Rozdělené státy americké

Ukrajinský a na Ukrajině žijící analytik a publicista Dmitrij Džangirov na svém YT kanálu „Capital TV“ komentuje prohlubující se rozkol mezi voliči Demokratické a Republikánské strany USA.

Dnes vám přináším naprosto neočekávané údaje, spojené se sociologickými průzkumy očekávání a preferencí Američanů.

The Wall Street Journal, jedno z hlavních, a možná nejhlavnější světové podnikatelské médium, zveřejnilo výsledky průzkumu pod výmluvným názvem „Demokraté a republikáni se nejen odlišují, ale žijí v různých světech“. Předmětem průzkumu bylo studium rozdílů mezi tzv. „modrými“ a „červenými“ volebními okruhy při doplňovacích volbách do dolní sněmovny Kongresu v roce 2018. Tzn. okruhy, ve kterých zvolili demokraty a republikány. Pro informaci doplňují, že v lednu toho roku zvolili Američané 235 demokratů a 199 republikánů.

• Úhrnný HDP produkovaný modrými okruhy představoval 64 %, v republikánských 36 % HDP Spojených států.
• V přepočtu na jeden okruh činil průměrný HDP vyrobený demokratickým okruhem 49 mld. USD, což je 1,5krát víc než republikánského – 33 mld. USD. Přitom ještě před 10 lety byl rozdíl průměrného HDP modrých a červených nevýznamný – 36:33 mld. USD.
• Průměrný příjem domácností se před 11 lety prakticky nelišil – v obou 53 tis. USD/ročně.
• V roce 2018 ale příjmy domácností v modrých okruzích stouply na 62 tis. a v republikánských dokonce trochu klesly na 52 tis. USD ročně.
• Demokraté zastupují okruhy s největšími klastry vysoce kvalifikované práce (technologické huby kolem Silikonového údolí a Bostonu).
• V roce 2008 bylo zaměstnáno 61 % modrých ve sféře financí a pojišťovnictví, v roce 2018 pak 64,3 %; v digitálním a vysoce kvalifikovaných oborech dokonce 71,1%.
• Ve sféře agro a těžebním průmyslu pracovalo v roce 2018 60,5 % a v základním půmyslu pak pracovalo 56,4 % obyvatel červených okruhů – v obou ukazatelích jejich podíl významně stoupl.
• Podle úrovně vzdělání se ve vzdáleném roce 2008 modré a červené okruhy prakticky nelišily a jejich podíl v kategorii bakalářů a osob s vyšším vzděláním byl shodně na cca 28 %.
• V souvislosti s volbami v roce 2018 se ukázalo, že počet bakalářů a osob s vyšším vzděláním stoupl na 35 %, zatímco mezi červenými volebními okruhy klesl na 26 %.
• Dokonce i v ukazateli hustoty osídlení se modré a červené okruhy výrazně liší. Průměrná hustota osídlení v demokratických okruzích se blíží ke 2 tisícům lidí na km², zatímco v republikánských jen o málo přesahuje 100 lidí na km².

Výše uvedené výsledky průzkumu ukazují za poslední desetiletí prudký růst dříve nepodstatných rozdílů mezi „modrou“ a „červenou“ Amerikou do obrovských distancí.

Dnes konkurence kamenných džunglí megapolí a jednopodlažní Ameriky vychází daleko za rámec ideologických nuancí. Sociologové zaznamenávají vzájemné nepřátelství přívrženců dvou hlavních politických stran překračující rozumné meze.

Zatímco průzkumy roku 1960 ukazovaly, že počet přívrženců demokratů a republikánů, kteří byli proti sňatku svých dětí s člověkem patřícím k jiné straně byl méně než 5 %  pak v důsledku značných vnitropolitických otřesů nynější průzkum provedený ústavem religiozity společně s časopisem „The Atlantic“ ukázaly, že 35 % republikánů a 45 % demokratů by neschválilo sňatek svého dítěte s přívržencem konkurenční strany. To je výrazně více než výhrady proti sňatkům představitelů odlišných ras a náboženských konfesí.

Přitom je zajímavé, že přívrženci Demokratické strany, kteří deklarují maximálně vysokou tolerantnost, jsou daleko méně shovívaví než představitelé republikánského tábora, vyznávajících konzervativní hodnoty. Je zákonité, že vzájemná odtažitost významných skupin obyvatelstva vede k jeho přeměnu v nedůvěru k politickým institucím USA – této „svaté krávě“ všeho takzvaného civilizovaného světa.

Podle v červnu publikovaném průzkumu „Pew Research Center“ má pouze kolem poloviny respondentů za to, že jejich spoluobčané budou souhlasit s výsledky voleb, bez ohledu na to, kdo vyhraje. Průzkumy, provedené nedávno politology „Vanderbilt University“ a řady dalších organizací ukázaly, že republikánci i demokraté rozhodně dehumanizují členy konkurenční strany. Citát: „Straničtí aktivisté a přívrženci stran jsou ochotni přímo prohlásit, že členové opoziční partaje se podobají zvířatům a že jim chybí důležité lidské vlastnosti…“ Výzkumníci také diplomaticky ukazují, že dehumanizace může oslabit morální omezení, jež nám obvykle neumožňují poškodit jiného člověka.

Ironií osudu je, že dehumanizace jako element oslabení morálních omezení pravidelně a efektivně používaná Washingtonem po celém světě, se nakonec dostala do své historické vlasti…

V nedávno publikovaném článku „The Atlantic“ se uvádějí dva z mnoha dalších názorných příkladů:  Ve snaze o objektivitu tento tým liberalismu připomíná, že radikální demokrat James Hodgkinson, který postřelil na golfovém hřišti ve státě Virginia republikánského kongresmana Stephena Scalise, byl členem FB skupin „Skoncovat s republikánskou stranou“ a „Cesta do pekel je dlážděna republikány“. Nicméně, vzhledem k politické angažovanosti, případ napadení s druhé strany popisují mnohem barvitěji, třebaže není vše zcela jednoznačné: „Cesar Cayoc který měl rozeslat výbušné dopisy mnoha vlivným demokratům, ve skutečnosti trpěl psychickou poruchou, nicméně z toho, že byl příznivec televizní stanice „Fox News“, loajální k republikánům obecně a Trumpovi zvlášť, jeho advokáti při hledání polehčujících okolností prohlásili, že obžalovaný čerpal z agresivní rétoriky Trumpa, stoupence převahy bílé rasy, a proto nelze posuzovat psychické onemocnění Cayoca bez souvislosti s politickou atmosférou.“ Takže vlastně za to může Trump sám. (Džangirov zde použil mnohem expresivnější věty – viz. 10:20 min. záznamu– pozn.překl.)

No a na závěr uvedu citát z „The Atlanic“, který mě jako občana těžce zkoušené Ukrajiny nadchl nejvíce:  „Na periferii se nedůvěra stala příčinou šíření myšlenky decentralizace. Pravicoví aktivisté v Texasu a levicoví v Kalifornii znovu promluvili o vystoupení svých států ze svazku USA…“

Překlad: st.hroch 200108