Jakmile cena ropy překročí 140 dolarů za barel, i ten nejzuřivější pravicový komentátor cítí potřebu svézt se na vlně obecné nespokojenosti tím, že část své show věnuje odsuzování velkých těžařských firem. Někteří dokonce zašli tak daleko, že mě pozvali na přátelské interview o tomto záludném novém fenoménu – „katastrofickém kapitalismu“. Většinou to probíhalo hladce, dokud se to nezaseklo.
Tak například měla jsem před mikrofonem přívětivou konverzaci s „nezávislým konzervativcem“, moderátorem Jerry Doylem na téma mizerné pojišťovny a hloupí, nešikovní politici, když se to stalo: „Myslím, že znám způsob, jak rychle snížit cenu benzínu,“ ohlásil Doyle. „Investovali jsme 650 miliard dolarů, abychom osvobodili národ o 25 milionech obyvatel. Neměli bychom teď prostě jen požadovat, aby nám vyjádřili svou vděčnost jejich ropou? V přístavech by měla být dopravní zácpa, jako je u vjezdu do Lincolnova tunelu v dopravní špičce, jeden tanker za druhým, každý s přišpendleným poděkováním od irácké vlády… Proč si tu naftu prostě nevezmeme? Investovali jsme do nich, abychom je osvobodili. Byl bych schopen vyřešit problém s cenou benzínu v deseti dnech a ne v deseti letech.
Pochopitelně, Doylův plán má několik zádrhelů. Tím prvním je, že by to byla největší loupež ve světové historii. Tím druhým, že přišel s křížkem po funuse. Už se to děje. „My“ už iráckou ropu loupíme, nebo jsme přinejmenším na tuto loupež připraveni.
Od publikování mé knihy The Shock Doctrine: The Rise of Disaster Capitalism už uběhlo deset měsíců. Uvádím v ní, že hlavní metodou, jak dnes měnit svět v zájmu nadnárodních korporací, je systematicky těžit z pocitu strachu a dezorientace, které doprovázejí velké šoky a krize. Svět prochází otřesy z několika šoků současně, vypadá to, že je vhodná doba rozhlédnout se, jak a kde je tato strategie aplikována.
Katastrofičtí kapitalisté jsou dnes velmi vytíženi – počínaje soukromými hasiči při požárech v Severní Karolíně, přes zabírání půdy v Barmě zasažené cyklonem, po zákon o hypotékách, který se pomalu prodírá Kongresem. Ten zákon neobsahuje skoro nic, co by se týkalo bydlení za rozumnou cenu, pouze přesouvá břemeno nesplacených hypoték na daňové poplatníky a zajišťuje, že banky, které uzavřely špatné hypoteční smlouvy, dostanou něco zpět. Není divu, že v chodbách budovy kongresu se mu přezdívá „plán Credit Suisse“ podle jedné z bank, které ho tak velkoryse navrhly.
Irácká katastrofa: My jsme to zničili, protože jsme to (jenom) koupili
Ale tyto případy katastrofického kapitalismu jsou amatérské v porovnání s tím, co se odvíjí na iráckém ministerstvu pro ropu. Začalo to oznámeními o kontraktech přidělených ropným společnostem ExxonMobil, Chevron, Shell, BP a Total bez výběrového řízení (ještě nebyly podepsány, ale přirozeně k tomu směřují). Platit nadnárodním společnostem za technické konzultace není neobvyklé. Neobvyklé je, že všechny takové kontrakty jsou trvale přidělovány firmám zajišťujícím naftařské servisní služby, nikoliv odborným těžařským firmám, které se specializují na výzkum, produkci a vlastnictví fosilních paliv. Jak podotýká specialista na ropu z Londýna Greg Muttitt, „Tyto kontrakty by dávaly smysl pouze v souvislosti s takovými zprávami, že těžařské firmy trvají na právu odmítnout následující kontrakty na správu a těžbu iráckých ropných polí jako první.“ Jinými slovy, ostatní firmy se mohou o tyto budoucí kontrakty ucházet také, nicméně vyhrají výše jmenované firmy.
