Deklarace závislosti

Vedeni obavou o zachování perspektivy lidstva vyjadřujeme znepokojení nad tím, jak současná globalizující se kultura (civilizace) svou expanzí destruuje Zemi a ničí předpoklady pro život budoucích generací. Země člověku nepatří a člověk není přírodě nadřazen. Přesto dnes naše kultura nevratně pustoší velkolepé, miliardy let se formující dílo přirozené pozemské evoluce. Vyčerpává neobnovitelný přírodní kapitál Země, hubí miliony let staré organismy, rozsáhlé ekosystémy a rozvrací globální systém života. Likviduje přírodní podmínky, jež stály u zrodu člověka a s nimiž jsme dosud biologicky sourodí. Je načase přestat se samolibým obdivem ke všemu lidskému a kulturnímu, a naopak šířit obdiv a pokoru před fascinující evoluční uspořádaností Země, která je jediným možným hostitelským systémem kultury. Kořistnický přístup k přírodě, který byl kdysi užitečný pro rychlou expanzi lokálních kultur ve zdravé biosféře, musíme v éře globalizované kultury opustit. Žádný biologický druh včetně člověka, který vytvořil kulturu, není s to si podrobit přírodu. Genomy biologických druhů jsou nepatrným zlomkem evoluční moudrosti života a ani naše teoretické vědění nemůže pochopit jeho komplexitu. Kolébkou, domovem i hrobem člověka je biosféra, jíž se i lidská kultura musí podřídit.


Pokud nezmírníme konflikt protipřírodní kultury se Zemí, bude se obyvatelnost naší planety zhoršovat a celý lidský druh může vlastní vinou předčasně vyhynout. Ústředním motivem obecných intelektuálních úvah, jímž byl v antice údiv, ve středověku pokora a v novověku pochybnost, se nyní stává obava. Nové evolučně ontologické pochopení světa nás proto vyzývá, abychom uznali nepodmíněnou hodnotu přírody a na přírodě závislou, pouze instrumentální hodnotu kultury.

V souladu s výše řečeným zdůrazňujeme, že:

1. Pouze biosféra jako celek je nejmenším relativně autonomním systémem schopným dlouhodobého vývoje v čase. Všechny její subsystémy, jedinci, populace, biocenózy i kultura jsou dočasné a nesamostatné, existenčně závislé na tvořivosti a prosperitě biotického celku. Dokonce i harmonická výchova našich dětí předpokládá – vedle biologické matky – přítomnost neosobní matky přírody.

2. Příroda je obsažena nejen v našem vnějším prostředí, ale i v každém z nás. Jsme jedním z mnoha evolučně vzniklých a s biosférou dokonale sladěných druhů planety Země. Víme však i to, že jsme druhem výjimečným, jediným, který vytvořil kulturu, neboť v souladu se svým genomem zapálil ještě jednu evoluci, opoziční evoluci kulturní.

3. Kdysi nenápadná kulturní evoluce svou kořistnickou orientací, maskovanou blahobytem a šířením spotřební techniky, ohrožuje lidskou budoucnost. Kultura totiž není ani kultivace přírody, ani pokračování její evoluce jinými prostředky. Je umělým fyzickým systémem s vlastní vnitřní informací, jíž ale není informace genetická, nýbrž lidská kultura duchovní.

4. Duchovní kultura, pomyslný genom kulturního systému, není ovšem tak úchvatná a vznešená, jak se nám zdálo. Protože koření v lidském genomu a její dílčí složky dosud podléhají kořistnickému duchovnímu základu starých kultur, je druhově sobecká, omezená, krátkozraká. Pomáhá rozšiřovat kulturní systém, který planetu nenapravitelně pustoší.

