Německé obavy z Finkelsteina a umlčování kritiky Izraele




Březen 4, 2010

Norman Finkelstein, světově proslulý vědec, zabývající se izraelsko-palestinským konfliktem, měl minulý týden vystoupit v Mnichově a Berlíně s přednáškami o stavu několik desetiletí trvajícího konfliktu a situaci v Gaze rok po izraelském útoku. V rámci svého evropského přednáškového turné, jež ho přivedlo do Německa poprvé od roku 2002, byl Finkelstein pozván, aby hovořil i v Praze v několika prestižních institucích, jako například Institutu mezinárodních vztahů, Akademii věd a Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.

U jedné z Finkelsteinových berlínských přednášek bylo od počátku naplánováno, že bude podpořena Nadací Heinricha Bölla, tedy institucí, která je svázána s německou Stranou zelených. Bylo naplánováno, že akce proběhne v protestantském kostele Svaté trojice. Ve stanovisku, ve kterém Evangelická trojiční církev zveřejnila své rozhodnutí o zrušení této akce, se píše, že evangelická církev „odmítá být proti své vůli a svým veřejně známým stanoviskům zapletena do antisemitské a protiizraelské polemiky“. Böllova nadace krátce poté, 9. února, zveřejnila své protichůdné stanovisko: „V důsledku nepozornosti, nedostatečnému prozkoumání a důvěry v našeho partnera jsme udělali vážnou chybu. Podle našeho mínění se Finkelsteinovo chování i jeho tvrzení nenacházejí mimo hranice pro legitimní kritiku.“ Nadace na závěr „poděkovala za mnoho pozornosti a přímluv, které se týkaly této akce.“

Další Finkelsteinova přednáška byla naplánována do budovy vedení Nadace Rosy Luxembourgové (RLS), německé instituce, zřízené stranou Die Linken. 17 února však think tank Die Linken odvolal svoji podporu této akce. Oznámili, že podcenili „politickou výbušnost“ akce, a dále řekli, že v zájmu garantování „polemické a pluralitní diskuse“ navrhli zajistit Finkelsteinovi oponenta, což bylo odmítnuto organizátory. Bez ohledu na neobvyklost naléhání na pozvání „oponenta“, však Doris Pumphreyová z organizačního výboru tvrdila, že RLS nechtělo poskytnout jméno onoho oponenta.

Finkelsteinem plánované dvě přednášky v Mnichově, jedna z nich v Americkém domě v Mnichově, byly taktéž zrušeny.

Německá židovská lobby a tvrzení o antisemitismu

Vlna rušení přišla po organizované kampani neokonzervativních a proizraelských nátlakových skupin, jako jsou např. Honestly Concerned a BAK Shalom, jež jsou známy svou bezpodmínečnou podporuou izraelské politiky a očerňováním jejích kritiků jako antisemitů. BAK Shalom, což je prosionistická skupina uvnitř mládežnické organizace strany Die Linken, byla jednou z hlavních hnacích motorů kampaně za zrušení Finkelsteinových veřejných přednášek. V prohlášení, podepsaném odnoží BAK Shalom a dalšími podobně smýšlejícími skupinami, si lze přečíst, že „Finkelstein je mezinárodně oblíben mezi antisemity“ přičemž jej označují jako „samozvaného historika revizionismu dějin a antisemitismu“.

Finkelstein, jehož rodiče přežili varšavské ghetto a nacistické koncentrační tábory, získal titul Ph.D. v oboru politických věd na Princetonské univerzitě a je autorem mnoha vědeckých publikací o izraelsko-palestinském konfliktu. Jeho kniha Obraz a realita izraelsko-palestinského konfliktu (Image and Reality of the Israel–Palestine Conflict), která vyšla v letech 1995 a poté znovu v roce 2003, obdržela mnoho ocenění od význačných vědců, jako je například profesor Oxfordské univerzity Avi Shlaim (“vynikající příspěvek ke studiu arabsko-izraelského konfliktu). V roce 2007 byla Finkelsteinovi po dehonestující kampani, na níž se podílel profesor práva na Harvardské univerzitě Alan Dershowitz, a navzdory předběžnému schválení akademickým senátem, zamítnuta definitiva na chicagské DePaul University, kde v té době učil. Derschowitzova kniha Důvod pro Izrael (The Case for Israel), jež byla po vědecké stránce zpochybněna Finkelsteinem a dalšími vědci, byla publikována právě skupinou BAK Shalom. Dershowitz také nazval Finkelsteina „klasickým antisemitou“.

