Kruh se uzavírá: Jak se svět vrátil k rozporům z dob moskevských OH 1980

Byla sobota 19. července roku 1980. Předseda prezidia Nejvyššího sovětu SSSR Leonid Iljič Brežněv se zvedl k mikrofonu a prohlásil XXII. Letní Olympijské hry za zahájené. Zazněla hymna Sovětského svazu. Kokršpaněl Fil, žijící v rodině naší chatové hospodyně a rozložený na podlaze pod televizí, se oklepal, dlouze zavyl, a to bez přestání, dokud nedohrála slavnostní hudba. Dlouho očekávaný svátek sportu začal…

Tenkrát koloval vtip, že Chruščov sliboval, že od roku 1980 bude komunismus, a vyšla z toho Olympiáda.

V jistém smyslu ano. Po dobu soutěží se ve městech konání (Moskva, Leningrad, Kyjev, Minsk a Tallin) zřetelně zlepšilo zásobování – i když ne každému podle potřeb, nicméně bohatší než ve vcelku už nedostatkové sovětské ekonomice. S hlediska mezinárodní prestiže bylo přidělení pořadatelství Olympijských her v roce 1974 samozřejmě úspěchem sovětského státu.

Téměř okamžitě zazněla na Západě výzva k bojkotu Her v Moskvě, v jehož důsledku se nezúčastnili sportovci 65 zemí, ačkoli někteří vystupovali pod olympijskou vlajkou. Pokračováním bylo odmítnutí účasti na Olympiádě 1984 v Los Angeles ze strany sovětského bloku. Nejspíš nikdy nebyl sport pod tak přímým tlakem mezinárodní politiky. Naštěstí pro olympijské hnutí začalo v polovině 80. let oteplení a myšlenka sabotáže velkých sportovních akcí byla shledána nemorální.

„Bojkot OH 1980“ je poutavou historií toho, co by dnes nazvali „hybridní válkou“.

Popis diplomatických, výzvědných, propagandistických, kulturních, politických a ekonomických aktivit s cílem na jedné straně omezit počet účastníků a na druhé pak totéž nepřipustit, je hodno detektivního žánru, ale současně i sborníkem praxe mezinárodních vztahů. Za čtyřicet let se svět změnil k nepoznání, příznačné ale je, že témata se změnila podstatně méně než celková situace.

Sousloví „studená válka“ je ve vztazích Západu s Ruskem, ale nyní i s Čínou opět v módě. Afghánistán od těch dob neopouští zpravodajské relace, nyní zase nová exploze. Nyní, stejně jako tehdy existují třenice mezi Washingtonem a evropskými metropolemi: USA požadují příkladné potrestání Moskvy, západní Evropa se pokouší obrousit hrany, aby snížila svoje ztráty.

Sankce byla oblíbenou kratochvílí tehdy a je jí i nyní, jedná se o uvalení amerických sankcí proti evropským společnostem, účastnícím se na projektu plynovodu pro dodávky ruského plynu do Evropy. Tenkrát to byl plynovod „Urengoj-Pomary-Užhorod“, nyní „Severní proud 2“. Můžeme si ještě připomenout, že tehdy vrcholila ostrá krize mezi Washingtonem a Teheránem – pracovníci amerického velvyslanectví, unesení islámskými revolucionáři v listopadu 1979, zůstávali rukojmími. Tato epizoda určuje vztah USA k Íránu dosud.

Od té doby se světová politika otočila o 360 stupňů.

Od záchvatu studené války, politické nelibosti a klinče – k uvolnění, ukončení rozporů, navazování komunikace, pádu bariér, k pokusům o vybudování nekonfrontačního světového řádu. A poté k neúspěchu těchto pokusů, narůstání konfliktů, krachu vzájemného pochopení a znova ke studené válce, je to jiné strukturou a složením účastníků, ale stejné duchem.

