Čína mlčí o příčinách a následcích největší technické katastrofy země ze dne 12. srpna v přístavu Tchien-ťin. Výbuchy pokračují a obyvatelé spontánně protestují. Mimovolně se nabízejí paralely s Černobylem – nejen kvůli utajování, ale také ohledně rozsahu tragédie. Co v Číně explodovalo?
První dva výbuchy ze středy večer byly zaznamenány jako zemětřesení o síle třetího stupně podle Richterovy stupnice. Při pohledu z vesmíru je oblast v okruhu 3 km od epicentra spálená jako od napalmu, čínští blogeři srovnávají situaci s atomovým bombardováním.
Výbuchy pokračovaly v sobotu i v neděli a nikdo nevysvětlil, co se děje. Škody se odhadují na miliardy jüanů. Na parkovišti nedaleko od skladů shořelo přes 5 tisíc nových aut. Sídliště vzdálené 800 metrů od místa je zcela zničené.
„Nevím, co to u nich bouchá,“ řekl Pravdě.ru Viktor Ivanov, předseda ruského svazu chemiků. „Jsou tam tři sloučeniny: kyanid sodný, kyanid draselný a kyanid amonný. Všechny se užívají v chemickém průmyslu k výrobě plastů a v metalurgii k získání stříbra a diamantů, znamená to, že jsou široce využívané. Jsou to nebezpečné věci, ale samy o sobě explodovat nemohou. Nejspíš se tam skladovaly i látky výbušné. O nich dosud nic neříkají. Pokud se smíchají tři nebo čtyři chemikálie, nikdy se neví co z toho bude. Může to být cokoliv.“
Podle oficiálních údajů ze 17. srpna se počet mrtvých po výbuších zvýšil na 114 osob, 70 je nezvěstných. Podle agentury AFP přišlo v neděli k radnici asi 400 lidí žádat informaci o nezvěstných příbuzných, poskytnutí ubytování lidem bez střechy nad hlavou a o znečištění terénu.
Podobné „spontánní protesty“ – to je velká vzácnost v Číně, kde je všechno podobné organizované. Ale tentokrát policie manifestanty nerozhání, uvádí AFP.
Situace je velmi složitá – cituje portál Global Times čínského premiéra Li Kche-čchianga a Tchien-ťin není výjimečný případ ohledně nedostatků a likvidace posledních živelných pohrom.
Jiný čínský zdroj China Daily uvádí, že „mnohé otázky zůstanou bez odpovědi“. Zejména ta, z jakého důvodu se vyskytla nová sídliště tak blízko chemických skladů? Proč jejich obyvatelé nevěděli o existenci takového nebezpečí?
Proč logistická firma – majitel skladů, v nichž došlo k výbuchům, mnohokrát překročila povolené množství nebezpečné látky – kyanidu sodného? Čtvrt čajové lžičky – je pro člověka smrtelné – může se s vodou sloučit na kyanovodík, který je ještě nebezpečnější – tvrdí specialisté.
Na tyto otázky dosud neexistují odpovědi, což vede k různým „konspiračním teoriím“, praví se v článku. Čínský web Binhai vysvětluje, že opravené sklady společnosti Rui Hai International Logistics zahájily činnost za 6 měsíců od prvních prodejů bytů v sídlišti. Sklady byly určeny na manipulaci s chemikáliemi.
Limit pro skladování kyanidu byl 10 tun, ale skladovalo se 700 tun, přitom v sousedství byly přítomny silně oxidační látky, jakými jsou dusičnan draselný, karbid vápenatý a síra. Podle názoru webem oslovených odborníků se látky skladovaly velmi ledabyle a na volném prostranství. To je nepřípustné.
Hlavní potíž je v tom, že se v Číně výroba chemikálií v posledních letech neustále zvyšuje, zvyšuje se i jejich dovoz a Čína uzavírá mnoho kontraktů na budoucí období. Jenže jejich spotřeba prudce klesá a tím se silně zvyšují zásoby. Skladují se při porušování zásad bezpečnosti, vysvětluje příčinu překračování limitů pro skladování web China Chemical Industry News.
V celé kauze může hrát roli i kmotrovství. Blogeři přišli na to, že syn bývalého velitele policie přístavu Tchien-ťin byl hlavním akcionářem ve společnosti Rui Hai. V Číně je obvinění z korupce časté. V paměti je případ smrti pěti tisíc školáků při zemětřesení v roce 2008 v jihozápadní provincii Se-čchuan, kdy jejich smrt způsobilo zhroucení nekvalitního zastřešení a nekvalitních desek. Případ se ututlal.
