Proč je třeba čtvrtý odboj aneb V jaké zemi žijeme (2. díl)

www.svoloc.cz

Čtvrtý odboj si musí v pěti větách ujasnit, co z politického programu a hesel nelze za žádných okolností prodat. S politickým praporem tohoto typu je pak třeba bojovat buď do veřejného vítězství, nebo do privátního kriminálu. Tak to v Čechách bohužel chodí.


Nepříliš čiperná redakce e-republiky se opět zamyslela a rozhodla se napsat trilogii článků na téma vývoje v příštím roce. Ten je bohužel zcela nepředvídatelný. I bylo moudře rozhodnuto, že se napíše nejprve analýza společnosti, která je už hotova. Viz článek Kolébka má i hrob můj: V jaké zemi žijeme (1. díl). Pak jsme si řekli, že v této nepřehledné situaci vytvoříme dva scénáře. První scénář bude počítat s novým listopadem a další změnou režimu. Pak je třeba zjistit, kdo z politických parazitů bude smeten a proč. Druhý článek má ukázat postupnou cestu do bažin Deep state na způsob české chobotnice. Nejprve nám všem bude v tom hnoji nějaký čas hezky teploučko, než se rozložíme po všech stránkách: ekonomicky, intelektuálně, morálně. Politicky už ne, protože toho jsme dosáhli už teď.

Na papiňák se dala poklice a přiložilo se pod kotel

V redakci jsme diskutovali i nad současným stavem Česka v kontextu mezinárodní situace. EU dělá úplně pitomého vazala té nejhorší klice v USA, my děláme úplně pitomého vazala takto stupidnímu EU a doma máme vládu fialové pětikolky. Ta je k tomu všemu, výše uvedenému, ještě z hlediska řízení státu úplně pitomá a navíc u řídítek sedí naprosto líní tlučhubové. Za takovou partu nutně vládnou jiní borci a ti mají svou vlastní válečnou a mobilizační agendu. Pětikolka se rozhodla spáchat politickou sebevraždu tím, že rozkrade po předešlých mafiánech zbytek již beztak rozkradeného státu. Od transatlantického protektora si pak zajistí pro tuto bohulibou činnost (hlavně po ní) plnou a bezbřehou imunitu. A nás všechny přitom nezbytně nutně (a preventivně) přivede do otroctví v digitálním koncentráku tak či onak naočkovaných a očipovaných jedinců. Pak budeme mít jedinou možnost, totiž abychom v takto zničené Evropě vytáhli na Rusa a nechali se zmasakrovat na ukrajinský, pochopitelně zcela vítězný způsob. Komu se podobný scénář nelíbí, tak by se měl zamyslet a něco dělat, aby on a hlavně jeho děti žily v něčem lepším. Od předešlého ministerstva Pravdy a Lásky před učenlivým dějepiscem Rakušanem jsem dostal bumážku na odboj třetí, takže vím, o čem mluvím.

Z výše uvedeného je zřejmé, že současný stav má v prvním scénáři zvaném „listopadový“ reálně našlápnuto na svržení tohoto režimu. Shrňme selhání klíčových aktérů v naší společnosti a berme to jako Švejk pěkně po řadě. Vinní jsou bohužel všichni, ale občanskou společnost si necháme až na konec. Stav demokracie v kostce popisoval předešlý článek. V tomuto bodu ještě připomeňme trojici analýz o válečné společnosti (ZDE) a podobnou trojici o válečné ekonomice (ZDE). Ukrajinizace EU jede naplno, viz naši trilogii z června (ZDE). V novém kole proxy-války s Ruskem máme podle plánů elit hrát roli zničené a zatím ještě neporažené Ukrajiny. K celé jeremiádě je třeba přidat už zcela oficiální omezení svobody projevu, první politické procesy a současný nihilistický parlament. Ten se rozhodl v novém legislativním kole pochovat sám sebe a připravuje postupné odbourání právního státu.

Politická opozice s Babišem skončí jako komunisti v listopadu

Babiš jako obvykle prodal všechny kromě Agrofertu, ale ten mu patří, takže je ve svém postoji naprosto důsledný. Zavedl režim korporátního fašismu (ZDE) a ten pak přešel v dalším rozkladu politických režimů na systém Deep state aneb na českou chobotnici, která pak pochovala Babiše (ZDE). Podívejte dobře na datum, kdy byly oba články psány. Fialová pětikolka nyní provádí pohřeb polistopadového režimu mafiánského kapitalismu (ZDE), aby nám připravila mnohem zářivější budoucnost válečné společnosti a ekonomiky.

