Mezinárodní den lesů: Jak se do lesa volá, tak se kůrovec ozývá. Polovině našich smrčin hrozí uhynutí

Tisková zpráva Hnutí DUHA

ZDRAVÉ LESY NAOPAK POMÁHAJÍ V DOBÁCH SUCHA A POVODNÍ
pátek 18. března 2016Letošní Mezinárodní den lesů, který připadá na pondělí 21. března, je věnován vodě. Upozorňuje, že lesy na celém světě jsou nezastupitelné při zadržování vody v krajině. Zhruba třetina z největších světových měst získává významný podíl pitné vody přímo ze zalesněných chráněných oblastí [1]. Lesy také fungují jako přirozené vodní filtry. Přestože u nás pokrývají lesy třetinu území, polovinu z nich tvoří nevhodné smrkové monokultury. Ty už delší dobu pomalu odumírají vlivem rostoucích teplot a sucha. Schopnost smrkových monokultur zadržovat vodu není vysoká. Jen pouhé jedno procento lesů je zcela divokých, ponechaných přírodnímu vývoji.

V České republice lesy zabírají 2,6 milionu hektarů. Rozloha lesů se sice mírně zvyšuje, zastoupení smrku je však stále neúměrně vysoké. V přirozených podmínkách by totiž u nás tvořily smrčiny pouze 11 % lesů. Do naší krajiny patří hlavně duby, buky a jedle. Přesto je listnatých dřevin jen 26 % [2]. Smrky se dlouhodobě vysazují z ekonomických důvodů, rychleji rostou a jejich dřevo se snadněji zpracovává. Krátkodobé ekonomické výhody se nyní mění ve velký problém [3].

Zdravé lesy s přirozeným druhovým složením, bez holosečí, přemnožené zvěře a s podílem odumřelého dřeva  mají velký potenciál zadržovat vodu v krajině. Např. poslední tři velké komplexy lužních lesů a luk na Moravě při záplavách v roce 1997 zadržely třikrát více vody než všechny přehrady v povodí Moravy a Odry dohromady. Rozsáhlá plocha meandrů, lužních lesů a luk v chráněné krajinné oblasti podél Odry zachytila během záplav v červenci 1997 celkem 89 milionů m3 vody a zmenšila povodňovou vlnu v Ostravě o 100 kubíků za sekundu [4].

Vláda, resp. ministerstvo zemědělství by namísto plánování přehrad proti suchu mělo nejprve reformovat lesní zákon tak, aby zajistil větší výsadbu listnatých stromů a omezil holosečnou těžbu. Také by mělo změnit vyhlášku, která již dlouhé roky umožňuje sázet velké množství smrků na místa, kam vůbec nepatří a kde nyní odumírá.

K odumírání smrkových porostů dochází již delší dobu. Zvláště dramatickým případem náhlého hynutí lesů byl horký a suchý rok 2003. Tehdy asi 54 % vytěženého dřeva tvořilo nouzové, neplánované kácení způsobené náhlým úmrtím stromů, polomy z napadení kůrovcem nebo houbovým onemocněním. Z těchto důvodů bylo vytěženo 8,2 milionů kubíků dříví [2]. V roce 2014 bylo v lesích ČR vytěženo celkem 15,48 mil. m3, nahodilé těžby činily 4,5 milionů kubíků dřeva [5].

Suchá sezóna, kterou byl i rok 2015, tedy není žádnou novinkou a ojedinělou událostí. Zejména v nížinách a pahorkatinách  budou smrkové monokultury s oteplováním klimatu víc a víc chřadnout [6]. Podle vědců hrozí bezprostřední uhynutí 29 % stávajících smrčin v České republice a u dalších 53 % shledali riziko uhynutí [7]. Proto je nutné proměnit je postupně na listnaté a smíšené porosty, které do naší krajiny přirozeně patří a jsou odolnější [8].

Adaptaci lesů na měnící se klima pomůže rovněž přechod od holosečného kácení k průběžné, výběrové těžbě po jednotlivých stromech [9]. Holoseče jsou u nás povoleny až do velikosti jednoho hektaru. Vzniklá holina způsobuje lesní půdě, rostlinám a živočichům šok a znamená okamžitou ztrátu životodárného prostředí. Na holinách se rychle a bez užitku rozpadá organická hmota v zemi a obnaženou vrstvu humusu s živinami snadno odnese déšť [10]. Vinou rychlého odtoku se také zvyšuje riziko povodní [11]. Je nezbytné ponechat více lesů přirozenému vývoji kvůli studiu přirozených reakcí lesa na změny klimatu a volbě správných a ekonomicky udržitelných přístupů k péči o hospodářské lesy.

