Hnutí Duha: Brno a další města bez rizikového glyfosátu

Alternativy k chemické likvidaci plevelů existují, představujeme jejich přehled

Tisková zpráva Hnutí DUHA

středa 4. října 2017

Hnutí DUHA a Síť ekologických poraden (STEP) dnes na tiskové konferenci v Brně zveřejnily přehled bezpečných, nechemických metod odstraňování plevelů na veřejných prostranstvích. Ukázaly také příklady měst u nás i v zahraničí, které pravděpodobně karcinogenní a škodlivé glyfosátové herbicidy nepoužívají nebo výrazně omezují.

Ke glyfosátu totiž existují dostupné alternativy. Na veřejných prostranstvích mohou být úspěšně použity mechanické (ruční pletí, strunová sekačka, křovinořez, rotační kartáče a brány) nebo termické (plamen, horký vzduch, infračervené záření, horká voda, pára nebo pěna) metody. Podrobně představují tyto metody dnes zveřejněné publikace Nechemické odstraňování plevele na veřejných prostranstvích a Parky a trávníky bez rizikového glyfosátu – jak na to? [1].

Glyfosát je účinnou složkou mnoha herbicidů, např. u nás známého a dobře dostupného přípravku RoundUp. Patří k nejprodávanějším a nejuniverzálněji používaným herbicidům, k hubení plevele se hojně využívá nejen v zemědělství, ale také v soukromých zahradách a veřejných prostorech, jako jsou parky, dětská hřiště, okolí železnic ad. V současnosti je k likvidaci plevelů na veřejných prostranstvích schváleno zhruba 40 chemických prostředků – glyfosát je účinnou látkou u všech [2].

Registrace glyfosátu v EU nicméně končí letos 15. prosince. O jeho budoucnosti budou zástupci členských zemí včetně ČR jednat a hlasovat v říjnu nebo listopadu [3]. Česká republika v zastoupení ministra zemědělství Mariana Jurečky zatím vždy vystupovala pro další neomezené použití, ačkoliv sám ministr na svém Twitteru prohlásil, že je pro zkrácenou dobu registrace a zúžení jeho povolení [4].

Proti prodloužení registrace glyfosátu zatím vystupuje například Francie a Itálie. Jeho další povolení je předmětem debat představitelů členských států i kritiky veřejnosti, a to především kvůli obavám ze zdravotních rizik i dopadů na životní prostředí. Hnutí DUHA spolu se zhruba dvěma tisíci lidmi požaduje minimálně výrazné omezení glyfosátu v České republice. K výzvě se mohou lidé připojit na www.parkybezchemie.cz.

Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC), nejvyšší medicínská autorita v oblasti rakoviny, řadí glyfosát mezi pravděpodobné lidské karcinogeny. Existuje také podezření, že působí genotoxicky, může narušovat fungování hormonální soustavy a poškozuje vývoj plodu a průběh těhotenství. Analýza, kterou v roce 2013 nechalo provést Hnutí DUHA, přitom objevila glyfosát v moči 6 Čechů z 10 [5].

Glyfosát je také jedovatý pro vodní organismy a při aplikaci je třeba zabránit splachu do vodních toků. To je ovšem při plošném použití, například v okolí železničních tratí, obtížně splnitelné a kontrolovatelné. Glyfosát je také extrémně nebezpečný pro všechny necílové rostliny, a to i při malém zasažení. Při špatné aplikaci proto dochází ke spálení či zahubení stromů a trávy v těsné blízkosti míst, kde se používá. Poškozené rostliny a stromy jsou navíc náchylnější k jiným chorobám a škůdcům – to přispívá například ke špatnému stavu stromů v alejích podél cest. Existuje také podezření, že glyfosát je jednou z látek, které způsobují syndrom zhroucení včelstev, kdy dochází k náhlému vymírání zdánlivě zdravého včelstva. Nadužívání navíc zvyšuje odolnost rostlin proti tomuto herbicidu a způsobuje šíření odolných plevelů, což zvyšuje náklady na jejich likvidaci. U nás se již vyskytuje odolný plevel turanka kanadská nebo přeslička rolní.

