„Putinská epocha“: Jaké zásahy do ruské ústavy rozzuřily neoliberály?

David Mcheidze

21. března 2020

Článek byl uveřejněn v gruzínském vydání Gruzia i mir pod názvem Putinská epocha. Podle autora se znakem této epochy stalo vystoupení Vladimira Putina v Mnichově 10. února 2007, kdy prezident RF oznámil, že „s Kozyrevem se nezná, že má Rusko své národní zájmy a ode dneška se ve světě nemůže bez Ruska rozhodovat žádná důležitá záležitost“.

Role osobnosti ve světovém dění je ve staleté historii lidstva doložena. Dobu vlády velkých lidí potomci obvykle nazývají jejich jmény. Tak je pojmenováno období Alexandra Velikého, Julia Caesara, Petra Velikého, Napoleona, Stalina, atd.

Ale z obav z domácích i západních liberálů se při přehlídce na Rudém náměstí neodvažují nosit portrét vrchního velitele vítězné armády. Josif Stalin přesto novou epochu vytvořil. Přes 70 let svět relativně klidně bez velkých válek společně existoval podle vypracovaných pravidel a v hranicích určených na Jaltské konferenci. Zničení především této relativní hranice ve prospěch USA byl cíl domácích i zahraničních nepřátel Sovětského svazu. Neohrabaný Chruščov zpočátku snížil na úroveň anekdot o kukuřici Stalinem vytvořenou mocnost a po něm nastoupila epocha stagnace Brežněva, v níž Sovětský svaz využíval štědré dědictví Stalina. Zhroucení Sovětského svazu úspěšně dokončil agent západní rozvědky Gorbačov se svojí perestrojkou. Po krachu Sovětského svazu došla situace do takové absurdity, že ruský ministr zahraničí Kozyrev ohlásil z tribuny OSN, že Rusko nemá žádné národní zájmy.

V té době stačilo do Ruska šťouchnout a země s úžasnou kulturou a zdroji by se rozpadla na kousky, které by západní „demokraté“ vydrancovali. Avšak před občanskou válkou Rusko zachránil neznámý Vladimir Putin, nejprve předseda vlády a poté prezident. Čeho dosáhl: Milionová armáda byla tak demoralizovaná, že bylo těžké shromáždit 50 tisíc bojeschopných vojáků k normalizování situace v Čečensku ovládaném Basajevem. Vladimir Putin rychle zadusil požár občanské války v této zemi a zahájil postupné budování. Jak Groznyj vypadá nyní!

Politologové v té době nevěnovali pozornost něčemu důležitému. Ve stejný den, kdy se prezident Bush v Tbilisi při zvucích Bagdaduri vrtěl na jednom místě, byl prezident Putin na vojenské základně Gyumri (200 km od Tbilisi), kde se účastnil vojenské přehlídky. To nabyla náhoda. Bylo to určeno dvěma adresátům. Bushovi tím řekl: Tancuješ na majdanu, ale nezapomeň, že Tbilisi je ve sféře vlivu Moskvy. Druhé varování bylo určeno Tbilisi: Spojené státy jsou daleko, ale já jsem blízko a Američany do své zahrady nepustím.

Tbilisi nedokázalo pochopit, co bylo řečeno, a výsledkem byla válka v srpnu 2008 a také potvrzení vzdálenosti USA, kdy nám „strategičtí přátelé“ poslali pampersky.

Za znak putinské epochy považuji Putinovo vystoupení v Mnichově v roce 2007, když rozhodně prohlásil, že se s Kozyrevem vcelku nezná, že Rusko má své národní zájmy a že od nynějška nemůže být ve světě bez něj rozhodována ani jedna důležitá otázka.

Potom se v Rusku uspořádala televizní demonstrace nové vojenské techniky, kterou liberasti zesměšňovali. Byla to prý „propagandistická animace“, ale když tato „propaganda“ přesně zasáhla z Kaspického moře raketami Kalibr vojenskou základnu teroristů v Sýrii, skončily řečičky o propagandistické animaci.

Počítání Putinovy epochy musí začít tehdy, když z tribuny OSN promluvil k Američanům: „Chápete vůbec co jste způsobili?“ a „bouchl za sebou dveřmi“, aniž by čekal na odpověď. Odletěl a druhý den, 30. září, zahájily ruské vojenské vesmírné síly bombardování teroristů v Sýrii. Tehdy dělilo teroristy od syrského prezidentského paláce 8 km. Zásluhou Ruska dnes kontroluje prezident Asad 90 % území země.

O putinské epoše svědčí i změny v ústavě Ruska, které zdrtily neoliberály ve světě. Ruské zákony budou mít přednost před mezinárodními. V ústavní normě bude ochrana historické pravdy, paměti předků, kteří předali ideály a víru v Boha. Spolu s tím se v nové ústavě píše, že manželství je pouze svazek mezi mužem a ženou.

