Rusko přišlo s „ultimátem“ Evropě

7. ledna 2018

Rusko může opustit WTO, pokud se bude po žalobě EU od něho vymáhat 1,39 miliard EUR za rok kvůli omezení dovozu vepřového masa.

Samotný fakt zavedení sankcí proti Rusku naprosto protiřečí principům WTO, řekl první náměstek šéfa ekonomického výboru Rady federace Sergej Kalašnikov. Již dříve se ukázalo, že EU hodlá kvůli omezení dovozu vepřového masa vymáhat od Ruska 1,39 miliard EUR za rok a WTO již do arbitrážního soudu požadavek Bruselu odeslala. Uvádí se, že požadovaná kompenzace se rovná hodnotě vývozu vepřového masa z EU do Ruska v roce 2013. Počítá se s tím, že se bude požadovaná částka každoročně navyšovat o 15 %.

Kalašnikov uvedl, že „sankce nejsou v souladu s pravidly WTO“. Podtrhl, že zavedení sankcí unie proti Rusku a odvetné embargo na dodávky potravin z EU jsou absolutně mimo logiku zákonů WTO.

Senátor uvádí: „V případě naplnění žaloby EU budeme patrně muset omezit svoji účast ve WTO, možná, že úplně“. Dále informoval, že Evropané jako první začali porušovat pravidla WTO svojí sankční politikou vůči Rusku.

Federální úřad pro veterinární a rostlinolékařský dozor (Rosselchoznadzor) zakázal od 30. ledna 2014 dodávky produkce z chovu vepřů ze zemí EU do RF až do získání záruk bezpečnosti od Evropské komise. Stalo se tak po vzplanutí afrického moru vepřů v Litvě. Nato bylo zjištěno další ohnisko nemoci v polovině února v Polsku.

V EU nazvali ruský zákon neadekvátním a zaslali do WTO žádost o vytvoření expertní skupiny k urovnání sporu ohledně zákazu dovozu vepřové produkce ze zemí EU do Ruska.

Převzato z Stockinfocus.ru

***

Rusko čeká série opatření ke zkvalitnění života

4. ledna 2018

V sociální sféře slibuje rok 2018 být pro Rusy průlomový. Opatření přijatá vládou pomohou především nejvíce ohroženým vrstvám obyvatel, tedy penzistům a rodinám s větším počtem dětí. Změny pocítí i podvedení podílníci a podnikatelé s dluhy a dokonce dlužníci dosud tvrdě pronásledovaní výběrčími.

Podle prezidentova tiskového mluvčího Peskova byly v roce 2017 v Rusku úspěchy v ekonomice, v rekordně nízké inflaci a byl změněn hlavní směr v ekonomice. Krom toho jsou i opatření v sociální sféře.

Od 1. ledna 2018 bude jednou z hlavních změn v sociální politice zvýšení minimální mzdy o 22 %, na 9.489 rublů. Je to 85 %  životního minima práceschopného obyvatelstva za druhé čtvrtletí 2017. Od roku 2019 bude vždy rovna úrovni životního minima pro druhé čtvrtletí každého roku. Od 1. ledna se zároveň zvyšují dávky v nezaměstnanosti, v těhotenství a při porodu.

Od počátku roku se zvyšují pojistné platby individuálních podnikatelů do penzijního fondu a povinného zdravotního pojištění. Veřejnost musí vědět, že pokud člověk pracuje, bude jeho práce zaplacena, alespoň částkou životního minima. Rusko dnes dělá krok opačným směrem než je celosvětový trend, při kterém plat stále méně a méně odpovídá životnímu minimu. Minimální mzdu Rusko zvedá až do úrovně životního minima, aby lidé touto sociální orientací byli motivováni.

Prezident podepsal zákon s platností do roku 2021 o přídavcích na děti. Na dětské přídavky budou mít Rusové nárok při narození druhého, třetího nebo dalších dětí ve výši 453 tisíc rublů. Rodiny s dětmi mohou nově vynakládat tyto prostředky například na zaplacení mateřské školky nebo na péči o dítě od dvou měsíců ještě před třetím rokem jeho života.

