Reaganovský republikán vystupuje proti válce… a své vlastní straně




Když Paul Craig Roberts sleduje reakce USA na to, co se děje na Blízkém východě, je zděšen tím, jakou historii Američané v poslední době v tomto regionu píší. „To jsme teď všichni na nohou, všichni plni humanitárních obav o Libyi poté, co jsme sami rozvrátili dva státy?“ položil Roberts řečnickou otázku v telefonickém interview.

http://www.silverbearcafe.com/private/09.10/images/PaulCraigRoberts.jpgSedmdesátiletý Roberts je jedním z původních reaganovských republikánů. Ve své funkci na ministerstvu financí byl hlavním architektem toho, čemu se říkalo „reaganomika“. Byl redaktorem, který psal úvodníky pro Wall Street Journal a členem Hooverova institutu (Hoover Institution). Nyní se angažuje v publicistického syndikátu, žije ve Floridském Panhandle a zůstává zarputilým zastáncem ekonomické teorie nabídkové strany. Republikánské straně (GOP) se však hluboce odcizil, zejména pokud jde o občanské svobody – a války. „V Iráku byl ohromný počet mrtvých a vykořeněných, kteří neměli kam jít,“ řekl. „Nikdo z nich nám však nedělal těžkou hlavu. Když něco takového děláme my, je to úplně v pořádku.“

Naše zásahy byly vskutku obrovskými humanitárními katastrofami. Něco mezi 100.000 a milionem Iráčanů zemřelo v důsledku války, asi 4 miliony jich ztratilo své domovy. Americké jednotky v Afghánistánu se právě přiznaly k tomu, že před týdnem z helikoptéry omylem útočily a střílely na devět afghánských chlapců a zabily je. Je to další v řadě civilních úmrtí přímo nebo nepřímo souvisejících s americkou vojenskou přítomnost v této zemi.

Story continues below Příběh pokračuje níže

Roberts také nemůže zapomenout, že vláda George W. Bushe použila podvod, aby dostala zemi do války, především v Afghánistánu, přestože Taliban nenapadl Spojené státy, a potom v Iráku, na základě tvrzení, že Saddám Husajn má zbraně hromadného ničení. „Lži,“ řekl Roberts, „a ti parchanti to věděli.“

Roberts v e-mailu vysvětluje, jaké změny pozoruje od Reaganovy éry: Republikánská strana se změnila. Pod vlivem neokonzervativců se z ní stává strana hnědokošiláčů: „Jsem zastáncem ústavnosti a občanských svobod, který věří, že Ústava a Listina základních práv musí být PŘEDNOSTNĚ chráněny, nemohou být až na posledním místě a nesmí být potlačovány ve jménu ‚národní bezpečnosti. Co se týká tržní ekonomiky, jsem realista. Chápu, že tržní hospodářství, porovnáme-li je se státem zemědělců a řemeslníků, vystavuje, a to zejména v rámci volného obchodu a globálního vývozu pracovní míst, lidi masivní ekonomické nejistotě a vyžaduje silnou sociální záchrannou síť. Myšlenka, že Republikáni obhajují to, že sociální záchranná síť může být obětována ve jménu snižování deficitu, abychom mohli platit války za hegemonii, je šílené, nelidské a zlé. Takoví Republikáni nemají nic společného s prezidentem Reaganem. A tím nejbolavějším místem je teď Afghánistán.“

Roberts byl proti této válce takřka od počátku. „Docela rychle jsem pochopil, že pro ni neexistuje žádný jiný podklad, než dosažení světové hegemonie pro neocony a peníze pro vojensko- bezpečnostní komplex. To byl ten jediný důvod pro ni,“ řekl.

„Myslím si, že to, co mi ozřejmilo tuto věc, bylo, že Talibán něměl nic společného s Al-Káidou, a přesto jsem pozoroval, jak je Talibán právě s Al-Káidou spojován. Jevilo se mi to jako něco, co se dělá tak, aby to bylo skryto před veřejností,“ řekl. „Démonizovali někoho, aby potom měli záminku poslat tam vojáky.“

Co se týče současné americké mise v Afghánistánu, Roberts říká toto: „Je to absurdní. Podívejte, vždyť tam všude dostáváme na prdel.“  Snaha presidenta Obamy budovat národ nemá žádnou šanci, řekl, „Ale jaké je to od nás počínání? My bychom se měli postarat o náš vlastní lid. Tímto způsobem nemůžeme pracovat na budování národa.“

Když slyšíme takové řeči od bývalého reaganisty, vede to k zajímavé otázce: Co by sám Ronald Reagan dělal s válkou v Afghánistánu?

Existuje zcela přesvědčivý argument, který vytvořil tento muž, že tvrzení moderních Republikánů o oddanosti Reaganovi by je měly ve skutečnosti vést k tomu, aby byli proti válce. Když nedávno prominentní konzervativní myslitel Grover Nordquist vyzval Republikány, aby začali vážnou diskusi o této válce, výslovně svoji výzvu zaměřil „k těm lidem, kteří hlasovali pro Ronalda Reagana, či by pro něj hlasovali“. A zdůraznil, že Reaganovou reakcí na bombardování kasáren amerického námořnictva v Libanonu v roce 1983, při němž bylo zabito 241 Američanů, nebyla okupace Libanonu, ale odchod z něj.