Babiš se rozhodl kandidovat na prezidenta a tím de facto pochoval svou partaj, která fungovala jako politická divize Agrofertu. Jeho šéfování dlouho nikomu nevadilo, dokud političtí podpindosníci české chobotnice nedostali stranický úkol demontovat Babišův vliv ve společnosti. Ten kalkuluje s tím, že jako prezident bude dělat jazýček na vahách v době krize, když bude jmenovat úřednickou vládu a přitom opět zachrání Agrofert. Ale Babiš bude smeten také. V budoucí EU vedené transatlantickými elitami Deep state není místo pro rodinné podniky, dokonce ani mafiánského typu jinak velkého a vlivného Agrofertu. Babiš prezidentskými volbami riskuje, že bude smeten politicky a pak padne i jeho „rodinná“ firma. Je to logické, protože místo boje za res publica tento zdatný mafiánský republikán kope a lže permanentně jen za sebe. Ale na rozdíl od pětikolky Babiš rozhodně není líný a také něco umí. Proto jej vládní společenství neschopných lenochů nenávidí hned dvakrát: jednak transatlantickým úkolem a jednak samo ze sebe.

Takže Babiš pochoval premiérské ambice a přitom prodal vlastní plně prodejnou partaj. Při výprodeji ojeté politické akvizice jen tak mimochodem prodal i své účelové spojence, jako jsou Okamurovci a spol. Ti se chovali politicky vypočítavě, proto nešli s lidovým hnutím na Václaváku. Opozičníci berou prachy v neruským plynem vyhřátém parlamentu a kolaborují s režimem fialové pětikolky. Pochopitelně, kolaborují jen mírně, v mezích opozičních hrátek. Na jaře či později, pokud dojde k listopadovému scénáři, budou smeteni ve stejném stylu, jako byly zameteny spolu s komunisty bývalé strany Národní fronty. A nic jiného si ani nezaslouží, protože nešli do opravdové opozice v době, kdy ještě o něco šlo. A teď už je pozdě bycha honit, a oni to vlastně ani nedělají. Kouzlo Sněmovny je v tom, že v ní nejprve úplně zpitomíte a pak se necháte koupit všudypřítomnými lobisty.

Selhání církví a občanských hnutí

Tady je to jasné. Církve vzaly prachy za restituce a za to drží pokřtěnou pusu pěkně zavřenou. Za restituční prachy a politický vliv na společnost prodali chudé lidi a sociální stát s jeho špatnou, ale přece jen funkční spravedlností. Církve, hlavně ta moje, katolická, kolaborují s tímto mafiánským systémem už od 90. let, kdy musely zakrýt touto kolaborací tu spolupráci předešlou, tehdy s režimem komunistickým. K tomu jsem psal článek Pohřeb chartisty Lízny a mcdonaldizace české církve a nechce se mi k tomu vracet. Církevníci dostali prachy a přišli o autoritu, kterou si ani nestačili v nové společnosti nějak rozumně získat. Takže budou smeteni stejně, jako středověký katolicismus za Francouzské revoluce, protože to táhnou s Ancien régime až do hořkého konce. Jak to hezky říkal nějaký laik jménem Jošua, když ho tehdejší biskupská konference alias židovská velerada nechala ukřižovat skrze kolaboraci s Římany ve zmanipulovaném procesu: „Neboť děje-li se toto se zeleným stromem, co se stane se suchým?“ (Lk 23, 31) Pár lidem se v církvích opravdu zelená. A my, ostatní křesťané, z toho budeme zelení až dodatečně, tedy v dalším revolučním listopadu. Pak přijde další kolo falešného pokání a další kolaborace s novým režimem za další vliv a peníze, protože brány politické nás (na rozdíl od peněz) opravdu nepřemohou.

Sorošem, pardon, dnes už přímo námi placené neziskovky a podobně zblblá levice fungují jak medvěd na Růžencové pouti v Uherském Brodě. Žerou z ruky jednoho procenta, které nám ukradlo prakticky všechno vytvořené bohatství vinou neplacení daní a protekční ideologie reálného komunismu vytvořeného pro jedno promile. To pak živí neziskovky a vlastně celou úřednickou a politickou levici v rámci ekonomiky prokapávání bohatství směrem dolů. Korporátní kapátko je pochopitelně nastaveno na velmi opatrný a velmi skoupý režim. Ale skromné levici stačí z toho jednoprocentního nakradeného celkem málo. Vždyť to táhnou s chudými lidmi, že ano. Neziskovky a zblblí aktivisté mají navíc kolem krku ideologický obojek falešného světa zdání vytvořeného ideologiemi jednoho procenta přímo na zakázku. Nové elity pilně četly a správně aplikovaly ideologii jako nástroj analyzovaný Marxem, tak ho citujme.

