Růst?

Jak moc roste entropie,
roste i touha po moci a novém světovém řádu,
jak moc roste žvanivost o demokracii a všelijakých hodnotách,
tak moc roste upevňování totální kontroly nad našimi životy a moc (ne)mocných,
jak moc roste merdiální posedlost sexem,
tak moc roste pokrytecké puritánství politické korektnosti.

Jak roste moc politické korektnosti,
tak roste bezbrannost a ohroženost obyčejných „normálních“ lidí,
jak moc roste forma,
tak moc roste potřeba vygumovat obsah,
jak moc roste množství informací,
tak moc roste potřeba vygumovat obsah a funkci mozků.

Jak moc roste chuť mas nemít žádný stát,
tak moc roste stádnost mas,
jak moc roste chuť dobývat další a další zdroje,
tak moc roste znečištění,
jak moc roste množství různých značek eko a bio,
tak moc roste množství odpadu technologickému pokroku navzdory.

Jak moc roste množství dopravních staveb,
tak moc roste počet dopravních zácp,
jak moc roste rychlost vlaků na železničních koridorech,
tak moc roste doba jízdy dopravy z bodu a do bodu b neležících na koridoru.

Jak moc roste množství chudých a dopady jejich chudoby,
tak moc roste nesouměřitelnost bohatství jednoho procenta,
jak moc roste množství bojovníků za „svobodu“ a další hodnoty,
tak moc roste množství válek a bezpráví směřujících k našemu zotročení,
jak moc roste strach či apatie obyčejných lidí,
tak moc roste tupost a arogance těch, kteří se z toho všeho mají „dobře“.

Žádné stromy však nerostou do nebe.