Svět ruskýma očima 585

Zaručený základní příjem pro Evropany – utopie nebo reálný plán?

Jelena Pustovojtova

9. listopadu 2020

Brusel připravuje právní garance, které by umožnily pracujícím od Bulharska až po Lucembursko dostávat dostatek peněz pro žití. Místopředseda Evropské komise Dombrovskis říká: „Od finanční krize ti, kteří vydělávali nejméně, více strádali, protože neužívali přednosti hospodářského růstu.“ Tady se samozřejmě  spletl: Koronavirus i těžkosti kolem něho neponechaly celkem nic z „předností hospodářského růstu“.

Evropská směrnice vydala direktivu, kterou jsou povinny dodržovat vlády členských zemí EU. V ní se vyžaduje, aby byly předkládány podrobné informace o národním HDP, životních nákladech a cenách bydlení, na jejichž základě se bude určovat minimální mzda. Tomu předcházely debaty o zaručeném základním příjmu, kdy se předpokládá poskytování peněz státem občanům, bez ohledu na to, zda pracují nebo ne.

V roce 1516 o něčem takovém psal Thomas Moore ve své práci „Zlatá knížka stejně tak užitečná jako zábavná o nejlepším uspořádání státu a o novém ostrovu Utopie“. Celkově bylo mnoho pokusů o zavedení zaručené minimální mzdy. Za celosvětového strašení koronavirem začala EU namísto minimální mzdy posuzovat zavedení zaručeného minimálního příjmu pro všechny občany EU. Zvítězila však myšlenka minimální mzdy a projekt zaručeného základního příjmu byl odložen.

V Německu začal v srpnu tříletý experiment s výplatami zaručeného základního příjmu ve výši 1200 EUR. Je v něm zahrnuto 120 osob, které budou měsíčně tuto částku dostávat, ať pracují nebo ne. Má se tak zjistit, jak to bude ovlivňovat život lidí, kteří dostávají peníze za nic. 1200 EUR je závažná částka, ale 120 Němců ze 2,5 milionu nezaměstnaných je kapka v moři.

Je třeba upozornit, že zaručený základní příjem ruší sociální dávky a státní aparát ke stanovení práv na tyto dávky a na jejich rozdělování.

Ještě o půl roku dřív než v Německu schválila rada ministrů v Itálii zavedení zaručeného základního příjmu pro chudé, nezaměstnané a staré lidi. Bylo to nazváno občanský příjem. Jde o 780 EUR těm, kteří spadají do skupiny absolutně chudých. Podle statistiky žije v Itálii pod hranicí chudoby 5 milionů osob.

Myšlenka nahradit sociální programy zaručeným základním příjmem už tu byla. Na Aljašce tento program existuje přes 40 let. Aljašský Permanent Fund platí ze zisků za ropu každému usedlíkovi 1600 USD (údaj je z roku 2019). Na Havaji je zákon o právu na základní finanční zajištění každého občana. V Oaklandu v Kalifornii dostává od státu stovka rodin 1 až 2 tisíce USD za měsíc. V Chicagu připravují spustit program s účastí tisíce rodin s nízkými příjmy, které dostanou každý měsíc 1000 USD. Podtrhuji, že ve všech těchto případech jde o nepatrné hodnoty ve srovnání s velikostí současné armády práce.

V Kanadě je tříletý program zaručeného základního příjmu, podle něhož dostávají 4 tisíce usedlíků v Ontariu žijících v chudobě po 17 tisících USD za rok, manželské páry pak po 24 tisících. Takové programy existují i v Keni a ve Skotsku, kde dostali vědci čtvrt milionu liber na vytvoření programu celoživotních plateb obyvatelům. Podle toho by měli dostat penzisté 150 liber na týden, pracující 100 liber týdně a děti do 16 let 50 liber týdně.

Nejúplnější experiment tohoto typu byl letos ukončen ve Finsku. Tam dostali Finové v počtu 2000 nezaměstnaných nebo nízkopříjmových osob v průběhu dvou let po 560 EUR. Experiment selhal. Jediný kladný výsledek byl v tom, že ti, kteří dostávali zaručený základní příjem, si dva roky méně stěžovali na život.