Týden poté, co byly vyhlášeny smlouvy bez výběrového řízení, svět mohl poprvé nahlédnout jejich skutečnou cenu. Po létech mnoha tlaků a přemlouvání za scénou Irák oficiálně háže šest svých hlavních ropných polí (podle odhadu obsahují polovinu veškerých jeho známých zásob nafty) do chřtánu zahraničních investorů. Podle ropného ministerstva Iráku budou dlouhodobé kontrakty podepsány do konce roku. Ačkoliv pole zůstanou okázale pod kontrolou státní irácké firmy, zahraničním firmám bude dovoleno ponechávat si 75 procent zisku z těchto obchodů, což znamená 25 procent pro irácké partnery.
O takovém poměru nikdo nikdy v arabských zemích bohatých na ropu a v zemích kolem Perského zálivu neslyšel. Dosažení většinového podílu výtěžku z nafty pro stát bylo pro tyto země důkazem rozhodujícího vítězství antikoloniálního boje. Podle Muttitta se doposud všeobecně očekávalo, že zahraniční, nadnárodní firmy budou pozvány, aby prozkoumaly a připravily k těžbě nová pole v Iráku, nikoliv aby převzaly ta, která už jsou zaběhnutá a tudíž vyžadují minimální technickou údržbu. „Politikou irácké vlády vždy bylo aby tato existující pole zůstala plně ve vlastnictví státní firmy,“ řekl Muttitt. To, co se teď děje, je otočka o 180 stupňů. Irácké státní firmě zůstává tedy pětadvacet procent namísto očekávaných sta procent.
Jak je možné, že taková všivá smlouva mohla být schválena v zemi, která tak velmi trpěla? Ironicky řečeno je to právě proto. Je to irácké utrpení, jejich nikdy nekončící krize, které jsou záminkami pro dohody, jež hrozí vybrakováním jejich národního bohatství, hlavního zdroje jejich příjmů. Logika je následující: irácký ropný průmysl potřebuje zahraniční odbornost, protože roky sankcí jej připravily o nové technologie a následná invaze a pokračující násilí to ještě zhoršily. A Irák nutně musí začít těžit více nafty. Proč? Kvůli válce. Země je v troskách a miliardy předané zahraničním firmám bez výběrového řízení selhaly při obnově země. A to je okamžik, kdy ke slovu přicházejí kontrakty bez výběrového řízení: přinesou další peníze, ale Irák se stal natolik zrádným místem k podnikání, že největší naftařské společnosti musí být motivovány, aby riskovaly investice. Takže invaze do Iráku elegantně vytvořila argumenty pro jeho následné plenění.
Mnoho z hlavních architektů války v Iráku už dokonce ani nepředstírá, že by nafta nebyla hlavním stimulem. Na veřejnoprávní rádiové stanici Fadhil Chalabí, jeden z hlavních iráckých poradců prezidenta Bushe, jehož rady napomohly invazi, nedávno popsal válku jako „strategický tah Spojených států a Británie umožňující oběma zemím mít v oblasti zálivu vojenskou moc k zabezpečení dodávek ropy v budoucnosti.“ Chalabí, který pracoval jako náměstek ministra naftového průmyslu a ještě před invazí se setkal se zástupci největších naftařských společností, to označil za „hlavní cíl.“
Vojensky napadat země za účelem přivlastnění si jejího nerostného bohatství je podle Ženevských konvencí nezákonné. To znamená, že útočník má mít finanční zodpovědnost a ten nesmírný úkol obnovit iráckou infrastrukturu včetně ropné. Měl by být přinucen platit válečné reparace. (Vzpomeňme, že režim Saddáma Husajna zaplatil Kuvajtu 9 miliard válečných reparací za svou invazi v roce 1990). Namísto toho Irák je nucen prodat 75 procent svého nerostného bohatství, aby zaplatil účty za to, že byl sám ilegálně napaden a následně okupován.
