Golanské větrné mlýny

Kontrola Golan Izraelskymi Vojaky 13. února 2020 schválila izraelská vláda výstavbu větrné farmy. Na okupovaných Golanských výšinách je v plánu nejméně 25 turbín. O výstavbě bylo rozhodnuto několik dní poté, co tisíce obyvatel Golanských výšin protestovaly proti projektu zejména v lokalitě Majdal Shams.


Protože půda je mé tělo, a tráva moje vlasy

13. února 2020 schválila izraelská vláda výstavbu větrné farmy. Na okupovaných Golanských výšinách (vyhledávač Seznamu je uvádí jako součást Izraele, Google jako anektované území obývané Drúzy) je v plánu nejméně 25 turbín.

O výstavbě bylo rozhodnuto několik dní poté, co tisíce obyvatel Golanských výšin protestovaly proti projektu zejména v lokalitě Majdal Shams. V reakci na schválení výstavby lidový výbor zastupující čtyři syrsko-drúzské oblasti Majdal Shams, Mas’ade, Ein Qinyye a Buq’ata na Golanských výšinách oznámil, že použije „všechny dostupné prostředky“, aby tento projekt zastavil, včetně generální stávky.

Drúzská víra je monoteistické abrahamovské náboženství, které je gnostickou odnoží šíitské větve ismailitů. Identifikuje se jako nezávislá víra oddělená od islámu. Obyvatelé informovali časopis +972, že plně podporují zelenou energii a že protest je přetrvávajícím odporem syrsko-drúzské komunity vůči „izraelizaci“ od ukončení šestidenní války v roce 1967.

Energix, izraelská energetická společnost, která projekt vyvíjí, uvítala vládní povolení a uvedla, že pracuje na plnění konečných požadavků na výstavbu větrné farmy v okolí Majdal Shams. Web společnosti Energix popisuje projekt jako „zřízený ve spolupráci s místními komunitami a posilující postavení menšin“, kde se zmiňuje o „drúzské komunitě“ na „severu země“. Na webových stránkách není podrobně uvedeno, jak Energix prostřednictvím své dceřiné společnosti Clean Wind Energy Project podepsal nájemní smlouvy se zhruba 40 jednotlivými vlastníky půdy, kteří souhlasili s hostováním turbín výměnou za několik tisíc šekelů každý měsíc. Společnost do doby zveřejnění tohoto článku na žádost o komentář neodpověděla.

Obyvatelé, kteří nepodepsali smlouvy – téměř všichni – vznesli obavy, že vysoké turbíny vysazené mezi jabloňovými, třešňovými a mandlovými sady by zásadně ovlivnily nejen pozemky v těsné blízkosti, ale i všechny obyvatele. Ti, kteří mluvili s časopisem +972, vysvětlili, že jejich zemědělská půda je více než jen zdrojem příjmu. Veterinární lékař Hassan Safadi se sídlem v Majdal Shams říká, že se rozhodl vychovávat své děti na Golanských výšinách místo v Ohiu nebo San Francisku, protože chtěl, aby vyrostli „obklopené krajinou, která zajistila přežití jejich předků, a aby poznaly sílu tohoto společenství.“ Většina majitelů pozemků požádala o odstoupení od dohod s projektem „Čistá energie větru (Energix)“ a uvedla, že nebyli před podpisem smluv informováni o všech důsledcích projektu.

Tuto změnu ovlivnila publikace al-Marsadovy studie obsahující výsledky více než ročního výzkum o větrné farmě navržené společností Energix na základě svědectví odborníků, místních obyvatel a zástupců společnosti. Skupina Bimkom a další vznesly námitky proti projektu izraelskému Národnímu výboru pro infrastrukturu. Kromě procedurálních problémů skupina Bimkom argumentuje, že by projekt větrné farmy způsobil „nepřiměřené poškození jedinečné sociálně zemědělské struktury, kterou lze definovat jako lidské kulturní dědictví“. Tato námitka zahrnuje odborné svědectví o zdravotních problémech způsobených konstrukcí velkých turbín, konkrétně infračervené záření a vysoké hladiny hluku, které ohrožují lidi žijící v okolí. Námitka zahrnuje také petici podepsanou asi 6 000 obyvateli syrsko-drúzských lokalit a byla podpořena stovkami samostatných námitek zemědělců a náboženských vůdců. V červnu 2019 lidový výbor podpořily dvě izraelské skupiny pro práva a Arabské středisko pro lidská práva v Golanských výšinách.

