Návrh na zkrášlení Václavského náměstí Láskou a Pravdou

Náměstí dominuje svatý Václav sedě na koni a drže kopí s praporcem v ruce. Vede české čacké voje ku obraně vlasti. Je to vlastně pocta militarismu. Ale my Češi jsme většinově pacifisté, proto by bylo vhodné doplnit monumentální sousoší svatého Václava nám blízkým pojetím Lásky a Pravdy. Láska by byla po pravé straně svatého Václava a Pravda po levé straně svatého Václava. Samozřejmě že oba tyto pojmy dokonale ztělesňuje náš bývalý president Václav Havel.

Takže si představme, že po pravé straně by byla umístěna monumentální socha Václava Havla držící v jedné ruce palmovou ratolest míru a v druhé ruce držící holubici míru či tibetskou vlajku. To by symbolizovalo a ztělesňovalo Lásku. Po levé straně by byla také monumentální postava Václava Havla držící v napřažené ruce připravené k hodu bombu, což by zase symbolizovalo Pravdu.

Obě sochy Václava musí být vyšší než ta s koněm, to znamená nejméně takových 10 metrů vysokosti, neboť ta s koníkem má 7,2 metrů.

No a jak si představuji ono ztvárnění postav Václava Havla? Nejoblíbenější postavou na německých i českých zahrádkách je bezesporu trpaslík, takže i figury Václava Havla by měly mít formu trpaslíka. Nemohou být z mramoru a ani z bronzu, to by podloží náměstí takovou váhu neuneslo a postavy by se propadly do hlubin. Ideální by byly z umělé hmoty a nafukovací. Dle momentální potřeby by se nafukovaly (zvětšovaly) či vyfukovaly (zmenšovaly). Když by třeba v Parlamentu či v Senátu projednávali manželství gayů či leseb, nebo zákon o svobodné volbě pohlaví, tož by se socha Lásky přifukovala a socha Pravdy vyfukovala. Kdyby zase zákonodárci projednávali, že naši vojáci půjdou do Venezuely a po boku vojáků USA budou bojovat za Prahu, tož by tomu bylo naopak, nafukovala by se Pravda a vyfukovala Láska. Tak by všichni na Václaváku byli dokonale informováni o dění v politice a ani na televizi by se nemuseli koukat. Ostatně, televize by mohla vysílat celodenně přímé záběry, to by každý televizní divák okamžitě viděl, o čem politici jednají a ani žádných slov by nebylo zapotřebí.

Kůň svatého Václava je otočen k Národnímu muzeu zadkem. Umělci by tedy měli také ztvárnit obě sochy Havla s holými zadnicemi směrem k Národnímu muzeu, páč na národní tradice stejně kašleme.

Vypisovat nějakou uměleckou soutěž je naprosto zbytečné. Vždyť všichni obyvatelé Česka ví, že největší naši umělci jsou pouze dva – a to David Černý a Milan Knížák. Ti by si hodili korunou, který z nich bude dělat na Lásce a který na Pravdě. Sice David Černý s nafukovacíma skulpturama má už zkušenosti (desetimetrový fialový ztopořený prostředníček na pontonu na Vltavě. „Je to normální fakáč těm zmrdům komunistickejm zasranejm na Hradě,“ komentoval své dílo tvůrce), takže by snad mohl sám rozhodnout, kterou bude dělat a zbylou by dělal Knížák. Přece národ by s tím bezvýhradně souhlasil. Ono je to totiž prašť jak uhoď. O finanční stránku se postará šéf Národní galerie, ten je na to odborník na slovo vzatý. No a za magistrát Prahy zajistí vše potřebné primátor Hřib.

Mít na náměstí tři svaté Václavy, no to by bylo Něco! Celý svět (i Číňané) by nám záviděl!

P.S.: Průšvih by byl, kdyby někdo třeba píchl hřebíkem a z Lásky či z Pravdy by se stala hromádka umělohmotných plastů. To by ale zase byla výhoda při změně režimu, obě by se vypustily a odvezly na smetiště.

To ani to se ovšem nemůže nikdy stát, neboť čtyři čeští světci – sv. Ludmila, sv. Prokop, sv. Anežka a sv. Vojtěch – bezpečně ochrání všechny tři svaté Václavy.

Přejít do diskuze k článku 2 komentáře