Naftový šok: Dejte nám Arktidu, nebo už nikdy nebudete jezdit
Irák není jedinou zemí, ohroženou naftovou loupeží. Bushova administrativa je velmi aktivní ve využití další podobné krize – vysoké ceny paliv – v uskutečnění svého snu v národní rezervaci v Arktidě (Arctic National Wildlife Refuge – ANWR). A to sice vrtů u pobřeží v pevném, břidlicovém korytu Green River Basin. „Kongres se musí postavit k tvrdé realitě čelem,“ řekl George W. Bush 18. června. „Pokud jeho členové nejsou ochotni akceptovat ceny benzínu na dnešní bolestné výši, nebo dokonce více, naše země musí produkovat více ropy.“
Tenhle prezident funguje coby šéf vyděračů s benzínovou hubici v ruce mířící na hlavu své oběti – kterou je v tomto případě celá země. Dejte mi ANWR, nebo všichni budete trávit svou letní dovolenou na své zahradě. Snad to je poslední loupež kovbojského prezidenta.
Navzdory nálepkám Vrtej zde. Vrtej nyní. Plať méně na autech, měly by vrty v ANWR zcela zanedbatelný vliv na skutečné globální zásoby ropy, což jejich zastánci dobře vědí. Tvrzení, že by to přece jen mohlo snížit ceny, nestojí na pevné ekonomice, ale na obchodní psychoanalýze. Vrty by vyslaly signál obchodníkům s naftou, že nová je na cestě, což by způsobilo pokles cen.
K tomuto tvrzení mám dvě poznámky. Za prvé, pokoušet se odhadnout chování hyperaktivních makléřů na trhu komodit, ještě k tomu uprostřed celkového ohrožení, je to, co je nad síly vlády v Bushově éře. Za druhé, nikdy to nebude fungovat. Je-li něco, o čem si můžeme být jisti na základě rozboru současného chování naftařské burzy, pak je to ten fakt, že ceny budou stoupat bez ohledu na oznámení o nových zásobách.
Podívejte se na masivní naftařskou horečku probíhající v Albertě, kde mají dehtové písky. Dehtové písky (někdy též nazývané ropné písky) mají všechny klady, které mají mít Bushem navrhované vrtné oblasti: jsou blízko, jsou naprosto jisté, neboť smlouva NAFTA obsahuje klauzuli, která zakazuje Kanadě omezit zásobování USA. A ropa z tohoto velmi čerstvě otevřeného naleziště v tichosti proudí na trh v takovém množství, že Kanada už přeskočila Saúdskou Arábii (v dodávkách pro USA) a je nyní jejím hlavním dodavatelem do Spojených států. Mezi roky 2005 a 2007 zvýšila Kanada export do USA téměř o 100 milionů barelů. Navzdory tomuto znatelnému zvýšení bezpečných zásob jdou ceny pohonných hmot nepřetržitě nahoru.
To, co tlačí na vrty v ANWR, nejsou fakta, ale pouze strategie doktríny šoků – naftová krize vytvořila podmínky, ve kterých je možné protlačit dříve neprůchodné (ale vysoce ziskové) politické záměry.
Šok z cen potravin: Genetická modifikace nebo vyhladovění
Globální potravinová krize je spojena s cenou ropy. Nejen, že vysoká cena pohonných hmot tlačí nahoru ceny potravin, ale rozšíření biopaliv činí méně ostrou hranici mezi jídlem a palivem, vytlačuje pěstitele z jejich polí a hojně podporuje spekulace. Některé země Latinské Ameriky se pokoušely obnovit diskuzi o biopalivech a o včlenění práva na dostatečnou výživu mezi lidská práva, aby potraviny nebyly pouhou tržní komoditou. Zástupce ministra zahraničí John Negroponte to vidí jinak. V jednom a tomtéž projevu nabízel americkou potravinovou pomoc a současně vyzýval státy, aby snížily „svá exportní omezení a vysoké tarify“ a eliminovaly „bariéry bránící nasazení inovativních technologií pro rostlinnou a živočišnou výrobu včetně biotechnologií.“ Tohle byla nepochybně méně nápadná loupež, ale o co v ní jde, je jasné – chudé země nechť laskavě otevřou své zemědělské trhy americkým produktům a geneticky modifikovaným plodinám, jinak riskují, že o tuto potravinovou pomoc přijdou.