Eliška Vozníková, vedoucí programu Krajina Hnutí DUHA, řekla:

„Mezinárodní den lesů je příležitostí k zamyšlení, jak hospodaříme s bohatstvím našich lesů. Rostoucí kůrovcová kalamita v hospodářských lesích rozhodně není dobrou vizitkou. Ministerstvo zemědělství musí konečně podniknout kroky proti nepůvodním smrkovým monokulturám na zcela nevhodných místech či holosečím velkým jako fotbalová hřiště. Musí ochránit přirozenou obnovu lesa i vysazené stromky před přemnoženou zvěří, která je spásá. Naše děti nesmějí splácet dluhy, které nevhodným zacházením s krajinou a špatným pěstováním lesa budoucím generacím zanecháváme. ”

“Kdyby se potřebné odborné i politické síly konečně soustředily na to, co se děje v lesích, tedy na jedné třetině území ČR, tak by musely zjistit, že tu odumře až 53 % smrkových porostů. Místo aby politici řešili vážný problém odumírání hospodářských lesů, handrkují se o chráněné lesy národních parků, kde by přitom měla hrát divoká příroda a její přirozený vývoj hlavní roli.“


Poznámky:

[1] Více na oficiální stránce Mezinárodního dne lesů http://www.fao.org/forestry/international-day-of-forests/en/

[2] Výroční zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky v roce 2004. http://eagri.cz/public/web/mze/ministerstvo-zemedelstvi/vyrocni-a-hodnotici-zpravy/zpravy-o-stavu-lesa-a-lesniho/zprava-o-stavu-lesniho-hosp-2004.html

[3] V lesích také chybí staré stromy, odumřelé dřevo, stojící suché stromy, padlé kmeny nebo větvě, jež jsou přirozeným zdrojem živin v lese Zajišťují půdě humus, živiny i vlhkost a stabilizují ji proti erozi. Jsou také důležitým místem pro život řady druhů lesních ptáků, plchů, netopýrů, brouků, hub, lišejníků, mechů nebo kapradin. Asi třetina evropské lesní fauny a flóry je závislá na mrtvém dřevě přímo závislá
Dudley, N., et Vallauri, D.: Deadwood – living forests, WWF, Gland 2004

[4] Příroda pomáhá zadržet povodně http://www.hnutiduha.cz/sites/default/files/publikace/typo3/priroda_pomaha_zadrzet_web.pdf

[5] Výroční zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky v roce 2014. http://eagri.cz/public/web/mze/ministerstvo-zemedelstvi/vyrocni-a-hodnotici-zpravy/zpravy-o-stavu-lesa-a-lesniho/zprava-o-stavu-lesa-2014.html

[6] Buček, A., et Vlčková, V.: Scénář změn vegetační stupňovitosti, www.casopis.ochranaprirody.cz/zvlastni-cislo/scenarzmen-vegetacni-stupnovitosti.html, 13. 5. 2011

[7] Jankovský, L., Cudlín, P., Čermák, P., Moravec, I. (2004): The prediction of development of secondary Norway spruce stands under the impact of climatic change in the Drahany highlands (The Czech Republic). Ekologia (Bratislava), 23, Supplement 2/2004: 101–112
[8] Hrubý, Z. (2002): Ekologická stabilita přírodního lesa v bukovém vegetačním stupni. In: Maděra, P. (ed): Ekologické sítě. Geobiocenologické spisy 6: 261–273

[9] Janous, D., et Vins, B.: The Czech Republic, in: Kellomaki, S., Kaljalainen, T., Mohren, F., et Lapvetelainen, T., eds. (2000): Expert assessment of the likely impacts of climate change
on forests and forestry in Europe. EFI Proceedings No. 34, European Forest Institute, Joensuu

[10] Hruška, J., et Cienciala, E. (eds.): Dlouhodobá acidifi kace a nutriční degradace lesních půd – limitující faktor současného lesnictví, Ministerstvo životního prostředí, Praha 2001

[11] Simon, O., et Sucharda, M.: Vliv hospodaření v krajině na průběh a účinek povodní: přehled problémů a doporučená opatření, Hnutí DUHA, Brno 2003

0 0 hlas
Hodnocení článku
Odebírat
Upozornit na
17 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
idiotronic
idiotronic
18. 3. 2016 22:45

V bezprostředním okolí bezzásahového území navazují ubytovací kapacity, jejichž hodnota by se zánikem parku a postavením sjezdovek znásobila. Majitelé čekají a na existenci národního parku nemají zájem.