Takové sociální dávky, jako je zaručený základní příjem v důsledku ztráty zaměstnání (kvůli koronaviru), jsou dočasné. Business Insider tvrdí, že v červenci bylo naposled vydáno v USA nezaměstnaným 600 USD za měsíc a ostatní podpory se ukončí v prosinci. od nového roku bude 15 milionů nezaměstnaných v chudobě.

V případě návratu k bruselské direktivě o minimální mzdě vypadají snahy Evropské komise zavázat podnikatele k odpovědnosti  alespoň za minimální mzdu komicky. Taková věc je podnikatelům cizí, jinak by to nebyli podnikatelé. Myšlenka Evropské komise hned narazila na odpor nejbohatších. Dánsko a Švédsko to praktikovat odmítly.

Myšlenka se zaručeným základním příjmem má i druhou stranu, a ta není posuzována. Pokud se vezme v úvahu, že práce stvořila člověka, potom přechod do stavu, kdy práce není možná a je zakázaná (ve světě robotů není vládnoucí třídě potřeba moc pracujících lidí), bude to znamenat počátek degradace Homo sapiens jako druhu. V tom není nic přehnaného. Potom se před našima očima změní utopie na opak utopie, dystopii.

Převzato z Fondsk.ru

***

Mír v Karabachu: kdo nejvíc získal z dohody mezi Arménií, Ázerbájdžánem a Ruskem

Ilja Polonskij

10. listopadu 2020

V noci z 9. na 10. listopadu bylo oznámeno ukončení bojových akcí podle třístranné dohody. V souhlase s ní předá do 15. listopadu Arménie Ázerbájdžánu Kelbardžarskou oblast, do 20. listopadu oblast Agdam a území v oblasti Gazachu a do 1. prosince region Lačin. Pod kontrolou Ázerbájdžánu zůstává Suša. Arménie si drží Lačinský koridor široký 5 km, využívaný ke spojení mezi Náhorním Karabachem a Arménií. Arménie tak ztratila velkou část území, dříve náležejících Republice Náhorní Karabach. Arménie však neuznala nezávislost této republiky.

Je to jasná porážka Pašinjanovy vlády, ale mohlo být i hůře. Ázerbájdžánská vojska se zastavila nedaleko Stěpanakertu, takže dohoda předešla tragičtějším následkům pro neuznanou arménskou republiku v Karabachu.

Pro Rusko je z dohody nejdůležitější nasazení ruských mírových sil  v Karabachu minimálně na dobu 5 let. Jedná se o 1960 vojáků se střelnými zbraněmi, s 90 obrněnými transportéry, 360 auty a speciální technikou. Přítomnost ruských mírových sil, které oddělí Ázerbájdžánce od Arménů, bude pevnou zárukou znemožnění jakýchkoliv agresívních nápadů z obou stran. Sotva stojí za to připomínat Ázerbájdžánu, jak dopadla Gruzie po odpovědi ruských mírových sil v Jižní Osetii na ostřelování.

Pašinjan se musel vzdát části Karabachu. Arménie se s tím těžko smiřuje, ale je to lepší než úplná ztráta Republiky Náhorní Karabach s humanitární katastrofou pro civilní obyvatele Arménie  a mnoho tisíc běženců. Ázerbájdžán získal kontrolu nad částí území dříve kontrolovaného Karabachem. Alijev má argument: Ázerbájdžánští vojáci nebojovali v Karabachu bezdůvodně. Spokojeno je i Turecko, které Ázerbájdžánu pomohlo.

Podpisem dohody 10. listopadu Rusko v zahraniční politice výrazně zvítězilo. Na jednu stranu se vyhnulo vtažení do konfliktu dvou bývalých sovětských republik, čímž se také vyhnulo zhoršení vztahů jak s Arménií, tak s Ázerbájdžánem. Nyní bude garantem bezpečnosti té části Karabachu, která si zachovává prohlašovanou svrchovanost a také zohlední postavení Baku.

