Svět ruskýma očima 582

Jak anonymní IT giganti formují tvář západní politiky

Jelena Pustovojtova

19. října 2020

Paříž a Amsterodam žádaly od úřadů EU, aby vytvořily speciální orgán k regulaci činnosti amerických technologických gigantů Google a Facebook. Oba giganti fakticky ovládly světový systém počítačových sítí. Americké společnosti manipulují informacemi ve svých zájmech a zájmům státu dokáží nejen konkurovat, ale také je určovat.

Požadavek Francie a Nizozemska dodal energii vice prezidentce Evropské komise, která má na starosti otázky digitálních technologií. Připravuje zákon o digitálních službách. Je známá tím, že v roce 2017 dala společnosti Google pokutu 2,4 miliardy EUR za to, že ve svém vyhledávači uváděl vlastní Google Shopping na úkor druhých skupin produktů. Další rok dostal pokutu 4,3 miliardy EUR za to, že korporace nutila výrobce smartphonů zavádět servisy a aplikace Googlu.

Takové praktikování je v Evropě považováno za drzost. Googlu  však přináší miliardové zisky a ještě mu umožňuje vytvořit gigantickou banku osobních informací, využívaných mimo jiné při spolupráci s CIA a FBI. Společnost má přes milion serverů v datových centrech na celém světě a denně zpracovává přes miliardu vyhledávání a 24 petabajtů uživatelských údajů.

Evropané chtějí zakázat  Googlu a Facebooku využívat údaje shromážděné na jejich platformách  v Evropě, pokud těmito údaji nebudou disponovat také konkurenční společnosti. Přitom ani jeden z nich v Evropě žádné konkurenty nemá. Evropská federace European Cloud Federation, která má sjednotit poskytovatele digitálních služeb je dosud v plenkách a nemůže mít žádný významný vliv na závislost na amerických společnostech.

Potenciální možnost Googlu a Facebooku na informačním poli jsou mnohem nebezpečnější než jejich činnost v oblasti internetových záležitostí, kde lehce zastíní konkurenční obchodníky. Podle kanadského Global Research získaly společnosti Big Tech tajně úplnou nadvládu v informačním průmyslu.

Jsou důkazy, že Google a Facebook mají monopol na zprávy, využívajíce algoritmus černé skříňky. Ve výboru pro komunikaci a digitální technologie sněmovny lordů Británie vyslechli svědectví výkonného ředitele DMG Media (vydává The Daily Mail) Wrighta, který ujišťuje, že po změně algoritmu hledání Googlu a Facebooku, se snížily požadavky na jejich zprávy na polovinu.

Wright uvedl, že Google a Facebook podle něho dominují na trhu zpráv a jako dominantní společnosti si vedou, což žurnalistiku ovlivňuje. Američané tak mohou beztrestně likvidovat obsah internetových publikací. Stalo se to The Daily Mail, které podporovaly Brexit.

Manipulace se zprávami a analytikou přinášejí americkým společnostem nejednu výhodu: Mohou podle své úvahy měnit vztahy uživatelů ke konkrétní myšlence, jevu, politikovi, státnímu zřízení i k určité zemi.

Twitter udělal to, co Facebook, a zcenzuroval články v New York Post o skandálu kolem Bidena na Ukrajině a uživatelům neumožnil odesílat odkazy na tyto články – píše Summit News. New York Post napsal, že je to „digitální občanská válka“.

Vlivem Googlu a Facebooku mají američtí i evropští uživatelé neskutečně zkreslenou představu o Rusku. Na internetu jdou o něm informace přes síto. Šéf Facebooku Zuckerberg se dávno netají svými plány k pročesávání celosvětové sítě. Před dvěma lety dal instrukce na zavedení umělé inteligence do své společnosti: „Každý příspěvek, fotka, video, zpráva, komentář nebo výměna informací jde do stále výkonnějšího počítačového systému k analýze na ‘škodlivý’ obsah a podle potřeby je oznamován policii nebo zpravodajským agenturám“. Co má být považováno za „škodlivé“ neurčuje nikdo jiný než Zuckerberg.