Energix podal žalobu na lidový výbor podle nového izraelského zákona o bojkotech. Tento zákon kriminalizuje nejenom hnutí Bojkot, odprodej a sankce (BDS) jako takové, ale i jakoukoliv podporu tohoto hnutí. Tato žaloba negativně ovlivnila al-Marsadovo úsilí reprezentovat veřejnou opozici vůči projektu a neobyčejně ztěžuje práci lidového výboru. Lidový výbor musí najmout právníky, kteří se specializují na pomluvu a hledat finanční podporu na zaplacení těchto služeb. V obraně na právo komunity protestovat proti projektu Tarabieh vysvětluje: „Pomáhá nám to definovat obraz našeho života a jak budeme dělat věci v budoucnu.“

Nemnoho majitelů půdy, kteří chtějí, aby projekt pokračoval, čelí obrovskému tlaku ze strany své komunity, včetně bojkotu, který deklarovali náboženští vůdci Drúzů proti všem jednáním s Energixem a jeho dceřinou společností. „Náboženský bojkot znamená mnoho, i když většina lidí je sekulárních,“ říká mladý aktivista z Majdal Shams a žádá, aby nebyl jmenován. „Ale toto hnutí zastupuje nás všechny – náboženské, nenáboženské, mladé, staré, izraelské občany, syrské loajalisty, zemědělce, umělce, lékaře, studenty, učitele a všechny ostatní.“

Tarabieh patří mezi mnoho lidí, kteří časopisu +972 řekli, že obyvatelé Majdal Shams se pravidelně účastní nenásilného odporu, který je považován za jedinou možnost tváří v tvář mnohem silnější moci okupantů. Majdal Shams je známý pro svůj tzv. Shouting Hill, místo na hranici mezi Sýrií a Izraelem, kde akustika umožnila odděleným příbuzným komunikovat napříč propastmi před věkem mobilních telefonů a videohovorů. Klesající počet lidí na Golanských výšinách doufá, že se jednoho dne opět stanou součástí Sýrie, tedy že by Izrael vrátil Sýrii území, nebo ještě v méně pravděpodobnějším případě, že by byli osvobozeni rodnou zemí.

Národnost: Neidentifikována

Někteří mladí lidé se cítí málo spojení se Sýrií a nesní o tom, že by tam někdy žili. Pro ně je to všechno o budoucnosti za současného stavu. Zatímco stále více a více jejich vrstevníků přijímá izraelské občanství, mnoho těch ve věku dospívajících a dvacátníků stále tvrdí, že jejich vztah s Izraelem je velice komplikovaný. V neposlední řadě kvůli jejich sympatii k lidem žijícím pod známější izraelskou vojenskou okupací Gazy. „Nemohu být Izraelcem, dokud jsou Palestinci také okupovanými lidmi,“ říká jeden aktivista, který nesl malou palestinskou vlajku na protestním pochodu minulý týden.

The Israeli authorities maintain a unique system of travel documents issued to non-Israeli permanent residents, such as those living in East-Jerusalem outside Palestinian Authority-administered areas, Syrians residing in the Golan Heights, and to certain Israeli citizens.

(Wikipedia)

Odhadem 85 procent syrských Drúzů na Golanských výšinách, kteří stále odmítají izraelské občanství, má tzv. laissez-passer doklady, v nichž je jejich národnost uvedena jako „nedefinovaná“. „Jsme nedefinovaní lidé v očích světa,“ říká Ali, 22letá majdalská domorodka, architektka pracující v Tel Avivu. Sedí v populárním „Why? Restaurant Café“, jednom z mála módních barů, které byly v posledních letech otevřeny v Majdal Shams. Ali a její přátelé vysvětlují, jak se definují sami sobě. „Jsme lidé Golanských výšin,“ říká Ali. „V arabštině Jawlaniyeen, v místním dialektu Golaniyeen.“ Když Spojené státy v loňském roce uznaly izraelskou suverenitu nad Golanskými výšinami, pocit izolace se výrazně zvýšil.