Zcela nebo částečně bez glyfosátu fungují mnohá zahraniční i česká města. Například v Mělníku používají na odstraňování plevele horkou vodu, která zároveň čistí plochy od žvýkaček, mastných skvrn, lepidel apod. Technologii na bázi horké vody spolu s rotačními kartáči od letoška využívá také Jeseník. Dalším pozitivním příkladem je Brno – Veřejná zeleň města Brna, spravující významné městské parky a stromořadí, od roku 2012 programově omezuje používání selektivních herbicidů. Nyní používá glyfosát pouze na zatírání pařízků po kácení invazivních dřevin v objemu několika litrů ročně. Plevely odstraňují mechanicky (sečení či ruční vykopávání a vytrhávání) nebo pomocí horké vody, vybrané plochy zeleně jsou také spásány.

V Portlandu (USA) městská správa ve třech vybraných parcích zavedla nový model správy – jednak zcela vyloučili používání pesticidů a také zavedli dobrovolnickou spoluúčast lidí ze sousedství na údržbě parku. Od většího zapojení obyvatel do správy veřejných parků město očekává také menší výskyt vandalismu a nepořádku. Úplný zákaz používat pesticidy při údržbě veřejných prostranství platí od roku 2008 například ve Štrasburku (Francie). Přednost před chemií dostalo mulčování a hnojení kompostem a rostliny jsou vybírány s ohledem na stanoviště, aby vyžadovaly minimum péče a dobře prospívaly. Na odstraňování plevelů využívají (dle ošetřovaných ploch) rotační kartáče, plynové hořáky a horkou páru. Změna se setkala s pozitivním ohlasem.

Příklady dalších měst bez glyfosátu, nechemických metod odstraňování plevele a doporučení pro města a obce obsahují nové publikace Nechemické odstraňování plevele na veřejných prostranstvích a Parky a trávníky bez rizikového glyfosátu – jak na to? [1].

Jozef Kasala, ředitel Veřejné zeleně města Brna, řekl:
“Nejpoužívanější metodou likvidace plevelů v naší organizaci je mechanické odstraňování. Na nezpevněných plochách mulčujeme organickým materiálem včetně trávníků a květinových záhonů. Jako mulč využíváme zejména dřevní štěpku, podrcené listí, trávu a k výsadbám přidáváme hnůj.”

Tomáš Trnka, správce stromořadí, řekl: “Používání glyfosátů je snadné, účinné a cenově dostupné. Proto je tento způsob omezování plevelů tak rozšířen. Ovšem je také jisté, že jsou glyfosáty zdraví škodlivé a zatěžují životní prostředí. Největší problém spatřuji v nadužívání glyfosátů ve veřejném prostoru a zejména v zemědělství. Veřejná zeleň města Brna omezila používání prostředků s obsahem glyfosátů na minimum. Změna přístupu k omezování plevelů je v souladu s naší současnou strategií, která je zaměřena na přírodě blízké hospodaření, využívání biologického odpadu a podporu biodiverzity. Růst plevelů omezujeme pouze mechanicky, horkou vodou a mulčováním. Používání přístroje s horkou vodou je sice náročnější, ale na frekventovaných místech je ideální a plnohodnotnou alternativou.  Aplikaci herbicidů s obsahem glyfosátů jsme omezili na lokální zatírání nežádoucích dřevin a invazních druhů rostlin.”

Miroslav Šuta, expert v oblasti hodnocení ekologických a zdravotních rizik  z Centra pro životní prostředí a zdraví, řekl: “S každým pesticidem bychom měli zacházet velice opatrně, protože byl vyroben proto, aby zabíjel jiné živé organismy. Z hlediska ochrany lidského zdraví je rozumné se pesticidům vyhnout všude tam, kde zda ně existují bezpečnější náhrady. Zvláště významné se to jeví v případě veřejných prostranství, kde se pohybují kromě jiného male děti, těhotné ženy nebo lidé nemocní. Ti tvoří skupiny, které mohou být citlivější vůči působení pesticidů, ale i dalších chemických látek.”

