Proč Rusko prodalo skoro celý svůj podíl na státním dluhu USA?

Reklama


Rusko rozprodalo skoro všechny americké státní obligace: Dnes jeho investice do amerických dluhopisů představují 15 mld. USD, zatímco počátkem roku to bylo více než 100 mld. USD. Experti se domnívají, že je to volba politická a je spojena se sankčními riziky.

Co se stalo?

Ruští rezidenti už druhý měsíc prudce snižují investice do státního dluhu USA – považovaného po řadu let za nejlikvidnější a nejspolehlivější na světě. Údaje o investicích do svých státních dluhopisů (tzv. treasures) publikuje americké ministerstvo financí měsíčně, se zpožděním půldruhého měsíce: 17. června úřad oznámil, kterým zemím a v jakém objemu patří treasures ke konci května. Ukázalo se, že ruští rezidenti (mezi ně můžeme počítat kohokoli, ale hlavní podíl drží ruská centrální banka – BR) snížily svoje investice do státního dluhu USA na 14,9 mld. USD a vypadlo z první třicítky věřitelů. Měsíc předtím (koncem dubna) Rusko drželo americké státní cenné papíry v sumě 48,7 mld., ale koncem března portfolio obsahovalo cenné papíry v hodnotě 96,1 mld. USD.

Proč je to historická událost?

Ruský podíl na americkém státním dluhu je dnes nižší než podílTurecka (32,6 mld.), JAR (24,4 mld.) anebo Kazachstánu (14,7 mld.).

Ale prakticky celý rok – od dubna 2017 do března 2018 ruské investice do treasures neklesaly pod 100 mld.USD, a rekord byl zaznamenán v roce v říjnu 2010, kdy Rusko drželo státní dluhopisy USA ve výši 1769,3 mld. a bylo na šestém místě ve světě mezi věřiteli Spojených států.

Za umísťování zlatých a devizových rezerv do amerických obligací bylo ruské ministerstvo financí kritizováno už za „ministrování“ Alexeje Kudrina (mezinárodní rezervy drží BR, ale většina z nich patří vládě RF prostřednictvím ministerstva financí.). V roce 2007 BR v zájmech ministerstva financí zainventoval více než 100 mld. do problematických hypotéčních agentur USA – „Fannie Mae“ a „Freddie Mac“, a Kudrin*) tyto investice obhajoval tvrzením, že Rusko z nich získalo příjem přes 1 mld. USD…

Propojenosti ruské finanční moci ke státním papírům USA nebránila ani finanční krize roku 2008 (na podzim toho roku Rusko drželo více než 100 mld. USD v US dluhopisech), ani diplomatický konflikt roku 2014 po připojení Krymu k Rusku. Bez ohledu na prudce se kazící vztahy Ruska a USA drželi po celý rok 2014 ruští rezidenti americké státní dluhopisy v sumě přes 100 mld. USD.

Bílá místa

Přesná čísla vkladů CB do amerických státních dluhopisů nejsou známa, protože měsíční údaje ministerstva financí USA (MFUSA) odráží vklady všech ruských rezidentů (krom CB to mohou být i komerční banky, ačkoli CB je považován za největšího držitele státního dluhu). Kromě toho nemusí statistika MFUSA odrážet všechny ruské investice do treasures: Pokud např. ruská instituce vlastní státní cenné papíry USA přes depozitáře v Lucembursku, tak americká statistika započítává tyto vklady Lucembursku.

BR sice odhaluje devizovou a teritoriální strukturu rozložení svých rezerv, ale s půlročním zpožděním (takže dnes jsou známy údaje z konce roku 2017). Podle údajů BR k 31. 12. 2017 bylo v USA umístěno 29,9 % ruských rezerv, nebo kolem 131 mld. USD, ale mezi těmito aktivy mohly být nejen státní cenné papíry USA, ale např. depozita nebo zlaté účty v americké bance.

Proč se Rusko amerického dluhu zbavuje?

Vychází to z prudkého růstu geopolitického napětí a zpřísnění amerických sankcí proti Rusku. Hlavní ekonom Danske Bank Vladimir Miklaševskij říká, že:

Za takto masivním výprodejem vidíme čistou geopolitiku: Snížení rizik v podmínkách pokračujícího přitvrzování protiruských sankcí, ve snaze možného rozvoje událostí podle libyjského nebo íránského scénáře“.

Počátkem dubna MFUSA zavedl proti Ruskému byznysu nejtvrdší sankce od roku 2014, když do sankčního seznamu zařadil i řadu ruských miliardářů., několik vysokých úředníků civilního i silového sektoru. Tehdy v Rusku začali mluvit o možných sankcích podle íránského scénáře – s odpojením ruských bank od SWIFT a přijetím opatření proti ruskému státnímu dluhu.

I když zmrazení aktiv centrálních bank (které jsou v řadě zemí, včetně Ruska, nezávislé na státní výkonné moci) jsou mezním opatřením, nicméně precedenty jsou známy, např. když vláda USA zablokovala aktiva íránské centrální banky v miliardách dolarů.

K tomu poznamenává hlavní poradce sankčního útvaru MFUSA (OFAC) Briana O´Toole:

Držení amerických papírů vystavuje jejich držitele riziku blokování kvůli sankcím“.

Prodej amerických dlužních úpisů je především politickým rozhodnutím – říká hlavní analytik finanční skupiny BKS Sergej Suverov a pokračuje:

BR měla téměř 30% aktiv vložených do státních dluhopisů USA. Kritizovali ho za to se všech stran. Proto vzhledem k americkým sankcím vypadá snížení pozic v dolarových aktivech logicky“.

Ale je to výhodné?