Rodina s nízkými příjmy bude nyní dostávat každý měsíc peníze až do 1,5 roku věku dítěte. Jedná se o rodiny se středními příjmy na každého člena do 1,5 násobku životního minima práceschopného obyvatelstva. Obnos závisí na regionálním životním minimu dítěte. Průměrná dávka bude 10.523 rublů, v roce 2019 pak 10.836 rublů a v roce 2020 11.143 rublů. Celkově se peníze na hlavní výdaje rodin s více dětmi zvýšily. Zdvojnásobeny jsou příspěvky na nákup dětského zboží a uhrazení nákladů na komunální služby. Matky samoživitelky dostanou při narození dítěte 15 tisíc rublů. Příspěvek na péči o zdravotně postižené dítě se zdvojnásobil – na 12 tisíc rublů měsíčně. Rodiny nedostatečně zajištěné dostanou bezplatné jízdenky do dětských rekreačních táborů pro děti do 15. let. V platnosti zůstávají dosavadní podpory: právo na zlevněné jízdy, bezplatné parkování, zlevněné vstupenky do divadel, muzei, zoologických zahrad, na kulturní a sportovní akce a bezplatné školní stravování.

Přicházejí dlouho očekávaná snížení u hypotéčních úvěrů pro mladé rodiny.

V Rusku jsou nejzranitelnější mladé rodiny s dětmi. Ty velmi silně pociťují, co je chudoba. Hodně nyní řeší prezidentův demografický balík. Mnoho rodin zřejmě využije dotace na hypotéční úroky. Tempo demografické politiky, k níž se přistoupilo při zavedení dětských přídavků, je potřeba udržet.

Natalija Počinoková, předsedkyně Veřejné komory pro sociální politiku řekla: „Zaměstnavatel mohl vyplácet mzdu bez ohledu na minimální příjem v regionu. Nové kroky donutí všechny pochopit, že životní minimum musí být na úrovni minimální mzdy v regionu. Je potřeba vytvořit takové podmínky, aby se nesnižoval počet pracovních míst, aby rostla ekonomika a aby to, co se vyrobí, mělo odbyt.“

Nový program má vytvořit pro děti od dvou měsíců do tří let tolik míst v jeslích, aby pro ně byly stoprocentně dostupné. Jedná se o 326 tisíc nových míst a náklady 49 miliard rublů. Od nového roku se znatelně zvyšuje financování zdravotnictví – na 3,4 biliony rublů, když v roce 2017 bylo 2,94 biliony rublů. Celkové náklady na zdravotnictví dosáhnou 4,1 % HDP. Tím se mimo jiné podpoří zřizování nových zdravotnických zařízení.

Od nového roku se zvýší indexace důchodů nepracujících důchodců o 7,8 %. Od 1. ledna rovněž vzrostou náklady na jeden důchodový bod ze 78  rublů 28 kopějek na 81 rublů 49 kopějek.

V roce 2018 se rozšíří seznam životně nezbytných a nejdůležitějších léků, který zahrnuje 700 položek. Všechny tyto léky vydávají zdarma v nemocnicích a musejí je mít v každé lékárně. Pro občany, kteří mají slevy, je do seznamu zahrnuto ještě 25 dalších léků a 2 nové lékové formy. Seznam drahých léků pro pacienty se vzácnými chorobami je ještě doplněn o 3 položky.

V tomto roce se očekává daňová amnestie. Parlamentní výbor pro rozpočet a daně doporučil přijmout zákon na odpis dluhů u daně z nemovitostí fyzických osob. Dále doporučuje uznat za nevymahatelné a od 1. ledna 2015 odepsat dluhy jednotlivým podnikatelům. Znamená to 15 miliard rublů od 2,9 milionu samostatných podnikatelů.

Bude pokračovat aktivní rozvoj měst. Města dostanou od ledna do března 20 miliard rublů na tvorbu komfortního prostředí sídel nad 1000 obyvatel. Program má fungovat do roku 2022. Zde existují dva důležité okruhy: parkoviště a zelené plochy.

