Hospodářská závislost na RF omezila arsenál sankcí EU

Dmitrij Sikorskij

21. února 2022

Ekonom Dmitrij Adamidov sdělil Ekonomy Today, že EU už nemá žádné prostředky k nátlaku na RF a jakékoliv nové restrikce udeří i na evropské hospodářství.

Brusel vyhrožuje Moskvě strašnými sankcemi

Leyenová v německé televizi ARD oznámila, že sankce zůstávají nejmocnější pákou nátlaku a Moskvě vyhrožovala úplným odstřižením od hlavních světových finančních trhů. Západní restrikce prý povedou k zákazu vývozu všeho zboží, které Rusko potřebuje k modernizaci a diverzifikaci hospodářství. Embargo uvalí země EU a anglosaské státy – USA, Kanada a Británie.

Dáma tvrdí, že výhrůžka sankcí přiměje Moskvu k dalším jednáním, ale ignorovala tezi ruského prezidenta Vladimira Putina, že USA s jejich západními satelity zavedou protiruské restrikce tak jako tak. Sankce Moskvu nestraší, přijímá je jako nutné zlo. Rusko chce dosáhnout trvalou dohodu o globální bezpečnosti a k tomu musí dojít ke značným ústupkům Západu.

EU závisí na spolupráci s RF

Běží velký geopolitický obchod, v němž jsou hospodářské problémy druhořadé. I EU má slabá místa, což dokazuje prohlášení Leyenové, šéfky Evropské komise, která neřekla nic ohledně systému SWIFT, zúčtování v dolarech a v eurech, ani o vývozu energie z Ruska.

Evropané Rusku vyhrožují technologickými sankcemi, ale je otázka, co se pod nimi rozumí. Moskva má efektivní argumenty proti, což dokládá situace na trhu s energiemi v roce 2021 až 2022. V roce 2021 činil obchodní obrat mezi Ruskem a EU 247,8 miliard eur, tedy o 42,7 % více než v roce 2020. Podílejí se na tom vyšší ceny energií a jejich vyšší spotřeba po překonání covidové krize. Ruský export se podle Eurostatu zvýšil v roce 2021 o 67,4 % a znamenal 158,5 miliardy eur. Nejdůležitější v ruském exportu jsou energie, kovy a hnojiva.

Evropské dodávky do RF se zvedly o 13 % a představovaly 89,3 miliard eur. Rusko je na pátém místě v dovozu evropských výrobků a služeb a jako dodavatel je na třetím místě za Čínou a USA.

Skutečná účinnost výhrůžek Leyenové vyvolává vážné pochybnosti – v případě dalších exportních sankcí to Rusko ustojí, ač ho to poškodí.

Evropské hrozby jsou záchvěvem vzduchu

Výhrůžky sankcemi Leyenové jsou součástí politické rétoriky EU. Za prvé Evropané do RF nejdůležitější technologie nedodávají a za druhé je pokaždé při vyostření krize každého povinnost vyhrožovat Moskvě. Samostatnost Evropské komise je pochybná. Politici v ní jedou podle euroatlantického návodu a jen výjimečně složí zájmům vlastních zemí. Leyenová byla za Merkelové ministryní obrany a měla po ní nastoupit do funkce kancléřky. Proto nemluví o systému SWIFT ani o SP-2. Evropští úředníci se vyjadřují velice opatrně k energetickému projektu RF. Vyhrožují na jiném poli.

V podmínkách současné eskalace je rétorika šéfky EK slabá, přestože se Brusel snaží demonstrovat, že má páky vlivu na démonizaci Ruska západními medii. Máme co do činění s obvyklými záchvěvy vzduchu: EU nemůže obviňovat ani politiku RF, ani vyřešení ukrajinské krize. Devalvovaly se hrozby sankcemi, které již neovlivňují kurs rublu, ani situaci na ruském finančním trhu.

