Tři filmy, které by měly otřást světem

Aleš MacháčekTyto filmy by měly být povinnou podívanou na všech stupních škol a v příslušných státních organizacích, třeba i místo povinné četby.


Prolog

Kina, tak jak jsme je znali, jsou pryč. Ránu z milosti dostaly vyhlášenou epidemií a už se možná nikdy nevrátí. To, co se v nich poslední dobou většinou promítalo, jejich existenci nevynucovalo. Takže místo pozvánky do kina zvu Vás všechny k počítači. Za starých časů jsem se z druhého patra, kde jsme bydleli, chodil do 5. patra dívat se na televizi. Možná pro řadu lidí to byl výraz chudoby nebo ukázka bohatství: Přijď se podívat, jak TV vypadá… Ale já to viděl jako přátelské gesto a byl jsem tomu rád. Nevadila mi tlustá čočka naplněná vodou, aby obrazovka byla větší.

V dnešní době se tomu říká šérování a je to „in“ i když Velký bratr ví, kolik lidí se dívá… Chci tím říci, že šérování zkušebního měsíčního bezplatného období na Netflixu stojí za námahu. Protože některé filmy jsou nutností. Pokusím se přiblížit vám tři z nich. Vysvětlují složité proudy peněz pod krovem prosazované zelené politiky. Ukazují možné cesty dalšího vývoje společnosti. Jsou to podle abecedy:

Planeta lidí nemá české titulky, ale doufám, že někteří naši miliardáři pomohou.

Líbej zemi

2

Film začíná jednoduchým vysvětlením eroze a změn půdy na neplodný prach a ukazuje nám fotky prachové koule (Dust Ball) ze středozápadní části USA, kde bylo v roce 1934 špatnou zemědělskou technikou erodováno 70 000 ha zemědělské půdy. Mračna prachu zatměla východní pobřeží a pohled z parlamentu. Až to druhé přimělo politiky k jednání. Film ukazuje moderní agronomii, která se ani po snahách vlády nezměnila a poskytuje fakta o použití glykofosfátů v USA. Na jednoho žijícího občana připadá kilo a půl organofosfátů na rok. Jasně nám říká, že tak, jak roundup zabíjí mikroorganismy v půdě, zabíjí je i v našem těle a prokazatelně tak omezuje imunitu a způsobuje mnoho dalších onemocnění včetně rakoviny.

Film nám představuje Alana Savoryho, o němž jsem psal ZDE, na jeho přednáškovém turné o desertifikaci půdy a možném zastavení tohoto procesu. Cituje experty OSN, kteří současný trend výroby potravin vidí jako cestu do pekel a dávají nám zhruba 60 let, tedy 60 žní do doby, kdy bude půda nadobro zničena. Zajímavé je doporučení secího stroje John Deere, která pole jen nařezává a do řezu seje. Připomíná mi to návrhy na tzv “krtčí drenáž”, která se taky bohužel neujala.

Film nám připomíná vybíjení bizonů americkou armádou za účelem vyhladovění Indiánů a následné zhoršení ekologie. To, že farmáři nevlastní půdu, na které pracují, a majitelé půdy mají pevné dotace od daňových poplatníků, je nejen nevhodné, ale přímo devastující. Rád bych se zdržel u pasáže o Haiti po ničivém uragánu, kde začínají úplně znova. Kontaminaci vody čelí jednoduchou ale velmi účinnou metodou.

2A1

Patricia Arquette říká: ”2,5 miliard lidí na světě nemá sanitaci. I zde musíme začít od začátku.” Patricia učí používat kompostovací záchody. Kadibudky, kde je prostě kýbl, který po použití vyliješ do hromady pilin či slámy. Prostě kompostovat. Heslo dne “poop belongs in the loop” není snad třeba ani překládat, na tuto tematiku jsem psal ZDE. Při vší úctě k Billu Gatesovi, který v procesu výběru technologie pro čističky měl podle mne sáhnout k návrhu procesu zachování organické hmoty. Jeho systém pálení je sice technologicky impresivní, ale na úrovni pálení usušených hovínek mongolskou hospodyní.