zedd
zedd
19. 3. 2016 1:19

No, tak když se řekne a, mělo by nastat i b. Smrkové monokultury u nás začly vznikat na popud Marie Terezie – protože nebylo dost dřeva. Krajina tehdy byla v podstatě odlesněná, něco mezi stepí a bushem. V současnosti zabírá les na našem území víc plochy, než za posledních 400 let. Minimálně od průšvihu na hřebenech hor v osmdesátých letech se v lesnictví mnohé změnilo a podíl vysazených listnáčů se stále zvětšuje. Je pravda, že by bylo vhodné to nějak podpořit zákonem, případně formou dotací v rámci nové zemědělské koncepce – která je mimochodem překvapivě dobrá. Devastující způsob těžby je… Číst vice »

humbru
humbru
19. 3. 2016 6:41

Vyjmenujte mi prosím ony přehrady, a jejich kapacitu, v povodí Moravy. Popř. srovnejte s přehradami co chrání Pražáky.

ray
ray
19. 3. 2016 9:09

Nešly by vysadit místo smrčin zase nějaké listnáče?

peter.
19. 3. 2016 9:33

ray napsal

Nešly by vysadit místo smrčin zase nějaké listnáče?

ray:
Nielenže by to šlo,ale sa to už aj robí.Problém spočíva v tom,že smreky sa u nás vysádzali z hospodárskych dôvodov.Ide o pomerne rýchlorastúcu drevinu s kvalitným nábytkárskym drevom,po ktorom je dopyt aj v zahraničí.Kým smrek je vhodný na spracovanie už po 30-40 rokoch,tak napr. buk musí rásť aspoň 100 rokov,kým je vhodný na spracovanie.

ray
ray
19. 3. 2016 9:52

100 let to už je tedy hezká řádka let, ale je pravda, že tvrdé dřevo je také 2-3 krát dražší, takže by se to i dalo ekonomicky obhájit. Mně šlo o toho kůrovce – možná že jeho výskyt je signálem pro přeorientování se na jiné (původní) dřeviny. Měkké dřevo jde koupit levně v Rakousku nebo na Slovensku. U nás se obecně daří listnatému dřevu. Chodím na houby do lesíků (střední Morava), kde převládá dub a buk a tamější skladba mi přijde taková přirozenější než vedle ve smrkovém lesíku. Ale to jsou jen mé dojmy, nemusí to tak být.

zedd
zedd
19. 3. 2016 23:08

Přístupy v lesnictví se vskutku dost změnily. Kdyby mi před deseti lety někdo řekl, že se holiny budou běžně nechávat zarůst náletem, poslal bych ho rovnou na vyšetření – a hle, děje se tak.
Mě ten článek přijde tak nějak zbytečnej, jako by jen chtěl někdo vykázat aktivitu. Byl by zcela na místě před dvaceti lety, ale dnes už je situace jiná.

Ibrahim Ag Alhabib
Ibrahim Ag Alhabib
20. 3. 2016 15:12

ray napsal

Nešly by vysadit místo smrčin zase nějaké listnáče?

přesné

Martin (už bez taky m)
Martin (už bez taky m)
20. 3. 2016 19:10

zedd napsal Přístupy v lesnictví se vskutku dost změnily. Kdyby mi před deseti lety někdo řekl, že se holiny budou běžně nechávat zarůst náletem, poslal bych ho rovnou na vyšetření – a hle, děje se tak. Mě ten článek přijde tak nějak zbytečnej, jako by jen chtěl někdo vykázat aktivitu. Byl by zcela na místě před dvaceti lety, ale dnes už je situace jiná. Změny v lesnictví v mnoha horských a podhorských oblastech jsou vidět, ale ZDALEKA nejsou dostatečné. A jsou také výsledkem práce „křiklounů“ z NNO už dvacet let… Některým to možná napíšou alespoň příští generace na náhrobek… A… Číst vice »