Liberály, kteří si donedávna mysleli, že mají vítězství v kapse, to rozzuřilo. Jenže putinská epocha již začala. Znamená to, že nejméně na jedné sedmině světa se nebude neřestnost LBGT uplatňovat a pokud se my, Gruzínci, budeme chovat rozumně, potom se možná ke konci putinské epochy dočkáme územní celistvosti Gruzie.

Převzato z Eadaily.com

***

Je čas, aby Ukrajina všechno přehodnotila a o pomoc se obrátila k Rusku, nebo aby ukázala, co zmůže sama

Andrej Lubenskij, Ukrajina.ru

25. března 2020

Uprostřed března 2020 přijaly ukrajinské úřady tvrdá karanténní opatření a dělaly si naději, že tak předejdou šíření infekce. Sune se to k úplné karanténě a výjimečnému stavu. Avšak podle názoru řady odborníků i politiků mohou následky karantény potopit ekonomiku, která je na Ukrajině bez rezerv.

Julia Tymošenková (strana Batkivščina) předpokládá, že taková strategie může skončit celkovým zničením země a může ohrozit samu jej existenci. V televizním pořadu položila otázku: „Když například po dvou měsících takové politiky zůstanou lidé bez peněz, někdo o hladu, penzisté bez penzí, kde jsou záruky, že lidé nepůjdou do ulic a nezačnou přehlídky svrchovanosti jednotlivých regionů?“ Odpověď na to není a hrozba je reálná.

Odborníci varují: V souvislosti s hospodářskou krizí v Evropě, kde je též karanténa a zavírají se trhy práce, může se na podzim vrátit přes milion Ukrajinců, kteří v Evropě přišli o pracovní místa.

Podle bývalého člena Nejvyšší rady Denisenka se v tomto případě zvýší index nezaměstnanosti ze současných 8,5 % dvakrát až dva a půl krát.

Obrátit se k Rusku

Podle Vadima Rabinoviče by úplné zastavení života velmi rychle změnilo všechny Ukrajince v chudáky. Evropská integrace nepomůže. Navrhl přestat za této situace platit dluhy. Řekl: „Za podmínek úplné karantény nemůžeme dluhy platit. Myslím, že to musejí pochopit i naši ti … no partneři.“ Pokračoval: „Dnes nepoznáš kdo jsou partneři a kdo ne. Celou dobu jsme spěli do EU a do NATO, do jednotné rodiny národů Evropy, do civilizované společnosti. … Dnes, kdy se stalo v Itálii to, co se stalo, pomáhá italské civilizované společnosti především Rusko, které ničili sankcemi a Italové přijímají ruské letadlo s vlajkami. Italům pomáhá i Kuba a Venezuela.“ Rabinovič poznamenal, že samotné Ukrajině „pomáhá komunistická Čína, kterou jsme nedokázali dekomunizovat“.

Politik uvedl, že je velmi těžké chápat, kdo je nepřítel a kdo přítel, a že nepozoruje žádnou pomoc Ukrajině ze zemí, jejichž vyslanci společně bránili autorku zdravotní reformy Suprunovou. Dále říká, že dnes je potřeba se se žádostí o pomoc obrátit na Rusko. Tam mají specialisty, kteří v Itálii zachraňují stovky, tisíce životů. Vyzývá: „Proč se bojíme je pozvat? Můžeme to zvládnout sami? Tak to předveďte! Vy sami nezmůžete nic. Proto je potřeba dnes všechno přehodnotit.“

Se stejným návrhem přišel i bývalý spolupracovník Juščenka, bývalý ministr dopravy Červoněnko. Říká, že cítí, že kdyby přišla „oprátka“, na pomoc v první řadě přijde Rusko a pomohlo by i Bělorusko a Kazachstán.

Jednoduše neexistujeme

Rabinovič říká, že se situace vyhrocuje zmatky ve vládě. V současných mimořádných podmínkách není Nejvyšší rada informována o tom, co se děje, přestože je Ukrajina parlamentně – prezidentskou republikou. „Nějací lidé“ parlament odstavili „nejen od rozhodování, ale i od informací, od možnosti instruovat“. Poslanci nevědí, co se děje.

Vadim Rabinovič, který je spolupředsedou Opoziční platformy – Za život, řekl: „Nic nevíme. V parlamentně – prezidentské republice neexistuje obvyklá informovanost parlamentu o tom, co se děje. Řekněte mi, jak se to může stát?“ Podle něho nikdo z vedoucích frakcí Rady neví, co bude předloženo na pořad na mimořádné zasedání parlamentu a dokonce nevědí, kde se bude konat. Protože je u řady poslanců podezření na infekci koronavirem, navrhl Rabinovič přemístit shromáždění na vzduch, do parku nebo na stadion. Jenže to podle něj nejde bez změny ústavy.

