Českým lesům hrozí možnost pěstování monokultur nepůvodní douglasky tisolisté

MŽP souhlasí se zrušením legislativních opatření při její výsadbě

27. listopadu 2019

Ministr životního prostředí Richard Brabec předložil Legislativní radě vlády v říjnu 2019 takzvanou „invazní novelu“ zákona o ochraně přírody a krajiny. Již během meziresortního připomínkového řízení do ní však bylo na návrh Ministerstva zemědělství vloženo ustanovení, umožňující velkoplošné pěstování douglaskových monokultur [1].

Ministr Brabec chce v novele zbavit Ministerstvo životního prostředí a státní ochranu přírody kompetence hlídat (závaznými stanovisky k lesnickým plánům), aby nedošlo k nadměrnému a nebezpečnému zavádění nepůvodní douglasky v českých lesích mimo chráněná území [2]. Vzhledem k tomu, že v roce 2018 prosadilo Ministerstvo zemědělství douglasku do “zalesňovací“ vyhlášky jako meliorační a zpevňující dřevinu [3], by tato změna skutečně znamenala odstranění poslední legislativní překážky, která bránila ve velkém vysazovat stejnověké porosty douglasky tisolisté. Tou chtějí někteří lesníci nahradit hynoucí smrky [4].

Návrh invazní novely obsahuje i další škodlivé návrhy pro přírodu. Zrušení dalších kompetencí orgánů ochrany přírody při ochraně našich vod, které Richard Brabec odsouhlasil, by umožnilo nekontrolovatelné vypouštění mnoha nepůvodních druhů ryb. Zcela nepřijatelná je také navržená výjimka z povolovacího režimu kácení dřevin v ochranném pásmu vodovodu nebo kanalizace. Vzhledem k hustotě vodovodní a kanalizační sítě, které navíc často vedou pod pozemními komunikacemi nebo rovnoběžně s nimi, ohrožuje tato deregulace značné množství veřejné zeleně ve městech a obcích.

Přestože se douglaska pěstuje v Evropě již zhruba 150 let, stále není k dispozici dostatečná rešerše podrobných studií zabývajících se  dopady jejího pěstování ve Střední Evropě [5]. Z ekologického pohledu má pěstování douglasky významný dopad na lesní ekosystémy [6,7], houby, hmyz a případně i ptáky, především pokud je pěstovaná výhradně nebo ve velkém zastoupení na rozsáhlejších plochách. K největším škodám z hlediska ochrany přírody dochází, když douglaska plošně zarůstá paseky a dosavadní bezlesí [8]. Z jiných zemí Evropy je nově doloženo i riziko jejího invazního chování [9]. Stávající zkušenosti z jižního Německa navíc ukazují, že její odolnost vůči zlomům a vývratům během vichřic není větší než u smrku, který měla nahradit [10].

Na ministra Richarda Brabce v této věci naléhavě apelují také další odborné organizace jako například Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu (SZKT) [11], Český svaz ochránců přírody (ČSOP) [12] a společným dopisem spolu s Hnutím DUHA další ekologické organizace – Česká společnost ornitologická, Koalice pro řeky, Beleco, Děti Země a Calla [13].

Obavy z navržených změn zasílají občané přímo ministrovi životního prostředí Richardu Brabcovi prostřednictvím webového formuláře [14]. Žádají ho o stažení tohoto škodlivého návrhu z Legislativní rady vlády a přepracování tak, aby neobsahoval změny, které negativně ovlivní naše životní prostředí.

Jaromír Bláha, expert na ochranu lesů z Hnutí DUHA, řekl: „Invazní novela měla zabezpečit naši krajinu před šířením invazních druhů, ve skutečnosti ale ochranu naší krajiny v řadě případů ještě více snižuje. Vyzýváme ministra Brabce, aby z Legislativní rady vlády tuto novelu stáhl a před dalším projednáváním z ní odstranil pasáže, které jdou proti jejímu smyslu nebo s účelem novely vůbec nesouvisí, jako třeba snížení ochrany stromů ve městech. ”

Poznámky:
[1] https://apps.odok.cz/veklep-detail?pid=KORNBANEWTVL

[2] Zákon o ochraně přírody a krajiny stanovuje, že orgán ochrany životního prostředí vydává závazná stanoviska k lesním hospodářským plánům a zákon o lesích stanovuje, že Ministerstvo životního prostředí vydává závazná stanoviska k oblastním plánům rozvoje lesů z hlediska zavádění geograficky nepůvodních druhů lesních dřevin. “Invazní” novela z této kompetence zcela nesystémové a účelově vyjímá douglasku tisolistou a modřín. Přitom Ministerstvu životního prostředí ukládá závazek ochránit krajinu před rizikovým šířením nepůvodních druhů mimo jiné i  opatření Národního akčního plánu adaptace na změny klimatu “Metodicky sjednotit využívání geograficky nepůvodních druhů dřevin v max. podílu do 20% porostní skladby, které se nechovají invazně a nekříží se s domácími druhy (zejména modřínu a douglasky)”.

[3] https://zachranmelesy.cz/cs/clanky/tiskove-zpravy/nova-zalesnovaci-vyhlaska-je-dulezity-ale-jen-dilci-nedostatecny-krok

[4] např.: “Jakožto přínosná dřevina může být vhodnou náhradou za smrk na vhodných stanovištích v nižších nadmořských výškách, zejména v oblastech, kde dochází k chřadnutí smrku.” Zdroj:  http://www.silvarium.cz/lesnictvi/drevinou-roku-2014-je-douglaska-tisolista

[5] Schmid M., Pautasso M., Holdenrieder O. 2014. Ecological consequences of Douglas fir (Pseudotsuga menziesii) cultivation in Europe. Eur J Forest Res 133, 13–29

[6] Fagúndez J. 2013. Heathlands confronting global change: drivers of biodiversity loss from past to future scenarios. Ann Bot 111 (2), 151–172

[7] Peterken, G. F. 2001. Ecological effects of introduced tree species in Britain. For. Ecol. Manage. 141, 31–42.

[8] Felton A., Boberg J., Bjorkman C., Widenfalk O. 2013. Identifying and managing the ecological risks of using introduced tree species in Sweden’s production forestry. For Ecol Manag 307, 165–177

[9] Carrillo-Gavila, M. A., Montserrat, V. 2010. Little evidence of invasion by alien conifers in Europe. Diversity and Distributions 16, 203–213

[10] Albrecht A., Kohnle U., Hanewinkel M., Bauhus J. 2013. Storm damage of Douglas-fir unexpectedly high compared to Norway spruce. Ann For Sci 70 (2) 195–207

[11] http://www.szkt.cz/images/stories/dokumenty/2019/Oteven_dopis_ministrovi_P_-invazn_novela_final.pdf

[12] http://www.csop.cz/index.php?m_id_old=1000&m_id_akt=8628

[13] http://www.hnutiduha.cz/sites/default/files/publikace/2019/11/2019_11_21_dopis_brabec_invazni_novela.docx

[14] https://zachranmelesy.cz/cs/chceme-lesy-ne-plantaze-pane-ministre