Renata Placková, expertka na ekologický provoz úřadů a institucí Sítě ekologických poraden STEP, řekla: “Místní samosprávy jsou zodpovědné za to, co se děje ve městech a obcích. Měly by pečovat o zdraví a kvalitní životní prostředí pro všechny své obyvatele. Vyloučení chemie při péči o veřejná prostranství je technicky poměrně snadné; hlavní je změna myšlení. Nové požadavky mohou samosprávy zahrnout jak do praxe vlastních údržbářských organizací a městských firem, tak do vypisovaných veřejných zakázek. Řešení tu jsou, jen je použít a nezůstávat na známých – chemických – cestách.”

Klára Kyralová, expertka na zemědělství a potraviny Hnutí DUHA, řekla: “Praxe ukazuje, že se v našich městech a obcích můžeme obejít bez použití glyfosátových herbicidů.  Vzhledem k prokázaným rizikům i vážným podezřením je víceméně neomezené povolení a nadužívání glyfosátu nepochopitelným hazardem. Konkrétní nechemické metody odstraňovaní plevele i příklady českých a zahraničních měst bez glyfosátu jsou závanem svěžího větru ve stojatých chemických vodách. Glyfosát můžeme nahrazovat lepší praxí jak v zemědělství, tak na veřejných prostranstvích. Ministr Jurečka by to měl vzít na zřetel při rozhodování o další budoucnosti glyfosátu v Eropské unii i u nás.”

Poznámky:

[1] Publikace vydala Síť ekologických poraden a Hnutí DUHA. Ke stažení jsou zde:
http://hnutiduha.cz/sites/default/files/publikace/2017/10/nechemicke_ostranovani_plevele_na_verejnych_prostranstvich.pdf
http://hnutiduha.cz/sites/default/files/publikace/2017/10/parky_a_travniky_bez_rizikoveho_glyfosatu_infolist.pdf

[2] Přípravky neobsahují pouze glyfosát, ale často také smáčedla, případně další chemické látky umožňující rychlejší pronikání do rostlin a větší účinek.

[3] Přesný termín hlasování není znám. Setkání, na kterých může k hlasování dojít, jsou zatím plánována na 23. října a 6. listopadu.

[4] Viz. příspěvek na oficiálním Twitteru Mariana Jurečky ze dne 17.5.2016.

[5] Více o testování zde: http://www.hnutiduha.cz/aktualne/sest-z-deseti-cechu-ma-v-tele-toxicky-herbicid

0 0 hlas
Hodnocení článku
Platby

Líbil se vám článek?
Přispějte, prosím, redakci OM na č. ú. 2900618307/2010, nebo přes následující QR kódy.

QR platba 50 Kč

QR platba 50 Kč

QR platba 100 Kč

QR platba 100 Kč

Odebírat
Upozornit na
10 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Gatta
Gatta
6. 10. 2017 6:22

Jistě, odstranění každé chemizace životního prostředí je žádoucí a přínosné.V článku mi jako nerozumnější přišel pan Tomáš Trnka, správce stromořadí. Poprask s GF je ovšem především ekonomický souboj chemických gigantů Monsanto vs. Bayer. Není bez zajímavosti, že třeba majetkově německý Hornbach „uvědoměle vlastenecky“ GF neprodává. Ale možná celá kausa vezme (i pro HD) velmi nečekaný závěr – BAYER uvádí na trh herbicidní novinku https://www.bayergarden.cz/herbicidy/keeper-zahrada V příbalovém letáku se dočteme složení – 29% GF + ještě jakýsi dlouhodobě působící půdní herbicid pro omezení klíčivosti semen. Možná už je po boji, nebo je boj o GF odročen, nebo se zákaz nepovedl a… Číst vice »

