Ve dnech 21. a 22. května v Rize proběhl summit „východního partnerství“. Pro město to byla mimořádná akce a každý si ji bude pamatovat. Především pro mimořádné dopravní zácpy a téměř uzavřené letiště. Událost byla oznámena jako vyvrcholení programu lotyšského předsednictví v Radě EU.
Co je tzv. Východní partnerství
Je to projekt Evropské unie, zaměřený na vývoj integračních vazeb se státy bývalého Sovětského svazu. Momentálně je zapojeno šest zemí: Ukrajina, Moldavsko,Ázerbájdžán, Arménie, Gruzie a Bělorusko. Každá země má svoji vlastní dohodu s Bruselem. Tato individuální dohoda definuje podmínky a cíle spolupráce mezi partnerskou zemí a EU. Integrace partnerských zemí s EU, tak jak ji chápe Brusel, by měla vycházet z reforem, které mají být provedeny podle vzájemných dohod. Jsou určeny tyto prioritní oblasti:
- demokracie, zlepšení řízení a zajištění stability;
- ekonomika (sbližování odvětvových EU hospodářských politik, vytvoření zón volného obchodu);
- energetická bezpečnost;
- rozvoj kontaktů mezi lidmi (liberalizace vízového režimu a posílení boje proti nelegálnímu přistěhovalectví).
Myšlenka projektu „Východní partnerství“ byl představena ministrem zahraničních věcí Polska Radoslawem Sikorskim s aktivní podporu Švédska v Bruselu dne 26. května 2008. Zakládající schůzka pak proběhla během českého předsednictví dne 7. května 2009 v Praze. Proběhly už čtyři summity, ale toto setkání v Rize je první po začátku rusko-ukrajinského konfliktu.
Východní partnerství představuje velmi pestrý klub zemí s navzájem se křížícími zájmy. EU se snaží podporovat vlastní agendu „evropských hodnot“ a zvýšit svůj vliv podél hranice s Ruskem. Totéž sledují i USA, zejména ve vojenské oblasti. Partnerské země mají zájem především o ekonomické přínosy a příležitosti ke zjednodušení vízového režimu s EU. Touhu vstoupit do Evropské unie vyjádřily tři země: Ukrajina, Gruzie a Moldavsko. Ve svých rukou mají zvláštní dohodu o přidružení. Ale Brusel nemůže jmenovat ani přibližný termín, kdy ke vstupu do EU může dojít.
Ukrajina, Gruzie, a do jisté míry Moldavsko se přiklání k protiruské linii. Bělorusko, Arménie a Ázerbájdžán chtějí raději hrát na obou polích. Podobnou poruchu chování a ideologie lze pozorovat i v rámci EU, které na summitu jednalo poněkud schizofrenicky. Baltské státy a země východní Evropy veřejně obhajují rychlou integraci Kyjeva a Tbilisi do evropské rodiny. Západní účastníci z NATO nesdílí přehnaně optimistické představy o krátkých termínech. Pro Evropskou unii je to otázka mezinárodní prestiže, pro juniorské partnery je tu možnost vydělávat.
Jen v letech 2014-17 v rámci „východního partnerství“ pro realizaci různých projektů bude Bělorusko a Ázerbájdžán přijímat 70-80 milionů eur, Arménie 170 miliónů. Gruzie a Moldavsko čekají až 400 milionů eur, Ukrajina počítá zisky s podpisu asi na půl miliardy. Za tuto cenu od západních poplatníků rozdávanou štědrým strýčkem Bruselem se už vyplatí udělat medvěda a snést trochu toho mediálního cirkusu. Ukrajina, Gruzie a Moldavsko na summitu v roce 2014 podepsaly dohodu o přidružení s Evropskou unií, stejně jako dohodu o vytvoření zóny volného obchodu v roce 2016.