„Ronald Reagan se nerozhodl, že bude napravovat Libanon,“ řekl Nordquist. „Myslím, že to je užitečné vědět, aby se diskuse dostala do správné polohy.“ Nordquist také tvrdí, že mnoho prominentních konzervativců soukromě podporuje rychlé ukončení této války, i když to neříkají nahlas. Upozornil i na to, že nejméně dva z prominentních bývalých členů Reaganovy administrativy se neustále vyslovují proti této válce.

http://www.middleclassimpact.com/images/patbuchanan.jpgJedním z nich je Pat Buchanan, za Reagana ředitel pro komunikaci Bílého domu, který dokazuje, že president G. W. Bush udělal po počáteční invazi příšernou chybu. „Kdybychom v roce 2001 vpadli do Afghánistánu, porazili Talibán, vyhnali Al-Káidu a odešli, nemuseli bychom čelit tomu, čemu čelíme dnes,“ napsal Buchanan v roce 2009. Teď, ať už rozhodne Obama jakkoliv, budeme za aroganci našich „budovatelů národa“ platit ďábelskou cenu.

K Obamovi Buchanan řekl: „…pokud nevěří, že se v této válce dá vyhrát, je dost velký pán na to, aby řekl ‚Pojďme se sbalit a odejít, stejně jako tu udělal na mnohem nižší úrovni Reagan poté, co poslal ty mariňáky do Bejrútu a tam je všechny pozabíjeli.’“

Bruce Fein, představitel ministerstva spravedlnosti v Reaganově éře, který jako jeden z předních Republikánů vystupoval proti Bushovu zneužívání výkonné moci, se odhodlal k tomu, že označil probíhající válku za nesmyslnou, bilionovou, desetiletou válku v Afghánistánu, která činí ze Spojených států méně bezpečnou a méně svobodnou zemi.“

A Lawrence Korb, který byl náměstkem ministra obrany v Reaganově vládě, ovšem teď se angažuje na straně progresivistů, nedávno napsal: „Jsem hrdý na svoji službu v Pentagonu pod Reaganem a stejně tak hrdý jsem na to, že jsem spojován s Centrem pro americký pokrok (Center for American Progress). Kdyby byl dnes Reagan naživu, věřím, že by zakotvil v naší organizaci, a společně s námi by bojoval za to, aby přesvědčil Obamovu vládu, že má ze strategických důvodů odsunout vojáky z Afghánistánu, omezit výdaje na obranu, aby snížila deficit, a redukovat počet strategických jaderných zbraní.“

Přesto všechno se válka, tak jak byla Bushem zahájena a Obamou restartována, i nadále těší široké podpoře republikánských vůdců. Existuje několik výjimek – toto je seznam 20 republikánských odpůrců války z Huffington Post – ale některé z nich bylo docela těžké vypátrat.

Proč se tedy jen tak málo prominentních Republikánů odklání od stranické linie, aby veřejně odmítli válku, jako to dělá Roberts?

„Všichni jsou totiž přisáti na nějakém cecíku, víte?“ řekl Roberts. „Všichni chtějí být uznáváni. Dostávají dotace nebo jsou zaměstnáváni. Něco dostávají, a za to musí podporovat tuto linii. Prostě nejsou nezávislí. Nevím, proč nepochopí, že celá věc je lest.“

Roberts řekl, že se stále považuje za konzervativce. Na otázku, které politiky obdivuje, odpověděl, že je to krátký seznam, obsahující Dennise Kuciniche, demokratického kongresmana z Ohia na liberální levici, Rona Paula, republikánského kongresmana z Texasu na libertariánské pravici, a Waltera Jonese, republikánského kongresmana ze Severní Karoliny, zapřísáhlého konzervativce, který se obrátil proti válce v Afghánistánu poté, co navštívil jednoho z mnoha těžce zraněných vojáků.

Na tom seznamu by mělo být více Republikánů, řekl Roberts, ale příliš mnoho z nich je „koupeno a zaplaceno“ šéfy strany a „mocnými zájmovými skupinami, jako je vojensko-bezpečnostní komplex, AIPAC a Wall Street“.

„A vedení strany zase vlastní oligarchové ze soukromé sféry,“ řekl Roberts. „Já od nich nic nechci, takže mohu říkat, co si myslím.“

Aktualizace: Jeden ze čtenářů poznamenává, že Roberts také několikrát napsal, že nevěří oficiálním vysvětlením, jež se týkají teroristických útoků z 11. září. Roberts v roce 2006 napsal esej, v níž se hlásí k mnoha názorům tzv. truthers (tedy těch, kteří odmítají oficiální vysvětlení 9/11 – pozn. překl.), kteří šíří pochybnosti o tom, jak se skutečně zhroutily věže WTC a vyzdvihují možnost vojenského krytí celé akce. Roberts obhajuje tento pohled v e-mailu: „Nebylo provedeno žádné opravdové šetření, a znalci, kteří vznesli otázky, byli pouze jednoduše ignorováni nebo označeni za „konspirační teoretiky“. A dodal: „dokud nebude těmto „truthers“ profesionálně odpovězeno, zůstanu skeptikem ve věci 9/11.“ Robertsovy názory jasně vznáší otázku o spolehlivosti jeho pohledu na zahraniční politiku. Buď neměl být v článku citován, nebo jste měli v článku jasně uvést tato jeho stanoviska.

Převzato z Huffington Post

Překlad: Stan

0 0 hlas
Hodnocení článku
Odebírat
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments

Nejnovější příspěvky