Role J. V. Stalina v ruské historii a i lidstva lze nejlépe pochopit, když vyjdeme z výroků jeho významných současníků.
Charles de Gaulle
Stalin měl kolosální autoritu a nejen v Rusku. Uměl „krotit“ své nepřátele, nepropadat panice při prohře a neužívat si neúměrně svých vítězství. A těch vítězství měl více, než porážek. Stalinské Rusko – to není to dřívější Rusko, které zahynulo spolu s monarchií. Ale stalinský stát je bez dědiců srovnatelných se Stalinem odsouzeno k úpadku …
… Stalin tam (v Teheránu – Red.) hovořil jako člověk, který má právo požadovat odpověď. Svým dvěma ostatním účastníkům neřekl nic o ruských plánech a přitom dosáhl toho, že mu předložili své plány a zanesli do nich korekce podle jeho požadavků. Roosevelt se k němu přidal a zamítnuli Churchillův nápad na širokou invazi západních ozbrojených sil přes Itálii, Jugoslávii, a Řecko na Vídeň, Prahu a Budapešť. Navíc Američané souhlasili se Sověty a zamítli, nehledě na požadavky Angličanů, návrh probírat na konferenci politické otázky, týkající se střední Evropy, speciálně otázku Polska, kde už každou chvíli měly vstoupit ruské armády.
Beneš mě informoval i svých jednáních v Moskvě. Popsal Stalina jako málomluvného člověka, který ví co chce a jde za tím, který má na každý evropský problém svůj názor, který sice nedává najevo, ale je zcela jasný.
Wendell Willkie mi naznačil, že Churchill a Harriman se vrátili z návštěvy Moskvy nespokojeni. Ocitli se před záhadným Stalinem s neproniknutelnou maskou v obličeji.
[Де Голль Шарль. Военные мемуары. Кн. II. М., 1960, с. 235—236, 239, 430]
Anthony Eden – ministr zahraničí Velké Británie
Stalin hned ze začátku na mě učinil dojem svým talentem a moje mínění se nezměnilo. Jeho osobnost mluvila sama za sebe a její hodnocení nepotřebovalo nějaké přehánění. Byly mu vlastní dobré přirozené způsoby. Vím, že byl nelítostný, ale respektuji jeho um a dokonce k němu cítím sympatie, a je mi jasné, z čeho plyne. Pravděpodobně je to následek Stalinova pragmatismu. Velmi rychle zapomenete, že mluvíte s partajním funkcionářem … Vždy jsem v něm viděl zajímavého partnera k rozhovoru, zamračeného a strohého, což často plynulo z témat, které jsme probírali. Nepoznal jsem člověka, který by se tak ovládal na poradách. Stalin byl velmi dobře informován o všech otázkách, které se ho týkaly, předvídavý a operativní … Za tím vším byla bezpochyby cítit síla.
[The Eden Memoirs. Facing the Dictatiors. London, 1962, p. 153]Henry Kissinger
Už v současnosti jeden z architektů studené války a jaderné diplomacie, bývalý státní tajemník USA Henry Kissinger píše: „Ani jeden z vůdců demokratických zemí nebyl připraven kdykoli zaujmout detailním studiem poměru sil. A hlavně díky svému přesvědčení, že je nositelem historické pravdy, kterou odráží jeho ideologie, pevně a rázně obhajoval sovětské národní zájmy nezatěžujíce se břemenem licoměrné, jak si myslel, morálky nebo osobními zájmy.“
[Киссинджер Генри. Дипломатия. М., 1997, с. 287]
Arcibiskup Luka (Vojno-Jaseněcký)
„Stalin zachránil Rusko, ukázal, co znamená pro svět. A proto já, jako pravoslavný křesťan a ruský vlastenec se Stalinovi hluboce klaním.“
Allan Bulock (Velká Británie)
Stalin předvedl nečekanou pružnost v situacích, ve kterých nijak nemohl jakkoli využít svou moc, kde nic nehrozilo jeho postavení, kde byl bezpodmínečně přijat jako rovný s rovným se dvěma vůdci. Jako měl Stalingrad zásadní význam ve vojenské situaci, měl Teherán zásadní význam na diplomatickém poli. Ale byl tu rozdíl spočívající v tom, že úspěchy na frontě byly výsledkem společného úsilí hlavně Rudé armády, jejich velitelů a velitelů Generálního štábu. Ale využití vojenských úspěchů v diplomatické hře byla jen a jen Stalinova zásluha. Pokud se Stalin musel učit umění války, pak člověk, který uzavřel nacisticko-sovětský pakt, který byl tak výhodný pro Rusko, se nepotřeboval učit diplomacii. Co se týče pobaltských republik, Polska a Bessarábie, šel stejnou cestou se stejným výsledkem.