Adamidov uzavírá: „Možnosti sankcí ze Západu jsou vyčerpány, restrikcemi nelze strašit donekonečna. A rubl také nemůže do nekonečna padat. Jestliže ministerstvo financí ukončí nákup cizí měny, kurs rublu to pocítí i za nynější situace.“

EU nemůže zatlačit na ekonomiku RF a tím spíš nemůže Moskvu přimět jít na politické ústupky ve věci ukrajinské krize.

Převzat z Rueconomics.ru

***

Znalec objasnil, proč Češi najednou začali o revizi vztahů s RF

20. ledna 2022

K závěru, že české úřady plánují provést úpravu vztahů s Ruskou federací dospěl známý ruský politolog Vladimir Bruter. Vyhodnotil nedávnou informaci předsedy Výboru pro zahraniční politiku, obranu a bezpečnost Senátu ČR Pavla Fischera. Výbor doporučil české vládě kroky týkající se Ruska. Praha musí učinit tak zvanou revizi vztahů s Moskvou podle doporučení z Bruselu.

Bruter přišel na to, proč Češi naráz začali hovořit o revizi vztahů s Ruskem. Podle něho řekli čeští představitelé doslova, že Praha rozhodně musí budovat vztahy s Ruskem z pozice síly a také musí docílit zvláštní ekonomickou a strategickou výhodu, a to bez sblížení s Moskvou.

Slovo zhoršit (vztahy) Fischer nepoužívá, neměly by být postaveny na principiálním základu. Rusku by se neměla dát možnost, aby si vztahy určovalo samo. Češi mají snahu přinutit Rusko mluvit o tom, o čem chtějí oni, a stále více jej brzdit.

Bruter poznamenal, že Češi ne náhodou mluvili o revizi vztahů s Ruskem. Koncepce, kterou smí Praha zvolit, je taková, která vyhovuje Bruselu a dalším zemím EU. ČR tak fakticky potvrzuje svůj protiruský postoj a obnovit vztahy s Ruskem nemá v úmyslu.

Převzato z T.stopnews.online

***

Bolsonaro v Moskvě – Ukrajina není jediná ve Velké hře

Dmitrij Minin

23. února 2022

Další důležité kroky Ruska než ty, které se týkají Ukrajiny, zůstávají ve stínu ukrajinských. Možná je to úmyslné odvedení pozornosti západním soupeřem, nebo se není možno soustředit na strategický horizont a na více oblastí. Jak západní média, tak západní politici mají před očima jen „pochod na Kyjev“ a nic jiného nevidí.

Nedávno byl brazilský prezident Bolsonaro návštěvou v Moskvě a přitom paralelně proběhlo jednání mezi ministry zahraničí a obrany obou zemí.

Společná deklarace prezidentů přesvědčivě dokládá jejich blízké pohledy na stěžejní otázky světového pořádku v duchu dne 4. února podepsané Pekingské deklarace. Týká se to hlavně příznivého pohledu na „rozvoj otevřeného, spravedlivého a reprezentativního mezinárodního systému podle principů a cílů Charty OSN, zaměřené na podporu míru, demokracie a rozkvětu všech národů“.

Pozoruhodné je poděkování prezidenta Bolsonara Vladimiru Putinovi za „důslednou podporu snahy Brazílie zaujmout stálé místo v reformované RB OSN s právem veta“. Došlo k podpoře oficiálně a velmi hlasité. Nepochybně nyní brazilská média záležitost zprostředkují brazilské veřejnosti a nadále bude nutný požadavek na každého politika nárokujícího si vysokou funkci ve státě, postavit se na podporu brazilské snahy.