racek
racek
6. 10. 2017 18:09

No jo, možná škodlivý, bezva termín. Teď to hrozí našemu národnímu pokladu tuzemáku. Ten ovšem prokazatelně škodlivý je. Bolí po něm hlavy, což jistě aktivisté moc dobře vědí. Zvláště v kombinaci s dalším vynálezem, pivem. Ovšem tohle ekologické rozhodně je. Není v něm žádná nepřirozená látka, jak potvrdili z laboratoře pivovaru, kde jsem kdysi šéfoval.
Jinak obvyklý blábol, mající rysy zaplacené antikampaně, jak i nemluvně pozná s pečlivě vybraných stanovisek. Neměl bych podat návrh na šetřenín tomu rusko- ukrajinsko- homo- hebrejskému ústavu pro kontrolu našich názorů a boje proti dezinformací?

peter.
6. 10. 2017 19:23

racek napsal
Není v něm žádná nepřirozená látka

?
Aditívne látky pridávané do piva.Alebo toto:
https://ekonomika.idnes.cz/pivovary-vylepsuji-penu-nepovolenou-latkou-ukazal-test-pzc-/test.aspx?c=A100324_104644_test_vem
Nechcem ani náhodou podrývať a uznávam vašu profesionalitu v obore.Len ma to zaujíma.

J. Hruška
J. Hruška
7. 10. 2017 6:44

Aktivista je člověk, který sám nic neumí, tak aspoň kazí práci jiným. V tomto případě to došlo tak daleko, že ekologičtí aktivisté dělají užitečné idioty těm, proti kterým teoreticky bojují. GF je používán už spoustu let. Jde o látku účinnou, poměrně málo škodlivou a drahou, protože patentovanou. Majitelům patentu přináší spoustu peněz. Teď ovšem doba licence dochází, takže by zlevnil a majitelé by přišli o zisky. Z jejich hlediska je tedy nejlepší ho zakázat a nahradit látkou jinou, čerstvě patentovanou. Že takovou blbost nikdo neudělá? Naštěstí pro ně jsou tu ekoidioti, kteří sežerou každou blbost, jen když budou moci něco… Číst vice »

racek
racek
7. 10. 2017 17:23

Peter, samozřejmě různé látky např. pro udržení pěny a pod. existují. My, vzhledem k exportum, jsme postupovali striktně bez příměsí, podle německých norem. Já jsem ovšem už asi 15 let mimo obor (byla to jen taková 5letá epizodka), takže upřímě řečeno – nevím. Možné to je. Osobně už moc pivo nepiji, mám zlou dochtorku, a když tak, tak z menších a středních pivovarů, kde ještě pivo nemá standardní evropskou chuť Heineken. To víte, když ležák dnes místo 6 týdnů leží několik dní, že.

peter.
7. 10. 2017 18:03

racek napsal Peter, samozřejmě různé látky např. pro udržení pěny a pod. existují. My, vzhledem k exportum, jsme postupovali striktně bez příměsí, podle německých norem. Já jsem ovšem už asi 15 let mimo obor (byla to jen taková 5letá epizodka), takže upřímě řečeno – nevím. Možné to je. Osobně už moc pivo nepiji, mám zlou dochtorku, a když tak, tak z menších a středních pivovarů, kde ještě pivo nemá standardní evropskou chuť Heineken. To víte, když ležák dnes místo 6 týdnů leží několik dní, že. Ďakujem za odpoveď. Kedysi bol v Košiciach starý 150.ročný pivovar,založený nejakým Bauernéblom(alebo tak akosi).Brigádoval som… Číst vice »

racek
racek
9. 10. 2017 17:58

Peter, nádherná vůně spilky či sladovny se vskutku zapomenout nedá. Zvláště té spilky. Stejně jako chuť ležáku přímo s ležáckého tanku. Jednou jsme s tím ožrali i místopředsedu sněmovny.

peter.
9. 10. 2017 18:37

racek napsal

Peter, nádherná vůně spilky či sladovny se vskutku zapomenout nedá. Zvláště té spilky. Stejně jako chuť ležáku přímo s ležáckého tanku. Jednou jsme s tím ožrali i místopředsedu sněmovny.

:-)