Retro: Brutální ničení iráckých historických památek pokračuje

7. října 2009

V iráckém jílu a blátě jsou pohřbeny počátky dějin západní civilizace. Zde vznikaly a rozvíjely se mocné říše, jež vyrobily první kolo, postavily první města, provozovaly zemědělství, přijaly první zákoníky, vymyslely první (šestkovou) číselnou soustavu a pravděpodobně i první písmo. Po invazi do Iráku v roce 2003 nastalo brutální a bezuzdné rabování tohoto nesmírného kulturního dědictví. V ty dny vypadala starověká Mezopotámie jako scéna z filmu Holes.

„Je pro mě stále těžké uvěřit, že se to stalo,“ řekl Clemens Reichel v rozhovoru pro Huffington Post. „Od roku 2003, kdy vypukla válka v Iráku, se má práce terénního archeologa jednou provždy změnila. Občas se totiž podobá práci majitele pohřební služby.“ Reichel je archeolog z Torontské university (University of Toronto), který se specializuje na Mezopotámii. V minulosti pracoval jako redaktor Databázového projektu Iráckého muzea (Iraq Museum Database Project) v Orientálním institutu Chicagské university (University of Chicago’s Oriental Institute).

„Rozsah odehrávající katastrofy je takový, že už se snad ani nedá zveličit,“ řekl Reichel.

Tisíce tabulek popsaných klínovým písmem, válečkových pečetidel a kamenných soch bylo ilegálně vyvezeno na trhy s luxusními starožitnostmi v Londýně, Ženevě a New Yorku. Nenahraditelné artefakty se daly nakoupit za méně než 100 dolarů na internetovém aukčním portále eBay.

Mimo ztráty těchto drahocenných předmětů zničilo bezhlavé kopání schopnost výzkumníků sestavit smysluplnou mozaiku ze střepů starověkého umění a hliněných cihel pohřbených v zemi. „Tyto vykopávky bez kontextu jsou jen dekorací, ničím více. Krásnou, ale bezcennou,“ řekl Reichel.

Lupiči nejsou jedinými viníky

Armáda Spojených států v letech 2003 až 2004 proměnila jednu z lokalit starověkého Babylónu na Camp Alpha, čímž způsobila podle vyčerpávající zprávy zveřejněné organizací UNESCO vážné škody. Buldozéry srovnaly mnoho babylónských návrší přímo napěchovaných historickými památkami. Helikoptéry způsobily poškození statiky starověkého divadla.

Ovšem neházejme všechnu vinu bez rozmyslu na americkou armádu. V minulosti byla ochrana historických památek důležitou součástí amerického vojenského plánování – tedy, pokud to vedení ministerstva obrany považovalo za důležité. Během II. světové války přesvědčili američtí důstojníci spojenecké velitele, aby zabránili bojům ve Florencii, rodišti italské renesance. Členové americké 3. armády zachránili deset Rembrandtových prací z německého solného dolu, a potom je přepravili do Washingtonské národní galerie umění (National Gallery of Art in Washington, D.C) k pečlivé restauraci, po níž byla díla navrácena do Evropy.

Proč tedy vojenské helikoptéry ještě stále přistávají na zbytcích starověkého Babylónu? Proč stále ještě lupiči přinášejí lopaty do kolébky civilizace a odírají ji až na kost?

Nitky vedou k Donaldu Rumsfeldovi

Vzpomínáte si na Rummyho? Neuvěřitelná necitelnost bývalého ministra obrany byla zvěčněna novinářem Washington Post Thomasem E. Ricksem poté, co si desátník Thomas Wilson stěžoval Rumsfeldovi, že on a jeho spolubojovníci byli nuceni prohledat írácká smetiště, aby si vyrobili improvizované pancéřování svého vojenského vozidla.

Wilson: „Mnoho z nás se připravuje k tomu, že se brzy přemístíme na sever. Naše vozidla nejsou pancéřovaná.“

Rumsfeld: „Do války se chodí s takovou armádou, jaká je.“

Rumsfeld byl stejně tak netečný k vydrancování 15 000 předmětů z Národního muzea v Bagdádu, jemuž příhlížel. „Takové věci se stávají,“ řekl.

Podle amerického vojenského zpravodajského důstojníka, majora Jamese B. Cogbilla, tím hlavním důvodem, proč Spojené státy selhaly v ochraně Národního muzea v Bagdádu a klíčových archeologických nalezišť, byla relativně malá vojenská síla, jež byla poslána na Irák. „Nebylo dost vojáků na to, aby uhlídali sklady s municí, natož kulturní a historické památky,“ řekl Cogbill reportérům Huffington Post.

Nezapomeňte, že to byl Rumsfeld, kdo silně tlačil na to, aby se poslalo do Iráku tak málo jednotek, jak jen to bylo možné. Tato neúspěšná Rumsfeldova doktrína vedla ke zbytečným ztrátám na životech i historickým památkám.

V roce 2003 měli bagdádští úředníci více předvídavosti než Rumsfeld. Moudře před spojeneckou invazí ukryli mnoho vzácných artefaktů v jednom protileteckém krytu a Centrální bance. I přesto bylo tisíce vzácných předmětů, které nám podávaly zprávu o pětitisícileté historii, uloupeno nebo rozbito na kusy. Nezvěstných dnes zůstává okolo deseti tisíc artefaktů.

(Redakčně kráceno)

Převzato z Huffington Post, odkaz obsahuje sérii fotografií zničených artefaktů a konkrétní případy zničených částí nalezišť.

Překlad: Stan

Přejít do diskuze k článku 3 komentáře