Jeho otázky mohly znít ostře a komentáře hrubě, ale hovořil rozhodným tónem, závěry byly rozumné a argumenty přesvědčivé. Přesně takovým způsobem nenechal kámen na kameni na Churchillových argumentech ve prospěch operací na Balkánu nebo východním Středomoří, které by mohly zdržet vylodění ve Francii.
Generál Brook, náčelník anglického Generálního štábu, který měl velkou zkušenost v práci s Churchillem, ze kterého si Stalin dělal legraci u oběda kvůli antiruským výrokům, byl ohromen tím, jak Stalin řešil problémy. Nehledě na to, že sovětského vůdce doprovázeli experti, Brook poznamenal: „Ani v jednom ze svých výroků se Stalin nedopustil strategické chyby, vždy rychle a bezchybně pochopil zvláštnosti situace.“
Zdroj: LiveJournal
Překlad: Sio
Zišiel by sa aj teraz Rusom niekto ako on.Čo myslíte Sio?Mohlo by sa takéto niečo stať pri Stalinovi?
http://aloban75.livejournal.com/2185534.html
http://aeronet.cz/news/ukrajinsky-hladomor-1932-33-byl-vedlejsim-produktem-tunelovani-sovetskeho-svazu-ze-strany-americkeho-kapitalu-podobnost-s-polistopadovym-vyvojem-v-nasi-zemi-jen-ciste-nahodna/
peter. napsal Zišiel by sa aj teraz Rusom niekto ako on.Čo myslíte Sio?Mohlo by sa takéto niečo stať pri Stalinovi? http://aloban75.livejournal.com/2185534.html Rusko je veliké, ani Stalin nemohl pohlídat všechno. I on musel bojovat se svou pátou kolonou. Však ho nakonec zavraždili. Dnes víme, že ukrajinský hladomor nebyl hladomor, snas hlad a že zdaleka nebyl ukrajinský, ale i v dalších republikách SSSR. Také víme, že v té době byl i v Rumunsku a Maďarsku. Přesto se Stalinovi nepodařilo tomu výpadku zabránit. Také víme, že jediné zdroje, které mohl Stalin získat na industrializaci, získal tím, že přimáčkl zemědělce. Ale – co jiného… Číst vice »
V mojom odkaze nekritizujem Stalina,ale súčasné pomery v Rusku,kde oligarchovia blízki Putinovi vyplácajú miliónové čiastky futbalistom klubov ktoré vlastnia,kupujú si jachty za pol miliardy dolárov a zároveň dlhujú robotníkom mzdu za vykonanú prácu.Kritizujem postoj štátnych úradníkov,ktorí zaujímajú k problému podobné postoje ako gubernátor Samarskej oblasti.Vyjadril som názor,že Stalin by to v žiadnom prípade nestrpel a ani nedopustil.Rusko nutne potrebuje nového Stalina.
