Jak obstát v globální konkurenci?
Klíčovým selháním – a rizikem pro budoucnost – Západu v rostoucí globální konkurenci je vztah mezi státem a soukromým sektorem.
Klíčovým selháním – a rizikem pro budoucnost – Západu v rostoucí globální konkurenci je vztah mezi státem a soukromým sektorem.
Kontrast mezi Pekingem a Washingtonem je v mnoha směrech překvapující. Mé nedávné přestěhování z „rozvojového“ zpět do „vyspělého“ světa působí jako stěhování z centra řítícího se pokroku do muzea.
Růst „hrubého národního štěstí“ (na rozdíl od hrubého domácího produktu) je oficiálním cílem bhútánského krále a vlády. V kombinaci s celkem neporušenou himalájskou krajinou a budhistickou kulturou přispívá rétorika bhútánského krále k dojmu, že Bhútán je rájem na zemi. Jedná se o více než pouhou rétoriku?
Rychlý hospodářský růst podobně jako hospodářská krize nám ubírá na spokojenosti. Důvodem je pocit nejistoty.
Úspěch na čínském trhu je rostoucí měrou možný pouze na základě určitého společného zájmu mezi Západem a Čínou. K dobré strategii a taktice v tomto směru pomůže překonání několika zastaralých mýtů.
Krátit veřejné výdaje a zvyšovat příjmy ke stabilizaci veřejných financí se dá různými způsoby. Politické strany a experti s politickými ambicemi se často omezují na východiska, která politiky příliš nebolí, a na dílčí řešení, kterými se lze vymezit proti politické konkurenci. Strategických návrhů oproštěných od politického kalkulu je nedostatek.
„Líní pobíračí sociálních dávek“ a škrty sociálních programů jsou u nás oblíbeným tématem nejednoho politika a občana. Plošné škrty sociálních dávek se však mohou společnosti a nakonec i státu prodražit – třeba růstem kriminality a počtu bezdomovců a dětí bez zaopatření.
Šanci prosadit se a zbohatnout v Číně poprvé v historii zažívá až generace narozená v posledních třiceti letech. Nároky na úspěch postupně vytlačují tisíciletou tradici pokory mezi čínskými rolníky. Jaký bude dopad?