Potvrdil to každoroční monitoring
pátek 11. února 2022
Díky unikátnímu terénnímu monitoringu šelem se v roce 2021 podařilo zmapovat čtyřiadvacet vlčích teritorií, která alespoň částečně zasahovala na území Česka. Oproti údajům ze sezóny 2019/2020 jich je o dvě více – v Orlických horách a v Českém lese [1]. Většina z nich se nacházela v Čechách, a to spíše v pohraničních oblastech. Některá na naše území zasahovala jen nepatrně. V osmnácti případech se jednalo o smečky, ve čtyřech případech o vlčí pár a ve dvou o teritoriální jedince.
Mapa vychází z prokázaných případů rozmnožování vlků, doložených fotopastmi nebo genetickou analýzou, případně z opakovaných věrohodných nálezů stopních drah a trusu, z nichž bylo možné přítomnost teritoria potvrdit. Nejsou do ní ale zahrnuty údaje o nahodilém pozorování samostatných vlků, jejichž dočasný výskyt nelze vzhledem k vysoké mobilitě druhu vyloučit na většině území ČR. I tyto informace výzkumníci vyhodnocují, pro stanovení počtu osídlených teritorií však nejsou relevantní.
Údaje se vztahují k takzvanému vlčímu roku 2020/2021, což zahrnuje období od května 2020 do konce dubna 2021, které lépe odpovídá rozmnožovacímu cyklu vlků než kalendářní rok: vlčata se totiž většinou rodí v dubnu. Smečky v našich podmínkách obvykle čítají 4 – 6 jedinců.
Nově se oproti předešlému roku potvrdila rozmnožující se smečka v Orlických horách, jedno teritorium navíc bylo díky genetickým analýzám odlišeno také v Českém lese. Nejčastěji se do Česka dostávají vlci ze severu – ze středoevropské nížinné populace, jejíž centrum je v západním Polsku a v Německu. Na Moravu a do Slezska se zatím šíří vlci ze slovenských a polských Karpat. Jedinci z obou populací se však mohou v Česku potkávat. Vědci například ve vzorku z konce listopadu 2020 odhalili v Orlických horách samce původem z Karpat. O 3 týdny později byl ten stejný jedinec identifikován opět v Karpatech – na slovenské straně Javorníků.
Na monitoringu a terénním výzkumu se podíleli Hnutí DUHA Olomouc, Mendelova univerzita v Brně, Česká zemědělská univerzita v Praze, Správa národního parku Šumava a Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky. Přeshraniční teritoria byla konzultována s polským sdružením WILK, partnery projektu OWAD ze Saska a Správou Národního parku Bavorský les. Genetické analýzy prováděla Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, Česká zemědělská univerzita a CEwolf konsorcium.
Podrobnější informace k jednotlivým smečkám jsou k dispozici na www.mapa.selmy.cz, podrobnosti k česko-saskému pohraničí je možno nalézt na stránkách projektu OWAD.
Miroslav Kutal, akademický pracovník Mendelovy univerzity v Brně a vedoucí programu Šelmy v Hnutí DUHA, situaci komentuje: „Společné výsledky potvrzují trend z posledních let, kdy se vlci stále šíří do dalších oblastí. Mapa však nemusí podchytit všechna teritoria, která vznikla. Naše kapacity pro monitoring jsou omezené a zvlášť mimo chráněná území nebo tam, kde nevznikají škody na hospodářských zvířatech, může přítomnost vlků ujít pozornosti. Uvítáme proto hlášení o výskytu vlků i od veřejnosti na email stopy@selmy.cz.“
Pavel Hulva, akademický pracovník Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, zodpovědný za genetický monitoring vlka, situaci komentuje: „V sezoně 2020/2021 jsme geneticky zpracovali přes 400 vzorků vlků z území ČR, což je více než dvojnásobný nárůst oproti předchozímu období. Tento nárůst není způsoben přibýváním vlků (máme jen o dvě teritoria více než dřív), ale zintenzivněním genetického monitoringu v rámci několika nových projektů. Opět se prokázalo, že u nás nevznikají kříženci vlků se psy, podařilo se přesněji vymapovat teritoria i původ solitérních jedinců a získat řadu dalších informací o vlčí populaci. Více informací ke genetickému monitoringu vlka lze nalézt na https://www.navratvlku.cz/o-
Aleš Vorel, akademický pracovník Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze, vedoucí česko-saského projektu OWAD a OWADis, doplňuje: „Očekávali jsme a stále dále očekáváme nárůst teritorií vlků, přeci jen naše krajina s vysokými nadstavy kopytníků skýtá ideální podmínky pro silnější rozvoj populace. Ovšem také stále sledujeme osídlování klidnějších partií ČR; mluvíme zejména o méně navštěvovaných příhraničních regionech. Stále je docela evidentní a silná vazba vlků na chráněná území ČR (např. je osídleno velké množství CHKO či části národních parků) nebo na lidmi méně využívané regiony (jako třeba Český les a Krušné hory) či vojenské prostory.“
Poznámky:
[1] Více informací o vlčích teritoriích v sezóně 2019/2020 naleznete v loňské tiskové zprávě: https://www.selmy.cz/tiskove-
[2] Informace o genetickém monitoringu vlka jsou dostupné na www.navratvlku.cz/o-vlkovi-
Přílohy: Mapu teritorií a fotografie vlků z různých oblastí najdete zde.
HUrááá, NAŠI postupují!!! Pozn: co brání obsazení vhodných teritorií např. v Jeseníkách (které skýtají mnohem lepší podmínky než mnoho jiných již „osvobozených“ oblastech) začíná být stále zjevnější… Stejně jako přetrvávající jen náhodné info o výskytu rysa v tomto pohoří. Důvod bude stejný, mnohými znalými po léta uváděný- PYTLÁCTVÍ – nelegální a protizákonný lov šelem. V Jeseníkách je situace problémovější kvůli chovu nemalých stád dobytka v horských a podhorských oblastech, což zakládá důvod ke konfliktům. Bohužel se ale zároveň stále více ukazuje, že tento „z rozvoje země“ stále de facto vyloučený region má se „sdílením“ šelem hlubší problémy spojené se „specifickým… Číst vice »