McCarthysmus po židovsku versus Židovský humanismus

Finkelstein opakovaně vyzýval k urovnání izraelsko-palestinského konfliktu podle norem mezinárodního práva, přičemž zdůrazňuje, že právě utrpení, kterým si prošla jeho rodina za holocaustu, bylo tím, co ho přivedlo k tomu, aby věnoval pozornost potížím Palestinců. Jeho nová kniha má název Už jsme zašli příliš daleko: Pravda a důsledky invaze do Gazy (nakladatelství OR Books) a má být vydána uprostřed března.

Profesor Rolf Verleger, předseda německé pobočky hnutí Evropští židé za spravedlivý mír (European Jews for a Just Peace  – EJJP) a jeden ze sponzorů berlínských přednášek, odmítl v reakci na proizraelské lobbistické skupiny všechna obvinění proti Finkelsteinovi. Místo toho jej popsal jako „hrdého a sebevědomého žida, který se sám brání proti tomu, že si židovskou tradici přivlastňují židovští nacionalisté krve a půdy“. Verleger kritizoval tyto nátlakové skupiny za to, že neodporují porušování lidských práv a nacionalismu ze strany Izraele, a přirovnal jejich taktiku k McCarthyovské propagandě, tentokrát zaměřené proti „neizraelským aktivitám“.

Verleger, jenž je autorem knihy Izraelská slepá ulička: Židovský pohled ( Israel’s Wrong Way: A Jewish View – nakladatelství PapyRossa, německy, 2. vydání, 2009),  byl v minulosti členem výboru Židovské obce v Německu, ale nebyl do něj znova zvolen poté, co otevřeně kritizoval politiku Izraele.

Verleger v dopise, který poslal Evangelické trojiční církvi, a v němž ji žádal o změnu rozhodnutí, odmítl myšlenku, že kritika politiky Izraele by mohla přispívat k růstu antisemitismu a místo toho hovořil o „židovské odpovědnosti“ za to, že k tomu dochází.  Verleger, který v dopise připoměl, že jeho otec zemřel přesně na den 45 let před plánovanou Finkelsteinovou přednáškou v Berlíně s „osvětimským číslem na paži“, a jenž ztratil svou rodinu v Osvětimi, přiřadil Finkelsteina k „humanistické tradici německého judaismu“ po bok Martina Bubera, Hannah Arendtové a rabína Leo Baecka.

Levicový raison d’etat

Zvláště odvolání přednášky ze strany RLS vyvolalo pokračující protesty. V otevřeném dopise kritizovali někteří poslanci a významní sympatizanti Die Linken způsob, jakým tato nadace zacházela s Normanem Finkelsteinem. Napsali, že v této souvislosti pokládají pomlouvačná tvrzení proti Finkelsteinovi za „absurdní“. V jiném otevřeném dopise upozorňovali bývalí i současní stipendisté na to, že by nadace mohla ztratit svoji „pověst místa pro levicové debaty a polemiky“, pokud bude pokračovat v odmítání kritiky izraelské vládní politiky. Také mnoho ostatních levičáků se vyjádřilo kriticky k tomuto rozhodnutí RLS, přičemž zazněly názory, že to, co se stalo, bylo hanebností ve světle slavného výroku židovské filozofky a aktivistky Rosy Luxembourgové o tom, že „svoboda je vždy a především svobodou pro toho, kdo smýšlí rozdílně.

Loni v létě byla RLS podrobena ostré kritice, když dovolila třem proslulým válečným štváčům – mezi nimi byli vůdčí představitelé BAK Shalom – aby hovořili na největší studentské výroční konferenci. Strana Die Linken i její think tank se tak dostaly do vnitřních sporů v otázce antisionismu a antiimperialismu, které zdaleka nepatřily k těm nejmenším od doby, kdy šéf poslaneckého klubu Gregor Gysi na jaře roku 2008 vybojoval obnovení těchto principů. Zdálo se, že se jedná o snahu zařadit die Linken do německého raison d’état (zájmu státu, veřejného zájmu – pozn. překl.). Při projevu v izraelském Knessetu v březnu 2008 řekla německá kancléřka Angela Merkelová: „Zde a na tomto místě chci jasně zdůraznit, že každá německá vláda a každý německý kancléř přede mnou vzali na svá bedra německou historickou odpovědnost za izraelskou bezpečnost. Tato historická odpovědnost je součástí německého státního zájmu. Pro mne, jako pro německou kancléřku tudíž není izraelská bezpečnost nikdy záležitostí, o níž lze vyjednávat.“ Německá kancléřka vyjadřovala „bezpodmínečnou solidaritu“ s izraelskou politikou v době, kdy už dva dny probíhala vojenská operace Lité olovo v Gaze, a společně s izraelským premiérem Ehudem Olmertem „souhlasila, že odpovědnost za vyvolání této situace v oblasti jasně a výlučně spočívá na Hamasu.“ Takové hodnocení situace bylo opakováno i mluvčím Die Linken v Berlíně na proizraelském shromáždění.

