Ruské letectvo hodlá používat leteckou základnu v Kamyšli

20. ledna 2016

Syrské sociální sítě uvádějí, že se na leteckou základnu v Kamyšli přesunulo asi 100 ruských vojáků, mezi nimi 10 důstojníků. Bezpečnost Rusů společně zajišťují prvky kurdské YPG a 154. pluku syrské armády, která je dislokována jižně od města v okrese Tartab.

Ještě před tím byli v oblasti Kamyšli vysocí ruští důstojníci, kteří konzultovali s vedením Kurdů a zástupci Asadova režimu.

Předpokládá se, že vojáci připravují letiště pro ruské stíhačky a dopravní letadla. Rusové studují možnosti lepší ochrany letiště a rozmístění moderních prostředků PVO. Jejich oddíly budou nasazeny na území kontrolovaném režimem.

Kurdové mají pod kontrolou velkou část Kamyšli a přilehlého území na východ a na jih. Režim zajišťuje střed města, letiště a území na jih.

V lednu 2014 oznámila kurdská správa formování tří samostatných kantonů pod řízením Demokratické administrativy Rojava, kde vládne Strana demokratické unie (PYD) a její ozbrojená milice Lidové obranné jednotky (YPG).

Převzato z Warfiles.ru

***

Rusko a Katar: novinka v zahraniční politice

Boris Dolgov

20. ledna 2016

Rozhovory katarského emíra Tamim bin Hamad Sáního s Vladimirem Putinem v Moskvě 17. až 19. ledna se týkaly především vyhlídek na urovnání syrské krize a situace na trhu s ropou a plynem. Obě země potvrdily větší snahy o řešení existujících problémů. K návštěvě došlo krátce před blížícím se kolem mnohostranných jednání o Sýrii koncem ledna. Nově se jich zúčastní vedení Syrské arabské republiky a delegace syrské opozice. Ta nemá dosud jasno, které skupiny budou zastoupeny. Ani mezi zúčastněnými zeměmi nejsou shodná stanoviska: Rusko, Írán, Irák a Sýrie jsou na jedné straně a Saúdská Arábie, Katar, Turecko a západní země na straně druhé. Neshodují se v pohledu na opoziční skupiny, to znamená, které jsou teroristické a které umírněné.

Emirát Katar hraje důležitou roli, neboť finančně podstatně podporuje nejradikálnější islamisty. Z tohoto důvodu může výsledek jednání katarského emíra s ruským prezidentem významně ovlivnit vývoj situace v Sýrii. Význam Kataru tkví ve velkých zásobách uhlovodíků (třetí místo na světě za Ruskem a Íránem, doložená zásoba je 3,7 miliard barelů ropy) a solidním finančním základu. Ač  má jenom něco přes 2 miliony obyvatel, představuje vlivnou sílu nejen na Blízkém východě, ale i v Evropě.

Bývalý katarský emír byl jedním z privilegovaných partnerů Francie v ekonomice i v politice, stejně tak jeho syn, současný emír, který vystudoval Sorbonnu. Miliardy EUR z Kataru byly ve Francii investovány do letectví, nejnovějších zbraní, nemovitostí, hotelů, zábavního průmyslu, sportu a do prostředků masových informací (radio Evropa-1, Paris Match, Al-Džazíra ve francouzské  verzi). S francouzskými ministry, politiky, byznysmany a novináři je čilá komunikace, pracovní i osobní svazky. Katarské hlavní město Dauhá je pracovním centrem i elitní zónou odpočinku světového významu a setkávají se zde představitelé vlivných politických i pracovních sfér.

Katar také nově investuje do sociální oblasti Francie, zejména do rozvoje předměstí velkých měst, kde převážně žije muslimská diaspora. Má v plánu výstavbu Domu Kataru v Paříži a muslimského kulturního centra An-Núr s velkou mešitou v Mylhúzách. Všichni Francouzi z toho nadšeni nejsou. Část politiků má obavy ze skutečných úmyslů Kataru a cílů jeho vkladů kapitálu do infrastruktury míst muslimských obřadů ve francouzských předměstích. Poukazují na nebezpečí ztráty svrchovanosti francouzské správy v okrscích, v nichž jsou už i tak obtíže. Marine Le Pen nazvala tento stav katarizací Francie a má zato, že finanční podpora ze strany Kataru okrsků s převážně muslimským obyvatelstvem má podpořit muslimský fundamentalismus v srdci Francie.

Kontakty mezi Ruskem a Katarem se v posledních letech vyvíjejí nejednoznačně. Došlo například k pobuřujícím incidentům a porušování diplomatické imunity ruského velvyslance na letišti v Dauhá. Katar rovněž podporoval zásahy NATO v Libyi. Je členem Rady pro spolupráci arabských států Perského zálivu, kterou diriguje Saúdská Arábie a je tedy v jejím vleku. Podporuje také ozbrojené islamistické skupiny v Sýrii a bombardování Jemenu leteckými silami Saúdské Arábie.

Na trhu s ropou opět Katar následuje politiku Saúdské Arábie a sotva dojde k nějaké změně. Přitom však zájmy Rijádu a Dauhá nejsou totožné. Katar má velké finanční zdroje a jak na Blízkém východě, tak ve světě sleduje vlastní zájmy.

Převzato z Fondsk.ru

***

„Plynová bublina“ Kataru užuž praskne

Said Gafurov

20. ledna 2016

Vztahy mezi Ruskem a Katarem tradičně nejsou příliš dobré, avšak obě země jsou odsouzeny ke spolupráci, představují totiž dvě křídla nyní globálního trhu. Proto byla návštěva katarského emíra v Moskvě důležitá.

Sýrie a nejen ona

Beseda byla jistě zajímavá, bohužel však zřejmě nevyústila do příliš seriózních, rozhodujících a průlomových výsledků. Emír chtěl Moskvu navštívit již na podzim, avšak cestu mu údajně narušily různé komplikace, nepochybně i operace ruského letectva v Sýrii. Vždyť Katar je jedním z hlavních sponzorů syrských teroristů a povstalců, a tak tomu bylo až donedávna. Určitě ruská vojenská operace nepodpořila návštěvu katarského emíra, příznivce čečenských teroristů, kteří dávali bomby do moskevského metra a vůdce režimu, který nestoudně zabíjí zahraniční vyslance. Nicméně se prý setkal v Moskvě s hlavou Čečenska Kadyrovem.

Na počátku syrského konfliktu se Katar snažil dělat zprostředkovatele. Demonstroval iniciativy ohledně syrských reforem, v nichž byly i pozitivní stránky. Předpokládalo se zachování prezidentského postu pro Bašara Asada, ovšem s určitým omezením. Měl zůstat vrchním velitelem ozbrojených sil a zpravodajských služeb, avšak policie měla přejít pod velení ministerského předsedy. Problém Katarem navrhovaných reforem byl v tom, že by došlo k odklonu od sekulárních principů a k rozdělení syrského lidu podle náboženství. To syrský lid odmítl.

Sergěj Lavrov sdělil, že Rusko a Katar projednaly nejdůležitější otázky blízkovýchodního urovnání. Zvláštní pozornost byla věnována otázce Sýrie. Kromě toho se Vladimir Putin s Thamim bin Hamad Sáním dotkli situace v Jemenu, Libyi a dalších zemích Blízkého východu. Jediné v čem se dokázali vůdci obou zemí domluvit, bylo zesílení protiteroristických aktivit. Projednali konkrétní kroky.

Dvě křídla trhu s plynem

Emír hovořil o investiční spolupráci, o společných zájmech obou zemí v oblasti energetiky, především plynu, kde jsou Rusko a Katar členy fóra zemí – vývozců plynu. Nové možnosti a principiálně novou strukturu trhu s plynem podmiňuje formování jednotného světového plynového trhu, namísto tří regionálních. Zde hraje Katar důležitou úlohu, neboť vlastní infrastrukturu na zkapalněný plyn a infrastrukturu týkající se tankerů s plynem. To otevírá nové možnosti nového systému trhu s plynem.

Důležité je to, že ceny ruského plynu jsou vázány nepřímo na cenu ropy, a to přes cenu ropných produktů v Itálii. Ceny katarského plynu v Evropě jsou spotové, na ropu nejsou vázány. V této době je to důležité, a proto je důležitá i návštěva emíra v Moskvě.