Koordinátorka jedné ze sekcí Celoruské lidové fronty (v roce 2011 ji založil Putin) Světlana Kalinina tvrdí, že v Rusku každá kategorie lidí očekává od státu preference. Je důležité přihlížet k potřebám nemajetných, kteří musejí počítat každou kopějku. Hodně problémů mají například penzisté kvůli dani z motorových vozidel. Vrší se jim dluhy a auta stojí v garážích. Kalinina také poukázala na správcovské společnosti, které vnucují své služby domácnostem, kdy například požadují platit za parkování ve dvorech i těm, které nevlastní auto. Prezident na jednání o činnosti vzal na vědomí, že je nutné takové neopodstatněné „služby“ omezit. Koordinátorka také vyzvala ke zpřísnění odpovědnosti úředníků, kteří se nestarají o bydlení sirotků.

Tento rok má být přelomový v otázkách ochrany podvedených podílníků. Z příkazu prezidenta zahajuje práci Fond ochrany práv občanů – účastníků družstevní výstavby, který bude zajišťovat výplaty kompenzací a dokončování obydlí.

Od 1. ledna se změnilo řízení činnosti exekutorů. Nesmějí vykonávat na dlužníky ani fyzický ani psychický nátlak, nebo vyzrazovat to, co o nich vědí, třetím osobám. Volat dlužníkům bude povoleno jen jedenkrát za den a osobně je navštívit jen jedenkrát za týden.

Převzato z News.mail.ru

***

Pavel Grudinin: Proč komunisté podporují byznysmena?

10. ledna 2018

Pavel Grudinin není v politice nijak nový, ale také ne zvlášť výrazný. Státní záležitosti jej začaly zajímat jakožto člena strany Jednotné Rusko v roce 2002. Byl ředitelem veřejné organizace Sovchoz Lenina a člověk, který dokázal šikovně lobovat za zájmy vlastního podnikání.

Je pozoruhodné, že po roce 2010 až do prezidentských voleb v roce 2018 byl bezpartijní, nepřipojoval se k žádným politickým proudům, šikovně procházel všemi úskalími a kapitál shromažďoval pochybnými operacemi s půdou kolem Moskvy. Zřejmě si nějak podplatil věrchušku komunistické strany RF a náhle se stal kandidátem levice na vysoký post. Jediný Zjuganov věděl, jak mohl Grudinin vytlačit tuto klíčovou postavu z předvolební kampaně. Podplacení? Kompromitující materiál? Ochrana podnikání? Politické ambice? Podívejme se na to, z jakého důvodu se stal byznysmen, kapitalista komunistou až do morku kostí.

V ruské komunistické straně jsou reakce na jejich kandidáta na prezidentský úřad nejednoznačné. Někdo mu prorokuje velkou budoucnost ve straně, někdo přemýšlí o systémových změnách v levicovém zaměření a jiný tvrdě vystupuje proti jeho členství mezi komunisty.

Ti, kteří vidí komunistické straně RF do „kuchyně“ jsou přesvědčeni, že je Grudinin „nastrčený kozáček“ od protivníků levice pro konečné zničení strany a její úplné stržení z horizontu nejvyššího ruského řízení. Zvláštní je, že mu média nevěnují mnoho pozornosti – zpočátku není málo nadějný kandidát, který nemá autoritu ani v podnikání, ani ve straně, nijak zajímavý. Pro určité lidi je proslulý jen svým vystupováním s ještě jedním hlasatelem stesků, že je „v Rusku všechno špatně“, dobře známým Dmitrijem Potapenkem. Oba se snaží zpochybnit činnost vlády, stěžují si na problémy malého a středního podnikání, srovnávají se Západem, přičemž zůstávají skryté jejich vlastní temné způsoby zbohatnutí, jako je úplatkářství, nedodržování zákonů země a uvažování, že dříve nebo později z Ruska odejdou a budou si užívat aktiva z offshoringu.

K čemu dochází: samozvaný komunista s podobou „pevného hospodáře z dob SSSR“ se náhle stane nejaktivnější figurou strany v nadcházejících volbách prezidenta. Evidentní diverze do vyššího vedení levice, která se bůhví proč rozhodla opustit politické pole působnosti státu.