V průběhu summitu řekl ruský ministr zahraničí Lavrov o ruské podpoře dvou dalších kandidátů do RB OSN z Asie a z Afriky. Bezpochyby se jedná o Indii a Jihoafrickou republiku. Tak by měly být v nejvyšším orgánu světové politiky všichni členové BRICS. Dřívější zdrženlivost vůči Indii ze strany Číny měla důvod v určitých bilaterálních otázkách. Nyní, zřejmě za ruského zprostředkování, je to překonáno. USA se zuby nehty reformě v OSN brání, ohrožuje to jejich postavení. Přítomnost v RB tří možných nových zemí a schopnost vtáhnout je do jimi kontrolovaného politického a vojenského spojenectví považují za nebezpečné. Proti Číně namířená indopacifická aliance QUAD (USA, Austrálie, Japonsko, Indie) je v podstatě mrtvá.

Oba prezidenti upozornili na význam uskupení BRICS, států usilujících o budování multipolárního světa a strategického partnerství. Připomněli konstruktivní charakter spolupráce ve skupině G20. Jejím zájmem je podpora sbližování rozvíjejících se ekonomik a vytvoření příznivých a vyvážených podmínek pro mezinárodní sociální a ekonomické vztahy. V této souvislosti je potvrzena role skupiny G20 jako hlavního fóra mezinárodní hospodářské spolupráce.

Perspektiva spolupráce Ruska a Brazílie je atraktivní. Třetina veškerých obchodů Ruska a Jižní Ameriky připadá na Brazílii. V roce 2021 se zvýšil obchodní obrat mezi nimi o 90 %, na 7,5 miliardy USD. Rusko dodávalo hlavně hnojiva, přibližně 10 milionů tun, což bylo 20 % nákupu této komodity. Na území Brazílie fungují tři pozemní stanice GLONASS. Roskosmos spolu s brazilskou kosmickou agenturou připravuje rozmístění dalších dvou stanic ve státech Paraná a Rondonia. Bude reálné jejich propojení se zde vybudovanými čínskými objekty Baidu.

V přípravě je účast Ruska v dostavbě JE Angra 3 o výkonu 1350 MW započaté a opuštěné Německem. V Rusku už mají zkušenost s dostavbou JE Búšehr v Íránu, které jsou nyní žádány i v Jižní Americe. Brazílie má přírodní i geografické zvláštnosti, jejichž zásluhou může ve světě být nejperspektivnější pro dodávky malých a mobilních jaderných elektráren.

Washington měl snahu odradit Brazilce od návštěvy, ale pro tak důležitého člena světového společenství nebyl dost autoritativní. Brazílie je velký stát s 215 miliony obyvatel o rozloze 8,5 milionu km čtverečních. Po skončení návštěvy Bolsonara v Moskvě se Bílý dům nevyhnul kritice na jeho adresu. Tisková mluvčí Bílého domu Psakiová řekla na brífinku, že se kvůli Rusku Brazílie zařadila „na druhou stranu většiny zemí světového společenství“. Ministerstvo zahraničí Brazílie zkritizovalo tón Psakiové s tím, že „takové výpady nepovažuje za konstruktivní a užitečné pro vzájemné vztahy obou zemí“.

Bolsonaro byl vždy považován za proamerického politika, i když „poznamenaného“ osobním přátelstvím s Trumpem. Proto jsou USA tolik rozčarovány. Avšak Bolsonarovo distancování od současné americké administrativy je také možno vysvětlit znalostí základních geopolitických zájmů své země. Jeho hlavní konkurent v nastávajících prezidentských volbách, levicový politik Lula da Silva je ještě větším přívržencem tohoto směřování. Ve druhém kole hodlá hlasovat pro Lulu 58 % brazilských voličů, pro současného prezidenta jen 32 %.

Kde se v Brazílii bere tak výrazný odklon od USA? Samozřejmě je to nárůst sebevědomí, vyžadující adekvátní přítomnost ve světové aréně, ale také pochopení, že éra hegemonie USA se ztrácí.

Například v ekonomice je už přes deset let prvním ekonomickým partnerem Brazílie Čína. K dnešnímu dni je obrat výrobků Číny a Brazílie přibližně za 150 miliard USD a nahromaděné investice převyšují více než dvakrát odpovídající ukazatele s USA.

