osudy vězňů. Líčí, co se s nimi dělo v našich věznicích poté, co nejvyšší velitel a jeho podřízení schválili režim mučení. Ty příběhy nejsou popsány jen slovy. Jsou vypáleny do těl a duší vězňů pro zbytek jejich života. Naše národní čest byla pošpiněna nedůstojným a nelidským zacházením, jakého se těmto mužům dostalo z rukou našich vyšetřovatelů.
Profily těch jedenácti bývalých vězňů (žádný z nich nikdy nebyl obviněn, dokonce jim ani nebylo sděleno, proč byli zadrženi), jsou tragickou a hrubou připomínkou všem, kteří tvrdí, že mučení je někdy obhajitelné. Prostřednictvím zážitků těchto mužů z Iráku, Afghánistánu a z Guantanáma se nám otevírá celý rozsah škod, kterými tato protizákonná a neslýchaná politika poškodila jak americké instituce, tak hodnoty, na kterých byla tato země budována, a které armáda, zpravodajské služby a právní instituce měly podle své přísahy chránit.
Ve snaze přivodit těm lidem co největší utrpení byly ohnuty zásady vládní politiky tak, aby bylo možno odmítnout Ženevské konvence a armádní právní kodex. Konvence OSN proti mučení byla nevybíravým způsobem ignorována. A lidé, kteří mají léčit, profesionálové včetně lékařů a psychiatrů, porušili Hippokratovu přísahu a stali se spolupachateli ve způsobování bolesti těm, které měli podle této své přísahy chránit.
Po létech odhalení státními úředníky, médií a zprávami organizací pro lidská práva už nejsou žádné pochybnosti o tom, že současná administrativa spáchala válečné zločiny. Jediná otázka zůstává stále nezodpovězena, a sice zda ti, kteří nařídili toto mučení, budou obviněni.
Bývalí vězni, uvedení ve zprávě – každý z nich vede osamocený a nesnadný boj ve snaze znovu vybudovat z trosek svůj život – požadují odškodnění za útrapy, kterým byli vystaveni. Ti lidé potřebují psychickou, zdravotní a sociální pomoc. A také očekávají omluvu ze strany naší vlády.
Ale nejvíce ze všeho si zaslouží spravedlnost, jak je definována v mezinárodnch zákonech a v Ústavě Spojených států.
Stejně jako americký národ.
Převzato z Global Research
Physicians for Human Rights: Lékařské záznamy o mučení
McClatchy: Vyšetřování o vězněných na Guantanámu
Foto: zdroj