Geneticky modifikované plodiny se vynořily jako všelék na potravinovou krizi, alespoň tedy podle Světové banky, předsedy Evropské komise (je čas postavit se tomu tváří v tvář) a britského premiéra Gordona Browna. A samozřejmě firem podnikajících v zemědělství. „Není dnes myslitelné nasytit svět bez geneticky modifikovaných organizmů,“ řekl nedávno prezident Nestlé Peter Brabeck novinám Financial Times. Problém s tímto tvrzením spočívá, alespoň nyní, v tom, že neexistuje důkaz, že by GMO zvýšily produkci, často ji naopak sníží.
Ale i kdyby skutečně existovalo jednoduché řešení globální potravinové krize, opravdu bychom chtěli, aby spočívalo v rukou Nestlé a Monsanto? Kolik by nás stálo jejich řešení? V posledních měsících chemické koncerny Monsanto, Syngenta a BASF divoce skupovaly patenty na tak zvané „climate ready“ plodiny – rostliny, které mohou růst v zemi vyprahlé suchem a zasolené povodněmi.
Jinými slovy plodiny určené k přežití v budoucím klimatickém chaosu. Už víme, kam až je Monsanto schopno zajít v ochraně svého intelektuálního vlastnictví, ke šmírování a žalobám na farmáře, kteří se odvážili uschovat si vlastní osiva z roku na rok. Viděli jsme patenty na léky proti AIDS, které nepomohly milionům v sub-saharské Africe. Proč by měla patentovaná osiva „climate ready“ plodin být něčím jiným?
A mezitím, zatímco probíhá debata o vzrušujících nových objevech v genetice a v technologii vrtů, oznámila Bushova administrativa až dvouleté moratorium na nové projekty solární energie na federální půdě – údajně z důvodu obav o dopad na životní prostředí. Tohle je poslední hranice pro katastrofický kapitalismus. Naši politikové selhávají, když mají investovat do technologií, které v budoucnu mohou zamezit dalšímu klimatickému chaosu, namísto toho volí spolupráci ruku v ruce s těmi, kdo vynalézají nové způsoby, jak profitovat na budoucích katastrofách.
Privatizace iráckých naftových polí, zajištění globální převahy pro geneticky modifikované plodiny, odstranění posledních obchodních překážek a likvidace posledních přírodních rezervací… Není to dávno, kdy bylo o tyto cíle usilováno prostřednictvím zdvořile formulovaných obchodních smluv skrytých pod neškodným názvem „globalizace“. Nyní je tato zdiskreditovaná politika nucena surfovat na opakovaných vlnách globálních krizí a nabízet sama sebe jako lék poslední záchrany pro svět v bolesti.
Zdroj: The Nation
Překlad: Stan
28 comments on “Retro: Katastrofický kapitalismus, vyděračský stát”
VRIANTA ŘEŠENÍ: http://www.podnety.cz/podnet-cislo-20110830173234
GMO: Skutečné nebezpečí geneticky modifikovaných plodin je monopolizace. Přes všechny dezinformace zelených zdravotní riziko z GMO neexistuje. Samozřejmě lití statisíců tun Rounupu do půdy genetická modifikace není. A monopolizaci zaručily evropské předpisy pro GMO- díky jim si Evropa v konkurenci ani neťukne.
Pěkný překlad, začněte se tím živit. Vyberte si obor, kde nepřekáží spousta novinářů zaměřených jen na zprávy z politiky.
nesouhlas, dle mého jsou GMO pěkné svinstvo
– neumožňuje koloběh v přírodě
– způsobuje rakovinu
– všechna vyšetření pravého stavu věcí jsou přísně vyšetřována a cenzurována
S technikou si můžete zahrávat, ovšem se zdravím člověka to nedoporučuji
Nemáte pravdu, všechna tvrzení o zdravotní závadnosti jsou novinářské zprávy, ve vědeckých časopisech s impaktem není vůbec nic. Můžete se přesvědčit, na serveru Pubmed jsou veškeré publikace z biomedicinských oborů.
nemáte pravdu, zprávy o škodlivosti byly publikovány, jejich aktéři byli zastrašováni a vydíráni. A nejsou to zelení, ale vědci a doktoři
http://www.nwoo.org/2012/08/28/svet-podle-monsanta/
podporovat GMO může ne sedlák, ale vygumovaný č…k, který souhlasí s totálním zotročením a závislostí v pěstování na jednom molochu. Naši předci- sedláci by nad ubohostí a hloupostí svých pravnuků zaplakali- no spíše by na ně po právu vzali bejkovec
Bohužel jde jen o dezinformace a propagandu. Nejčastěji je napadáno užití toxinu Bacilus thuringiensis, proto připojuji dva odstavečky z velmi rozsáhlého letošního přehledného článku The food and environmental safety of Bt crops.