Možnost ovlivňování Brazílie ze strany severoamerických sousedů je každým rokem menší. Na jednu stranu je to dobré, Brazilci se mohou v regionu více uplatňovat, ale na druhou stranu se tím zvyšuje nebezpečí možných vojenských výpadů od Washingtonu, ve snaze zachovat svoji bývalou velikost. Noví přátelé a spojenci nemusejí být k zahození.

V Moskvě Brazilci jasně vyjádřili svůj zájem na značném rozšíření vojenské a vojensko-technické spolupráce s Ruskem, včetně nákupu, vývoje a výroby zbraní. Je to také dobrá zpráva pro ruský vojensko-průmyslový komplex.

Převzato z Fondsk.ru

***

To není naše věc: Gruzie odmítla podpořit západní sankce proti RF

Ljubov Stěpušova

25. února 2022

Gruzie odmítla podpořit západní sankce proti Rusku, protože přidávat se proti Rusku je pro ni drahé. Odmítla s odůvodněním, že to není její věc.

Gruzii nic nehrozí

Ministerský předseda Gruzie Iraklij Garibašvili dne 25. února oznámil, že se Tbilisi k západním sankcím proti Rusku ohledně vojenské operace na Ukrajině nepřipojí. Řekl k tomu: „Chci jasně a jednoznačné oznámit, že se Gruzie nehodlá účastnit finančních a hospodářských sankcí s ohledem na naše národní zájmy a zájmy obyvatel. To by naši zemi a naše obyvatelstvo jen poškodilo.“

Podle Garibašviliho v této chvíli „nebezpečí pro Gruzii nehrozí“, proto není nezbytné svolat Radu národní bezpečnosti.

Gruzie nebude opakovat rok 2008

Gruzínský předseda vlády obvinil opozici z provokací a oznámil, že ta chce opakovat tragédii, které jsme se nemohli vyhnout v srpnové válce roku 2008.

Podle názoru premiéra se současné vládě „podařilo dosáhnout za posledních 9 let mír a stabilitu s pomocí pragmatické politiky založené na národních zájmech“. Proto by bylo „hloupé“ opakovat činy „tehdejší vlády Gruzie“, což by v současných podmínkách byla provokace.

Ať do Kyjeva jedou z Washingtonu

Na dotaz, zda plánuje na znamení solidarity navštívit Kyjev odpověděl, že „to není k ničemu“. Doplnil, že vzdušný prostor Ukrajiny je uzavřený a „ne já, ale vůdci nejmocnějšího státu světa musí na Ukrajinu přijet“.

Vedoucí vědecký pracovník Institutu mezinárodních studií MGIMO Nikolaj Silajev uvedl, že je pro něho tento postoj Gruzie nečekaný a neobvyklý. Řekl: „Předpokládám, že je tento postoj rozumný a je založen na názoru, že v krizi, která se roztáčí, nemůže Gruzie hrát žádnou významnou úlohu. Hospodářské sankce Gruzie proti Rusku nepřispějí k hospodářskému nátlaku na Rusko. Opačně to Gruzie pocítí. Říci to otevřeně vyžaduje od gruzínského premiéra velkou statečnost. Jsem rád, že to gruzínský premiér dokázal.“

Jej také možné předpokládat, že USA již po Afghánistánu a nyní Ukrajině vyčerpaly hranici důvěry svých vazalů.

Po ultimátu Kyjevu Rusko 24. února zahájilo speciální operaci k donucení Ukrajiny k míru, denacifikaci, demilitarizaci a demokratizaci. Bombardují se vojenské objekty na předměstích ukrajinských měst, včetně Kyjeva. Podle posledních zpráv jsou taktické skupiny sil pro speciální operace ozbrojených sil RF již v ukrajinském hlavním městě. Jejich úkolem je zabrání vládní čtvrti.

Převzato z Pravda.ru