Narcos

Seriálu Narcos zbývá sice ještě jedna řada, ale protože Escobara právě zastřelili, pustím se do hodnocení už teď. Tak předně: Co se výpravy, kamery, scénáře, hereckých výkonů etc. týče, nelze tomuto počinu z produkce Netflixu opět nic vytknout, jak je ostatně u projektů tzv. quality TV (kam lze myslím zařadit většinu seriálů, o nichž jsme psal) dobrým zvykem. Divák to ocení zejména v případě scénáře, který netrpí žádným vážnějšími vadami (popravdě si nevzpomínám ani na jedinou), postavy jsou dobře vykreslené a jejich jednání logické; zřejmě je právě toto výhoda seriálu, který svým dostatečným časovým prostorem nenutí tvůrce dělat kompromisy a hledat, co by se ještě dalo vystřihnout.

Jak už jste asi pochopili ze zmínky o Escobarovi, námětem seriálu Narcos je život a dílo kolumbijského drogového barona Pabla Escobara, jednoho z takzvaných narcos. Vzhledem k tomu, že jsem nedávno shodou okolností viděl i film Escobar (mimochodem, podle mě mnohem lepší, než jak naznačuje hodnocení na ČSFD), který se s dějem Narcos v mnohém shoduje, je Escobarův příběh vykreslen poměrně autenticky. Přesto je třeba mít na paměti – a autoři sami to na začátku každého dílu připomínají – že Narcos je dramatizace, nikoliv dokument. Ledacos tak může být více či méně změněno či zcela vymyšleno pro potřeby plynulejšího a dramatičtějšího vyprávění. Nelze ovšem říct co, protože Narcos je doplněn autentickými dobovými záběry, které na děj seriálu přímo navazují, a produkce si dala tu práci, že vybrala i typově podobné herce, stejně je oblékla a v některých záběrech dokonce i stejně naaranžovala (nejlépe je to vidět snímku zabitého Escobara, nahoře je záběr ze seriálu, dole autentická fotografie). Hranice mezi realitou a fikcí je tak pro někoho, kdo není odborník na Kolumbii obecně a Escobara zvláště, v podstatě nepoznatelná.

Nutno uznat, že postava samotného Escobara je do značné míry fascinující, protože je vykreslen jako nenápadný strejda s bříškem, který si ikonickým gestem neustále popotahuje špatně padnoucí džíny, a vedle svých sicariů vypadá vyloženě banálně. A až na pár amoků se tak vlastně i chová. Brutální mafián, který má na rukou krve stovek lidí jenom v Kolumbii (mrtvé narkomany a oběti potřebou získat peníze na dávku indukované kriminality v USA, kam Medelínský kartel dodával většinu svého kokainu, nepočítám, protože ani seriál tento aspekt obchodu s drogami neřeší), tak často působí skoro až sympaticky. Přitom nelze říct, že by se ho tvůrci snažili malovat v lepším světle, nebo ho dokonce chtěli heroizovat. V tomto směru se Narcos hodně podobají italské Gomoře, u níž jsem pozoroval stejný efekt, pravděpodobně daný tím, že sledujeme hlavního antihrdinu nejenom v okamžicích, kdy vydává rozkazy k vraždám a teroru, nebo sám brutálně vraždí ty, kteří se mu znelíbili, ale i během ostatních fází jeho života, kterých je ostatně většina, kdy se stará o rodinu, vede obchodní jednání, chodí za ženskými, baví se s přáteli etc. Vzniká tak něco na způsob Stockholmského syndromu, před kterým se musí mít divák stále na pozoru, protože týpek jako Escobar si prostě sympatie a respekt zasloužit nesmí, bez ohledu na to, že existují i další šmejdi, jako je on, a možná i větší.