Po zrušení míst pro Finkelsteinovy přednášky nakonec Junge Welt – nezávislý levicový deník, o němž je známo, že je zapřísáhlým odpůrcem nelegálních válek – nabídl jako místo konání menší obchod v Berlíně.

Finkelstein nakonec v prohlášení z 20. února vysvětlil, proč neměl do Německa vůbec jezdit: „Vypadá to, že někteří Němci jsou rozhodnuti, že jejich vlastní občané uslyší pouze ty názory na izraelsko-palestinský konflikt, které podporují politiku izraelské vlády. Taková netolerance nevěští nic dobrého pro Palestince, kteří žijí v podmínkách brutální vojenské okupace. Není dobrá ani pro Němce, kteří chtějí, aby jejich země podporovala lidská práva a dodržování mezinárodních závazků. Není dobrá pro odvážné izraelské disidenty, kteří potřebují podporu ze strany Evropské unie.“

Finkelstein také hodlá dále rozpracovat Goldstoneovou zprávu, jež byla iniciována Organizací spojených národů, a jež obvinila Izrael z válečných zločinů při útoku na Gazu na přelomu let 2008 – 2009.  Navíc Berlín porušil své vlastní i evropské zákony, které zakazují prodej zbraní do míst, kde zuří válečné konflikty, a pokračoval ve zbrojních dodávkách (Izraeli – pozn. překl.).

Další příklady šikany kritiků izraelské politiky

Z poslední doby existuje v Německu mnoho příkladů, kdy kritici izraelské politiky čelili srovnatelnému zacházení. V lednu tohoto roku tři poslankyně parlamentu za Die Linken (které také podepsaly výše zmiňovaný dopis RLS) byly napadeny podobnou skupinou, jednající v součinnosti s evangelickými pastory, za to, že se nezúčastnily ovací ve stoje po projevu izraelského prezidenta Šimona Perese v Bundestagu při příležitosti Dne vzpomínky na holocaust. Tyto poslankyně, které uctily památku obětí nacistických zločinů v ceremonii před Peresovým projevem, vysvětlily své odmítnutí poukazem na to, že Peres zneužil svoji řeč k tomu, že vyzýval k válce s Íránem. V této řeči označil Peres íránskou vládu za „nebezpečí pro celý svět“. Přes pokračující výzvy k vojenskému úderu proti Íránu řekl izraelský prezident také, že „se ztotožňuje s miliony Íránců, kteří se bouří proti diktátorskému režimu a násilí.“ Německá sekce hnutí Evropští židé za spravedlivý mír již před tím jako první kritizovala pozvání Perese.

Na počátku roku 2009 byla zrušena plánovaná diskuse o izraelském vojenském napadení Gazy v největší německé politické televizní show Anne Will několik dní před uskutečněním, přičemž panuje všeobecné mínění, že se tak stalo po politické intervenci.

V říjnu 2009 byl následkem podobné lobbistické kampaně jako v případě Finkelsteina vedením města zrušen plánovaný mnichovský projev exilového izraelského historika Ilana Pappého. Profesor Pappé v otevřeném dopise – který byl poté přečten na jiném místě – napsal, že jeho otec „byl jako německý žid umlčen podobným způsobem na počátku třicátých let.“ Stejně jako je tomu v mém případě, jeho otec i přátelé jeho otce byli považováni za „humanistické“ a „pacifistické“ židy, jejichž hlas musí být umlčen, a kteří musí být odstaveni. Pappé řekl, že byl „znepokojen tak, jako musí být stavem svobody projevu a demokracie v současném Německu být znepokojen každý čestný člověk“, když byl svědkem rozhodnutí cenzorovat jeho projev.

Finkelstein i Pappé napsali průlomové vědecké práce o izraelsko-palestinském konfliktu a jsou považováni za rozhodné stoupence férového a spravedlivého urovnání tohoto konfliktu. Jejich židovské zázemí působí veliké obtíže agresivním obráncům Izraele, kteří se často uchylují k označování kritiků za antisemity nebo dokonce „sebenenávidějící Židy“. Skoro by se dalo namítnout, že takové rozlišování mezi „dobrými“ a „špatnými“ Židy by sama mohla být považována za jistý druh antisemitismu.

Ali Fathollah-Nejad je častý přispěvatel Global Research a univerzitní vědec, který se specializuje na mezinárodní vztahy na Blízkém východě. Jeho internetové stránky jsou fathollah-nejad.com.

Převzato z Global Research

Překlad: Stan

Foto: zdroj

0 0 hlas
Hodnocení článku
Odebírat
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments