Který evropský model je v krizi?

Francií zmítají násilné demonstrace proti mírným reformám důchodového systému. Británie přichází kvůli kolosální díře ve státním rozpočtu s drastickými rozpočtovými škrty. Řecko balancuje na pokraji státního bankrotu. Irsko, Portugalsko a Španělsko bojují se závažnými fiskálními problémy. Prochází mnohokrát vysmívaný evropský model zásadní krizí?


Záleží, který „evropský model" máte na mysli. Ačkoli západní Evropa bývá často zjednodušeně vykreslována jako homogenní bašta socialismu, kterou sužuje euroskleróza, ve skutečnosti je velmi heterogenní. Francie má křehký důchodový systém a rigidní trh práce, avšak holandské, švédské a švýcarské důchodové systémy patří mezi jedny z nejzdravějších na světě. A flexibilita trhu práce v Dánsku téměř předčí tu americkou. Ve Francii, Německu, Itálii a Skandinávii je celková míra zdanění velmi vysoká, zatímco v Irsku a ve Švýcarsku je relativně nízká.

Zaostává Evropa v inovacích? Ztrácí globální konkurenceschopnost? Některé země – Řecko, Itálie, Portugalsko a Španělsko – v inovacích skutečně značně zaostávají. Ale jiné jsou světovými inovačními lídry. Podle souhrnné zprávy Economist Intelligence Unit z roku 2009 patří Švýcarsko, Finsko a Švédsko do první pětice nejinovativnějších zemí na světě. Německo skončilo v tomto žebříčku šesté. Světové ekonomické fórum dospělo k závěru, že Švýcarsko a Švédsko disponují dvěma nejkonkurenceschopnějšími ekonomikami na světě.

Podle indexu ekonomické svobody (který vypočítává Wall Street Journal a Heritage Foundation) byla v roce 2010 ve třech západoevropských zemích – Irsku, Dánsku a Švédsku – větší svoboda podnikaní, obchodní svoboda, monetární, investiční a finanční svoboda a lepší ochrana vlastnických práv než ve Spojených státech. V celkové míře ekonomické svobody dosáhlo v tomto žebříčku Dánsko (deváté) téměř stejné hodnoty jako Spojené státy (osmé), které předstihlo Švýcarsko (šesté) a Irsko (páté). Všechny tyto země – plus Spojené království (jedenácté), Nizozemí (15.), Finsko (17.), Švédsko (21.) a Německo (23.) – dopadly výrazně lépe než Portugalsko (62.), Francie (64.), Řecko (73.) a Itálie (74.).

Mimoto mezi západoevropskými zeměmi panují i obrovské rozdíly v efektivitě státních institucí. Skandinávské země se mohou pyšnit institucemi, které, i přes gigantické byrokratické aparáty a štědré sociální dávky, patří mezi jedny z nejefektivnějších na světě. Když švýcarská obchodní škola IMD prováděla v letošním roce výzkum globální konkurenceschopnosti, spočítala, že ve Švýcarsku, Norsku, Dánsku, Švédsku, Finsku, Nizozemí a Irsku funguje veřejný sektor efektivněji než v Americe. Avšak ve Francii, Portugalsku, Španělsku, Itálii a Řecku jsou vlády výrazně méně efektivní.

Stejně tak se evropské země liší i v míře nezaměstnanosti. Španělsko a Irsko momentálně sužuje nejvyšší nezaměstnanost v Evropě. Není divu: v obou zemích praskla kolosální realitní bublina s katastrofálními důsledky pro ekonomiku. Dánové a Holanďani se naproti tomu i nyní, stejně jako v době před recesí, mohou těšit z velmi nízké nezaměstnanosti. Dánsko se proslavilo svou „flexicurity", kterou implementovalo v devadesátých letech a díky níž se jí podařilo snížit nezaměstnanost dospělé populace z 8,9 procent v roce 1993 na 2,5 procenta v roce 2008. Holandské iniciativy na poli politiky trhu práce, ač ne tak oslavované jako dánská flexicurity, se také ukázaly být pozoruhodně úspěšnými. Mezi lety 2004 a 2008 dosahovalo Nizozemí jak nejnižší průměrné nezaměstnanosti dospělých (3,3) i mládeže (6,8) ze zemí evropské patnáctky, tak nižší nezaměstnanosti než USA (4 a 11 procent). V Německu, kde došlo za vlády kancléře Schrödera ke zvýšení flexibility trhu práce, klesla v říjnu tohoto roku nezaměstnanost na osmnáctileté minimum.

V Americe nebývají náležitě doceňovány reformy, k nimž v západní Evropě – v Německu, Nizozemí, Dánsku a dalších zemích – došlo v posledních dvou dekádách. Vezměte si kupříkladu transformaci Švédska, slavné „bašty socialismu", kde bankovní krach a brutální recese na počátku devadesátých let vedly k nevídané liberalizaci. Fiskální škrty, deregulace, posílení prvků soutěživosti a daňové škrty napomohly k výraznému nárůstu švédské produktivity. V letech 1995-2005 vzrostla produktivita švédského průmyslu o 60 procent, produktivita maloobchodního sektoru rostla tempem 4,6 procenta ročně (oproti 3,2 ročně v USA). V roce 2005 byl švédský maloobchodní sektor o 14 procent produktivnější než jeho americký protějšek.

Podle MGI „Švédsko ukázalo, jak lze proměnit krizi v příležitost k hlubokým strukturálním reformám, které se stanou základem pro trvalý růst". Švédské zotavení spolu s ekonomickým růstem ve zbytku Skandinávie a na britských ostrovech v letech 2000-2008 zvyšovalo západoevropský růst HDP na obyvatele. V tomto období rostla evropská patnáctka o něco rychleji (tempem 1,3 procenta ročně) než Amerika (1,2 procenta ročně). Přičemž v období od roku 1995 do roku 2008 předstihla evropská patnáctka Spojené státy v tvorbě nových pracovních míst (23,9 milionů oproti 20,5 milionům), ačkoli zaznamenala nižší přírůstek obyvatelstva.

Na druhou stranu HDP na obyvatele je v Americe stále o 24 procent vyšší než v EU-15 a americký náskok v produktivitě od poloviny devadesátých let vzrostl (po dlouhém období jeho snižování započatém v šedesátých letech). Ve většině západoevropských zemí je stále třeba snížit celkovou míru zdanění, omezit veřejné výdaje a zvýšit flexibilitu trhu práce. V budoucnu se stane velkou výzvou nízký přírůstek a v některých zemích (např. v Itálii a Německu) dokonce úbytek obyvatelstva. Ale některé vlády jsou v mnohem lepší situaci než jiné. V roce 2007 například Švédové a Nizozemci opouštěli trh práce v průměru v 64 letech, zatímco Francouzi tak činili v 59,4 letech.

Evropské ekonomiky se zkrátka velmi liší, stejně jako politiky jednotlivých členských států. Pamatujte na to, až příště uslyšíte nějakého žurnalistu nebo politika ohlašovat smrt (nebo oslavovat přednosti) „evropského modelu".


Text Duncana Currieho z National Review Online, 5. listopadu 2010, přeložil a redakčně upravil Jan Klusáček.


Převzato z Revue Politika


Foto: zdroj

0 0 hlas
Hodnocení článku
Odebírat
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments