P. C. Roberts: Nezodpovědnost malých národů

Poté, co falešně obvinil Rusko z porušování smlouvy o raketách středního doletu, se Washington z této dohody stáhl. Čímž zbavil vojensko-bezpečnostní komplex USA nejvýznamnější dohody, kterou Ronald Reagan společně s Michailem Gorbačovem ukončili studenou válku.

Smlouva o raketách středního doletu byla nejdůležitější ze všech smluv o omezení zbrojení, které američtí prezidenti ve 20. století uzavřeli. A dnes ji americká neokonzervativní vláda dává sbohem. Smlouva totiž likvidovala jak hrozbu ruského raketového útoku na Evropu, tak hrozbu útoku v Evropě rozmístěných amerických raket na Rusko. Avšak ještě přednější význam této smlouvy bylo lze spatřovat v tom, že podstatně snižovala možnost náhodného rozpoutání nukleární války.

Raketová historie má za sebou, jak známo, celou sérii případů falešných poplachů. Nu a problém amerických raket, umístěných přímo na hranicích Ruska, spočívá v tom, že takto umístěné neponechávají už Rusku žádný čas na ověření toho, jde-li o útok skutečný, či jen o falešný poplach. Moskvě prostě nezbývá potřebný čas k tomu, aby  navázala kontakt s Washingtonem a vážnost hrozby si tak ověřila. A vzhledem k extrémní nezodpovědnosti amerických vlád pokud jde o zvyšování napětí, a to už od času Clintonova režimu, není pak už ruskému vedení ponechána žádná jiná možnost, než stisknout svůj nukleární knoflík, když se alarm o americkém útoku rozezní.

Washington zatím jen zamýšlí umístit své rakety na ruské hranici, zatímco z dohody o raketách středního doletu se už stáhl. A proč to učinil právě v posledních dnech, je jasné. Pouhé dva týdny poté, co z dohody vycouval, provedl zkoušky s raketou, jejíž vývoj – a nikoli tedy jen její rozmístění – dohoda zakazovala. Nu a jestliže máte za to, že Washington navrhl, zkonstruoval a vyrobil tuto novou raketu za dva týdny, nejste dost inteligentní na to, abyste dokázali tento článek dočíst do konce.

Zatímco tedy Washington obviňoval z porušování dohody Rusko, byl to on, který po celý čas svého obviňování tuto dohodu pošlapával.

Snad i tento další čin americké zrady poučí Rusko o tom, že věřit Washingtonu cokoli o čemkoli je sebevražedným aktem.

Ruská vláda jistě rozumí tomu, že existují pouze dva důvody, pro které rozmísťuje Washington své rakety na ruskou hranici. Zaprvé takto umístěné rakety umožňují Washingtonu útok, který Rusku neposkytne dostatečný čas na odvetu. A zadruhé umožní Washingtonu takovýmto svým útokem Rusku hrozit a tak je podrobovat své vůli.

Jistě, jak první, tak i druhý důvod shledává Washington za dostatečný k tomu, aby riskoval nukleární válku, a to i v tom případě, že se v Moskvě rozezní třeba i jen poplach falešný.

Vojenští analytikové si mohou až dosytosti vyprávět o „racionálních hráčích“, ale jestliže ohrožená a démonizovaná země s nepřítelem na svých hranicích obdrží varování a nemá přitom čas toto varování prověřovat, to je zjišťovat, jde-li o útok skutečný, či jen falešný poplach, jde veškerá racionalita k čertu.

V r. 1988 dohoda Reagana s Gorbačovem takovouto hrozbu eliminovala. A jaký důvod je tedy dobrý k tomu, aby se dnes znovu křísila? Proč mlčí americký Kongres? Proč mlčí Evropa? Proč mlčí americká i evropská média? Proč Rumunsko a Polsko souhlasí s umístěním amerických raket na svých územích?

Vlády těchto dvou zemí nepochybně obdržely pěkný balík dolarů od vojensko-bezpečnostního komplexu, který se už třese nedočkavostí, jak si výrobou nových raket středního doletu namastí kapsu. Ale kde je zodpovědnost oněch dvou zemí? Bez vlád Rumunska a Polska by Washington sám nedokázal vzkřísit hrozbu, kterou Reagan s Gorbačovem uložili do hrobu už před 31 lety. Vždyť dokonce i americký loutkový stát okupovaného Německa odmítl hrát roli hostitele amerických raket. A zato dva mnohem méně významné státy vystavují dnes celý svět riziku nukleární války. A to za pár milionů dolarů, kterými si pár rumunských a polských politiků vylepší příjem.

Rakety na ruských hranicích, které odnímají Rusku potřebný čas na odvetu, představují pro ruskou vládu vážný problém. Očekávám proto, že tato vláda veřejně vystoupí s prohlášením o tom, že už po prvním signálu o raketách startujících z Rumunska a Polska na Rusko přestanou tyto dvě země existovat. Což by snad jak rumunský a polský lid mohlo probudit k uvědomění si nebezpečí, které jim od jejích vlád hrozí.

A proč vůbec nejsou tyto rumunské a polské provokace pro Rusko dostatečným zdůvodněním pro to, aby obě tyto země okupovalo? Posuzovalo-li by se to jako provokativní, pak je na místě se zeptat, není-li provokativnější, když tyto dvě země hostí na svém území rakety namířené proti Rusku. A proč by se tedy za provokativní mělo posuzovat to první a to druhé už ne?

Nikdo není schopen přijít Rumunsku a Polsku na pomoc, a to i kdyby k tomu inklinoval. NATO je vtip. V bitvě s Ruskem by neobstálo ani den. A myslí si snad někdo, že Spojené státy by byly ochotny spáchat sebevraždu kvůli Rumunsku a Polsku?

Kde jsou rezoluce OSN, odsuzující vedle USA i Rumunsko a Polsko za kříšení nukleární války tím, že vítají umístění amerických raket na hranicích s Ruskem? Je celý svět už tak nonšalantní, že nechápe pravděpodobný důsledek tohoto aktu šílenství?

Člověka až napadá myšlenka, že lidská inteligence  už přestala stačit požadavkům dalšího lidského přežití na této planetě.

Překlad: Lubomír Man