Na druhou stranu dal Vladimir Putin lekci Pašinjanovi. Ještě nedávno se tento člověk ostentativně orientoval na Západ, v Jerevanu probíhaly mítinky s protiruskými hesly a požadavkem na zrušení 102. základny. Stačilo několik týdnů bojů v Karabachu, aby se Pašinjan zapřísahal věčným přátelstvím k Moskvě, pravidelně telefonoval Putinovi a ujišťoval jej, že jen Rusko může být zárukou míru v Zakavkazí. Asi jen největší nacionalisté dnes nechápou, že Rusko opět zachránilo pozici Arménie a že dosaženou dohodou zachovalo Náhorní Karabach, i když v hranicích o něco menších.

V Arménii nyní bude nejen 102. základna, ale v Karabachu ještě dvoutisícový kontingent mírových sil Ruska. Nyní už sotva někdo se zdravým rozumem bude žádat odchod ruských vojáků. Ke všemu ještě Západ předvedl, že si nepřeje bránit Arménii a prohlašování Kardašjana, Tankijana a dalších zástupců světového showbyznysu arménského původu se nepočítají. Reálná pomoc Jerevanu se nedostavila ani z Washingtonu, ani z Paříže a svému spojenci v NATO Turecku se velmi mdle snažili vyčinit, pokud k tomu vůbec došlo.

Rusko si upevňuje v Zakavkazsku postavení. Vrací se jako garant míru mezi dvěma sousedními státy, donedávna svazovými republikami.

Převzato z Topwar.ru

***

Silový blok: Co může být za odvoláním šéfa Pentagonu Trumpem

Alexandr Karpov, Aljona Medveděva

11. listopadu 2020

Trump odvolal ministra obrany USA Marca Espera. Americká média před tím oznámila, že Trump by mohl po svém vítězství ve volbách odvolat také ředitelku CIA Haspelovou a ředitele FBI Raye. Údajně chce takto předvést, že stále kontroluje domácí i zahraniční politiku USA.

Jakmile byl Biden prohlášen vítězem prezidentských voleb, zahájil Trump přemisťování ve své administrativě. Prostřednictvím Twitteru oznámil odvolání šéfa Pentagonu Espera. Jeho nástupcem jmenoval ředitele Národního protidrogového centra Christophera Millera.

V den, kdy byl odvolán Esper, oznámil Pompeo další výměnu, a to odchod speciálního zástupce USA pro Sýrii Jamese Jeffreyho. Na jeho místo přijde asistent ministra zahraničí Joel Rayburn. Americkým vyslancem v koalici boje proti IS bude koordinátor boje proti terorismu Nathan Sayles.

Problémová pozice

Po řadě rezignací šéfů Pentagonu v roce 2019 se stal ministerem obrany Marc Esper. Před tím měl tuto funkci Patrick Shanahan, jenž vystřídal Jamese Mattise. Mattis kritizoval Trumpa za rozhodnutí stáhnout americká vojska ze Sýrie.

Za poslední rok se vztahy mezi Trumpem a Esperem zhoršily. Esper nesouhlasil s Trumpovým plánem odvolat z Německa americká vojska a odmítl potvrdit prezidentova slova, že snížení amerického kontingentu je pro Německo trestem.

K další neshodě došlo v srpnu, kdy Esper odmítl prohlášení Trumpa, že ničivý výbuch v Bejrútu byl „ohavným útokem“. Na tiskové konferenci o den později oznámil, že na základě všech dostupných informací se jednalo o nešťastnou událost.

V té době americké sdělovací prostředky, konkrétně agentura Bloomberg a noviny USA Today oznámily, že je Trump s Esperem nespokojen a že může být po prezidentských volbách odstaven. Oficiální zástupci Bílého domu i Pentagon to popřeli.

Nejvýznamnější byl konflikt mezi Trumpem a Esperem kvůli vytrvalým protestům v amerických městech po smrti Floyda. Esper nesouhlasil s prezidentovým prohlášením o možnosti použití armády k potlačení protestů. Navíc Esper podpořil Kongres USA v přejmenovávání vojenských základen majících jména vojenských vůdců Konfederace. Trump byl kategoricky proti.

