Ruská elita půjde pod nůž jako první

Je pozdě propadat panice

Ruská elita půjde jako první pod nůž, situace ve světovém hospodářství se zhoršuje. Prohlubuje se propad na trzích, burzy a ropa obnovily svůj pád. Na tomto pozadí USA přiznaly nebezpečí globální recese. Federální rezervní systém USA „Fed“ sáhl k mimořádným opatřením:

• Rekordně (od r. 2008) snížil procentní sazbu o 1 procento (na 0-0,25 %);
• spustil tiskárnu (čtvrté kolo „kvantitativního uvolňování“);
• Fed odkoupí státní dluhopisy za 500 mld dolarů a 200 mld. hypotéčních cenných papírů.

Ekonomové zaznamenávají, že postup Fedu je signálem toho, že je situace ve světovém hospodářství kritická. Koronavirus je tu, ale samozřejmě není příčinou propadu, ale jen startérem, který spustil dominový efekt a odpálil za desetiletí nahromaděné disproporce. V rozhovoru pro „Nakanune.RU“ se historik Andrej Fursov dělí o své prognózy budoucnosti, a podle jeho slov se krize kapitalistického systému může projevit na celém světě a změnit ho tak, jak si mnozí z nás ani nedovedou představit…

Ropná krize

Nabízí se srovnání mezi ropnou krizí let 1985-1986, kdy Saúdové a USA hráli proti nám, a tou dnešní… Tehdy to pro SSSR skončilo rozpadem, třebaže skutečnou příčinou rozpadu byl klastr vnitřních i vnějších problémů, a potom se někteří pokoušeli to schovat pod onu historku s ropou. Zlevnění ropy jistě dalo SSSR ránu, stejně jako Černobyl, ale situace byla přece jen jiná.

Tenkrát se jednalo o vědomém rozbíjení SSSR těmi, kteří použili Gorbačova jako stínidlo. Teď máme skutečně co dělat s hospodářskou, ropnou krizí, která se sčítá s obecnými krizovými jevy už několik let. Ekonomové hovoří o tom, že už-už začne krize. A nejspíš začíná právě takto. Je to kombinace koronaviru, ropy a skutečného, špatného stavu světového hospodářství – všechno dohromady.

Krizi roku 2008 zaplavili penězi, a teď se vše vrací

Jde o světovou krizi? Jde o to, že od konce minulého století žijeme v podmínkách terminální krize kapitalistického systému. Události, jako rozbití SSSR a socialistického tábora, po nichž následovalo 20 let vykrádání těchto zemí, krizi jen trochu odsunuly – ta přišla v roce 2008. Pokud lidé mohou natisknout peněz, kolik chtějí, pak už to nejsou tak docela peníze. Skutečně jsme v situaci krize, krize sociálního systému – a je to proces dlouhý, stejně jako byl dlouhý stoletý proces feudalismu. Jsme skutečně svědky krize kapitalistického systému, a v tomto systému je Rusko slabým článkem. My nemáme to „sociální sádýlko“, jaké si nahromadilo jádro kapitalistického systému, a v tom smyslu je naše situace horší. Na druhé straně máme sociální práh bolestivosti mnohem výše než lidé na Západě, kteří si zvykli dobře žít, bez nějakých vážných životních problémů. Tady je situace dost nejednoznačná, ale to, že se bude rozvíjet ve směru postupného zhoršování, o tom nemám pochyb.

Kdo vydělá na vyhrocení střetu zájmů mezi Ruskem a aliancí Saúdů s USA

Na dnešní krizi, přesněji řečeno na jejím „ochočení“, mají zájem ti, které Benjamin Israeli nazýval „pány peněz“ a spisovatel Oleg Markejev*) „pány světové hry“. Podíváme-li se na historii všech krizí, tak se vrchnost vždy snažila jich využít ke svému posílení. Stávali se bohatšími, silnějšími, nebo někdy přecházeli do jiného systémového stavu. Tak například „Signiori“**) se adaptovali ke změnám a proměnili se v kapitalisty. To, že se dnešní vrchnost snaží vytvořit zásadně jiné zřízení než je toto, předpokládá i změnu sociobiologické podstaty člověka. Může to být v některých případech tzv. „elektronický koncentrák“, a v jiných forma měkčí – „chléb a hry“. Ale v každém případě se světová vrchnost vynasnaží, aby krizi obrátila ve svůj prospěch a odstřihla od budoucnosti značnou část této kapitalistické vrchnosti. Především jsou to „mladé peníze“, nakradené za poslední dvě až tři desetiletí. A právě ty pošlou jako první pod nůž.

Nepůjde jen o ruskou „elitu“

Nepůjde jen o ruskou, ale i o brazilskou, část indické, a všechny „mladé“ peníze – tím spíše, že právní a morální základna už je k tomu připravena. Hovořila o tom už před několika lety v Tokiu Christine Lagardeová (tehdy výkonná ředitelka MMF), že takovou základnu nutno uplatnit k zabavování mladých peněz. Pokud jde o ruské oligarchy, tak si připomeňme londýnský soud Berezovskij vs. Abramovič, kteří museli pod přísahou mluvit pravdu, jinak by s nimi bylo velmi zle. Tehdy na sebe vzájemně naházeli tolik špíny, že všechny právní základy pro rozebrání ruských oligarchů byly provedeny.

Takovéto změny v historii provázely sociální otřesy

Vezmeme-li systémovou krizi feudalismu od poloviny 15. do poloviny 17. století, vidíme nepřetržité otřesy, prudké zhoršení životních podmínek obyvatel. Vezmeme-li nesystémové, ale strukturální krize, pak je to už uvnitř samého systému – konec 18. a poč. 19. století, a začátek 20. století, a krize započatá na přelomu 70. a 80. let, pak Thatcherismus, reaganomika a rozpad SSSR, pak nás určitě čekají v příštích 20-30 letech velmi vážné sociální otřesy. Ty skutečně změní svět tak, jak jsme si dosud nedovedli představit. Myslím si, že tyto změny budou mnohem závažnější než ty, které se udály během 1. světové války a v jejím důsledku. Protože tehdy to byla vnitrokapitalistická strukturální krize, zatímco nynější krize je systémová.

Kapitalismus si už svoje odpracoval. Hovoří o tom různí lidé – například francouzský ekonom a spisovatel Jasques Attali, nebo organizátor Davoského fóra Klaus Schwab. Ten otevřeně prohlásil, že kapitalismus neodpovídá světu, jenž existuje dnes. Takže se domnívám, že nás čekají velmi zajímavé a tvrdé časy, to ale neznamená, že bychom měli panikařit. Za prvé je na to pozdě, a za druhé je to nesmyslné, protože panikařící člověk vždycky prohrává.

*) O. Markejev (1963-2009) – ruský scénárista a spisovatel, autor řady politických románů (pár z nich jsem měl to potěšení přeložit – a je to počtení!), zemřel v Petrohradu za velmi záhadných okolností.
**) Signiori – italští regionální vládci (např. Bricherasi/Bourbonové a Agnelli – FIAT)

Překlad: st.hroch 200325