Kdo byl v Rize a jaký se očekával výsledek
Na summitu se podílela celá politická špička EU – předseda Evropské rady Donald Tusk, šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker, evropský komisař pro politiku sousedství a rozšíření Johannes Hahn. Země „východního partnerství“ byly zastoupeny svými prezidenty a za Gruzii přijel premiér. Až do poslední chvíle bylo otázku, zda přijde do Rigy běloruský prezident Alexandr Lukašenko. Tato návštěva by byla první oficiální návštěvou běloruského vůdce v zemi EU od zavedení vízových sankcí EU proti jeho osobě. Z Minsku jako vedoucí delegace dorazí právě premiér Andrej Kobjakov. Prezident Běloruska Alexandr Lukašenko osobně nepřijel a svoje si řekl, a to bez ohledu na tzv. sankce proti jeho osobě.
Dva týdny před summitem byly evropskými médii prostřednictvím různých formálních a neformálních zdrojů vypuštěny signální balónky s informacemi o připravovaných rozhodnutích a debatách. Událost byla prezentovaná neutrálně jako neagresivní vůči Rusku. Podle publikace EU Observer mělo v závěrečném prohlášení zaznít odsouzení „nelegální anexe Krymu“, ale nic o účasti „ruských vojsk na východě Ukrajiny“, ačkoli dříve to v rétorice EU jako formulace běžně bylo. Nebylo avizováno zrušení víz, další rozšiřování Evropské unie se nepředpokládá. Strany vyjádří ochotu pokračovat v dialogu a možná nastane mírný pokrok v jednáních o liberalizaci víz v případě Gruzie.
Závěrečná deklarace
V textu závěrečná deklarace summitu v „Východního partnerství“ Rize zůstalo znění „anexe na Krymu Ruskem,“ ale tento termín je podepsán pouze na úrovni EU. Bělorusko podporovalo závěrečné prohlášení summitu s výhradami: Prezident Běloruska Alexandra Lukašenka řekl, že Bělorusko nebude zásadně podepisovat dokumenty summitu Východního partnerství v Rize, které zastávají otevřeně protiruský postoj. Podle prezidentky Litvy Dalii Grybauskaite nemohlo být prohlášení o summitu „východního partnerství“ Evropské unie v Rize bez formulace o „anexi Krymu“ přijato.
Všichni účastníci summitu, včetně „východního partnerství“, „potvrdili své stanovisko, pokud jde o rezoluci OSN žádající územní celistvost Ukrajiny„, píše se v textu.
Účastníci summitu „Východního partnerství“ v Rize potvrdili suverenitu a územní celistvost států – členů iniciativy „Východní partnerství“: „V tomto prohlášení, jsme potvrdili, že EU je odhodlána bránit svrchovanosti a územní celistvosti zemí“ východního partnerství „, řekl premiér Lotyšska Laimdota Straujuma na summitu v pátek.
Účastníci summitu rovněž silně podporují veškeré úsilí o deeskalaci a politické řešení založené na respektování nezávislosti Ukrajiny, její svrchovanosti a územní celistvosti: „Vyzýváme všechny strany, aby rychle a plně naplnily dohodu o Minsk ze září 2014 i soubor opatření pro jejich realizaci v únoru 2015„, píše se v prohlášení. To se týká i podpory práce pozorovatelů OBSE a snahy postavit před soud osoby odpovědné za sestřelené letadlo na lince MH17.
Závěrečné prohlášení neobsahuje žádné termíny pro udělení bezvízového režimu Gruzii a Ukrajině.
EU skončilo politiku demokracie a lidských práv
Na zasedání v Rize se nikdo neodvážil veřejně vznést otázku, jak implantovat normy evropské demokracie v rámci projektu, například v zemích jako je Kazachstán a Turkmenistán. Mapa bývalého Sovětského svazu ukazuje pro EU červeně ty státy, které pravidelně spadají do ohniska její kritiky. O zbytku se mlčí, nebo jsou takzvaně na dobré cestě.