As noted by Bartholomaeus et al. (2013), the conclusions of these re-analyses and other studies (Velimirov et al., 2008; Séralini et al., 2012), have been comprehensively rebutted by both academic scientists and regulatory authorities world-wide (FSANZ, 2011b; Arjó et al., 2013; Grunewald and Bury, 2013). Moreover, the results of some of these studies (Velimirov et al., 2008) were actually supportive of an absence of adverse effects despite the conclusions of the authors (FSANZ, 2011b).
Cry Bt proteins, whether in microbial pesticide products or expressed in Bt crops, have been used and consumed safely for decades. The levels of Cry Bt protein in GM crops are very low and are often reduced further by food processing. In addition, extensive testing of Bt proteins, single-Bt trait crops, and stacked trait crops containing Bt proteins has not revealed any harm to non-target insects and other non-target species, including humans. This environmental safety profile for Bt crops largely reflects the high level of taxonomic specificity that has been achieved with Bt crops currently approved for cultivation. Use of Bt crops provides benefits beyond insect control, such as significantly reducing small-molecule insecticide use for target pests controlled by Bt proteins, reducing applicator exposure to small-molecule insecticides, reducing greenhouse gasses emissions by minimizing field spraying with self-propelled sprayers or other motorized equipment, and by potentially reducing fumonisin levels in maize grain.
Podotýkám, že testování toxinu B. thuringiensis bylo prováděno už v padesátých letech minulého století, dávno před vznikem GMO. Bakterie obsahují více než 30% toxinu v sušině a pokusné myši sežraly bez následků svou vlastní váhu bakterií.
Jogíne, jak to sedí na hřebíkách?
GMO není primárně o škodlivosti cicvilizačních vý dobytků harpagondechajců, ale o patentových nárokách, které by jim každý národ měl pěkně vetnout vidlama do vočí.
VŠECHNO ROSTE CO GENY MÁ …
Sedí se u stolu a bubnuje se rukama do desky a říká se: „Všechno roste co co geny má“. Na konec se řekne nějaké slovo. Třeba „GMO letí!“ Pokud roste, musí se ruce zvednout nahoru. Pokud neroste zůstávají ruce na stole. Kdo to poplete vypadává. Nó, takhle se to hraje. Muheeeeeee
Sasine, nahoře je napsáno, že skutečným rizikem GMO je monopolizace a dodám, že blbost EU, která je pro komerci prakticky zakázala včetně vývoje. Kupodivu nejsou protesty proti inzulinu, který se už vyrábí jen v GMO bakteriích. Zajímalo by mě, kolik miliard nateklo aktivistům od výrobců insekticidů, kterým GMO berou kšefty.
Dobry preklad nezachrani originalni ubohost vyplodu Naomi.
Clanek je typicke remcani na kapitalismus a uvedene priklady jsou pokrivene, ale to se jiste libi dalsim remcalkum, salonnim revolucionarum, vzdyt oni chteji take svoji „literaturu“..
Ovsem nejvetsi legrace je, jak jsou jeji predpovedi o rabovani iracke ropy nadnarodnim kapitalismem hloupe. Je vedle jak ta jedle, i kdyz pripoustim, ze Irak je vycucavany. Nadnarodni spolecnosti o kterych pise , ze se zmocni irackeho bohatstvi jsou dnes uz davno v pozadi a nehraji v tezbe velkou roli.. Cimz jsou Spojene Staty jasne mimo obliga, v tezbe ropy jsou mene zastoupeny. Ti cizacti vydridusi v Iraku byli Cinane, pak BP a uz delsi dobu pusobi a rozpinaji se , hadejte kdo ? RUSKE tezebni spolecnosti !!!
.. Ajajaj, slovansti bratri jsou ted nejuspesnejsi kapitalisti v Baghdadu, kam to svet speje.