Aleš
Aleš
20. 3. 2016 19:18

Problémem je, že při zalesňování se kvůli pokřivenému systému dotací zvyšuje podíl listnáčů, ale během výchovy a růstu lesa ho „hospodáři“ /nesvéprávní blbci úmyslně ve velkém vyřezávají. V číslech to tedy vypadá, jakoby se zvyšoval podíl listnáčů, po prostudování věkové a druhové struktury to takové dobré vůbec není, čerstvější zprávy o stavu lesa vysílají varovnější signály. Hrozí mnohonásobně větší odumírání ekosystémů, šíření lýkožrouta smrkového na Šumavě byl jen prolog. Sucho, teploty, větrné polomy, nevhodně otevřené porosty, porosty místo lesů, smrkové monokultury ve 400 m nad mořem, nové druhy škůdců, nezaškolený lesní personál ovlivněný neoliberálním kapitalismem. Masivní odvodnění krajiny. Máme se… Číst vice »

hank
hank
20. 3. 2016 22:14

Martin bez M., Aleš: Nechci vám tady coby laik moc sekundovat, koukám z okna v podstatě na totéž, na co vy, i když z jiné světové strany. Jen bych k tomu stručně dodal, že i tady u nás, kde lesní hospodář včas zafungoval jak měl, byl soukromý vlastník lesa chytřejší (nebo chamtivější?), udělal si to po svém, resp. neudělal co měl, nebo ještě lépe řečeno neudělal nic, a máme to tady. Naštěstí se tu při kůrovcové těžbě nejde až do těch holin, i když u nás ten les taky prosvětlal řádně, a ještě jednou naštěstí – staré buky díkybohu zatím… Číst vice »

Gatta
Gatta
21. 3. 2016 7:00

Re Aleš
Ten postup v návaznosti na poskytnuté vysazovací dotace je prostě trestuhodný. A to doslova.
Připomnělo mi to situaci, co mi vykládal známy ze zemědělství na jihu Evropy.
Dotace jsou vypsány na osetí nebo osázení – tedy vlastníci osejí nebo osadí … dostanou dotace … a víc už to neřeší. Ani nesklidí, pokud něco náhodou vyroste … už mají své jisté – už mají dost vyděláno z dotací – ostatní je už jen práce a starosti navíc.

Aleš
Aleš
21. 3. 2016 8:49

Od roků, kdy na ministerstvu vládla Brendlovsko-Kalouskova mafie, se leccos pozitivně změnilo. Nicméně. Změny jsou nedostatečné, pokřivené nejen dotacemi ale i zájmy lobbyingu, který je zastoupen přímo ve sněmovně a vládě přes ministra a jeho politickou stranu, kde je jen pár poctivých jako pan poslanec Hovorka. Pokud vliv u největšího správce majetku budou mít Szorádové či Půlpánové, je jasné, že pozitivní změny budou jen poloviční. A jiní vlastníci? Zatím nepřesvědčují, že by kdokoliv z nich byl lepším správcem lesního majetku. Ať církev nebo šlechta nebo tady u nás Marwood, Textron a jistý pan Verner. Někdy je to až k breku,… Číst vice »

Aleš
Aleš
22. 3. 2016 6:14

Je rozdíl mezi ležícím klestem a padlými kmeny. Ležící klest může být problém pro obnovu lesa. Padlý kmen je občas potřeba, navíc při ponechání části hmoty se sníží eroze. Pokud část klestu bude zpracována, nevidím to jako výrazný zásah do koloběhu živin v hospodářském lese. Samozřejmě nejde brát všechno. hanku: Záleží na tom, co se děje s vodou pod propustkem a také na tom, jak daleko od sebe jsou propustky a případně na sklonových poměrech. V extrémním případě prohrábnutí příkopů znamená odvodňování krajiny. Loni jsem psal, jak již na jaře docházela sousedům voda ve studni. I já jsem byl na… Číst vice »

Martin (už bez taky m)
Martin (už bez taky m)
24. 3. 2016 20:14

Vážení,
VŠEM doporučuji,
udělejte si čas, pátrejte po tom na internetu…od poloviny dubna 2016:
Evropa jak ji známe, ale hlavně možná lepší Evropa budoucnosti je totiž EVROPOU LESŮ!
https://www.youtube.com/watch?v=qVOcyEGkmVk
I takto se můžeme „spojit“ v dobrém a sdíleném „Od Lisabonu -minimálně zeměpisně – až po Ural“…

peter.
24. 3. 2016 20:39

http://www.cas.sk/clanok/299440/vysoke-tatry-10-rokov-po-nicivej-apokalypse-ako-sa-zmenili-velhory/
Peter Stanek:..každý geológ vie,že uprdnutie si stredne veľkej sopky uvoľní do ovzdušia oveľa viac emisií ako ľudstvo v cele histórii svojej existencie.
Veľmi zaujímavé rozprávanie,aj o alternatívnych zdrojoch energie.
http://www.napalete.sk/peter-stanek-vybuch-sopky-uvolni-viac-emisii-ako-cele-ludstvo-v-historii/