„Tchien-ťin je jedno z největších měst centrální Číny,“ řekl Pravdě.ru Pavel Kamenov, vedoucí výzkumný pracovník Institutu Dálného východu Ruské akademie věd, náměstek vedoucího Centra ekonomických a sociálních studií Číny, kandidát politických věd. „Nejsou žádné příznaky, o co se může jednat – zda jde o teroristický čin nebo něco podobného. Myslím, že je to katastrofa průmyslového charakteru, výsledek ignorování zásad bezpečnosti pro skladování takto nebezpečných látek ve snaze o úspory. Myslím, že následky mohou být rozsáhlé, obětí musí být více.“
„Číňané mají problémy s ekologickým povědomím,“ řekl Pravdě.ru Michail Karlov, docent školy orientálních studií Fakulty světové ekonomiky a světové politiky VŠE. „Mají území kontaminované a silně zničené v okruhu 3 km. Je to takový malý Černobyl. Evakuace nezačala hned, státní správa zřejmě zcela nepochopila co se stalo. Myslím, že rozsah může být větší, než se nyní uvádí, protože se informace blokují. Čína je velmi zkorumpovaná země. Není to ani dobře ani špatně, pro podobný totalitní režim je to normální. To, co je naordinováno jedněm, neplatí pro druhé, pokud mají napojení na státní orgány.“
Převzato z Pravda.ru
Překlad: zajoch
14 comments on “Co vybuchlo v Číně 12. srpna?”
..V paměti je případ smrti pěti tisíc školáků při zemětřesení v roce 2008 v jihozápadní provincii Se-čchuan, kdy jejich smrt způsobilo zhroucení nekvalitního zastřešení a nekvalitních desek….
To mi přijde trochu přitažené za vlasy. Opravdu 5.000 školáků ? Kolik škol muselo spadnout ? Kolik bylo ostatních obětí ? Deseti-statisíce ?
„Zemětřesení v S’-čchuanu bylo silné zemětřesení, které 12. května 2008 v 06:28:04 UTC (14:28:04 hod. místního času) zasáhlo čínskou provincii S’-čchuan s epicentrem asi 1 550 km jihozápadně od Pekingu. Otřesy byly citelné až v Pekingu, Šanghaji, Hanoji a Bangkoku. Zahynulo při něm více než 60 000 lidí.
Zemětřesení mělo sílu 7,8 až 8,0 stupně Richterovy stupnice. Příčinou ničivých následků byla nejen síla zemětřesení, ale i výjimečně dlouhá doba trvání otřesů – 2 až 3 minuty hlavní vlna a následujících 72 hodin 52 menších dotřesů.
Kvůli tomuto zemětřesení se zřítilo mnoho škol v oblasti a následně se v Číně zvedla vlna protestů, protože vláda řádně neprošetřila kvalitu materiálu staveb.“
https://cs.wikipedia.org/wiki/Zem%C4%9Bt%C5%99esen%C3%AD_v_S%E2%80%99-%C4%8Dchuanu_2008
Jiné zdroje uvádějí až 80 tisíc obětí.
…mnohokrát překročila povolené množství nebezpečné látky – kyanidu sodného? Čtvrt čajové lžičky – je pro člověka smrtelné – může se s vodou sloučit na kyanovodík, který je ještě nebezpečnější – tvrdí specialisté. …
… Tak, že jsou kyanidy jedovaté (dokonce T+) je dost známé. Ale že se dokážou slučovat s vodou na kyanovodík… zaostávám, viditelně zaostávám. kdysi na to byla potřeba kyselina, dnes už stačí voda.
…v sousedství byly přítomny silně oxidační látky, jakými jsou dusičnan draselný, karbid vápenatý a síra… Dusičnan draselný je oxidační činidlo, Karbid vápenatý a síra ne-e. „Je problém být oxidační látkou, když jako prvek žádný kyslík neobsahuji“ sdělila důvěrně reportéru bulvárního plátku „Sun“ paní Síra. Pan Vápenatý naopak připustil, že když mu kape na karbid (nemusí to být přímo slaná voda, i když tvrdil, že ji má radši), tak prostě ssss-syčí rozkladným šššš-těstím. dále pan Vápenatý uvedl, že on sám je povahy mírné, kdežto plod jejich vzájemné lásky s paní Vodou – Acetylen, je povahy vznětlivé, spíše však výbušné. Když ho znečistí některé látky, údajně ani nečeká na Kyslíka, nebo Jiskru a hned vybouchne. Je to prostě divoch.
Nedívala bych se na novinářské informace tak přísně. V článku jsou údaje, které nejsou pro odborníky přesné, ale je tam uvedeno, že se skladovalo ledacos a není známo co všechno. Takže mohly být například přítomny výpary nějakých silných kyselin, tedy ve výsledku vodou zředěné kyseliny. Karbid snad není tak mírný jak píšete, ale je vysoce hořlavý, o divokosti acetylenu není třeba pochybovat, každý jej zná. Mne zarazila ještě jedna věc, kterou nekritizujete, a to je čtvrt čajové lžičky látky sestrerské k cyankáli. Smrtelné množství snad má být pod 1 gram. Není čtvrt čajové lžičky hodně? Ovšem asi jak pro koho. Je známo, že lidé pracující s kyanidy si na ně natolik zvykli, že měli potíže, když z takového zaměstnání odešli. Jednalo se hlavně o kyanovodík.
Informace jsou neúplné, vlastně mohou být zcela vycucané z prstu. Může to být průmyslové neštěstí zrovna tak, jako například sabotáž. Na jiném webu jsem se dočetla, že v tom městě je hlavní čínské počítačové centrum, takže kdo ví.
Pokud někde ve světě udeří zemětřesení o síle 8 Richterovy stupnice, nikdo nevykřikuje, že za škody může vláda. Ale když jde o Čínu tak je to jiné.
a co kdyby Čína a Rusko si našli v SSA své vězně svědomí a disidenty, kteří dobře ví zač je toho v kapitalismu loket – jen ať mi neříkají, že mezi těmi desítkama milionů chudých a kapitalisty ždímaných na kost by se nenašel nový Luther King, či jiný nadějný odborář a zastánce skutečných lidských práv. ..)
Zajímavé vysvětlení nabízí Pjatkin: http://leva-net.webnode.cz/products/otazky-a-odpovedi-v-v-pjakina-ze-dne-17-8-2015/
díky za upozornění, a opět mluví pan Pjakin o evropském chalífátu
ciste technicka poznamka v clanku nie je nic konkretne, cize vsetko vycucane z prsta, nejaky pisalek si na hoteli tolko buchal hlavu o stenu az toho bolo na A4,
cize vsetko treba brat s rezervou…
zajochu, přísný? Jenom se směju formulacím. Je z nich zřejmé, že autor(ři) prachmálo chápou o čem vlastně píší, a elegantně míchají věci dohromady. Bohužel, bez ladu a skladu. Kozultují s oborníky, a potom nejsou schopni jejich slova ani přepsat bez vlastní deformující tvořivosti.
Takže: sem tam nějaký ten výpar silnější /raději minerální/ kyseliny dá zase jenom sem tam nějakou molekulu plynného kyanovodíku. A ta se projeví jako lehký hořkomandlový zápach. na otravu to nestačí, na masovou už vůbec ne. Ale nikdo neřekl, že ve skladišti se nenacházelo také pár tun vhodných kyselin. Nějaká lehce okyselená voda se zde míjí účinkem. „Čajová lžička“ se někdy používá v anglojazyčných zemích jako objemová míra 1 Tea Spoon = 5ml. Odtud může pocházet i informace o čtvrtině čajové lžičky. Nevím z hlavy jak si gravimetricky stojí kyanid sodný, nebo draselný, ale 1,25ml nebude zvlášť o moc víc než gram, dva. Věc mne nijak neznervozňuje, jsem rád, že autor nezatl sekyru o několik řádů jinam. Určítá menší odolnost proti působení kyanidů a kyanovodíku je možná. Jenže člověk ani další organismy se určitě nestanou nijak zásadně rezistentní.
…“ Karbid snad není tak mírný jak píšete, ale je vysoce hořlavý,“… Je mi líto zajochu, není. I když ikonky na obalu dávají za pravdu Vám. Ikonky ale směřují k acetylenu. sám karbid bez přítomnosti vody těžko přesvědčíte, že by měl vzplanout. Přichází na svět v žáru elektrického oblouku, takže nějaká sirka, zapalovač, nebo hořák… Ten největší výbuch dávám na vrub právě explozi acetylenu. Některé okolnosti tomu nasvědčují.
Dobré Viki. Co jsme si mezi sebou napsali svědčí o obecném přístupu ke skutečnostem. Váš – vyžadování přesnosti, můj – dost volný, který se projevuje i ve volných překladech. Volný pořeklad ale neměl být případ tohoto článku. A také v tom, že já chápu hořlavost karbidu i když je hořlavý až prostřednictvím toho co z něj snadno vzniká.
Vaše vtipná kritika, kterou zde nejsem poctěna poprvé, je mi milá a jistě přijde časem i další. Těším se. Už jenom moje občasné komické překlepy k ní dávají důvod.
Mějte se fajn a přeji i nadále vtipné klávesy.
Jo a ještě něco Viki. To, že novináři nechápou to o čem píší a nejsou schopni přepsat to co se jim řekne bez vlastní deformující tvořivosti jste napsal hezky a mohu potvrdit z vlastní zkušenosti. Proto je nutné vyžadovat od nich autorizaci článků.
tento rok sezona monzumov a tiez sezona vybuchov. najnovsie rachol municny sklad americanom pod zadkom na ich zakladni v Japonsku. co na to povie Pjakin, som zvedavy
http://aeronet.cz/news/video-mohutny-vybuch-na-vojenske-zakladne-usa-v-japonsku/
Pro masy se vymýšlejí uvěřitelná vysvětlení těchto výbuchů. Pro ty, kdo se však zajímají o geoekonomickou situaci a chápou věci v souvislostech jsou tyto výbuchy odpovědí na devaluaci juanu.
Velice zajímavé souvislosti uvádí v jednom ze svých rozhovorů finanční analytik s výbornými kontakty Jim Willie – https://www.youtube.com/watch?v=fWufe9jZCSg