5. Zejména v posledních třech stoletích jsme podlehli pokušení přednostně rozvíjet takové lidské schopnosti a síly, které produkují růst materiálního bohatství a světské moci nad lidmi i přírodou: chladnou symbolickou komunikaci, dílčí vědeckou racionalitu, ekonomickou kalkulaci. Výsledkem je globální, reprodukci přírody nepřizpůsobená technosféra.

6. V relativně krátké době jsme vyplenili snadno dostupné přírodní bohatství, zejména lesy, rudy a tekutá fosilní paliva. Planetárního rozšíření technicky rozvinuté kultury jsme ovšem dosáhli jen za cenu obsazení Země pro sebe; za cenu jejího poškození pro jiné živé systémy. Prostřednictvím nynější kultury jsme jedinou příčinou hromadného vymírání biologických druhů. Dokonce i my jsme druhem ohroženým vlastní kulturou.

7. Protože v celém kosmu platí zákon zachování látky a energie, kulturní bytí může vznikat jen rozbíjením struktury staršího bytí přirozeného. Rozšiřováním umělého kulturního bytí nebezpečně ubývá bytí přirozené, zaniká původní přirozená uspořádanost Země, s níž evoluce sladila i lidský organismus. Kulturní bytí, které nevzniká přirozenou pozitivní destrukcí přírody, nýbrž technickou destrukcí negativní, je nesvébytné a pomíjivé, s člověkem evolučně sladěné není. Příroda je nemůže ani začlenit, ani jeho evoluci bez člověka podporovat.

8. Kořistnický duchovní základ kultury (predátorské paradigma) šířený dnešní vědou, vzděláním a politikou je třeba nahradit vztahem respektu a úcty k přírodě, biofilním duchovním paradigmatem. Nekončící politické spory o správnost pravicové či levicové orientace politiky zastírají vážnost konfliktu kultury se Zemí, lidskou biologickou stálost a závislost na přírodě. Brání prosazení obratu kultury k její spolupráci s přírodou.

9. Zdá se, že přirozená evoluce také u člověka testuje zdařilost jeho biologické evoluční konstrukce. Testuje ji ovšem nepřímo, prostřednictvím lidského díla, tj. slučitelnosti funkcí i těla kultury s biosférou. Kulturní systém, který překročí pomyslnou mez přípustné zátěže Země, který bude příliš rozsáhlý a protipřírodní, nezávisle na své technické a informační úrovni spolu s člověkem nevyhnutelně zanikne.

10. Hostitelský systém Země může cizorodý kulturní systém tolerovat a dlouhodobě živit pouze za předpokladu, že také neživý systém kultury včas dosáhne zralosti, že bude, tak jako biosféra, růst jen kvalitativně. A to znamená záměrně přiblížit výměnu látek nynější kultury, nepřizpůsobenou přírodě, látkové výměně živých systémů. Jinak zbytečně brzy vyčerpáme přírodní suroviny a paliva, zamoříme planetu přírodě cizorodými odpady a produkty kultury.

11. V situaci, kdy nelze prokázat ani somatické, ani psychické zdokonalování člověka kulturou, nemůže být smyslem kultury pouhý růst výroby a spotřeby, pomyslný užitek, který neumíme definovat. Nemůže jím být problematický zisk, který neumíme spravedlivě rozdělit. Musí jím být zdraví a blaho lidí uvnitř zdravé biosféry. I když máme přirozené právo žít a přiměřeně se realizovat, tj. vytvářet a rozvíjet kulturu, její nynější útočnou strategii musíme korigovat. Pro blízkou i vzdálenou budoucnost potřebujeme zdravou a obyvatelnou Zemi.

