Retro: Hrdinství a piloti dronů

15. 7. 2012

Úsilí vylíčit válčení pomocí bezpilotních letounů jako jakýsi odvážný a ušlechtilý čin se stupňuje.

Pentagon zvažuje udělení „Válečných medailí za zásluhy” operátorům bezpilotních letounů, kteří pracují na vojenských základnách, jež jsou často umístěny daleko od bojiště…

Šéf armádního úřadu pro heraldiku Charles Mugno řekl, že většina bojových řádů vyžaduje „zablátit si kanady” v bojové zóně, ale poznamenal, že „rozvíjející se technologie”, jako jsou drony a bojové mise v kyberprostoru, jsou nyní prováděny vojáky, kteří jsou daleko od bojiště.

Pentagon dosud formálně neschválil tuto vojenskou medaili, ale úřad pod vedením Mugna dodal ke komisionálnímu schválení šest alternativních návrhů…

Navrhovaná medaile bude v hierarchii někde mezi Záslužným leteckým křížem a Medailí vojáka za výjimečné chování mimo bojovou zónu.

Medaile by tak mohla být udělena ze bezpečné posezení v bunkru ve Spojených státech a posílání bomb na lidské bytosti vzdálené tisíce mil pomocí joysticku. A aby se ospravedlnilo bezpilotní válčení, vyžaduje to předstírání, že tato činnost vyžaduje nějaký druh statečnosti, takže armáda Spojených států podniká stále rostoucí počet kroků, aby vytvořila zdání, že „piloti bezpilotních letadel” jsou váleční hrdinové:

Letectvo pracuje na tom, aby překlenulo rozdíl mezi těmito dvěma skupinami „letců”. První, co udělali, že začali operátory dronů nazývat piloty a oblékají je do těch samých zelených bojových uniforem jako stíhací piloty, dokonce i v tom případě, že nikdy v životě neseděli v letadle. Jejich ovládací panely vypadají jako panely přístrojů v kokpitu stíhačky.

A piloti bezpilotníků sami stále více rozšiřují chvástání o svém vlastním hrdinství:

Penzionovaný plukovník Luther (Trey) Turner III, který létal v bojových misí v průběhu války v Perském zálivu ještě předtím, než v roce 2003 přešel k řízení bezpilotních letadel Predator, řekl, že nepovažuje své bojové zkušenosti s ovládáním dronů jako „chrabré”. „Chápu tento pojem tak, že čelíte nebezpečí. A pokud sedím v podzemní řídící stanici tisíce mil daleko od bitevního pole, tak to není ten případ.” K tomu však ještě řekl: „Pevně věřím, že létat s UAV (unmanned aerial vehicle – bezpilotní letoun) vyžaduje odvahu, zvláště když jste vyzváni, abyste někomu vzali život. V některých případech sledujete tuhle hru o život v barvách.” A nejeden z pilotů letounů Holloman mi řekl, takřka jako by se bránil: „Nejsme tady jen na hraní videoher.”

Ať už si člověk o oprávněnosti útoků pomocí dronů myslí cokoliv, je to jeden z nejméně „hrdinských” či odvážných způsobů válčení, který byl kdy vynalezen. Jedna věc je nazývat to tak, ale předstírat, že je to „hrdinské”, to je orweliánství ve své nejextrémnější poloze. Celá věc totiž funguje tak, že umožňuje zabít velké množství lidí bez nejmenšího fyzického rizika pro ty, kdo zabíjejí. Zabíjet a být skrytý před všemi riziky s tím spojenými je definice opaku hrdinství.

Je to důvod, proč rychlé šíření dronů při vší jejich etické a právní nezakotvenosti činí páchání násilí a agresi mnohem jednodušší (a levnější), a proto také mnohem častější. Thomas Ricks dnes v New York Times tlumočil slova generála Stanley McChrystala a vyzýval k znovuzavedení povinné vojenské služby, protože pokud bude celý národ vystaven riziku boje, bude to jediný způsob jak konečně omezit ten stav, kdy je Amerika v nekonečné válce („kdyby byl přijat tenhle návrh, přinutilo by to slovy generála McChrystala Američany, aby mnohem pečlivěji přemýšleli, než půjdou do války”). Nízkonákladová a bezriziková válka pomocí dronů působí přesně opačně. Pokud pouhá činnost, jež vede k smrti ostatních, dělá z někoho „hrdinu”, uvědomte si všechny vrahy, kteří by si tento titul zasloužili také: diktátory, kteří nařízují popravit demonstranty, tyrany, kteří posílají druhé do války, katy, kteří obsluhují elektrické křeslo.