Stejně jako starověké národy prožívaly svou prehistorii v představách, v mytologii, my Němci jsme prožívali svou následnou historii v myšlení, ve filozofii. Jsme filozofickými současníky současnosti, aniž bychom byli jejími historickými současníky. (Zur Kritik der Hegelschen Rechtsphilosophie, Einleitung; MEW Ausgabe 1, 383)

Levici se cinkrlátka Deep state velmi líbí a jako správný pouťový medvěd je s nimi naprosto spokojena. Levičáci a aktivisté všeho druhu chroupají mytologii světa zdání, které jim vytváří jedno promile přímo na zakázku. Úplně stejně Big Tech na zakázku manipuluje davy skrze masovou zábavu. Dějiny se dělají jinde a jinak, viz ten Marx. Ideologický konzum takto zpitomělých levičáků pochopitelně patří do první ligy korporátní manipulace. Ale jedno promile čte Marxe pořádně, na rozdíl od salónní levice. Ideologie má legitimovat danou moc a vytvořit k tomu potřebný svět zdání. Jak je vidět, korporátní medvědáři vedou tancující levicovou potvoru prakticky bez provazu. Bič je třeba jen na neposlušné jedince. Ti vybočili z řady a hlásají nesprávné myšlenky. K těmto „manipulacím“ jim nové blahorodí nedalo mocenský mandát a bumážku. Takže levice, korporacemi placené neziskovky a občanští aktivisté tohoto druhu se prodali dokonce dvakrát: jednak myšlenkově a jednak za prachy. Budou smeteni normálními lidmi, kteří se neprodali, protože je jich moc. A navíc už jsou dost chudí na to, aby nežili ve světě zdání typu mediální a ideologické poutě pro intelektuální bloudy a aktivistické velbloudy.

Dnešní socky, alias bývalá střední třída

Francouzskou revoluci a pohřeb tehdejší monarchistické pětikolky způsobila střední třída, které otevřeli oči správně myslící osvícenští filosofové a spisovatelé. Pád komunistického režimu zase způsobil rozklad tehdejšího hegemona, kterým ještě nebylo nahnilé USA a EU, jako je tomu dnes. Za této situace byla v zemi trvalá občanská opozice, dělal se samizdat, existovala politická a intelektuální elita, která byla připravena vyjednávat o předání moci. Demonstrace studentů a pak masové bouře spojené s cinkáním klíčů byly jen třešničkou na dortu. Pak začala tvrdá práce v rámci OF, aby se udělaly první demokratické volby. Byl jsem tehdy v OF dost vysoko na to, abych o tom něco věděl a také pro to něco dělal. Výsledkem byla změna režimu. Ale naše generace aktivistů si pak jako pitomci nechala všechno ukrást a vytunelovat. Takže nová vlna odbojářů musí začít znovu. A je opravdu na čase, aby se věci někam hnuly, nebo na to všichni dojedeme. Nabízím novým vůdcům z Václaváku katalog toho, co se nám nepovedlo v posledních deseti letech politické práce a co je třeba dělat. Třetí odboj dopadl jako hubkaři a už o tom jen žvaní ve školkách. Ale moudrý odbojář čtvrtého typu by se měl poučit chybami předešlých revolučních zmatkařů.

  • Není struktura hnutí v krajích a dolů. Na korporátním Facebooku manipulovaném umělou inteligencí se toho mnoho udělat nedá a politiku zásadně a především dělají živí občané. Navíc musí být přátelé, musí si věřit a musí mít jasno v základních věcech, které chtějí. Selský rozum a poctivost stojí ve skutečné politice na prvním místě.
  • Zrada vzdělanců v Česku má nesmírně bohatou tradici a na tuto činnost je téměř stoprocentní spolehnutí. Bohužel, u nás k tomu v posledních deseti letech přibyla také intelektuální lenost a zbabělost daná strachem o zbytek dobrého bydla. Sehnat odborníky z takto zničené elity je a bude velmi těžký úkol. Žvanit na náměstích to ano, ale pracovat v týmech a připravovat stínovou vládu, to tedy ne.
  • Nepodceňovat odcházející starý režim mafiánského kapitalismu a neoliberálního imperialismu, který je napojen na globální struktury moci, vražd a sám sebe vykrmuje dluhovými a inflačními penězi, které si vlastnoručně tiskne. Tam, kde je to třeba, tam se sahá po hodně tvrdých prostředcích, viz nedávné a současné proxy války ve světě.
  • Nezoufat nad netečností lidí, kteří se chovají, jako krávy na korporátní pastvě. Je třeba je zasíťovat a aktivizovat lidi skrze věci, kterým rozumí a které jsou jim blízké. Slušná práce za slušnou mzdu, spravedlivý stát, mír, důstojný život s hodnotami, které k tomu patří. Současná politická opozice směřuje do hrobu právě proto, že mnohé z těchto hodnot účelově zneužila. Kolaborující levice a křesťanské církve prodaly normální chudé lidi úplně a dokonce to už ani nevidí.