Alibabove. :-)
Iracke ministerstvo energie :
The following is a list of International Oil Companies (IOCs) operating in Iraq under licences granted by the Ministry of Oil in Baghdad:
•Bashneft
•BP
•China National Offshore Oil Corporation (CNOOC)
•China National Petroleum Corporation (CNPC)
•Dragon Oil
•Eni
•ExxonMobil
•Gazprom
•Inpex
•Japan Petroleum Exploration Company (Japex)
•Kogas (Korea Gas Corporation)
•Kuwait Energy (KEC)
•Lukoil
————-
Ve skutecnosti tezebni prumysl v Iraku je z poloviny ovladan Cinou, pak USA a Ruskem. (Seznam z Bghdadu je podle abecedy)
Bashneft je miliardarska ruska firma, co driv patrila oligarchovi V.Jevtusenkovi a kdyz ho za kriminalni obchodni aktivity Putin zavrel, znarodnil-zkonfiskoval i jeho firmu Bashneft. Od roku 2014 vlastni tezby v Iraku Ruska Federace.
Vladimir Vladimirovic je kapitalista numero uno.
OK jogíne
Skutečným viníkem je sprostota zlo dějského ducha. Vlastnit semena je neuvěřitelná sračka definitivní lobotomie myšlení. Všichni kteří něco takového podepisují, že to jako bude platit, mají viset pro výstrahu všem harpagndechajcům.
Například Dana s tím nebude mít asi problém, páč pro ní ropu kradou harpogondechajci a vona se od nich může intelektuálně, od kafíčka, distancovat. Až přestanou vozit do fašistických obchodů, “ a kartiičku máte http://www.youtube.com/watch?v=ePCKNTJCKKc„, balenou vodu, bude smrdět až sem. Ale možná jí křivdím, třeba čeká na kyslíkové bombičky v akci!!! Muheeeeeee
Aleno, vcelku si nejsem jist tím, co uvádíte. GMO jsou potraviny modifikované geneticky, to ano. Ale to vlastně všechny šlechtěné rostliny, například stromeček plný obrovských jablek, který vypadá jako větší keřík by neměl v přírodě šanci přežít a rozmnožit se. Totéž můžeme říci o dnešní pšenici, kukuřici, dokonce i les je plný vyšlechtěných stromů. V Holandsku jsem viděl velké louky, jedno stéblo jako druhé. Je toho plno, co je horší.
Sama říkáte, musíme nacházet pravý stav věcí. Tohle je dřina, umět pochybovat, protože přijímat hotové informace je tak snadné …
Já považuji umělá hnojiva, insekticidy a pesticidy atd.. za mnohem větší zlo. Ale teď jsem slyšel v Hyde Parku odbornici na stravování, co nám škodí ve stravování nejvíce:
1. Složení stravy – to můžeme ovlivnit zcela sami (ovoce, zelenina, tuky, cukry, bílkoviny vyváženě)
2. Mikroorganismy a jejich toxiny
3. Přírodní toxické látky – jsou i v přírodě rostliny, jejichž konzumace škodí
4. Chemické znečištění
5. Aditiva – Éčka
Problémy se stravováním je tedy racionální řešit v tomto pořadí. No a co se týče zdraví, jsou tu další faktory, třeba dostatek pohybu, střídmost i v „měkkých“ drogách, popřípadě abstinence, denní režim atd…
Aleno, berete to trochu černobíle, uberte. V dobách našich předků strávila většina lidí prací, která umožňovala se akorát najíst a neměli ani vlastní bydlení. Téměř všechnu energii jim sebrala starost o jídlo. Jistě byly bohatší úrodné regiony, kde to šlo líp, ale nejsem si jist, jaké procento dnešní populace by to chtělo zpátky. Já ne, protože bych na takovou změnu neměl. Bohužel, za to všechno, co přináší moderní životní styl, se také platí. Jak jsem uvedl, fastfood strava, nedostatek pohybu, protože sedavé zaměstnání. Přesto se lidé v průměru dožívají mnohem vyššího věku. V roce 1920 byla očekávaná doba dožití 50 let, to mám z údajů ČSÚ. Uznávám, stravu měli čistší a lepší, zato ostatní podmínky (s vyjímkou malého procenta střední a vyšší třídy) mnohem tvrdší. Proč to neposuzovat komplexně?