Je to nadstátní struktura řízení společnosti a nelíbí se jak Evropanům, tak samotným Američanům. Letos v červnu byl Facebook pokutován americkou Federální obchodní komisí pěti miliardami USD. Nyní je vyšetřován kvůli letošnímu zavedení digitální měny Libra. Proti Facebooku a Googlu pokračuje antimonopolní vyšetřování.

Kromě toho je Facebook spojen se skandálem okolo Cambridge Analytica, londýnské společnosti poskytující politické konzultace. Ta použila osobní údaje padesáti milionů uživatelů Facebooku k ovlivnění výsledku amerických prezidentských voleb v roce 2016. K čemu asi dojde  za několik dní při dalších prezidentských volbách?

Technologická monstra reagují v klidu na všechny „štípance“. Sedmdesát miliard tržby  v roce 2019 Facebooku zcela stačí na zaplacení uložených pokut. Má 69 miliard zisku jen z reklam. Tato monstra nepotřebují zahraniční konkurenty. V tomto bodě jsou vláda USA a informační super-monopol jednotní. Nedávno pohrozil Trump zákazem čínské aplikace k vytváření a prohlížení krátkých videí Tik Tok a žádal jej prodat kterékoli americké společnosti. Osobně „požehnal“ dohodu s americkým Oraclem.

Digitální prostředky manipulace s veřejným míněním soustředěné v USA mají ohromný potenciál. Redaktoři bez tváře i nadále mění od základu tvář masového spotřebitele informací podle svého.

Převzato z Fondsk.ru

***

Přechod k socialismu v Bolívii?

Vladimir Prochvatilov

23. října 2020

Dne 18. října proběhly v Bolívii prezidentské i parlamentní volby. Skončily porážkou pravice, která loni zorganizovala sesazení tehdejšího prezidenta Evo Moralese.

V letošních volbách zvítězil kandidát strany Hnutí za socialismus (MAS) Luis Arce. Americký státní tajemník Pompeo ihned poblahopřál „zvolenému prezidentu Bolívie Luisovi Arcovi a zvolenému viceprezidentu Davidu Choquehuancovi, které si lid Bolívie zvolil ve svých národních volbách 18. října“. Podle Pompea „Spojené státy počítají se spoluprací s novou demokraticky zvolenou vládou v otázkách společných zájmů“.

Arce okomentoval blahopřání Vladimira Putina: „Vážíme si blahopřání našeho bratra Vladimira Putina (hermano V. P.), prezidenta Ruské federace. … Posílíme vztahy mezi našimi zeměmi pro blaho lidu. Půjdeme vpřed.“

Arce byl ministrem hospodářství  v Moralesově vládě 12 let, ale po státním převratu v listopadu 2019 emigroval, stejně jako Morales. Peruánský El Comercio píše, že „hlasování pro Arceho bylo v podstatě hlasováním za návrat bývalého prezidenta, který dlí v Argentině a očekává výsledky voleb. Již oznámil, že se ‘dříve či později’ vrátí“.

Stoupencům MAS se také podařilo získat většinu v obou komorách parlamentu. Přitom bolívijská levice zvítězila v těžkých podmínkách. Například kandidát Arce vrátivší se z emigrace, aby mohl kandidovat, byl na letišti zatčen, ztlučen, dlouho jej neregistrovali, stranu chtěli zakázat a na voliče byl vyvíjen silný nátlak.

Volební mapa potvrdila historické rozdělení země na východ a západ. Arce zvítězil v šesti z devíti bolívijských departmentů. Nejdůležitější baštou Moralesovy strany byl La Paz, Arce i Choquenhuanca zde dostali přes 67 % hlasů.

K loňskému puči došlo po vypuknutí protestů v nejvíce prosperujícím bolívijském městě Santa Cruz de la Sierra. To, že tam nyní zvítězil pravičák Camacho není nic optimistického pro politickou stabilitu v zemi. Je zde nedobrá tradice „bolívijského kyvadla“, kdy se hospodářská politika mění o 180 stupňů po dalším převratu, nebo masových protestech. V roce 1825 byla vyhlášena nezávislost Bolívie a od té doby bylo v zemi deset vojenských převratů.