Andrej Sidorov, vedoucí katedry mezinárodních organizací a světových politických procesů v Moskevské státní univerzitě uvedl řadu důvodů k odvolání Espera. Řekl: „Ministr obrany nejednou vystavoval Trumpa útokům, a proto se po jeho odvolání rozhodl zničit mu jméno. Možná chce předvést, že je pořád prezidentem, a proto sesazuje ty, kteří jsou mu z jakéhokoliv důvodu nemilí.“

Bude pokračování?

Demokratičtí politici Trumpa za odvolání  Espera kritizovali. Prý je to motivováno především nedostatečnou osobní loajalitou k prezidentovi, míní kongresman Smith. Řekl: „Rozhodnutí prezidenta poškodit odstavením z funkce Espera není jen infantilní, ale je i bezohledné. Je dávno jasné, že prezidentu Trumpovi nejvíce záleží na loajalitě a často je to ke škodě kompetentnosti. V době předávání prezidentovy vlády  má kompetentnost v řadách řídících  orgánů prvořadý význam.“

Jiný senátor uvedl, že odvolání šéfa Pentagonu negativně ovlivní proces předávání vlády i národní bezpečnost USA. Řekl: „Další otřesy v institucích určených k ochraně naší národní bezpečnosti je to poslední, co naše země potřebuje. Prezident by neměl ve zbylém čase svého fungování provokovat další destabilizaci tím, že odstraňuje kohokoliv z osob určených Senátem pro oblast zpravodajství a národní bezpečnosti.“

Esper nemusí být jediným odvolaným členem Trumpova kabinetu. Podle portálu Axios Trump plánoval po vítězství ve volbách odvolat ještě ředitelku CIA Ginu Haspelovou a ředitele FBI Christophera Raye.

Ve věci CIA byl prý Trump nespokojen s protestem Haspelové proti zveřejnění utajovaných dokumentů týkajících se „zasahování“ Ruska do voleb roce 2016. Ředitel FBI rozzlobil Trumpa tím, že nezahájil vyšetřování Huntera Bidena a jeho zahraničních pracovních vazeb a že nesesadil spolupracovníka úřadu, který překročil své pravomoci při vyšetřování „vazby“ Trumpa na Rusko.

Vysoký úředník administrativy řekl CNN, že se propuštěný Esper obává sesazení ředitele FBI a ředitelky CIA.

Člen Akademie vojenských věd  Andrej Koškin uvedl, že odvolání Espera „souvisí s vnitropolitickými událostmi, provedením voleb a demonstruje, že Trump chce celému světu ukázat, že USA řídí on a bez ohledu na cokoliv dokáže svoji pravdu u Nejvyššího soudu. I když mnozí  blahopřejí Bidenovi k vítězství, on takto dosáhne hodnocení svého fungování především v roli prezidenta“.

Podle Koškina nevykazovali šéfové Pentagonu a speciálních služeb zvláštní nadšení pro protlačování Trumpovy politické platformy a pro plnění jeho úkolů. Není pravděpodobné, že by ve zbývajících měsících do konce své prezidentské funkce mohl ovlivnit politický kurs USA za pomoci sesazování bezpečnostních pracovníků. Vysvětlil: „Trump může ve zbývající době učinit kádrová přeskupení, ale bude mít složité jakékoliv iniciativy realizovat.“

S tímto názorem souhlasí i ředitel Fondu studia USA při Moskevské státní univerzitě Jurij Roguljov. Podle něho „se změnou ministra obrany a možném odvolání ředitelů speciálních služeb nelze očekávat žádné nové iniciativy“. Dále uvedl: „I kdyby Trump chtěl provést nějaký program nebo reformu, nemůže to udělat  jestliže mu nepomůže Kongres, který se nyní mění.“

Dnes jsou samozřejmě všechny Trumpovy akce spojeny  s proběhlými volbami, po kterých byl vyhlášen vítězem Biden, uvedl Andrej Sidorov a uzavřel: „Trumpovi se mohlo donést, jak se k němu a k výsledkům voleb úředníci stavějí a zda mu přestali věřit. On mohl impulsivně zareagovat. Nebo má nějaký plán a takto chtěl ukázat, že všichni ostatní úředníci musí zachovávat loajalitu, protože u soudů může uspět a v Bílém domě zůstat.“

Převzato z RT.com

 