Důležitý rozdíl tu ale je. V roce 1980 při vší, jak by se dnes řeklo, toxicitě atmosféry, měl tento konflikt ideový podklad. Ideologický boj byl definován souborem hodnot a představ obou stran, jejichž realizace předpokládala vytvoření společností různého typu.

To, že to k tomu momentu ve chřadnoucím SSSR zdegenerovalo, je otázka jiná, ale sám základ nikdo nezrušil. Stejně jako víru hostí z rozvojových zemí ve správnost sovětského modelu, a množících se skeptiků uvnitř sovětského systému v to, že „tam“ na Západě, je přece jen vše zařízeno správně. „Úspěch“ uběhlých čtyřiceti let přinesl pocit, že „správně“ to není nikde, ale namísto soupeření velkých myšlenek jde o kaskádu intrik a demonstrace neúměrné kapitalistické hladovosti, zabalené do krásných sloganů. Nejspíš je to tak upřímnější. Ale mnohem protivnější…

prof. Fjodor Lukjanov (1967) je ruský novinář, politolog, šéfredaktor časopisu „Rusko v globálním světě“, předseda „Rady pro zahraniční a obrannou politiku RF“, vědecký ředitel Fondu rozvoje a podpory mezinárodního diskusního klubu „Valdaj“, jeden z autorů „Velké ruské encyklopedie“.

Zdroj: Rossija v globalnoj politike

Překlad: st.hroch 20200721

0 0 hlas
Hodnocení článku
Odebírat
Upozornit na
18 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Irena
23. 7. 2020 6:50

Prý profesor. Tak leda liberálních bludů.

Gatta
Gatta
Reply to  Irena
23. 7. 2020 7:58

Kdybyh si býval nejprve přečetl všechny ty „tituly a funkce“ autora, tak jsem článek ani nečetl.

Tak si vzpomínán na hnutí Černých pantherů v době Vietnamské války.
No a tak mě napadá jak to asi doopravdy vypadá dnes v USA a jak by to vypadalo, kdyby USA chtěly bojovat v nějakém jiném Vietnamu dnes.

Botičky od Diora
Botičky od Diora
Reply to  Gatta
23. 7. 2020 18:15

Run, Forrest, run… :-)
https://www.youtube.com/watch?v=x2-MCPa_3rU
Hergot, Gumpe, Vy jste snad genius.
Min. 4x ročně :-)

orinoko
orinoko
Reply to  Botičky od Diora
23. 7. 2020 18:56

Nic ve zlém … Ale to jsou presne ony rozdily. Jakkoli má jít o formu alegorie , tak je to přesně ona kravina – American dream. Presne takhle to v životě nefunguje. Fikce Hollywoodu. Nebetycny rozdíl mezi Formanovym kuku a Gumpem. Ten film mě nigdy neuchvatil , protože to je sci fi, emericka navic. Rus NATO měl svého opravdového cloveka, Čížek NATO má ftipy. Ruska Jitra jsou zde tichá jdou na dřeň , až do zblazneni. Houf holek , z nichž některé ani nestacily poznat chlapa, jdou na smrt, a každý to tusi. Je to beznadejne, a Rus to tak… Číst vice »

Bety
Bety
23. 7. 2020 10:24

Nová republika: Řecko požádalo Rusko o pomoc proti Turecku!
Německo dalo od konfliktu ruce pryč, jsou náznaky, že se s Tureckem dohodlo o dodávkách z nelegální těžby. Takže po vykradení Řecka s pomocí MMF už Merkelová Řecko poslala asi nevratně k vodě.
Takže jeden člen NATO stojí proti druhému členu NATO tak osamocen, že požádal o pomoc oficiálního nepřítele NATO.
Názorný příklad, k čemu je nám členství v téhle „organizaci“.

