Jako dva nejvýznačnější symboly nad skvostnou generalitou sovětského Ruska ční maršálové Žukov a Koněv. Toho druhého teď budou i s podstavcem, na kterém tento voják stojí, kladivy a dalším železem odmontovávat a stěhovat někam, kde na něj dle žádostivosti pánů radních z Prahy 6 už nebude vidět a kde na něj konečně začne padat prach zapomnění.
A zapomenout se má nejen na ruskou armádu a na Koněva, z českých hlav je dle těchto pražských tupců třeba vyhnat všechno, co by třeba i jen cípem myšlenky mohlo připomínat, kdo nás to s obětí 12 milionů mladých životů vytáhl z tlamy nacistické obludy, která se už už chystala nás spolknout, jak předtím spolkla Židy.
Ale nejen to, zapomenout a začernit se má vůbec vše, co nás spojuje s Ruskem, zapomenout máme na ruskou literaturu, na Puškina, Tolstého, Čechova, Dostojevského, na ruskou hudbu, na Musorgského, Čajkovského, Šostakoviče a Rachmaninova, na ruské malířství, na Rjepina a Rubleva, i na ruskou vědu, na Lomonosova, Ciolkovského a Koroljova, z českých hlav je nutné, a to třeba i dlátem ocelovým, vytlouct mínění, že jsou Slovany a že tedy mají cosi společného s Rusy či s jižními Slovany, jak Jugoslávce s láskou a přízní nazýval Masaryk.
„Omyl“, řve pražský demoblok, složený z politických klubů radnice Prahy 6 (TOP 09, ODS, Lidovců a STANu), který s nápadem na vypuzení maršála Koněva z náměstí Interbrigády i našich hlav přišel. „My Češi nemáme přece se Slovany nic společného, jsme potomky Keltů, a že mluvíme slovanským jazykem a že se s Rusy domluvíme i bez slovníku, je politováníhodným historickým omylem, na který jsme v posledním tisíciletí nespočetněkrát doplatili.“
Takže vytrhnout se z tohoto slovanského chomoutu a pevně se přimknout k západní alianci, zvláště pak k národu zeměpisně i kulturně nám nejbližšímu, to je národu německému, je naší nejvyšší povinností, a maršál Koněv, kterého už v nejbližích dnech vytáhnou nádeníci na korbu nákladního auta a odvezou ho do českého zapomnění, je jen první položkou na seznamu všeho ruského a slovanského, se kterým se ve dnech nadcházejících budeme navždy loučit.
Když dnes ovšem povolíme shora popsané, když se smíříme s tím, že co se děje v Praze 6, je věcí jen zastupitelů Prahy 6, a že je vůbec jen věcí Pražanů, co se děje v Praze, a že my mimopražané nemáme do toho, co se v matičce všech nás Čechů děje, co mluvit, že nemáme coby Češi právo tento ohavný, zrádný, hulvátský a vandalský čin, který se v těchto hodinách na radnici Prahy 6 připravuje, zastavit, pak nemáme právo nazývat se déle národem.
Jenomže i když si zbloudilí Češi budou o sobě myslet, že nejsou Slované, ale kdoví co nadřazenějšího, tak Západ si to o nich myslet nebude a bude je pořád mezi Slovany řadit, o tom jsem přesvědčená. A protože se v současnosti vede válka proti Slovanům, ať podlézají Západu sebevíc, je jejich existence závislá na postavení Ruska ve světě. Jinak už to nemohu napsat než tak, že si primitivně hloupé a Západem zkorumpované vedení našeho státu řeže svým nepřátelským jednáním vůči Rusku pod sebou větev. Před časem to řekl Putin dost jasně: že v příštím konfliktu se bude Rusko starat především… Číst vice »
Snad bych měla upřesnit: asi každý pochopí, které vedení našeho státu jsem měla na mysli, že do něho nezahrnují prezidenta a premiéra a asi každý pochopí, že příští konflikt není samozřejmý, ale možný.
A to jsme útrpně posuzovali Ukrajince, jak mají ohledně Bandery a spol.
vymyté mozky. Myslela jsem to jako nadsázku, když jsem posledně psala,
že tam místo Koněva nainstalují Vlasova. Teď už mi ani nepřijde nemožné,
že by tam celkem brzy mohl stát i Heydrich, protože přepisování historie
jede na plné pecky.
No, tak si sám představuji, jak asi bude vypadat ten nový Kolářův pomník osvoboditelům Prahy. Vidím velký monument, který stojí přímo nad vjezdem do podzemních garáží Starosty Koláře, kde se tyčí velká socha Andreje Vlasova objímajícího se se Stefanem Banderou a generálem Touissantem, se kterým byl dohodnut humanitární volný odchod nevinných německých vojáků Prahy. Vysvětlující tabulka ještě uvede Sergeje Buňačeka, který před tím než se polepšil vyvraždil několik ukrajinských a polských vesnic, což nijak nesnižuje jeho zásluhy v boji proti bolševismu a generála Pattona, který sice Prahu neosvobodil, ale kdyby mohl tak jistě jo a tím je podle současných badatelů… Číst vice »
Sakra, Bety, Vy jste mi to vzala z pera…. :-))
Pokud mě paměť neklame, tak v r. 1942 Pražáci na narvaném Václaváku přísahali věrnost Říši a Hitlerovi. Je vidět, že tehdejší své přísaze hodlají dostát.
No, tak já si tohle bohužel už nepamatuji :-)) Milion lidí na Václaváku bylo už párkrát, bez ohledu na to, že se jich tam vejde stěží polovina, že … Nicméně, v době heydrichiády mohla být neúčast na tryzně za Heydricha objednávkou termínu na jízdenkou do koncentráku, stejně jako v létech padesátých zas problémy v práci, poklesu v pořadníku na byt či nepřijetí dítěte do školy. No, v posledních letech totáče se to už ale nebralo moc vážně, že. Chtěl bych vidět dnešní „svazáky“ tehdy. Asi by nesli prapory a skandovali „ten kdo stojí na chodníku nemiluje republiku…“
Маршал Конев. Иван в Европе. Документальный фильм
https://www.youtube.com/watch?v=YY17FxI_XP0