Vyzýváme veřejnost k novému pochopení vztahu přírody a kultury, k opatrnosti před širšími a vzdálenějšími důsledky expanze lidského díla. Protipřírodní kultura sice pro technicky vyspělou část lidstva přináší dříve neznámý blahobyt, ale neodstraňuje chudobu, války, násilí a nerovnost. Ve svém celku působí jako nejmohutnější destruktivní síla Země. Čím více dnes globálně spolupracujeme, tím více přírodě ubližujeme. Protože kultura ničí to, co jsme nevytvořili, může zničit i všechno to, co vytváříme. Dnešní kulturu můžeme Zemi a lidské biologické podstatě přizpůsobit pouze tak, že k ní přistoupíme jako k umělé nebiologické struktuře s neadekvátní vnitřní informací. Biofilní přestavba kultury, která nás očekává, je proto výzvou pro všechny odpovědné lidí planety: pro vědce, politiky i řadové občany. Myslete, jednejte a rozhodujte s vědomím, že Země je jedinou obydlenou planetou v dosud poznaném vesmíru, že je vzácným vesmírným originálem, který nás i kulturu přesahuje a který nemáme právo zpustošit. Vraťme Zemi její posvátnost, její přehlíženou evoluční a informační hodnotu, její člověku nadřazenou subjektivitu. Vytvořili jsme sice mohutné technické prostředky a rozvinuté informační sítě, ale ztracenou přirozenou uspořádanost neživých i živých forem už ani přirozená evoluce znovu nevytvoří. Chceme-li na Zemi přežít, musíme přírodě včas moudře ustoupit. Epocha symbiózy kultury s přírodou leží dosud před námi.

Každým nadechnutím, každým douškem vody, každým soustem závisíme na zdravé, nezamořené Zemi.

Na formulaci textu spolupracovali: Antonín Bajaja; Bohuslav Binka; Petr Blahut; Etela Farkašová; Milena Fucimanová; František Houdek; Vladimír Choluj; Petr Jemelka; Ivan Klíma; Aleš Máchal; Vratislav Moudr; Gustav Rosa; Jiří Sedlák; Zuzana Škorpíková; Jan Šmarda; Gerlinda Šmausová; Pavel Trpák; Marek Timko; Emil Višňovský.

Podrobněji k těmto problémům Šmajs, J. Filosofie – obrat k Zemi. Praha: Academia 2008; Šmajs, J. Evolutionary Ontology. Amsterdam-New York: Rodopi 2008; Šmajs, J. Ohrožená kultura. Brno: Host 2011; Šmajs, J. The Threatened Culture. Prešov: Slovacontact 1998; Šmajs, J. Kultura pod ugrozoj. Novosibirsk: Akademija Nauk 2012; Šmajs, J. Potřebujeme filosofii přežití? Brno: Doplněk 2011.

Zdroj: Zvědavec

0 0 hlas
Hodnocení článku
Odebírat
Upozornit na
19 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Hox
Hox
18. 12. 2014 8:18

Jmenuje alternativní koncepce globalizace, jejíž podstatou je Koncepce sociální bezpečnosti. Článek je deklarace o blahých úmyslech, která popisuje stávající katastrofickou situaci, ale nenabízí řešení. K.s.b. nejenže popisuje problém, ale i pojmenovává prvotní příčiny současné globální systémové krize, ale i popisuje řešení a nabízí prostředky, za pomoci kterých ho lze dosáhnout. Nestačí totiž vědět CO chceme, hlavní je vědět JAK toho dosáhnout. Jinak to skončí efektem opičí pracky, jako už mnohokrát – „chtěli jsme to nejlepší a dopadlo to jako vždycky“, popřípadě „za co jsme bojovali, na to jsme i doplatili“… jednoduše bez gramotnosti v otázkách řízení a chápání příčinně-důsledkových vazeb… Číst vice »

Hox
Hox
18. 12. 2014 8:19

oprava, vypadl název příspěvku, začátek měl být
„Řešení už existuje a jmenuje se …

Jan Jančura
Jan Jančura
18. 12. 2014 8:34

S touto deklarací nemohu plně souhlasit, zdá se mi příliš „ideologicky přetížená“. Země je dynamický mechanizmus existující v nekonečném vesmíru. V historii vesmíru určitě vznikl a zanikl život na mnoha planetách, vlivem ničím neomezených vesmírných sil, což nemohl ovlivnit případný inteligentní život na nich. To samé platí o Zemi – síly neživé přírody na zemi a okolního vesmíru v její historii mnohokrát nechaly téměř zničit živou přírodu – ta se prozatím vždy vzpamatovala, přizpůsobila novému životnímu prostředí a dále vzkvétala. Stručněji řešeno – člověk prozatím nemůže živou přírodu úplně zničit – může zničit svou kulturu a při nejhorším sám sebe,… Číst vice »

Aleš
Aleš
18. 12. 2014 12:31

Řešením je zrušit globální kapitalismus, budovat socioekonomické koncepce nové, přijatelné pohledům pana profesora Šmajse. ABYCHOM MOHLY CHRÁNIT LIDI, MUSÍME CHRÁNIT PŘÍRODU A ABYCHOM MOHLY CHRÁNIT PŘÍRODU, MUSÍME UMĚT CHRÁNIT LIDI!!! Jedno bez druhého nejde.

jogín
jogín
18. 12. 2014 15:30

Malá díra v chápání situace- zemědělství je založeno ničení přírody a na porušování ekologie. Bezmezná „biofilie“ znamená návrat k luku a šípu. V tomto případě bude nutné odstranit víc než 99% druhu Homo sapiens. Takže odsud až pocuď.

Georgius z Raduně
Georgius z Raduně
18. 12. 2014 16:32

Jane Jančuro, díky za realistický pohled na ideologizované záležitosti s přírodou. Tobě, Aleši, děkuji za naznačené řešení. On totiž kapitalismus dovoluje ba nutí jedince řídit se heslem: „Starej se sám o sebe a urvi co se dá!“ Upřímní sprosťáci ještě dodávají návod, jak naložit s tím, co člověk urvat nedokáže. Takže na začátku musí být změna společenského řádu, jenž – a teď ať se pravičáci třeba zalknou – bude dávat jednoznačně přednost zájmům lidstva jako celku a tudíž aktivity „schopných“ jedinců jak se patří omezí v zájmu zástupů těch údajně „neschopných a nedospělých lemplů“. Jedině věda je nám schopna říci… Číst vice »

fajt
fajt
18. 12. 2014 16:42

njn, a co budeme dělat, když idealisti zase selžou a začnou znova nosit pivo darebákům . ..)

LF
LF
18. 12. 2014 21:15

Tak dlouho pasáček z legrace děsil občany, že jsou na obzoru vlci, až když se opravdu objevili, byl ponechán bez pomoci a rozsápán… Na ekologistické výlevy (a to ani na ty oprávněné) už skoro nikdo z obecné populace neslyší a můžete si za to sami, posledních 50 let jsou slyšet neustálé varovné a katastrofické anti-technologické prognózy, aniž by se fakticky cokoli v lidském životě měnilo. Hlavní problém je však jinde; ani omylem neexistuje žádný „zájem celého lidstva“. V zájmu nás, tedy Západu, je zachování naší životní úrovně, omezení porodnosti a snížení hustoty populace, k němuž dochází celkem „samovolně“ a při… Číst vice »

peter.
18. 12. 2014 21:31

Je pravda,že na základnej škole ma učili,že na zemi žijú 3 milirdy ľudí.A zásobárne (surovín)boli vtedy ešte skoro nedotknuté.
Dnes je nás tuším že už cez 7 miliárd a zásobárne sa vyprázdňujú.O zbytky v nich sa vedú vojny.Tak čo s tým? Je nejaké riešenie?

Béda
Béda
18. 12. 2014 21:38

LF, jenom pár poznámek než půjdu do hajan: 1) počet obyvatel na planetě stále roste a nezřízený konzum tažený ekonomickou nutností kapitalismu neustále růst a spotřebovávat aby ekonomika nezmrzla a byli uspokojeni věřitelé povzbuzovaný reklamným smetím způsobují, že omezené množství surovin v takto globalizovaném systému bude nedostatečné pro všechny. Proto vyjely SS po 11/9 za surovinami a jejich trazity jako kuře po flusu. Samozřejmě, že existuje společný zájem celého lidstva, kterým je PŘEŽITÍ. 2) upadající porodnost v tzv. „civilizovaném“ západním světě je navyšována přílivem migrantů z válečných zón „trvalé svobody“ a přijímáním ekonomických migrantů za účelem konkurenčního srážení mzdy místní… Číst vice »

Georgius z Raduně
Georgius z Raduně
18. 12. 2014 21:46

LF mimo jiné napsal: „Hlavní problém je však jinde; ani omylem neexistuje žádný „zájem celého lidstva“. V zájmu nás, tedy Západu, je zachování naší životní úrovně, omezení porodnosti a snížení hustoty populace, k němuž dochází celkem „samovolně“ a při zastavení imigrace během poloviny století dojde k redukci zalidnění na dlouhodobě udržitelnou úroveň“ a tím mne pobavil. Škoda, že se pro svůj věk už nedozvím, jakým způsobem se „my, tedy Západ s naší životní úrovní“ vyrovnáme s následky již začínajícího celoplošného „vaginálního bombardování“ ze strany muslimů. První neblahý a pravičáky posvěcený je případ Kosova. Tamější Srbové však před temným středověkem islámu… Číst vice »

LF
LF
18. 12. 2014 22:02

Béda + Georgius:
Jsou dva možné způsoby. Izolace, nebo válečný konflikt. Volil bych ten první.

Georgius z Raduně
Georgius z Raduně
18. 12. 2014 22:20

LF napsal

Béda + Georgius:
Jsou dva možné způsoby. Izolace, nebo válečný konflikt. Volil bych ten první.

Jenže EU je nastavena na „multikulti“ a tedy na budoucí válečný konflikt. Nejdříve na menší občanské nepokoje a války a pak na globální, poněvadž solidarita těch správných souvěrců je příkladná a nevěřící psy je nutno tak jako tak vyhubit.

peter.
19. 12. 2014 4:57

Georgius z Raduně napsal
První neblahý a pravičáky posvěcený je případ Kosova. Tamější Srbové však před temným středověkem islámu mají ještě kam

Izrael bude nasledovať.Dospel som k tomu tak,že som porovnal populačnú krivku Palestíncov s tou Izraelskou.Je to jednoznačné.

Aleš
Aleš
19. 12. 2014 8:16

jogín napsal

Malá díra v chápání situace- zemědělství je založeno ničení přírody a na porušování ekologie. Bezmezná „biofilie“ znamená návrat k luku a šípu. V tomto případě bude nutné odstranit víc než 99% druhu Homo sapiens. Takže odsud až pocuď.

Nejste ani zemědělec ani biolog a absolutně nechápete, jak moc se mýlíte. Z vás by měl radost nějaký Hitlerův pohrobek.

Aleš
Aleš
19. 12. 2014 8:24

Propagandistické výlevy pana LF jistě Stan nechává jako odstrašující případ nemyšlení či ba naopak velmi propracované agitace, na kterou slyší i lidé, kteří se i o sobě domnívají, že jsou levičáci. Rozumím, že v obojím případě netřeba komentovat, ale přeci jen asi po milionté druhé pro čtenáře, kteří na takové nálepky jako ekologisté slyší. Stáváte se obětí propagandy.

trackback
19. 12. 2014 18:06

[…] Kolik poprasku i v alternativních médiích způsobí vědecká práce profesora Šmajse a kolektivu vyúsťující v text Deklarace závislosti? […]

trackback
19. 12. 2014 18:30

[…] Kolik poprasku i v alternativních médiích způsobí vědecká práce profesora Šmajse a kolektivu vyúsťující v text Deklarace závislosti? […]