Již 25 let zde máme režim, ve kterém se údajně veškerá moc ve státě vrátila do rukou lidu.
Výsledkem tohoto režimu je, že se vytvořila velice početná skupina nezaměstnaných a bezdomovců s perspektivou jejího dalšího nárůstu. Stát je rozkraden a rozprodán, předlužen a mnoho lidí je v exekuci – někteří ve vícečetné.
Přestože prý zde vládne lid, vládnoucí politické reprezentace se neptaly lidu na jeho názor na vstup do válečné struktury NATO a žádná vláda si nedala od lidu posvětit své válečné zahraničněpolitické aktivity. Přestože lid zjevně prahne po míru a bezpečnosti, stát je stále častěji zavlékán svými politiky do válek.
Odmyslíme-li si setrvalý stav, kdy jsou zákony země lobbisty a „sponzory“ vlád šity na míru oligarchům, nadnárodním korporacím a lichvářům a v zemi již fakticky vládnou oligarchové a držitelé státních dluhopisů a budeme li považovat za projev demokracie občasné pohození kosti z bohatě prostřeného státního stolu chudině, která jednou všechny dluhy i s úroky bude muset zaplatit, pak můžeme spokojeně konstatovat, že se moc ve státě vrátila do rukou lidu a sleduje jeho zájmy.
Podívejme se nyní na některé „úspěchy“ zavedené politiky ve prospěch lidu:
- Po silném pohoršení veřejnosti kvůli praktikám „šmejdů“, politici přijali zákon, který legalizuje nahrávací telefonní „šmejdy“, což ulehčuje a zjednodušuje činnost dřívějších šmejdů a vystavuje nechtěné klienty jejich praktikám. Nahraný telefonický hovor se tímto rovná písemnému podpisu smlouvy. Šmejdi již nemusí „nákladně“ vyvážet své nechtěné klienty někam za město, ale jejich „Call centrum“ může beztrestně vařit hlavy svých potenciálních nechtěných obětí.
- Přijaté zákony umožňují, aby občan přišel o střechu nad hlavou anebo jakoukoliv nemovitost bez toho, aby měl na tom jakýkoliv podíl a vyjádřil svou vůli pozbýt tento majetek. Stačí pouhá změna v registru nemovitostí (ať již vědomá anebo z nevědomosti úředníka) a nepozornost občana, který si této změny nevšiml a včas (než uplyne tříletá promlčecí lhůta) se proti ní neodvolal.
- Přijaté zákony umožňují, aby dědic zdědil dluh, o kterém v čase dědického řízení vůbec nevěděl. Děti dědí dluhy rodičů a manželé dluhy svých partnerů i tehdy, když vznikly ještě před vznikem manželství.
- Přijaté zákony umožňují tzv. exekuční lichvu, to znamená, že kvůli malému nezaplacenému anebo přehlédnutému dluhu může člověk přijít takřka o všechno a stát se celoživotním dlužníkem.
- Pronajímatel dočasného bydlení může kvůli dluhům nájemce, o kterých vůbec netušil, přijít o veškerý inventář nemovitosti, který nikterak nesouvisí s majetkem nájemce.
Z popsaných jevů je vidět, že tzv. demokratičtí politici dělají co mohou, aby se zavděčili svým voličům a přispěli k jejich brzkému zadlužení a pozbytí majetku. A tak to má ve správné „demokracii“, kde vládne lid a jeho zájem, být. Tak je to správně.
https://www.youtube.com/watch?v=vhEOCnj29SY
A dalo by se pokračovat. Po rozvodu manželů, pokud z nějakých důvodů nemůže, nebo nechce otec případného dítěte na něj platit alimenty, tak se tato povinnost automaticky přesunuje na prarodiče a to i tehdy, když se sňatkem nesouhlasili a se synem ani s dětmi se nestýkají.
Myslím, že nový občanský zákoník by i Reinhard Heydrich považoval za zbytečně krutý. ..
http://zpravy.aktualne.cz/finance/uleva-pro-manzele-dluzniku-ustavni-soud-rusi-retroaktivitu/r~ff7ca43addc711e494a20025900fea04/?utm_source=centrumHP&utm_medium=financebox&utm_term=position-6 – Soudci dnes zkritizovali jak složité časové účinky zákonů navázaných na rekodifikaci, tak znění sporného přechodného ustanovení. „Pochybuji o tom, že kterýkoliv občan, přečte-li si toto ustanovení, bude vědět, o co jde, nicméně právníci se s tím musejí umět vypořádat,“ uvedl ústavní soudce Jan Musil. Zákonodárci by podle něj při různých „legislativních smrštích“ měli lépe promýšlet jejich účinky a vzájemné souvislosti různých norem. – v té nejhorší obci bývá taky nejvíce zákonů, to už věděli za Ceasara pána, dneska to švejci naprosto vytunili ( ono, proč se starat o zákony, když vám slouží justice, že). ..)