peter. napsal oligarchovia blízki Putinovi vyplácajú miliónové čiastky futbalistom klubov ktoré vlastnia,kupujú si jachty za pol miliardy dolárov a zároveň dlhujú robotníkom mzdu za vykonanú prácu Jde o největší slabinu Putinova režimu. Kapitalismus na ruský způsobu je podle mého názoru dlouhodobě neslučitelný s podporou širokých mas vládě a jejich úředním „oudům“ v terénu. To poslední cvičení,které připravuje hospodářský a civilní život na válečné podmínky by mohlo mít ještě vedlejší a přitom neméně závažné cíle. Zlepšení životních podmínek pro očekávající masy je v důsledku rostoucího vojenského napětí v nedohlednu.a tak se musí zatím spokojit s odvoláváním zkorumpovaných civilních i vojenských činovníků… Číst vice »
p.hudryper:
Myslím,že si túto situáciu s nevyplácaním miezd v RF začínajú uvedomovať.Blížia sa voľby a tak musia reagovať.Napríklad takto:
http://www.srspol.sk/clanek-suhlas-ktory-putinovi-razantne-zvysi-pocet-priaznivcov-12974.html
A ešte jedna celkom pravdepodobne vyzerajúca analýza:
http://www.srspol.sk/clanek-jan-campbell-zvyk-a-zlozvyk-12969.html
http://novysmer.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=1047:zloiny-stalinskych-komunistov&catid=39:historie&Itemid=50 – „100 miliónov zavraždených“ v Ruskom impériu Podľa pápežského preláta Msgr. Viktora Trstenického: …„Smelo možno tvrdiť, že najdivšími prenasledovateľmi cirkvi a vôbec náboženstva boli u nás stalinskí komunisti, ktorých vodca Stalin má na svedomí podľa najnovších údajov 100 miliónov ľudí. Podobný Stalinovi bol hitlerovský nacizmus s 26 miliónmi ľudských obetí.“… Citácia je z listu pápežského preláta Msgr. Viktora Trstenického prezidentovi SR R. Schusterovi z 18.7.2001, ktorý bol daný na vedomie aj vládnym predstaviteľom a najdôstojnejším cirkevným vrchnostiam. Zdroj: Kultúra – dvojtýždenník závislý od etiky. Ročník IV. – č. 19, z 19. septembra 2001, str. 1 a 3. http://www.geocities.com/bezboha/Trstensky.html Kde… Číst vice »
Podobné počty uvádějí černé knihy komunismu u Číny. Vývoj čínské populace Rok Počet obyvatel 2 59 590 000 755 52 910 000 1080 33 300 000 1578 60 960 000 1741 43 410 000 1762 200 000 000 1803 302 000 000 1834 401 000 000 1840 412 000 000 1851 429 500 000 1901 426 447 325 1912 405 810 000 1928 474 787 386 1949 548 770 000 1953 601 930 000 1957 646 530 000 1965 725 380 000 1978 962 590 000 1980 987 050 000 1982 1 016 540 000 1985 1 058 510 000… Číst vice »
Pro názornost ještě něco k Maovi: “Jako revolucionář se věnoval organizování rolníků v politickou sílu a roku 1928 se zúčastnil povstání, po jehož neúspěchu se uchýlil do sovětu v Ťiang-si. Obklíčení této oblasti Čankajškovými silami vedlo k tomu, že Mao spolu s dalšími soudruhy zahájili takzvaný Dlouhý pochod – právě během něj se Mao prosadil jako vůdce. V polovině 30. let, kdy jeho zdecimované síly dorazily do Jen-anu, již byl Mao s to bránit se Stalinovu tlaku na dosazení promoskevského vedení. V této době si vytvořil kult osobnosti a vyvinul i vlastní politickou filosofii, která vešla ve známost jako Mao… Číst vice »
zdroj u demografického vývoje v Číně https://is.mendelu.cz/eknihovna/opory/zobraz_cast.pl?cast=2293
Podobné počty uvádějí černé knihy komunismu u Číny. Vývoj čínské populace Rok Počet obyvatel 2 59 590 000 755 52 910 000 1080 33 300 000 1578 60 960 000 1741 43 410 000 1762 200 000 000 1803 302 000 000 1834 401 000 000 1840 412 000 000 1851 429 500 000 1901 426 447 325 1912 405 810 000 1928 474 787 386 1949 548 770 000 1953 601 930 000 1957 646 530 000 1965 725 380 000 1978 962 590 000 1980 987 050 000 1982 1 016 540 000 1985 1 058 510 000… Číst vice »