Proto je třeba si vyjasnit, co z politického programu a hesel nelze za žádných okolností prodat. Za mé doby tzv. Třetího odboje to byla politická svoboda a lidská práva. Čtvrtý odboj si musí v pěti větách ujasnit, co to má být teď a to pak musí postavit na první místo. S politickým praporem tohoto typu je pak třeba bojovat buď do veřejného vítězství, nebo do privátního kriminálu. Tak to v Čechách bohužel chodí.


Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 450 Kč. Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde, nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme!

5 8 hlasy
Hodnocení článku
Platby

Líbil se vám článek?
Přispějte, prosím, redakci OM na č. ú. 2900618307/2010, nebo přes následující QR kódy.

QR platba 50 Kč

QR platba 50 Kč

QR platba 100 Kč

QR platba 100 Kč

Odebírat
Upozornit na
6 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
fajt
fajt
17. 11. 2022 8:45

ve virtuální gospodarce a hazard fašismu je střední třída úplně na kompost – tady se musí urodit úplně jiné zvíře, které dá opici zase místo na stromě ( a nebo jenom po sobě navždy uklidí ) – očekávám turbo psychopata, který svou jedinečnou láskou ke své osobní nenávisti hravě a brutálně překoná všechnu chamtivost a lakotu rádoby vyvoleného světa – teprve potom nastane ráj a klid na planetě. ..)

fajt
fajt
17. 11. 2022 8:54

https://www.youtube.com/watch?v=u9DV1eHQpcA – trocha muziky na smutné výročí státního převratu. ..

to ori,
mám moc rád děvuchy s benefitem a bez komplikací – je to výborné na prostatu a celou paletu endorfinů a hormonu blaženosti – v dnešních vykloubených časech může být i Quasimodo ( piczatá obluda našeho mládí)  naprosto neodolatelný a přitažlivý, dokonce obdivovaným vzorem tunajšej fyzické krásy – je to hlavně o osobním štěstí za každé ( i cizí) prostředky a nedozírnou cenu, a to je  daleko potřebnější a žádoucí  než kolektivní snaha elitářských pitomců  o třetí světovou válku za všechnu krev a  zdroje světa. ..) 

Dolmen
Dolmen
17. 11. 2022 13:58

Při příležitosti 33. výročí slavného listopadového vítězství pracujícího lidu nad sebou samým, přeji všem hodně „pravdy a lásky“!

jik
jik
17. 11. 2022 17:10

Kudy kam? Velmi jednoduše – především je zapotřebí zapomenout vše z občanské nauky (nebo jak se to dnes nazývá). Vše, co do nás nalila škola o tom, jak má vypadat společnost, jsou zcela zcestná dogmata. A co se vlastně má dělat? Musíme se navrátit k Tradici – a pro nás i národnímu obrození.

zajoch
Reply to  jik
18. 11. 2022 15:09

Národní obrození je přitažlivý pojem, ale jeho realizování vychází jednak z okolností, které v tu dobu existují a za druhé z toho co se pod ním myslí. Historické národní obrození z doby před více než 200 lety chtělo zachovat český národ, český jazyk a vzít správu českého království co nejvíce do vlastních rukou. A nyní? Jde o něco podobného, ale za úplně jiných podmínek. Lidé jsou zpracováni účinnou propagandou, zaměřeni jen na vlastní prospěch a pohodlí a ve velké míře nevidí k čemu politika současných elit vede. Vidí jen okamžitý stav, ale co přijde v budoucnu nevidí. Ano, takhle odbojničit… Číst vice »

PPK
PPK
Reply to  zajoch
18. 11. 2022 18:16

Souhlas s pí.zajoch, že návrh „uspořádat“ druhé národní obrození je utopie a osobně si myslím, že je ztrátou času se tím zabývat. Podobně mne v článku udivuje, jak autor optimisticky píše, že „současný stav má v prvním scénáři zvaném „listopadový“ reálně našlápnuto na svržení tohoto režimu…“ 

Jenže kým, čím a jak? A i kdyby nakrásně byl (jak píše autor) „ten režim svržen“, tak čím bude nahrazen, když jediným pojmem, který kdy v dějinách lidi opravdu sjednocoval, byly řád a spravedlnost a ty má dnes v hlavě každý třetí občan definovány naprosto jinak?