Cena uzbeckého chána

2. září 2016

O tom,  jak se začne roztáčet boj o surovinové zdroje v Uzbekistánu po smrti Islama Karimova

Právě teď je vládnoucí třída Uzbekistánu paralyzovaná. Nikdo se nesnaží brát na sebe politickou odpovědnost, protože na Východě za ni často padají hlavy. Přesto je možných následníků do vlády dostatek, v první řadě prezidentovy dcery Gulnara a Lola, které budou muset vypracovat způsob soužití s několika favority svého otce – předsedou vlády Šavkatem Mirzijajevem, místopředsedou vlády Rustamem Azimovem a předsedou Služby národní bezpečnosti Rustamem Inojatovem. Obě sestry, které se už 12 let nesnášejí, se budou muset domlouvat. Osamoceně by snadno podlehly aparátčíkům, držícím v rukách řízení státu: v předchozích letech se uzbecká elita starala především o to, aby nedocházelo k přebírání moci podle principu následnictví. Zde mají původ četné skandály ve vládnoucí rodině, kde docházelo k útokům na Gulnaru.

Se stárnutím prezidenta byla jeho starší dcera Gulnara stále silněji obviňována z korupce, o což se staraly americké nevládní organizace. Mezi jejich sponzory se objevovalo i jméno spekulanta Sorose. Představitelé nadnárodního byznysu vyhlásili „lov“ na Karimovovu rodinu. Proč? Podstata spočívá v surovinových zdrojích Uzbekistánu, které už po dlouhé roky kontrolují USA a Čína.

Samotný Karimov v lednu 1994 sdělil, že jeho země má přes 750 druhů zdrojů minerálů, mezi nimi plyn, zlato, ropu, uhlí, měď, olovo, zinek, stříbro a další. V zásobách mědi, stříbra, olova, wolframu a zinku se řadí na jedno z prvních míst ve světě. V zásobách zlata stojí hned za Ruskem na druhém místě v zemích SNS. Má rovněž uranovou rudu v množství asi 55 tisíc tun, což ji řadí na sedmé místo ve světě.

Uzbecký plyn a jeho doprava plynovodem Střední Asie – Čína: zásoby dosahují 730 miliard kubíků. Zvláštní význam má unikátní Gazlijské ložisko na hranici s Turkmenistánem, se zásobou 500 miliard kubíků. V roce 2015 se dohodly Čínská národní ropně-plynová korporace (CNPC) a národní holdingová společnost (NHC) Uzbekněftěgaz, že zahájí výstavbu čtvrté řady uzbeckého dílu plynovodu k létu 2016. Harmonogram prací se ale nedodržel. Pro Čínu má uzbecký díl strategický význam, musí se spojit s už budovanou částí v Tádžikistánu. Zvýšit dovoz plynu ze Střední Asie až na 85 miliard kubíků Pekingu umožní také nová trať plynovodu procházející Turkmenistánem, Uzbekistánem, Tádžikistánem a Kyrgyzií.

Už od roku 2008 se Američané snaží uškodit energetické bezpečnosti ČLR. Prezident Karimov byl garantem dohod o plynu mezi Uzbekistánem s Čínou. USA mají dostatek nástrojů k sabotáži. O to víc, že se v posledních letech v zemi aktivizovala agentura IS, která soustavně verbuje bojovníky do Sýrie a Iráku. Karimov si byl vědom podobných snah USA, a proto v zemi blokoval činnost takových aplikací, jako je Skype, Viber a Whatsapp. Tajné služby Uzbekistánu zavedly totální kontrolu obyvatel navštěvujících mešity a medresy a politický islám je veden jako sekta a potenciální nebezpečí. Co dále?

Američané budou s Čínou bojovat až do konce jak v Uzbekistánu, tak i v jiných zemích Střední Asie. Svědčí o tom drzý teroristický útok v Biškeku na zastupitelství ČLR z 30. srpna. Sebevražedný útočník nechal vybuchnout auto s výbušninou vedle rezidence čínského velvyslance.

Země Střední Asie včetně Uzbekistánu jsou na rozcestí. Musejí provést poslední volbu mezi Západem a Východem, Ruskem a USA, Pekingem a Washingtonem. Uzbekistán je v SNS jednou z nemnoha zemí, která se vyhnula barevné revoluci. K pokusu o ni došlo v roce 2005. Neústavní akce opozice, tradičně podněcovaná americkými experty, byla nemilosrdně potlačena. Důležitou roli v tom sehrál Karimov a posloupnost vlády, kterou dokázal vybudovat. V Uzbekistánu existuje efektivní aparát bezpečnostních služeb a orgánů vnitra, takže jakékoliv protivládní akce nemají naději na úspěch.

Nebezpečná pro zemi může být hranice s Afghánistánem, kde se postupně spojují do jednoho hnutí Talibán a Islámský stát. Zde, v měkkém podbřišku Ruska, se tvoří nestabilní stavy. To vše jde na ruku Američanům, kteří se snaží Střední Asii už po dlouhou dobu odpálit.

Karimov vedl Uzbekistán od roku 1989, kdy se stal prvním tajemníkem ÚV KS Uzbecké SSR. Po celou dobu své vlády se vzdaloval Rusku, chtěl se spřátelit s USA a potom trvale lavírovat mezi Washingtonem a Pekingem. Nyní se prostor pro manévrování zúžil. Američané se rozhodli destabilizovat sousední Kazachstán a vsadili na územní spory  mezi Uzbekistánem, Kyrgyzií, Turkmenistánem a Tádžikistánem.

Autor článku je ředitelem Institutu strategických studií a prognóz Ruské univerzity přátelství národů (RUDN) a členem Izborského klubu.

Převzato z Izvestia.ru

 

0 0 hlas
Hodnocení článku
Platby

Líbil se vám článek?
Přispějte, prosím, redakci OM na č. ú. 2900618307/2010, nebo přes následující QR kódy.

QR platba 50 Kč

QR platba 50 Kč

QR platba 100 Kč

QR platba 100 Kč

Odebírat
Upozornit na
1 Komentář
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
fajt
fajt
5. 9. 2016 17:06