Navíc, dvě ze šesti zemí „východního partnerství“ – Bělorusko a Arménie – vstoupily do Euroasijské hospodářské unie, která je považována za rivala Evropské unie. Ázerbájdžán ztratil zájem o tento program EU, jakmile se dozvěděl, že Západu jde jen a jen o energetické zdroje jeho země a prezident Ilham Alijev se sumitu nezúčastnil.
Co mezitím dělá Rusko
Ruský náměstek ministra zahraničí Sergej Ryabkov připravuje novou strategii rozvoje pro Summit BRICS v Ufě. Summit v Ufě postrčí založení BRICS jako velmi vlivné mezinárodní unie. Stojí za to citovat jeho slova v kontrastu s debaklem EU v Rize:

BRICS je svazek pěti zemí: Brazílie, Ruska, Indie, Číny a Jihoafrické republiky (Jihoafrická republika se připojila k organizaci v roce 2011, do té doby se označoval za BRIC). Unie byla založena v červnu 2006 a summity jsou organizovány každý rok. Země BRICS dohromady představují asi 26 % plochy světa a jsou domovem pro 42 % světové populace. V roce 2013 dosáhl podíl zemí BRICS na světovém obchodu výše 16,1 %, na vojenských výdajích 10,8 % a na výrobě neobnovitelných zdrojů energie 40,2 %. Spotřebitelský trh BRICS je největší na světě a roste o 500 miliard dolarů ročně.
Tak co má budoucnost? Politické divadlo pro média a žvanění, nebo práce pro lidi?
Zdroj:
Východní partnerství Ministerstvo zahraničí ČR
Co můžete očekávat od vrcholu „Východního partnerství“ v Rize
http://rus.delfi.lv/news/daily/abroad/lukashenko-uchastnikam-sammita-v-rige-ne-nado-dubasit-rossiyu-za-krym.d?id=46003079#ixzz3asVCwB3H
http://rus.delfi.lv/news/daily/abroad/na-sammite-v-rige-prinyata-deklaraciya-s-terminom-anneksiya-kryma-rossiej.d?id=46003641#ixzz3asUa7Bfo
Summit BRICS v Ufa 2015
http://www.novinky.cz/domaci/370980-babis-chce-referendum-o-prijeti-eura-v-cesku.html
Referendum o euru by Babiš rád spojil s volbami v roce 2017, výsledek hlasování ale podle něj nemá být závazný.
Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) po skončení téměř čtyřhodinové schůzky u prezidenta Miloše Zemana uvedl, že přínosy přijetí eura pro stabilitu, zaměstnanost a konkurenceschopnost ČR převažují nad negativy.
Mě by jen zajímalo, proč to zavedení € tak tlačí ten Zeman. Za koho teda kope? Za obyčejný lidi jak deklaruje? Co těm to přinese? Mně, a to se považuju za obyčejnýho člověka, to přinese tak akorát velký kulový. Nebo kope za globalisty? To je pak zase v rozporu s některýma jeho jinýma činama. Nechápu. A jakej má smysl přijímat € v době, kdy už možná první člen eurozónu opustí (Řecko), resp. bavit se o přijetí ve stejný době, kdy se začíná vážně uvažovat právě o odchodu Řecka z eurozóny. Takže co to přineslo Řecku? Akorát dluhy.
http://novorossia.weebly.com/
Co když Zeman jenom tak mlží? Musí být někde v linii, nemůže být ve všem proti. Ale jednat může jinak než prohlašuje. Není proti referendu, jak jsem pochopila a asi ví, že by dopadlo v neprospěch eura.
Na Novinkách je anketa ohledně referenda – dřívější přijetí eura. Skoro 19 tisíc hlasujících, z toho jen 8,7 % je pro dřívější přijetí eura a 91,3 % proti. Sice se jedná o dřívější přijetí, ale napovídá to, že by pravděpodobně lidé euro nechtěli vůbec.
program strany “ Vzdor“prijatý I.zjazdom strany.Možno to niekoho zaujme aj keď v to veľmi nedúfam.
http://vzdor.org/?p=1269#more-1269
Dobrý program. Teď ho ještě uvést do života.