Film je mírně optimistický, uvádí příklad rekultivace z Číny. Nejstarší místo vzniku zemědělství na světě, Loess plateau kompletně zdevastované erozí se stalo rájem na zemi, 35 000 kilometrů čtverečných bylo v letech 1994 až 2005 rekultivováno. Zdá se to být polovina toho, co bylo ztraceno v USA, ale spíš to naznačuje schopnost systému organizovat akce, jejichž návratnost je ve štěstí obyvatel a zlepšení prostředí.

2B Loess Plateau Mapa
2C Loess Plateau Rok 1994

 

2D Loess Plateau Rok 2009

Planeta lidí

3

Film mapuje začátek masivního ekologického hnutí pod vedením Billa McKibbena, zakladatele Organizace 350, která zahájila tlak na politiky, aby uskutečnili změny v energetice, tedy odbourání fosilních paliv. Jméno Organizace 350 je od stanoveného limitu obsahu CO2 v atmosféře, která byla pokládána za maximum před bodem nevratného zvratu klimatu a zvýšení teploty více než o 1,5 C. Pod drobnohledem je Michigan, první město v USA, kde se rozjela výroba slunečních a větrných elektráren. Shawy Volts začal experimentovat s elektrickými auty. Téměř okamžitě začala reklama na elektrické automobily a mnoho estrád, programů a fabrik (Tesla) se chlubilo a dosud chlubí stoprocentním využití sluneční energie pro svůj provoz. Starší panely s výkonností kolem 8 procent sloužily a slouží dosud jako kamufláž připojení na rozvodnou síť.

Film se po 20 až 30 letech vrací do Michiganu a nachází nefunkční sluneční zrcadlové elektrárny, fotovoltaické panely a větrné elektrárny. Opuštěné plochy rozbitých zrcadel od firmy bratří Kochů, neotáčející se větrníky. Z celé snahy zachránit „Zemi“ vykoukla holá pravda. Je to zoufalá snaha zachránit náš způsob konzumního života a udržet zisky pro korporace. Film nám klade otázku: „Můžou nás zachránit mašiny industriální společnosti před industriální společností, která nás vede do zkázy?“ Musím zopakovat jinak znějící, ale principiálně stejnou otázku o geneticky manipulovaných plodinách: “Můžou nám GM plodiny zaručit výnosy, když pesticidy a herbicidy jsou brzy překonány genetickým vývojem fauny a flory, tedy tak zvaného plevele a takzvaných škůdců? Pamatujete si na zprávy, jak se fauna naučila používat naše pesticidy jako útočné chemické zbraně proti svým nepřátelům? Jsme vůbec srozuměni s tím, že industriální společnost nám tyto otázky nezodpoví?“

Další pochyby přicházejí, když začíná být jasnější nejen původ vodíku získávaného z uhlovodíků (ropy), ale i původ křemíku, použitím černého uhlí na výrobu čistého křemíku. Skutečně jsem si kdysi myslel, že proces využívá fluorid křemíku, lehce dostupný písek z pouští. Nikoliv, vyrábí se z těženého křemence, protože je nejčistší.

Jsme znepokojeni s obyvateli Vermontu, když kolosy větrných elektráren ničící přirozený místní ekosystém lesů začaly být osazovány na Lowel Mountain, Green Mountain State. Film cituje antropologa Steve Churchilla, který upozorňuje na hlubokou závislost zemědělské výroby na uhlovodících. Tato závislost není udržitelná, ale přitom zajišťuje život velkého množství lidí. Film se zabývá nesmyslností používání biomasy jako paliva, protože jde o drcené stromy. V USA je situace taková, že všechny stromy by stačily pokrýt spotřebu energie tak na jeden rok.

Dokument je děsivý, protože ukazuje, jak hnutí zelených bylo převzato a ovládnuto kapitalisty. Původní idol McKibben doporučuje miliardové investice do nového podnikání, ve kterém například korporace Green Century Funds podle US Securities and Exchange Commision investuje méně než z jednoho procenta do obnovitelných zdrojů a zbývajících 99 procent jde na těžbu vzácných kovů, Coca Colu, MacDonald, frackování a jak jinak než bankám, včetně Black Rock. Ale také naší známé firmě 3M.