Velmi doporučuji, vyvážená analýza, každý nemusí souhlasit, za vyslechnutí stojí. Stanovi bych doporučil dát odkaz jako článek, je to potenciálně k dobré diskusi. Kdo chce kratší, vynechal bych část o Řecku a EU, cca do 6:15
http://video.aktualne.cz/dvtv/robejsek-musime-razantne-zdanit-bohate-vecny-rust-skoncil/r~afa1bad8320211e59f530025900fea04/
Ještě k odkazu:
– evropské hodnoty a evropský blahobyt
– uprchlíci, má Evropa povinnost být záchranou stanicí pro zbytek světa?
– nezadržitelný růst moci stran typu Le Pen, které odrážejí přání většinové společnosti
– globalizace a odstředivá tendence Číny, která se přeorientovává na vlastní trh
– dekadence v současné západní společnosti, selhání ekonomických a intelektuálních elit
– investice a reálná ekonomika
– konec růstu a hledání nových hodnot
– razantní zdanění ohromných majetků, které neslouží společnosti.
co přinesou GMO plodiny- konec zahrádkaření a sedlačení
– naprostá závislost na semenech GMO, která se musí rok co rok kupovat
-konec pestrosti v přírodě, protože GMO vše zničí
– zdravotní rizika
V konečném důsledku budeme jak v Americe nahnáni do velkých měst a odkázáni na potravinové lístky z těch sraček
Mudrci, proč GMO zakázala Čína a Rusko?
desinformace a propaganda?
Takže ti lidi s rakovinou, s těžkým zdravotním postižením jsou desinformováni a ve skutečnosti je to OK?
Pak i fakt platí, že nás v roce 45 zachránili Amíci
Sio, tentokrát pravdu nemáte. Najděte si ruské zdroje a zjistěte, proč GMO plodiny zakázali
koneckonců, GMO plodiny jsou zakázány min. v jedné zemi USA federace
Ano, máme trans-mutace, cis-mutace…
Fakticky ty které znamenají záměnu genů či sekvence rostlina- živočich či naopak nemohou být neškodné.
Co se týče ovocných stromků sio, tak jde o tzv. podnož (jeden stromek, obvykle vegetativně množený, tj. stejný), a tzv. kulturní odrůdu (koruna s plodnými větvemi). Její původ je různý, někdy jde o vlivy z vnějšku, někdy o pečlivý výběr jednotlivých klonů. Může být i tzv. mezištěpení (kmen) třetího jedince, nepoužívá se ale v ovocnářství často.
Dále tzv. intenzivní tvary (štíhlá vřetena aj.) mají potlačenu fyziologickou životnost na úkor zvýšené plodnosti.
Lesy jsou naštěstí zatím sice možná původem často nepřirozené, ale nikoliv ze šlechtěných druhů či klonů. Tady se opět pletete- tzv. list o původu má určovat geograficky vymezenou oblast odkud stromek pochází. Snahou je co nejvíce se přizpůsobit původním subtypům (klonům) z důvodu očekávané lepší zdravotní kondice.
Problémem obřích nadnárodních firem je opravdu ono nelidské a protipřírodní „hraní si na boha“ a surový diktát, vydírání, kterým svých „zisků za každou cenu“ dosahují…Tady nečekejte vítězství rozumu či zdravého úsudku, vítězí jen a jen prachy a plánování socialismu nahradilo surové vydírání likvidací přirozeného či přírodnějšími formami šlechtění vzniklého genetického potenciálu. Zanikají např. místní, přírodním podmínkám přizpůsobené klony, formy, variety- týká se i plodin jako kukuřice, rýže…ty obří společnosti naopak MĚNÍ CELÉ EKOSYSTÉMY…
I v otázce biodiverzity má paní Alena jednoznačně pravdu, tady je třeba napsat, že jde o NAŠI SPOLEČNOU BEZPEČNOST, nejen zálibu přírodovědců.