Na porážce pravice se podílela prozatímní prezidentka Jeanine Agnes, která po svém nástupu do funkce hned přistoupila k neoliberálním reformám a rozpoutala teror pravicových radikálů proti Indiánům. Krátce po zahájení činnosti přerušila Agnes vztahy s Venezuelou, vypověděla venezuelské diplomaty a uznala samozvance Guaidóa. Bolívie vystoupila ze socialistické aliance zemí Latinské Ameriky a Karibiku ALBA a přistoupila ke skupině Grupo de Lima majícím vyvažovat ALBA. V lednu 2020 přerušila styky s Kubou a Bolívie byla jedinou zemí, která byla s Kubou bez diplomatických vztahů.

Agnes se vzdala pokusu kandidovat v současných prezidentských volbách kvůli rostoucím protestům Indiánů a údajně „chaotické a neefektivní reakci na pandemii koronaviru“. Jenže není jasné, co by se mohlo považovat za „efektivní“ reakci na pandemii, když žádná pandemie není.

Povede se Bolivijcům zastavit stálé kývání politického kyvadla?

John Walsh z Washingtonského úřadu pro Latinskou Ameriku (WOLA) doufá, že Arce třeba „nebude vyvolávat sympatie lidí jako dříve Morales“, a to by prý bylo dobré, Bolívie potřebuje kompetentnost a ne charisma. Přitom Walsh nic neříká o politickém programu nové vlády.

Důležitý detail: Hnutí za socialismus zvítězilo v departmentech Oruro a Potosí, které jsou největšími nalezišti lithia ve světě. Na ně má zálusk Elon Musk. Není to náhodou důvod rychlého blahopřání Pompea k vítězství strany?

Ruský sociolog Boris Karaglicki má zato, že se MAS vrací k vládě posílené mladými kádry a zásluhou lidové podpory. Události v Brazílii, Ekvádoru a Chile ukazují, že se v Jižní Americe vrací levicová vlna, přičemž v této chvíli žádají místní lidová hnutí radikální změny. Přiznáváme. Ale zase: Cožpak kvůli tomu blahopřeje Pompeo MAS k vítězství?

Převzato z Fondsk.ru

***

Ázerbájdžánská armáda dá Náhornímu Karabachu šanci na mír

Andrej Ivanov

21. října 2020

Vážný zlom ve prospěch ázerbájdžánské armády ve válce kolem Náhorního Karabachu dá strádajícímu regionu dlouho očekávanou naději na mír. Navíc osvobození okupovaného území může otevřít principiálně nové možnosti pro všechny státy regionu, včetně Ruska, Turecka a dokonce i Arménie.

Karabašský konflikt je nejstarší v post-sovětském prostoru, stále doutná a pravidelně se vzněcuje a zdálo se, že je neřešitelný. Po dobu skoro tří desetiletí vedly Baku a Jerevan neplodná jednání a mezinárodní pozorovatelé jen navrhovali stranám udržovat status quo. Přitom Náhorní Karabach a sedm dalších regionů představuje pětinu území regionu a ta je pod okupací arménské armády. Jerevan tak měl jasnou přednost na jakýchkoliv setkáních diplomatů a vůdců států.

Okupace území Ázerbájdžánu byla přiznána na nejvyšší úrovni. Rada bezpečnosti OSN čtyřikrát přijímala rezoluce, podle nichž měla arménská vojska odejít ze svých pozic. Podle Charty OSN má pět stálých členů v případě dosažení kompromisu mezi sebou právo donutit kterýkoliv stát k plnění svého rozhodnutí.

Dokumenty přijaly spolu-předsedové minské skupiny OBSE, tj. Ruska, USA a Francie, ale chyběl silový mechanismus k realizaci toho, co bylo stanoveno. Takže papíry byly podepsány, správné věci řečeny, jsme pro mír v celém světě, ale v dalším si poraďte sami.

Nato začaly nekončící hry. Baku navrhoval kompromisní varianty, ale v podvečer důležitého setkání na nejvyšší úrovni došlo obvykle v Náhorním Karabachu ke zhoršení situace a arménští politici hned začali vykřikovat o nebezpečí zničení celého arménského národa. Na všech summitech se jednalo o nutnosti zastavit palbu, vrátit se k příměří, ale řešení nebylo.