S již zmiňovanou Gomorou existují i další paralely, dané zřejmě tím, že zločinecké struktury fungují všude na světě podobně, a to je například „konfederační“ organizace kartelu, který sestává z jednotlivých zločineckých klanů (rodin, místních partiček), které sice spolupracují, ale jejich spolupráce je do značné míry vynucená výhodností na straně jedné a brutalitou kápa na straně druhé. To je ostatně nakonec i příčina Escobarova pádu, který dokáže úspěšně vzdorovat kolumbijskému státu i jeho americkým spojencům a vaz mu zlomí až ztráta loajality hlavy jednoho z klanů kartelu, které v návalu vzteku zavraždí manžela. Nebýt touhy po pomstě a z ní pramenící zrady, nebyl by Escobarův pád zřejmě tak rychlý a definitivní, pokud by vůbec padl. Svoji roli v jeho pádu ovšem sehrála i ochota státních aktérů – a zde zejména USA – vypustit z kolumbijské džungle do měst fašistické bojůvky doposavad vraždící komunistické povstalce a nachomýtnuvší se vesničany a nechat je vraždit Escobarovi kumpány i příbuzné a ještě je při tom aktivně podporovat, samozřejmě bez ohledu na brutalitu jejich metod, který si v ničem nezadá s těmi Escobarovými, i bez ohledu na „kolaterální ztráty“ mezi civilním obyvatelstvem. Pozice americké DEA v Kolumbii je vůbec zajímavá, protože to vypadá, jako kdyby měla volnou ruku ve vyšetřování a zatýkání Kolumbijců i úkolování kolumbijských bezpečnostních složek, což ale nikdo neřeší ani nevysvětluje. Jediné, co se řeší, je případné vydávání kolumbijských občanů do USA, či přímá vojenská intervence strýčka Sama, který už by byla na Kolumbijce příliš.

Za mě nejodpudivější postavy ovšem nejsou Escobar a jeho horda profesionálních vrahů. ale Escobarova matka a důstojník CIA. Matka tím, jak stále omlouvá Escobarovy zločiny a už jeho uvěznění (navíc ve vlastním fešáckém kriminále) považuje za do nebe volající nespravedlnost, natožpak jeho likvidaci bezpečnostními složkami. A důstojník CIA tím, jak ochotně zásobuje zbraněmi i informace zmíněné fašistické bojůvky i konkurenční kartel z Cali, v nichž si pěstuje vehikl proti komunistickým povstalcům, takže zatímco Escobar jde ke dnu, dovoz kokainu do USA utěšeně roste. A tady je ještě jedna paralela s Gomorou: náznaky toho, že vedle takřka démonických hlavních antihrdinů existují i další, mnohem bohatší, mocnější i démoničtější, kteří jsou ale zároveň mnohem uhlazenější, s lepším původem i lepšími kontakty, jen o nich nelze mnoho říct, protože nejsou tak na očích.

Aspektem, který Narcos neřeší vůbec, přitom je pro pochopení Escobara i situace v Kolumbii zřejmě zásadní, je Escobarova podpora mezi chudinou z Medelínu. Podle všeho to totiž není jen tím, že pro ně Escobar stavěl domy, kostely i fotbalová hřiště, čímž pro ně udělal zjevně tisíckrát víc, než vláda (sám se prohlašoval za medelínského Robina Hooda), ani tím, že byl jeden z nich. (Jak sám o sobě jednou prohlásil: „Já nejsem boháč – já jsem chudák s prachama.“ A že těch prachů měl. Milióny, možná i miliardy dolarů na hotovosti, zakopané v tajných skrýších po celé Kolumbii, které mu ovšem nakonec byly k ničemu.) Podle všeho za tím muselo být něco dalšího: útisk ze strany vlády vůči chudým či lhostejnost k jejich problémům, co vedlo chudé z Medelínu k tomu, že byli loajálnější spíš s drogovým bossem, než se spravedlností. A nebýt bombových útoků, včetně jednoho na letadlo, zřejmě by měl Escobar podporu velké části kolumbijské populace. Tato sociálně-kritická dimenze kolumbijské reality ovšem v seriálu není, stejně jako její již zmiňovaný protějšek z drogové scény USA. Ale asi to nelze považovat za nedostatek, protože výsledný tvar by pak byl příliš rozplizlý, zatímco takto je velmi dobře srozumitelný a vypointovaný.

Narcos je dobrá podívaná, dokonce víc než podívaná, ale také nebezpečná podívaná, protože snadno může vést ke vzniku sympatií s někým, kdo si je nezaslouží, bez ohledu na to, že jiní si je nezaslouží ještě méně.