orinoko
orinoko
Reply to  Bety
23. 7. 2020 13:01

To je slovo do teorie v praxi. Rusko může cítit zadostiučinění poté, co osmanský kripl hodlá proti Rusku použít Azerbajdžán. A zase ovšem Rusko mele ty svoje hovadiny: Naši partneři. /!/ Kdy už konečně najde adekvátní slovník? Např. – smluvní strana, nebo Hovada, která nikdy nedodrží žádnou smlouvu ani dohodu. Být Rusem, tak Azerbajdžán hodím na hlavu Iránu, ať si ten bordel pokryjí oni. Je to vítězná Perská budoucnost , tak si samozřejmě musí vědět rady s takovými lapáliemi. Rovněž tak bych na perskou hlavu hodil řecko-osmanské trable , neb jsou to místa, která vítězná Persie zná z historie už… Číst vice »

Bety
Bety
Reply to  orinoko
23. 7. 2020 14:14

Osmanský kripl má k tomu co dělá určitě tichý souhlas nejen od nejsilnějších členů EU. Stejně jako měl souhlas s dovozem vojenské techniky a žoldáků z IS do Libye. Partner je jen slovo. Pokud jdou věci zvládnout bez velké války bude Putin partnerovat do aleluja. Určitě by je s chutí nakopal do zadku, ale ani my bychom si neměli přát, aby mu z těch všech šakalů ruply nervy.

orinoko
orinoko
Reply to  Bety
23. 7. 2020 16:33

Někde jsem zahlédl Lavrova s iránským šéfem zamini, myslím Zárifem. Ťukali si lokty a „sr@li“ u toho smíchy. Musí to být celkem pohoda mluvit s inteligentními lidmi, byť jde mnohdy o potenciálně těžké průs@ry. Musím se přiznat, že kauza Arménie – AzerbajDŽBÁN jde nějak mimo mě. Arménie se mi míchá s běloruskými lejny, a mám pocit, že jeden za 18 a druhý water splašky. Všichni natáhnou ruku … a davaj sjudá. Tohle přece nejde donekonečna. Tím něříkám, že má Rusko někomu dát pár po držce, ale ta zeď za zády už se blíží. Teď něco verbálně zprasil Macron, ale to… Číst vice »

orinoko
orinoko
Reply to  Bety
23. 7. 2020 17:30

Totéž platí o Cinanech. Émerický xindl jim zavře nějakou boudu v Houstone, máme problém … a Cinani se čili. Tak přesně tohle hraje západnímu kriplovi do karet: Oni jsou na nás zavisli.
Zavřeli ONI naší boudu? Už druhý den má být zavřená ta pruhovana.
Fsechno má svoji limitní hodnotu.
Díváte se na chlapa , na kterého flusou fsichni degenerati HAVLISMU, a on se jen chouli do vlastních kouli.
Až mu nakonec někdo ty koule nakopne do jeho vlastní huby. Chcipnout s vlastními koulemi ve vlastní hube není asi zrovna zdravotní vyhra. O vzkazu do historie ani netřeba mluvit.

orinoko
orinoko
Reply to  Bety
23. 7. 2020 18:08

Česká medialni prasátka hykaji nadšením , jak to černý emik natira Cine, když ji zavre ještě konzulát v San Francisku. Jenom jeden víkend nás dělí od chvíle , kdy černá moula USA zavre Cine i hubu. Za chvíli poté černá moula zavre hubu i OM . S ohledem na výskyt info to sacuju na tyden. Plus minus.

orinoko
orinoko
23. 7. 2020 17:41

Pro člověka je údajně největší prus@r , když si přestane vážit sám sebe. Ale to je debata povytce akademicka. Nejdříve musí mít člověk vubec povedomost o sebevedomi. Je velmi zvláštní , jak tyto základní věci zvládli Jan Hus a Jan Žižka i bez jalovych debat na webu. Kdyby tohle vsechno viděl Karel IV. , tak by ho omyvali. On byl někdo jako Putin, neměl rád vojenské konflikty. Ale když šlo do tuheho, tak směrem na Bavorsko vypravil vojsko. Protivnika klepla pepka, kdo chce, tak to vi, až do dneska. To zase bude minusu. Putin splnil svoje historické poslání, a nedej… Číst vice »