Nyní začala ázerbájdžánská armáda skutečně plnit  rezoluce RB OSN. Například rezoluce č. 874 ze 14. října 1993 nařizovala arménské armádě  odejít z Fizuli, Džabrailu a Gubaldy. Fizuli a Džabrail jsou již osvobozeny. Rezoluce 884 z 12. listopadu 1993 hovořila o osvobození Zangilanského regionu a Zangilan je nyní v rukou ázerbájdžánských vojáků.

Dnes je možnost konflikt ukončit. Jestliže se ázerbájdžánským silám podaří zcela obnovit svrchovanost svého státu v mezinárodně uznaných hranicích, zahájí se skutečný dialog. Arménské obyvatelstvo Náhorního Karabachu dostane záruky a bude se posuzovat status regionu. Bude se budovat hospodářství a nikdo se nebude zabývat genocidou. Dnes žijí v Ázerbájdžánu tisíce Arménů, majících veškerá občanská práva. Pohádky arménských politiků jsou jen propaganda.

Ztratí se minská skupina OBSE, nebudou potřeba rokování, tajná ujednání, nic neznamenající úsměvy a potřásání rukou diplomatů v drahém oblečení.

Nejdůležitější je, že konec okupace ázerbájdžánského území otevře nové možnosti spolupráce.. Baku a Jerevan budou hovořit jinak. Nastane možnost pro potenciální společné projekty. Lépe se bude cítit i Gruzie – klíčová v rozsáhlých plynových projektech. Rusko může pozvat Arménii k velkému projektu budování transportního koridoru Sever – jih, který by mohl propojit Indický oceán s Baltem. Je pravděpodobné, že Turecko otevře hranice s Arménií. Dosáhne sem i Jeden pás – jedna cesta.

Jen válka překáží rozvoji regionu. Prospěch z ukončení války může mít Rusko, Turecko, Írán i Gruzie. Když zvítězí Ázerbájdžán, zvítězí i arménský lid. Poraženi mohou být jen arménští politici, kteří jsou po mnoho let navyklí namísto chlebem krmit své lidi  historickými mýty, válečnou rétorikou a zuřivým nacionalismem. Ale nezbude jim, než se také změnit.

Převzato z Vestikavkaza.ru

5 4 hlasy
Hodnocení článku
Odebírat
Upozornit na
7 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Irena
26. 10. 2020 20:32

Sergej Michejev – ten tedy například ministerstvo financí v tomto videu roznesl na kopytech, pustil se i do LGBT společenství…

Musím říci, že s ním ne vždy ve všem souhlasím, ale některé jeho názory jsou opravdu zdravé a jadrné :-)

Takových lidí je třeba a nemyslím, že bychom ve vzájemné diskusi nenašli ve většině témat společnou řeč.

https://www.youtube.com/watch?v=upWJ-zV-F3s

Botičky od Diora
Botičky od Diora
Reply to  Irena
27. 10. 2020 12:41

Ten pán vypouští 70 slov/min, já mu nestačím :-)

Botičky od Diora
Botičky od Diora
27. 10. 2020 12:38

Přesně před 210 lety Spojené státy anektovaly Západní Floridu, která se prohlásila za nezávislý stát i když formálně patřila Španělsku. Tato epizoda v amerických dějinách umožňuje pochopit cosi v pokrytecké rétorice dnešního Washingtonu proti ruskému Krymu a už nezávislému na Ukrajině Donbasu.

Botičky od Diora
Botičky od Diora
Reply to  Botičky od Diora
27. 10. 2020 14:48

Abych nezapomněl, máme 2 osudovější jubilea: před 40 lety se Michail Gorbačov stal členem politbyra Ústředního výboru KSSS a na den přesně, 10 let poté, mu byla udělena Nobelova cena míru. Teď si užívá německý důchod ve svém zámečku v Bavorsku.

Bety
Bety
Reply to  Botičky od Diora
27. 10. 2020 18:14

Kdyby existovalo peklo, byl by jasný kandidát do první řady. A našlo by se jich víc.

Botičky od Diora
Botičky od Diora
Reply to  Bety
31. 10. 2020 9:21

Takhle si žije ten „hrdina“:comment image

Martin (už bez taky m)
Martin (už bez taky m)
29. 10. 2020 14:32

Яков Кедми. Право знать! 24.10.2020
https://www.youtube.com/watch?v=zJgku-A0m-U

Last edited 28 dní před by Martin (už bez taky m)