Jdeme vstříc neštěstí. Je evidentní, že kopeme mezi sebou tak hluboké příkopy, že je jen otázkou času, kdy do nich začneme také padat. Kdo je jmenovitě vinen? Těžko říct. Každopádně nejvíce kopou kopáči z povolání. Ti, kdo mají nejvíce peněz, mají také nejvíce námezdních sil. Mašinerie propagandy ryje do našich duší hluboké brázdy nenávisti „k těm druhým“. Platíme si jí z části z našich daní a z části naší naivní vírou v kapitalismus jako systém maximálně možné svobody, spravedlnosti a pravdy. Za propagandu manipulací, lží a podvodů z daní platíme veřejnoprávní média a profesionální politiky.

Z naivní víry v tento druh „kapitalismu“ živíme armádu žoldnéřů privátních zájmů. Oč více je neznáme, o to více jim důvěřujeme. Mocným tohoto světa je však všechno málo, mají panický strach o své bohatství a svou moc. Neuměli by bez ní žít. Živit se jako dolních 99 % lidí? Nikdy. Nepřipadá v úvahu. Raději jako parazité obětují lidstvo, svého hostitele. Aby svůj podvod zakryli, aplikují heslo „rozděl a panuj“. Rozdělují lid na pravici a levici, Rusy a Ukrajince, komunisty a fašisty, křesťany a muslimy, Iránce a Iráčany, severní a jižní Vietnamce či Korejce. Štvou nás proti sobě, aby nám mohli lépe vládnout. Tratili snad někdy na některé z válek? Nikdy. Naopak. Válka je velmi dobrý byznys. Pro některé hrdiny metál, kolečkové křeslo nebo rakev, pro jiné nové území s armádou otroků. Jedněm přeživší postaví pomníky, druhým zámky, a celý proces začíná nanovo až do úplného vyhlazení.