Co se týče tvrzení, že bez GMO už to nejde je to nesmysl, nemuseli bychom se -i díky technice vracet k „prvobytně pospolné…“. Otázka nestojí buď- anebo-to je právě ono vydírání…
Malérem je šílená zlodějna obřích společností, třeba v USA je zákon, zakazující užívání vlastních semen nejen GMO, ale všech. Prošel oběma komorami a teď visí na nejvyšším soudu. Pokud projde, zmizí místní odrůdy a tím taky materiál k dalšímu šlechtění, nemluvě o neuvěřitelném opruzu a „svobodě“. Naše plodiny prošly tisíci změn, některé jsou vlastně nové druhy vzniklé smícháním i třech genomů ( viz zelené protesty proti přidání jediného genu). Ale v množství variant je uložena neopakovatelná a také využitelná historie přírodních podmínek i přístupů šlechtitelů.
http://www.nwoo.org/2015/07/31/rusko-zustane-bez-gmo/
Rusko znovu potvrdilo, že plodiny GMO jsou u nich zakázány.
Je to z důvodu nemožnosti reprodukce, a taky podezření na způsobování tumorů a obezity.
Alena: Já jen říkám, že se mi nezdá, že by GMO byly zdraví škodlivé. Výraz „podezření na způsobování tumorů a obezity“ neznamená, že by snad něco bylo testováno a dokázáno. Jinak Rusy chápu, nemohou dopustit závislost na semenech třeba z Monsanta. Nejenže by se jim to prodražilo, ale ještě je uvedlo do nebezpečné závislosti.
Kdo ovládá potraviny -ovládá svět ! V době pokusů neocon darebáků typu Gates ovládat lidskou reprodukci , ničit lidi vakcinami vyráběnými monopolně v rotschildovských laboratořích a ovládání států prostřednictvím tzv. Světové zdravotní organizace je akceptace firem jako jsou Monsanto trestným činem spoluúčasti na zločinech proti lidskosti. Dosavadní zkušenosti Indů s
touto zločineckou korporací byla nepochybně jedním z důležitých motivů k spojenecké spolupráci s putinovským Ruskem. Jak vypadá obyvatelstvo,které nemá prostředky k zakoupení a konsumaci zdravého jídla je vidět na severoamerické populaci . V USA jsou ceny takových potravin člověka s
průměrným příjmem nedostupné. Tamní úmrtnost na rakovinu a otylost hovoří za vše.
@hudryper: máš pravdu, mít kontrolu nad produkcí potravin je velmi silná páka a to samozřejmě odpůrci neokoloniálních praktik nechtějí umožnit. Také nechci.
Nicméně úmrtnost na rakovinu (neznám statistiky) a otylost hodně souvisí s výběrem toho, co jíme, myslím strukturálním, na hambáčích se dlouho ve zdraví přežít nedá. Také záleží, která část US se bere v potaz. Známá z Builderu (Colorado, skalisté hory) mi psala, že Ruska, kterou adoptovala ve věku 13 let má v celé škole největší problémy s obezitou a to není zvlášť tlustá. Popisovala mi jak velkou péči tam věnují dostupnosti hřišť a tělocvičen a podporují děcka v zdravém životním stylu a pohybu. Já jsem si povšiml, že v ČR paradoxně Pražáci více sportují než vesničané. Tedy aspoň mezi těmi, co znám. Jak tu někdo uvedl, problém je hlavně v monopolizaci, vyřazení konkurence. Pokud někdo bude mít monopol na GMO, které budou výnosnější, méně náročné na podmínky, stabilnější proti výkyvům počasí atd., vytlačí přirozenější druhy z ekonomiky. GMO sice budou mít skvělé ekonomické parametry ale není to totéž co nutriční parametry. Skutečně mohou obsahovat nějaké nezdravé složky, nebo spíše jim budou chybět ty zdravé. Příklad toho jak může technologie rozhodit nutriční skladbu – Evropané kdysi zavedli loupání rýže a ta byla zjevně chutnější, protože domorodci z oblastí, kde se rýže říve neloupala a činila hlavní složku jejich stravy onemocněli nemocí beri-beri. Mimochodem, je zajímavé si něco o ní přečíst.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Beri-beri
Mainstreamová média nám tají, že jedna ze symptomatických větví této nemoci postihuje politiky a vysoké státní úředníky. Mezi odborníky je známa pod názvem beru-beru.