5 7 hlasy
Hodnocení článku
Odebírat
Upozornit na
10 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
orinoko
orinoko
16. 11. 2020 8:21

Umřel syrský ministr zahraničních věcí Muallem. Dožil se slušného věku s ohledem na svojí korpulentní postavu. Patřil k Asadovské politické garnituře a užil si veškeré současné syrské peripetie. Kdopak přijde na jeho místo? Do emerických voleb prý někdo mohutně ingeroval. Nicméně tentokrát nikoli Rusko, nýbrž jakési síly z Německa. V USA údajně probíhá rotace kádrů dle Trumpa a do Vošinktonu dýsí se sjelo kolem jednoho melounu démonstrantů na jeho podporu, o čemž sDĚLOvací prostředky Kakánie mohutně mlčí. Elon Mlusk se nějak odvázal a covid označil za šíření poplašné zprávy, čímž se okamžitě ocitl v táboře konspirátorů. Tak bohatý, a klade… Číst vice »

orinoko
orinoko
16. 11. 2020 8:38

Vláda USA zabavila bitcoiny za miliardy. Tak to mě fakt baví. Ještě chybí sloučenina – za miliardy doláčů. Bitcoin – taková sláva. Měl jsem zato, že jej nelze zabavit. Ani maňáskama. Takže digitální algoritmové čmrdlíky nepředstavují žádné bezpečí. Jen další manipulovatelnou spekulaci.
Jenoféva Boková má covid kdesi. Exotické jméno. Není to Bokova bokovka?

Botičky od Diora
Botičky od Diora
Reply to  orinoko
16. 11. 2020 13:25

Bulharka. Přesněji bulharská mega-globalistka. Toť pravá exotika :-)

PPK
PPK
16. 11. 2020 9:17

V Bruselu vůbec často politická (j)elita vymýšlí zajímavé představy, jak má žít pracující póvl střední a nízké sociální třídy. Na bankéře EU totiž přišla další systémová krize, korona mocensky moc nezabírá, a tak z nouze obnovili ideu „zaručený základní příjem“ ZZP. Jenže v životě je vždy něco za něco a my „příjemci“ ZZP bychom se pak podle představ bank stali analogií dětí v přísné rodině. Dětí, které pro rodinu v rámci svých sil vždy musí nějak pracovat, ale když neposlechnou na slovo, tak jim OTEC Brusel řekne: „Živím vás, A DÁVÁM VÁM PENÍZE, tak budete poslouchat!“ My starší ale víme,… Číst vice »

PPK
PPK
Reply to  PPK
16. 11. 2020 15:05

Měli bychom mít na paměti, že už instituce EU dotací byla prvním pokusem o „ZZP“ (zatím jen pro firmy) a tím i snahou o jejich ovládnutí bez formálního vyvlastnění – a zejména – bez povinnosti papalášů Bruselu mít za neprosperitu EU firem ZODPOVĚDNOST. No a protože dotačně korupční „ZZP“ firem rozhodně neumí vyvést systém EU z krizové pasti, tak bankéři vymysleli další bankovně mocenskou fintu – digitalizaci peněz (a opět jim nedošlo, že i ta jen další slepou uličkou). Inu, řídit ekonomiku a přitom si představovat, že vyhýbání se zodpovědnosti při řízení nezůstane bez trestu, to je jen další systémová… Číst vice »

orinoko
orinoko
Reply to  orinoko
16. 11. 2020 9:44

Není funkční. Tak ještě jeden pokus.

https://colonelcassad.livejournal.com/6330964.html

Botičky od Diora
Botičky od Diora
Reply to  orinoko
16. 11. 2020 17:07

Neuvěřitelný americký hnus.

Martin (už bez taky m)
Martin (už bez taky m)
16. 11. 2020 22:28

Я.Кедми: У США сегодня нет возможности начать Третью мировую войну, а у России нет необходимости
https://www.youtube.com/watch?v=1twLjfX2lJw&feature=emb_logo

Martin (už bez taky m)
Martin (už bez taky m)
22. 11. 2020 1:33

Něco pro lidi a lidstvo pozitivního:
Открытый Космос. Фильм. Все серии подряд. StarMedia
https://www.youtube.com/watch?v=Ywstp_CodR0