Bety
Bety
Reply to  orinoko
24. 7. 2020 15:47

No mně by na Putinově místě došla trpělivost už dávno, ale on zatím potichoučku polehoučku znovu skoro od nuly vybudoval jak obranné systémy, tak pro případ nutnosti i útočné. A nezapomněl přitom na potravinovou soběstačnost. Postavil se proti mudžahedínům nejprve v Čečensku a pak i v Sýrii. A to s pátou kolonou za zády. Už sice není v situaci, kdy by dráždil štíra bosou nohou, jenže těch štírů je zatraceně moc a jen on sám ví, nakolik jsou jeho boty spolehlivé. Netuším, jak si poradí s případnou pomocí Řecku, konečně se s novou ústavou dostal do situace, kdy by mohl… Číst vice »

zajoch
23. 7. 2020 17:45

Řekla bych reálný článek. Stál podle mne za přeložení. Nevím, proč by uvedené tituly a funkce Lukjanova měly být na překážku tomu co napsal.

Gatta
Gatta
Reply to  zajoch
23. 7. 2020 20:35

Máte pravdu – ty tituly samy o sobě překážkou nejsou. Ale objevnost a přínosnost toho článku je v silném nepoměru k té „významnosti “ autora. A já už jaksi nemám dost trpělivosti a ochoty k potlesku při poslouchání 5x titulovaných odborníků (i 5x za to placených) o tom že je u nás v létě je tepleji než v zimě a nebude-li dlouho pršet, tak bude asi sucho. Re orinoko – Foresta mám rád – asi jsem víc člověk než levičák. A optimismus považuji v životě za povinný. I když je to často velmi těžké a situace se zdá býti beznadějná.… Číst vice »

Viky
Viky
Reply to  Gatta
24. 7. 2020 7:33

Gatto, „“… Ale objevnost a přínosnost toho článku je v silném nepoměru k té „významnosti “ autora. … „“ Pokud by byly publikovány pouze objevné a přelomové názory a skutečnosti (nějak hlouběji přínosné) značně by prořídl veškerý publikační prostor, i v absolutním historickém rozměru. Významnost autora? Je dána čím? Jeho sociálním postavením? (předseda, ředitel, šéfredaktor atp.) Akademickými tituly? – cosi o autorovi vypovídají, ale současně nenabádají kritickou část veřejnosti k automatickému potlesku. K článku: Nenašel jsem v článku nic, co by odporovalo mně známým skutečnostem, Konstatuje, v souvislosti s 40.výročím Olympijských Her v Moskvě, že formát útoků dnes nazýváme jinak,… Číst vice »

Gatta
Gatta
Reply to  Viky
24. 7. 2020 9:08

Re Viky – dobrá reakce – tak nějak to je a já už jsem asi opravdu vysazenej na všechny „experty“, kouče, poradce, absolventy několika ekonomických škol … A ona taková opakovaná pravda je v podstatě něco jako obraz jelena v západu slunce. Neškodí, může i opravdu potěšit, ale autor by to neměl vydávat za umělecké dílo, ale je to prostě normální komerce za účelem obživy. Podobně s tím vším ostatním. Takto člověk neví, jestli věhlasný autor něco ví ale nepoví, nebo nepoví protože nic neví. :-) Asi jsem prostě moc náročný. Připomenutí výročí bojkotu OH v Moskvě a LA je… Číst vice »

Gatta
Gatta
Reply to  Gatta
24. 7. 2020 18:53
Gatta
Gatta
Reply to  Gatta
24. 7. 2020 19:09

No a pridam neco pre orinoka – kdyz zanevrels na americkou kinematgrafii, ta tohle bys mohl ocenit.

https://m.youtube.com/watch?v=yHGKgKChPqA