Turbíny budou postaveny pouze na našich mrtvých tělech

Obyvatelé se obávají, že na ně svět zapomíná. Na druhé straně tento pocit sjednocuje lidi, kteří v minulosti nebyli ochotni stát spolu kvůli politickým a osobním rozdílům. „Na protesty přišlo mnoho dospělých, a když viděli mladé lidi plné energie, můžeme skutečně doufat, že Energix na naše pole nepřijde,“ říká rezident Majdal Shams Yasser Khanger.Khanger sám ztrávil více než sedm let v izraelském vězení poté, co byl v roce 1997 zatčen za trestné činy související s bezpečností, je básníkem a asyrologem s hlubokým odhodláním oslovit mladé lidi. Mnoho hesel obsahovalo výňatek básně, kterou zveřejnil na Facebooku noc před protestem:

Protože půda je mé tělo, a tráva moje vlasy
Protože stromy jsou mé řasy, řeky moje krev
Protože vojáci zabili mého dědu střežícího pole
A protože chci, aby moje dcera byla mezi jabloněmi
v den mého umírání…

V roce 2011, když se v den al-Nakba (výročí šestidenní války) stovky Palestinců v Sýrii pokusily překročit hranici, bylo palbou izraelských ozbrojených sil (IDF) bylo zabito 23 Palestinců a stovky zraněno. IDF a další silové orgány v té době uvedly, že neexistuje způsob, jak potvrdit syrské údaje. Při této příležitosti byl Khanger obviněn z útoku házením kamenů na izraelské vojáky a odsouzen k dalšímu roku ve vězení. Ať už je pravda jakákoli, mnoho lidí v Majdal Shams říká, že stovky lidí sledovaly, jak se události odehrály. Být svědky vraždění je traumatizující zážitek. Po tomto incidentu byl Khanger v rozhovoru dotázán, co by měli lidé dělat s básníky házejících kameny, když jsou básníci obvykle proti násilí. „Vše, co máme, je země, a samozřejmě sebe navzájem,“ říká Khanger. „Nikdo nechce bojovat, ale někteří lidé říkali, že turbíny budou postaveny pouze na jejich mrtvých tělech.“ Moje báseň je jako kámen, co nikoho nezabil, naopak udržoval ostatní naživu. To je to, co chci od básně. Proto jsem básník.

Související:

Dakota 2: Tvrdě na dělohu aneb S nimi si poradíme
Portoriko: Jak se vede americkým koloniím
Izraelský parlament přijal apartheidní zákon „O národním státu“
Spojené státy podpořily izraelský masakr


Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 650 Kč. Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde, nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme!

Související články:

Převzato z e-republika.cz

0 0 hlas
Hodnocení článku
Odebírat
Upozornit na
4 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
orinoko
orinoko
29. 2. 2020 21:29

Alesi, to je skvely clanek. Chtel jsem reagovat, ale bohuzel. Stehuju se jinam , a tady to nějak nebere konce. Nikdo nic nevi, a pitomci cumeli, jak si tu povídám s mladýma holkama.
A tvuj článek patri k tomu nejlepšímu , co jsem kdy cetl.
Takhle nějak mají vypadat informace o tomto svete.

racek
racek
29. 2. 2020 21:56

Jak se říká, všichni jsme si rovni. Někteří z nás jsou však rovnější.

Patrik
Patrik
1. 3. 2020 0:22

Článku nerozumím, chápu z něj pouze tolik, že je správné vystupovat proti Izraeli. To ale je vzácná výjimka, kdy je alternativa ve shodě s OSN a EU a to by mělo vést přinejmenším k zamyšlení. Já v tom ale vidím globalistickou obnovu Sasianské říše s dominantní rolí Arménie, která ale dle mého neznamená nic dobrého pro Rusko
comment image?v=1485680411
https://en.wikipedia.org/wiki/Sasanian_Armenia

Patrik
Patrik
1. 3. 2020 0:47

Je jeden ukrajinský „chucpe“, který Pjakina přejmenoval na pokémona
https://ok.ru/video/864966611280
Pjakin na to velmi dobře odpověděl, ale odkaz vložím, až dohledám