Inu, má to i ekonomický důvod – říká Miklaševskij z Danske Bank a pokračuje:

Moment výprodeje je zvláště dobrý v podmínkách zpřísnění finančně-kreditní politiky FED USA a rostoucí výnosnosti amerického státního dluhu“.

Analytik banky Nordea Denis Davydov k tomu dodává: „Pokud se rozhodnutí o snížení investic do treasures přijímalo z důvodů ekonomických, pak mohlo být spojeno se zvýšením sazby FED, pak by se dlouhé papíry mohly znehodnotit a je výhodnější je prodat“.

V březnu FED zvýšil sazbu o 0,25 procentních bodů na 1,5 až 1,75 % p.a., ale na červnovém zasedání pokračoval zvýšením na 1,75 až 2 %. Nyní je výnosnost desetiletých státních dluhopisů USA kolem 2,86 %, ale v květnu dosáhla 3,10 %. Pro srovnání – počátkem roku se treasures obchodovaly s výnosem 2,4 %.

Kromě politické části má rozhodnutí BR i ekonomickou logiku,“ potvrdil Suverov: při zvýšení sazeb v Americe cena obligací klesá.

Mimochodem, to se poněkud kompenzuje zpevněním dolaru, proto je efekt negativní, ale ne příliš,“ doplnil.

Kam teď BR investuje?

V podmínkách snížení ruských investic do amerického dluhu stoupla část rezerv BR, vyjádřená v hotovosti nebo depozitech v jiných centrálních bankách, v Bance pro mezinárodní platby „BIS“ a MMF (k 1. dubnu tato část představovala 93 mld. USD a k 1. červnu už 140 mld.), a rovněž v zahraničních komerčních bankách (43 mld. USD k 1. dubnu, a 65 mld. k 1. červnu) – podle údajů regulátora. BR přesunul část rezerv ze státních obligací USA právě do zahraničních bank (centrálních i komerčních), ale tato depozita „jsou nejspíš přechodným řešením,“ říká Suverov z BKS.

Přitom BR, přinejmenším od roku 2007 stabilně zvyšuje investice do zlata (ve fyzickém vyjádření): K 1. červnu vlastnila 62 mil. čistých trojských uncí zlata v tržní hodnotě 80,5 mld. USD (skoro 18 % všech mezinárodních rezerv BR). Od počátku roku 2018 každý měsíc nakupuje zhruba po 600 tisících uncí.

Podle analytika Raiffeisenbank Denise Poryvaje může uvolněné prostředky BR nasměrovat do evropských aktiv, anebo do už zmíněného zlata,s přihlédnutím ke strategii řízení a omezením spolehlivosti nástrojů pro investováníZlato je dobrým aktivem pro obranu před inflačními riziky,dodal a pokračoval: Úplně nahradit státní obligace USA zlato nedokáže, protože likvidita aktiv je naprosto odlišná – trh zlatem je daleko menší, než trh US státními dluhopisy“.

Davydov k tomu řekl, že „regulátor se bude řídit principem maximální likvidity při dostatečném výnosu“.

Podle názoru Miklaševského „mohou BR zajímat i trhy státních dluhopisů periferních zemí eurozóny, které ukazují dobrou dynamiku v roce 2018“ (např. Španělska nebo Portugalska).

Centrální banky různých zemí mají různou strategii řízení svých mezinárodních rezerv – některé intenzivně investují peníze do ekonomiky, ale nejen do dluhů, ale nakupují akcie velkých společností a přijímají dividendy a podíl na jejich růstu. Ruská centrální banka má strategii konzervativní, která poskytuje nízký výnos – ve srovnání např. s Suverénním fondem Norska“ – uzavírá Poryvaj.

*) Alexej Kudrin (1960)– tehdejší ministr financí a místopředseda vlády RF, nyní šéf Účetní komory ruské Státní dumy.

Zdroj: RBK

Jak poznamenává profesor moskevské MGIMO Valentin Katasonov, toto neznamená, že ruské rezervy byly odklizeny do „bezpečných přístavů“ hovoří se o jejich redislokaci do německých, čínských, amerických bank, ale i do mezinárodních institucí, jakými jsou MMF, nebo BIS (Bank for International Settlements), ve které je soustředěno cca 10 % všech světových rezerv. Nicméně Washongton může dosáhnout i na tato aktiva a mají k tomu řadu možností. Jestliže chceme skutečně svoje aktiva ochránit, musíme myslet dál. Jestliže jsme řekli „A“ musíme říci i „B“. Mám na mysli to, že rezervy nejsou zbytečné, ale jsou zbytečně vysoké, ale zejména jsou špatně rozmístěny. Rusko by je potřebovalo použít pro vnitřní investice a nákup investičního zboží, bez kterých reindustrializace není možná. Pokud jde o „nadměrečnost“ těchto rezerv, pak by podle formálních kritérií MMF měly být v objemu tříměsíčního importu, ale ony přesahují 16měsíční import. BR nám po léta vykládala, že rezervy jsou nutné pro devizové intervence – těch se ale před několika lety oficiálně zřekla – takže, k čemu jsou? Jestliže při tom může docházet k nějakým ztrátám? A ty jsou, jakmile jsme začali investovat do amerického dolaru, a ten začal padat, což znamenalo ztráty v řádu mnoha miliard USD. Teď jsme začali z USD a treasures odcházet a ztráty jsou ještě větší. Na svých stránkách to BR ukazuje. Jistě, jsou to ztráty spojené s nesprávnou koncepcí a politikou. Rezervy nesmí ležet, ale musí pracovat ve prospěch hospodářství země… (pozn.překl.)

Překlad: st.hroch 180722

Přejít do diskuze k článku