Převzato z blogu Tribun

13
Komentujte

Chcete-li přidat komentář, přihlaste se viz Přihlášení.
13 Comment threads
0 Thread replies
0 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
8 Autoři komentářů
BetyDanaJohn PowderorinokoStan Autoři posledních komentářů
  Odebírat  
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozornit na
Dana
Člen
Dana

Escobar jako symbol upadku spolecnosti, ktera zavrhuje „system bileho muze“ -gringa je typicky priklad, jak to v praxi vypada. Lidem v takovem mentalnim uskupeni proste neni pomoci. Venezuelsky experiment, stejna mentalita, ale v socialistickem provedeni bidne pohorel. Jeste k tomu drasticky narust populace, nedostatek zdroju a hlavne neschopnost discipliny , to vse vede ke zmaru ve vetsine jihoamerickych zemi. Pro Spojene Staty je to nakonec i zatez, ktera prosakuje do nasi civilizace chaotickou imigraci a pasovanim drog. . Zoufali obcane rozvracenych statu pak vidi zachranu u imperialistu, misto aby se snazili delat si poradek ve vlastnich zemich. Zrovna ted se… Číst vice »

Patrik
Host
Patrik

Pro Kuberu – ale také pro všechny, kterým tu dochází tu nedochází, že „jsme tady jenom na chvíli“ https://www.youtube.com/watch?v=wcyGKHgTExw Kdo nechápe, o čem v textu je „bláznivá Markéta“, tak je to „Bláznivá Markéta ala oranžová vesta“- „Ticho, ticho, ticho – Markéta housku jí….“ https://www.youtube.com/watch?v=_KUHU2yBKa0&list=RD_KUHU2yBKa0&start_radio=1 Buďte horoucí nebo ledoví, jen nebuďte vlažní – buďte sví a neste na trh svou kůži, nikoliv jen kabát diktátu doby. Všude kolem je to ale jen o těch vlažných kabátech. Byť se tedy někdo i mýlí, pořád je pravdivější než ten, kdo pěkně vlažně jede na vlně „kam vítr tam plášť“ . Kubera se možná… Číst vice »

racek
Člen
racek

Víte, Dano, ony ty američtí hispánci až příliš často zažili, že jim tam pořádek dělá někdo jiný. Fakt, nechce se mi věřit, že to netušíte.

orinoko
Člen
orinoko

Je to marny, je to marný , je to marny… Videl jsem jakýsi tajné natočený dokument z Kuby. Člověk v tisni byl puvodcem. Přes některé ideologické debility jsem to vnímal jako pokus o objektivitu. Jednak , proc vznikla revoluce vedená Castrem? Castro byl následek dobytkovskeho imperialismu USA a kriplismu katoLOGICKE cirkve. Prasata měla eldorado, běžný člověk cenu kolateralnich skod. Hodně mluvil Kubanec žijící v Praze, který svoji vlasti ale zůstal verny. A pak nějak Češka žijící na Kube. Kubanci jsou hrdí lide. Sice postrádají konzum, ale za to umějí číst a psat, a mají lékařskou peci. V Latinské Americe se… Číst vice »

Dana
Člen
Dana

Zadny American v Jizni Americe nezasahuje nasilne ve vedeni te ci one zeme, aniz je pozvan. Jasne, ze Amerika podporuje sve kone, to jako ma pomahat luze k ochlokracii ? Americka politika se vzdy prikloni k tomu, kdo splnuje americke nazory na obchod, obcanske pravo, rizeni statu. Od toho jsou USA velmoci. Americane po utoku na Dvojcata v New Yorku obratili svoji pozornost na Stredni Vychod. Vysledky vidime ted, cela Jizni Amerika je velky chaos, jedine staty ktere provozuji zapadni system prezivaji. Kdyby se vcas neobratila politika v Brazilii, tak uz tu mame dalsi zebravy stat a hladomor jako ve… Číst vice »