Pokud jde o tvrzení, že „piloti” bezpilotníků nejsou angažováni v likvidaci lidských životů prostřednictvím videoher, má armáda vlastní pojem pro zabíjení pomocí dronů – „bug splat”* – i další důkazy, které je negují. Michael Hastings o tom píše v časopise Rolling Stone:

Na počátku se mnoho pilotů bránilo výhodám dronů, nevnímali je jako nic jiného než jako robotickou náhražku za skvěle trénovaná stíhací esa…

Teď však, vzhledem k vysoké výkonnosti a budoucím vyhlídkám dronů, se piloti řadí do front, aby je mohli obsluhovat a dobrovolně se hlásí do intenzivního jednoletého kurzu, který obsahuje simulované mise. „Nadšení pro tuhle práci přibývá,” říká generál David Deptula, bojový pilot, který se zúčastní sledovacího programu bezpilotních letounů řízeného americkým letectvem od roku 2010. „Mnoho pilotů je nadšeno, že mohou řídit tyhle věci.” Pro novou generaci „mladých pušek” není zkušenost z ovládání dronu rozdílná od počítačových her, na nichž vyrůstali. Na rozdíl od tradičních pilotů, kteří fyzicky létají se svým nákladem k cíli, operátoři bezpilotních letounů zabíjejí stisknutím tlačítka, bez toho, aby opustili svoji základnu – posun, která slouží pouze k další desenzibilizaci zabíjení (muž zabitý dronem je ve vojenském slangu „bug splat” také proto, že při pohledu na jeho tělo přes zrnící zelenou obrazovku vypadá jeho obraz tak trochu jako hmyz, který je právě rozšlapáván).

Operátor dronů Matt Martin ve své knize Predator líčí, že ovládání dronů je „skoro jako hrát počítačovou hru Civilizace” – je to jako by to bylo vybrané přímo ze „sci-fi románu”. Po jedné z misí, v níž navigoval dron tak, aby zasáhl technickou vysokou školu obsazenou povstalci v Iráku, se Martin cítil „elektrizovaný”, „plný adrenalinu” a jásal nad tím, že „tu vysokou školu rozstříleli jako řešeto, z velké části ji zničili a zabili přitom bůhví kolik lidí.” Teprve později si uvědomil, jak hluboko klesl. „Pak jsem si teprve uvědomil tu hrůzu,” vzpomíná Martin.

Obhájkyně lidských práv Jennifer Robinsonová nedávno popsala četné případy hrůzných úmrtí civilistů, které zahrnovaly pákistánské teenagery, jejichž životy byly ukončeny drony, a vysledovala, že „se jedná o ‘PlayStation válčení’ bez rizika pro operátory těchto dálkově řízených zabijáků.” Dodala, že pojem „bug splat” pro oběti dronů je záměrně používán jako psychologická taktika k dehumanizaci cílů, takže operátoři překonávají své zábrany k zabíjení, a také veřejnost zůstává apatická a nečinná, a že „tato fráze má daleko zlověstnější původ a historické použití – Spojené státy se v dehumanizaci svých pákistánských cílů uchylují k nacistické sémantice. Oni nejsou jen cosi, co připomíná cíle z počítačových her, ale otravní či oškliví brouci, kteří musí být zabiti.”

Nepochybuji o tom, že někteří bezpilotní útočníci zažívají nějaký psychologický stres z vědomí, že svými joysticky a červenými tlačítky odstraňují lidské bytosti (i když – pokud jsou to jen „brouci”, kteří jsou rozmačkávání, proč by tento stres byl obzvláště zatěžující?). Tento stres však není nic ve srovnání s terorem, který se pravidelně snáší na obyvatelstvo mnoha muslimských zemí, jež je terčem těchto útoků. A pravdou také je, že válčení pomocí dronů je tak mimořádně levné a snadné, že pokušení k jejich pravidelnému nasazení je prakticky neodolatelné. Kolektivní uctívání toho všeho jako aktu „hrdinství”, který si zaslouží válečné medaile, to pravděpodobně jenom zaštiťuje před kritickým zkoumáním a zpochybňováním.

Převzato ze Salon.com

Překlad: Stan

* Pozn. překl.: Doslova rozšlápnutý brouk, snad by se volně dalo přeložit i jako mastnej flek, je to však také název dětské videohry a slangový výraz pro odstranění viru z počítače.

Stanův komentář: Možná by čtenáře zajímalo, jak to celé dopadlo. Povedlo se mi k tomu vyhledat dva články, z nichž první pod názvem Pentagon Will Extend Military Honors to Drone Operators Far From Battles je z 6. 1. 2016 a New York Times v něm informují, že US ministerstvo obrany přes odpor vojenských veteránů rozšiřuje vojenská vyznamenání i na operátory dronů, druhý (Air Force awards first-ever ‚R‘ devices for remote combat ops) je z 18. 7. 2018 a Air Force Times v něm oznamují, že prvních pět příslušníků letectva sloužících u jednotek obsluhujících drony obdrželo vyznamenání Meritorious Service či Air Force Commendation s příslušenstvím.