Převzato z Rusvesna.su

***

Není čas na nečinnost

Natalija Porťjakova

27. března 2020

Na začátku epidemie utrpěla Čína nejen počtem nemocných a zemřelých, ale také svým dojmem na veřejnost. Nejprve se veřejná správa usilovně snažila tajit informace o novém viru a varující lékaře označovala za buřiče a hysteriky. Krajně nesmyslnou byla informace o doktoru Li Wen-liangovi, který dal znepokojivou zprávu a nakonec se stal hrdinou čínského i zahraničního internetu. Čínský tisk ještě celý den po jeho smrti (na koronavirus) psal o tom,  jak bojuje o svůj život.

Časem se ukázalo, že Čína zavedla opatření, která byla nejúčinnější a která později uplatnily i vyspělé demokracie. Uzavřela Wuchan a později i celou provincii Chupej. Když toto ČLR učinila, kritizovali ji ve světě a odsuzovali za autoritářství její vlády. Čas však ukázal, že jenom tato opatření byla účinná. Nyní jsou zavedena i v mnoha vyspělých státech.

Peking ještě ne zcela úplně zvítězil nad epidemií, ale znatelně přelomil křivky onemocnění i úmrtnosti a nyní zahájil grandiózní propagování své země po celém světě. Za posledních několik dní se objevily miliony čínských masek a testů na virus v Africe, na Filipínách, v Kambodži, v ČR, v Srbsku a v Itálii a rovněž týmy lékařů. V Itálii je počet úmrtí vyšší než v Číně.

Na počátku epidemie poslalo asi 80 zemí humanitární pomoc do Číny, a ta nyní oplatila „dobrou vůli ostatních ještě větší dobrotou“, jak řekl oficiální představitel čínského ministerstva zahraničí Keng Šuang.

Západ začal Čínu ihned obviňovat, že chce historii epidemie změnit z původního selhání na úspěch a konání dobra. A navíc připravit cestu k zavlečení více zemí do čínského vlivu. Čína byla v časopise Foreign Policy obviněna z rozviřování „dluhového modelu imperiální kontroly“ s využitím situace kolem pandemie. Údajně pomáhá všem bojovat s koronavirem a na oplátku bude očekávat „více milosrdenství a ústupků ve svrchovanosti“, stejně jako v případě štědrých úvěrů těm, kteří se zapojili do megaprojektu Jeden pás – jedna cesta.

Je obtížné si představit Čínu jako dobrého samaritána, ostatně jako v případě jakékoliv jiné země. Vše však je prostší než to, z čeho je Čína obviňována. Při zachraňování ostatních chrání i sama sebe.

Epidemie v ČLR kulminovala v únoru, kdy bylo uzavřeno velké množství závodů. Silně se propadla domácí poptávka. Tržby klesly o 20,5 %. V polovině března se pokles zmírnil, ale o rychlé obnově se ještě mluvit nedá. Nedávný průzkum čínské finanční firmy Rong360.com ukázal, že 64,4 respondentů je rozhodnuto pokračovat v omezování nákupů i po epidemii a přes 31 % nemá plány na zvyšování svých každodenních výdajů, až se situace vrátí do normálu.

Situace na zahraničních trzích je podobná. Za leden a únor poklesl čínský vývoz o více než 17 % a přitom na něj připadá celých 20 % ekonomiky státu. To řadu evropských i asijských trhů mimořádně znepokojilo, protože jsou napojeny na dodávky výrobků a součástí z ČLR. V březnu pak byly uzavřeny i evropské podniky a došlo na obavy na čínské straně. Vývozci zjistili, že na jejich nabídky není ve světě odbyt.

Situace je špatná i v USA, u hlavního obchodního partnera Číny. Podle odhadu banky Morgan Stanley ve čtvrtém čtvrtletí americká ekonomika naráz padne o 30,1 % a podobně klesne i spotřeba. To nenechá v klidu ani čínskou ekonomiku, která má podle mnoha odborníků také v tomto kvartálu klesnout. Bylo by to poprvé od roku 1976, kdy v ČLR skončila kulturní revoluce.

Nejproslulejší čínský podnikatel a filantrop Jack Ma napsal, že dnes opravdu žijeme v jednom hořícím lese a bylo by nezodpovědné sedět v ohradě, panikařit a ignorovat fakta, nebo být nečinný. Oznámil, že daruje africkým zemím 6 milionů ochranných masek a milion testovacích souprav.

Se stejnou logikou nyní jednají i čínské úřady.

Převzato z Iz.ru