25. 7. 2011
Pravda je prchavá. Ale je dobré, že máme matematiku.
Naši přátelé ze serveru Business Insider to vědí, nechali tyto dvě zásady pracovat dohromady v této vynikající a vysoce informativní malé prezentaci, kterou činí ještě aktuálnější probíhající jednání ve Washingtonu, jejichž cílem je odvrátit platební neschopnost USA.
Toto je ta velká myšlenka:
Mnoho lidí – politiků a rádoby vědátorů – žvaní o tom, že Čína, a v menší míře Japonsko, vlastní většinu amerického vládního dluhu ve výši 14,3 bilionů dolarů. Má to však jeden malý háček: Prostě to není pravda. I když Číňané, Japonci a spousta dalších cizinců vlastní velké částky, jsou to ve skutečnosti Američané, kteří drží většinu amerického dluhu.
Takto vypadá zkrácený a fascinující rozbor celkového dluhu USA v absolutních číslech i procentech celkového dluhu podle Business Insideru:
- Hongkong: 121,9 miliard $ (0,9 %)
- Karibská bankovní centra: 148,3 miliard $ (1 %)
- Tchajwan: 153,4 miliard $ (1,1 %)
- Brazílie: 211,4 miliard $ (1,5 %)
- Země, vyvážející ropu: 229,8 miliard $ (1,6 %)
- Podílové fondy: 300,5 miliard $ (2 %)
- Komerční banky: 301,8 miliard $ (2,1 %)
- Státní, regionální a federální penzijní fondy: 320,9 miliard $ (2,2 %)
- Podílové fondy peněžního trhu: 337,7 miliard $ (2,4 %)
- Velká Británie: 346,5 miliard $ (2,4 %)
- Soukromé penzijní fondy: 504,7 miliard $ (3,5 %)
- Státy unie a místní samospráva: 506,1 miliard $ (3,5 %)
- Japonsko: 912,4 miliard $ (6,4 %)
- Americké domácnosti: 959,4 miliard $ (6,6 %)
- Čína: 1,16 bilionu $ (8 %)
- Americké ministerstvo financí: 1,63 bilionu $ (11,3 %)
- Fond sociálního zabezpečení: 2,67 bilionu $ (19 %)
Amerika tedy dluží cizincům asi 4,5 bilionu dolarů. Amerika však dluží Americe 9,8 bilionů dolarů.
Převzato z Information Clearing House
Překlad: Aram
Řekl bych ale, že to není tak docela přesné. To co dluží USA v cizině formou dluhopisů není celý americký zahraniční dluh. Dluhopisy leží uloženy v bankách a v podstatě se na světovém dolarovém cash flow (tedy na trhu komodit – reálného zboží a surovin) nepodílejí. Státy (či právnické i fyzické osoby) světa krom těchto dluhopisů ovšem drží mnohonásobnou hodnotu ve fyzických dolarech, za které nakupují a prodávají na světových trzích. A tyto dolary je nutno k zahraničnímu americkému dluhu připočíst – protože jejich držitelé je nezískali ze vzduchu, ale odvedli za ně do USA reálné hodnoty (Američany již dávno… Číst vice »