Viky
Člen
Viky

Dano – …“ Zadny American v Jizni Americe nezasahuje nasilne ve vedeni te ci one zeme, aniz je pozvan. … Americka politika se vzdy prikloni k tomu, kdo splnuje americke nazory na obchod, obcanske pravo, rizeni statu. Od toho jsou USA velmoci.“…
Ha-ha-ha-ha-ha-ha-ha-ha-ha-ha-ha-ha-ha-ha-ha-ha-ha-ha-ha-ha-ha-ha-ha…
až jsem se zakuckal. CIA zval do Chile kdo? Parlament? Řádně zvolený prezident? A že by převratem neutrpěla právě občanská práva…. To byly nejspíš promptně zavedeny sankce? Nebo ne?
A na Grenadu výsadek dorazil na základě….? Jo, už vím! Zvací dopis 99 grenaďanů …

Dana
Člen
Dana

Ano, vlky zvacich dopisu jsou v Bilem dome plne kosiky, presidentska administrativa ma velky vyber…..Zavidite ? Do Chile pozvala CIA chilska opozice. Jak jednoduche, mily zakuckany. Americane vsadili na celkem neznameho generala a vyplatilo se. Sedmnact let byl v Chile klid za pomalu rostouciho blahobytu. Pinochet odstoupil demokraticky, po narodnim referendu. Uz tehda v socanske Evrope ho soudili za porusovani lidskych prav, uz tenkrat se v Bruselu cvicili-trenovali jak vas budou pacifikovat propagandou socialni spravedlnosti , vy nic netusici naivkove. V Chile si soudruzi zvolili pro zmenu pravicovou vladu, ale Pinara neni Pinochet a tak brajgl pokracuje. Zeme nevzkveta, naopak.… Číst vice »

Dana
Člen
Dana

Z posledniho odstavce nekdo muze nabyt dojmu, ze se v Grenade jednalo o silnou pravicovou kliku, ktera zadala o pomoc. Ne tak docela, tehda byli konzervativci lovna zver a tradicni klany byli schovani, jejich hlas byl slaby, kdyz volali o pomoc. Zvaci dopis nebyl formalni. Tam se rvali opozicni frakce marxistu a normalni lidi zili v hororu. Sam Bishop byl rudy revolucionar , ktereho odkrouhli vlastni soudruzi. Coz je mezi marxisty normalka. Americane proste chteli zabranit vyvrazdeni Grenady, uz proto, ze tam zilo dost Americanu a tim hajili i americke majetky. Nepopiram, ze se to rovnez hodilo k eskalaci s… Číst vice »

orinoko
Člen
orinoko

Zahraniční vstupy do „ceske“ diskuse jsou velmi ilustrativni. Právě tady se nachází skvely zdroj logiky emerickeho debila. Mám staženo k rychlému nahlednuti. Logika je jasná: Kazdy máme nějaký ten klacek. Émerický debil atomovku, letadlové lode, drony. My ostatní prehled. A důkaz , že émerice vládne ta nejprimitivnejsi banda sveta, které je ale úplně jedno , jestli jejim klackem dojde k bezzivoti jejích kripl obdivovatelu.
A to je zase náš klacek.
Chceš chcipnout? Tak rvi, ať už Émerika konečně rozpoutá pořádnou valku.

John Powder
Člen
John Powder

Prý: „Americka politika se vzdy prikloni k tomu, kdo splnuje americke nazory na obchod, obcanske pravo, rizeni statu.“

Jen dodám pár vysvětlivek:

Přiklonit se: Dosadit tam svoje lidi.
Obchod: Právo bohatšího.
Občanské právo: Právo silnějšího.
Řízení státu: Co řeknou vlastníci, to platí.

Dana
Člen
Dana

Bylo by zajimave pozorovat, az se pri svetove krizi Cesi dopracuji k revolucnimu Majdanu a budou se navzajem mlatit klacky na Narodni tride, ke ktere strane, jestli vubec, se Amerika prikloni..

Bety
Člen
Bety

Milá Dano,kéž by se od nás Amerika odklonila, a to úplně, včetně těch amerických
majetků.
Jelikož podle vás právě pro ty majetky byla vojensky napadena Grenada, dá se předpokládat, že to byla ochrana pěstitelů drog, neboť jejich výroba hned poté
vyletěla až do nebe. A kolik že to Grenaďanů před tím americkým štěstím
z té maličké Grenady emigrovalo? Jen asi 200 000 tisíc? Prkotina!