Je to přímé zřeknutí se odpovědnosti za nečinnost minulých let a odvržení myšlenek Marxe a Engelse  v moderní tržní ekonomice a demokratické společnosti. Za Pavlem Grudininem jsou stovky vyhozených pracovníků z jeho závodu. „Hospodář“ je ponechal bez peněz, bez střechy nad hlavou a bez slibovaných sociálních záruk.

Komunismus je beztřídní společnost, kde jsou si všichni rovni a ne politické a finanční ambice zvlášť najatého lídra. Jak může komunista podporovat a hlasovat pro kandidáta, který veškerým svým smýšlením pošlapává původní myšlenku Komunistické strany Ruska. Nesoulad mezi levicí a Grudininem je obrovský. Neuplyne dlouhá doba a strana upadne do zapomnění, jako historický přívěsek současného světového uspořádání.

Převzato z Politikus.ru

***

Radikální geopolitický obrat Ankary směrem k Rusku

8. ledna 2018

Nákup ruských raketových systémů S-400 Tureckem svědčí o jeho rychlém sblížení s Ruskem. Mezi oběma zeměmi došlo k významnému průlomu prakticky ve všech oblastech spolupráce, píše Eurasia Review.

Podle listu se prezident Erdogan obrátil k Moskvě, když „se střetl s nechutí Západu s jeho autoritativními metodami a islámskou ideologií“, ale „v případě jakéhokoliv pozitivního gesta USA nebo EU směrem do zahraničí se ihned od Ruska odvrátí“. Jsou však i tací, kteří jsou přesvědčeni, že změna priorit Turecka je dlouhodobá.

Erdogan byl vždycky pragmatický.

Německo je neúspěšné ve svém multikulturním experimentu a bojí se nekontrolovaného přílivu turecké diaspory. Francie tradičně Turecku vytýká porušování lidských práv a vytrvale odmítá vztahy se zemí s velkým počtem obyvatel a perspektivní ekonomikou. Zásluhou obou zemí není ještě Turecko členem EU, ač je od roku 1964 „asociovaným členem“ a v roce 1987 podalo oficiální přihlášku.

Jak je to s tureckou „evropskou integrací“ dnes? Erdogan prohlásil, že EU je „uzavřeným křesťanským klubem“, do něhož nebude Turecko nikdy přijato. Odmítl dosavadní zahraniční politiku své země, trvající 30 let. Nyní je ve vztazích mezi Ankarou a NATO krize. Svědčí o tom také skandál při nedávných manévrech v Norsku, kdy vojenští spojenci Turecka jej urazili tím, že použili portréty Atatürka a Erdogana jako terče pro střelbu. Ještě horší byly události z roku 2015. Přestože Turecko má ozbrojené síly, má problémy s obranou. Nemá moderní protivzdušnou složku. Snahy o nákup amerických Patriotů byly neúspěšné s odůvodněním, že bezpečnost země zajišťují Patrioty americké a německé. Když bylo prodlouženo využívání letecké základny Incirlik Spojenými státy v roce 2015, jednostranně se „garanti bezpečnosti“ rozhodli odstranit systémy PVO ze služby.

Právní rámec NATO nepočítá s povinností spojenců vstupovat do války v případě napadení jednoho z členů. Národní vlády mají právo přijímat rozhodnutí samostatně. V Turecku vznikla otázka: Kdo je Rusko – strategický nepřítel nebo strategický partner? Odpovědí je smlouva o nákupu komplexů S-400, již od dřívějška probíhající jednání o přepravě energetických zdrojů a jaderné energetice. Nákup ruských S-400 prakticky znamená počátek dlouhodobé spolupráce (dodávky, vycvičení operátorů, atd.) a vytvoření národní vícevrstevné PVO s významným zapojením ruského obranného průmyslu, který může navrhnout široké spektrum pozemních systémů.

Turecko se takto radikálně obrací k Rusku. Ovšem podepsané kontrakty mají smysl jen potud, pokud bude jejich naplňování trvat alespoň 50 let. Je zcela jisté, že Rusko nebude turecké partnery okrádat, jako to dělaly Spojené státy.

Převzato z Vestikavkaza.ru