Postavení Ruska jakožto hlavního vývozce plynu vedeného potrubím a Kataru vyvážejícího zkapalněný plyn jsou v naprostém protikladu. Skutečnost, že se na evropském trhu objevil zkapalněný katarský plyn a břidlicový plyn z USA, zde vytvořila novou situaci. Evropané ze všech sil blokují plynovody přes Černé moře a Balkán. Takzvaný třetí energetický balík otevřeně diskriminuje Gazprom a ohrožuje rentabilitu jeho investic do plynovodů. Zde by mohl zasáhnout hlavně Katar, ten ale svoji politiku nehodlá měnit a snaží se vytěsnit Rusko z jeho tradičních trhů plynu. (Na oplátku se Rusko snaží vytěsnit Katar z jeho tradičních plynových trhů, ale začal si Katar).

Katarský emír nepochybně přijel s ekonomickými návrhy, s ekonomickými ústupky. To je pro zahraniční politiku Kataru charakteristické. Obvykle se snaží na konto hospodářských opatření usmlouvat politické ústupky. Katar se patrně snaží získat podporu svých spojenců od Ruska všemožnými způsoby.

Život na dluh

Katar je ochoten platit ekonomickými sliby, ale není jisté, že je splní. Je třeba pochopit, že bohatý Katar, který má jeden z největších HDP na jednoho obyvatele, má vše na dluh a jeho finanční postavení je nyní těžké. Musí dělat další dluhy, aby splácel staré půjčky. Export katarského plynu je ztrátový. Také nemůže zastavit ztrátovou výrobu svých podniků, protože musí platit úvěry na jejich výstavbu. Musí pokračovat v expanzi, brát nové půjčky, rozšiřovat infrastrukturu spojenou s plynem a z nových úvěrů vyrovnávat staré. Je to začarovaný kruh. Je mnohem více závislý na kartelové spolupráci než Rusko.

Potíž u této země je v tom, že se neví, jak dalece je situace obtížná. Katarský dluh je neprůhledný, v absolutní monarchii není parlament, který by projednával rozpočet nebo zadluženost země. Nikdo neví, kdy bublina praskne. Možná zítra, možná za 50 let. Katařané rozhazují peníze nalevo napravo a snaží se dokázat, jak jsou na tom dobře. Jejich teatrální gesta, jako je organizování mistrovství světa v kopané nebo ohlašovaná hospodářská pomoc různým zemím, mají ve skutečnosti předvést západním bankám, že jsou naprosto úvěruschopní.

Tam kde je to možné, přecházejí do režimu tvrdého hospodaření. Příkladem je snížení financí pro Al-Džazíru, která je hlavním nástrojem katarské zahraniční politiky. V ní byli zvyklí na život ve velkém stylu. Nyní zůstali bez peněz a nakonec se v arabských televizních kruzích zdiskreditovali. Hvězdy Al-Džazíry už neodcházejí jen z důvodu nechuti lhát Egypťanům a Syřanům, ale i z důvodů finančních. Většinou přecházejí ke konkurenci.

Krev na rukou

Nelze zapomínat na hrůznou destruktivní roli Kataru v událostech v Libyi, které prakticky způsobily její likvidaci. Jsou známy destruktivní akce v Sýrii a v Čečensku v období čečenské války, když si až výbuchy způsobené čečenskými teroristy v hlavním městě Kataru Dauhá vynutily na katarském emíru, aby utlumil svoji agresivitu proti Rusku. Tehdy to byl otec toho současného, jehož syn zbavil vlády a nahradil jej na trůnu, údajně kvůli zdraví.

Postavení, v němž se nachází mladý emír, dovoluje Rusku jednat s ním z pozice síly. Rusko vítězí a postavení Kataru je těžké, musí jít na ústupky v otázce plynu i v otázce politického urovnání v Sýrii. Postoje Kataru jsou nesprávné a ve skutečnosti hanebné. Válka je zlo, občanská válka je strašné zlo a na rukách Katařanů je mnoho nevinné arabské, čečenské i ruské krve.

Převzato z Pravda.ru