Zajímavostí je, že přijetí nového zákona o chudých předcházela poměrně dlouhá diskuse nahoře o tom, co chudobu způsobuje, nakonec dospěli k závěru, že za svou chudobu si mohou sami lidé. A to znamená, že se jim nemá co pomáhat všemožnými dotacemi a vytvářet více či méně snesitelné podmínky pro život. „Jsou líní, zlí a nekontrolovatelně se množí jako králíci, postrádají jakékoli ctnosti, a proto jsou chudí“…
Legalizované pirátství a první koncentrační tábory pro civilisty
Genocida Indů A pak Britové odešli za hranice svého ostrova, a ať už přišli Angličané kamkoli, všechny národy byly vystaveny genocidě. Indie byla vystavena genocidě a loupeži, která nemá obdoby. Britové vše prosadili chladně ekonomicky – hned od prvního dne své vlády prostřednictvím Východoindické společnosti začali zvyšovat daně, což vedlo k prudkému zbídačení obyčejných Indů. …
Ano, jejich díla byla vybrána a schválena určitými lidmi, aby sloužila účelu oslavy anglické aristokracie, stejně jako byla díla vybírána ve Svazu, aby sloužila opačnému účelu – zmenšovat zásluhy ruské aristokracie. Faktem to však zůstává. Oni a všichni ostatní „dělníci anglického pera“ tak kryli zemi vrahů, zemi banditů, zemi pirátů, zemi lupičů, zemi lichvářů. Anglie si vydělávala na živobytí těmito „půvabnými“ způsoby, které se umně a vytrvale skrývaly pro celý svět pod maskami čestných, slušných, pracovitých lidí, kterými Angličané nikdy nebyli.
Nedávno jsem někde zahlédl, že se kdesi opakuje film o političce, jejíž jméno bylo nahrazováno přezdívkou „Železná lady“. Jaký k ní ale byl skutečný vztah Angličanů, těch prostých? Máte možnost se o tom něco dozvědět. A také proč je ostudou myslícího člověka, když miluje takové politiky a hlavně jejich politiku.