3B

 

3C

Jiné korporace na výplatní pásce zastřešují Boeing, Chevron, Exxonmobil, Gasprom, Enviva (největší konzument stromů na biomasu) banky, Bloomberg.

Není divu, že film je skutečně velmi těžko stravitelný, jde na kořen věci a nemá happy end.

Život na naší planetě

4

David Attenborough nám ve svých 94 letech ve filmu Život na naší planetě předává své životní svědectví o tom, co v přírodě viděl a prožil. Díky mnoha náhodám nás mohl vzít sebou do zemí neprozkoumaných, do zemí, do kterých ještě neproniklo naše exploativní zacházení s divočinou.

Začíná srovnáním katastrofy v Černobylu (bývalý Sovětský Svaz, dnešní Ukrajina) a současnou krizí hynutí druhů.

Obojí vidí jako špatný projekt spolu s lidskou chybou. Ukazuje nám, jak hluboce měníme řád holocénu, tedy původní řád divočiny v něco organizovaného a řízeného, bez toho, abychom chápali, co ničíme. Podílíme se na ztrátě diverzity, přestože nyní již víme, že ztráta diverzity je ztrátou schopnosti Země udržet život tak, jak ho známe. Připomíná nám dobu, kdy jsme mohli jako on prožívat první snímky naší planety z vesmíru a poznat, jak tenká je vrstva naší atmosféry a biosféry. Mimoděk jsem si vzpomněl na diskuze vědců z projektu Manhattan o tom, jestli zážeh jaderné zbraně spálí celou atmosféru nebo rozpoltí planetu. Tehdy jsme měli štěstí. Ale ani v dalších letech jsme na rozdíl od Davida Attenbourouga plně nepochopili osamělost planety a její limity.

Film není možno převyprávět. Je svědectvím celoživotní práce a odkazuje zcela pochopitelně na předchozí soubory filmů. Není zde ani na místě je vyjmenovávat. Je nemožné opakovat argumenty a nesdílet bolest nad ztrátami flory a fauny. Jeho filmové záběry jsou nedílnou částí jeho příběhu.

Možná mohu uvést jen pár srovnání:

  • Polovina úrodné půdy jsou farmy.
  • 70 procent všech ptáků jsou slepice.
  • Lidé tvoří 30 procent hmotnosti všech savců, dalších 60 procent jsou chovná zvířata, určená převážně k lidské konzumaci.
  • Ostatních, od myší až po velryby, jsou 4 procenta.

Film nevynechává ani moře a komentuje jeho odumírání. Trajektorie naší budoucnosti je daná a D. A. nám předkládá naši, čím dále tím rychleji se přibližující budoucnost. Není to nic jiného než konec nejen civilizace, ale konec života jako takového, i když na závěr nastínil i možný únik před takovým koncem.

Epilog

Jediné co zbývá dodat, je snad to, že tyto filmy by měly být povinnou podívanou na všech stupních škol a v příslušných státních organizacích, třeba i místo povinné četby. Protože společná pro všechny tři filmy je nejen otázka stále se zvyšující populace, ale i vzdělání populace jako celku.

5

Ještě bych přidal odkaz na krátké video, které je přílohou Ekolistu. Ono je totiž také o lhostejnosti k detailu a představě, že to někdo udělá za nás.

Související:

Voda je život aneb Globálně a doopravdy
Kadibudkou proti šestému vymírání druhů včetně nás, homo sapiens
Jak pokrokově vyměšovat aneb Máme málo sraček


Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 900 Kč. Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde, nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme!

4.2 5 hlasy
Hodnocení článku
Odebírat
Upozornit na
2 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Béda
27. 10. 2020 7:01
Bety
Bety
Reply to  Béda
27. 10. 2020 17:48

Včera jsem si to přečetla a mnou to tedy otřáslo.