Jak šlapou české noviny
Zde najdete odpověď na české mediální mlčení a lhaní. Jmenované firmy investovaly do Armstronga milióny kvůli reklamě. Nyní je jejich investice slušně řečeno v háji a je třeba z prozatímního stavu věcí vytřískat, co se dá…
Články autora: Václav Umlauf
Církve v politických nedbalkách
Pro církevní hodnostáře je zcela přirozené být pravicový. Pro věřící už mnohem méně.
Pojídači lidu
„Což nevědí všichni, kdo páchají ničemnosti, kdo jedí můj lid, jako by jedli chleba, ti, kdo Hospodina nevzývají, že se jednou třást budou strachem?“ (Ž 14,4)
Kdo seje vítr, sklízí restituční bouři
Slovo zloděje zametajícího vlastní korupční kauzy nemá smysl, tolik k politickým slibům vládní koalice.
Má smysl hlídání elektroměru v baráku bez střechy?
Seděli jsme se známými na jedné vesnici a pozorovali, jak jsou místní lidé suroví k vlastním rodákům. Všichni kupují ve zdejším megakvelbu a právě jim zavřeli zdejší pekárnu. Ta pekla chleba a rohlíky. Necpali do chleba posypovou sůl a jiné svinstvo; dělali jej ručně, s láskou a s fortelem, tak byl výsledek o něco dražší. Jenže lidé myslí jako Klaus a další neoliberálové v médiích, takže slušnost zkrachovala.
Třicetiletá válka dnes
Válka mezi Izraelem a Palestinci trvá od roku 1946, což výrazně překračuje Třicetiletou válku, během níž se vraždili katolíci a evangelíci v Evropě. Zajímavé je propagandistické užití klíčových náboženských symbolů. To dnes u nás fedruje hlavně fundamentalistická náboženská pravice. Jde o nebezpečnou hru, v níž riskujeme, že se mentálně či totalitně vrátíme o tři století nazpět.
Frenemies*
Největší hrozbou pro USA na Blízkém východě je stát Izrael, a to zcela oficiálně. Američané přiznali, že hlediska špionáže představuje Izrael zdaleka největší blízkovýchodní nebezpečí pro zájmy USA. Jeho špionážní aktivity v USA jsou třetí v pořadí, hned za Ruskem a Čínou.
Blízkovýchodní paradox
Debakl demokracie: Útisk křesťanů odsouzen ruskými komunisty, jeho viníci podporováni „křesťanskými“ politiky Západu…
Evropa na rozcestí
Poslední vývoj evropské integrace jde směrem k zajímavé frašce, v níž se mixuje neoliberalismus a řízené hospodářství marxismu. Německo souhlasilo na poslední schůzce v Bruselu s tzv. „solidaritou“ a „dohodou o růstu“, čímž se myslí placení individuálních bankovních dluhů skrze daňové poplatníky. Těch se ovšem nikdo neptá, jestli s tím souhlasí nebo ne.