Jeden dron sestřelen, dva zachycené a zničené

Roman Šimajev

29. ledna 2023

Večer dne 28. ledna byl jeden z výrobních objektů íránského ministerstva obrany napaden drony. Jeden z dronů byl sestřelen, další dva zachyceny a zničeny. Podle ministerstva obrany nebyl napadený komplex nijak významně poškozen. Podle sdělovacích prostředků se na útoku mohly podílet USA a „ještě jedna země“.

Informační agentura IRNA uvádí, s odvoláním na ministerstvo obrany Íránu, že k útoku došlo ve městě Isfahán. V prohlášení citovaném velvyslanectvím RF se uvádí: „Večer 28. ledna kolem 23.30 hodin došlo k útoku bezpilotníků na jeden z výrobních objektů agentury. Nebyla způsobena žádná důležitá poškození a nedošlo ani k lidským obětem. S pomocí PVO byl jeden bezpilotník sestřelen a dva byly zachyceny a zničeny.“

Výrobní komplex pokračoval ve své obvyklé činnosti, ačkoliv byla poškozena střecha na jednom z pracovišť. Bylo zahájeno vyšetřování příčin události.

S odvoláním na své zdroje uvádí Al Zadath, že útok bezpilotníků byl veden na sklad balistických raket. Odpovědnost za útok mají USA a „ještě jedna země“.

Řada médií spojila útoky s návštěvou šéfa CIA v Izraeli. Šéf amerického zpravodajství William Burns přijel do Izraele, aby jednal s představiteli Izraele a Palestiny o deeskalaci napětí mezi zeměmi. Konkrétně se setkal s vedoucím zpravodajství MOSSAD. V tu dobu skončilo společné cvičení USA a Izraele Juniper Oak.

Haaretz k tomu píše, že Izrael už dlouho vede stínovou válku s Íránem, která konkrétně zahrnuje i skryté útoky na íránské vojáky a na jaderné objekty islámské republiky.

Na začátku tohoto týdne izraelský prezident Herzog vyzval ve svém projevu v Evropském parlamentu k boji proti „silám tmy“ v podobě Íránu. Podle něho Írán zasahuje do bojů na Ukrajině a šíří násilí na celém Blízkém východě, vyvíjí zbraně hromadného ničení a „je nebezpečný stabilitě celého světa“.

Ještě k tématu

Izraelská policie potvrdila smrt sedmi lidí po teroristickém útoku v Jeruzalémě. Jednalo se o střelbu v jeruzalémské synagoze.

Herzog řekl: „Je čas zkoušek nás všech. Jestli věříme, že hlas spravedlnosti nelze přehlušit, nebo věříme v jinou lidskou humanitu, musíme jednat společně jako jedna společnost, odhodlaně proti silám tmy a nenávisti.“

Kromě toho Herzog jednal telefonicky předem s ázerbájdžánským prezidentem Alijevem. Odsoudil teroristický útok na ázerbájdžánské velvyslanectví v Teheránu. Zločinec ozbrojený automatem zavraždil strážného a dva další zranil. Byl zadržen. Za motiv přepadení uvedl osobní a rodinné poměry.

Večer 28. ledna došlo ve městě Azaršahr k výbuchu a požáru na rafinerii, explodovalo několik ropných nádrží.

Region je poblíž provincie Západní Ázerbájdžán, který byl den předtím postižen zemětřesením o síle 5,9 stupně. Vzniklo v hloubce 43 km s epicentrem 23 km od města Choi. Při něm prý zemřeli tři lidé a 816 bylo zraněno.

Ruské velvyslanectví prohlašuje, že důkladně analyzuje zprávy médií o podobných událostech v dalších městech Íránu. O obětech mezi ruskými občany nejsou informace. Všechny ruské zahraniční mise v Íránu pracují v stanoveném režimu.

Převzato z RT.com

***

Ministr zahraničí RF řekl, že výbuchy na plynovodech Severní proud poukázaly na podřízené postavení EU vůči USA

28. ledna 2023

Podle slov zástupce ministra zahraničí RF Olega Syromolotova je zřejmé jakou ránu dostala ekonomika evropských zemí, jejich konkurenceschopnost a blahobyt řadových občanů.

Výbuchy plynovodů Severní potok-1 a Severní potok-2 předvedly Evropské unii, že je závislá na Washingtonu. Oleg Syromolotov o tom řekl: „Výjimečnost tohoto teroristického činu spočívá v tom, že zemím EU a spotřebitelům ruského plynu bylo jednoznačně připomenuto jejich podřízené postavení. Byli fakticky zbaveni možnosti obstarat si základní produkt pro chod státu za únosné ceny a nuceni kupovat jej za trojnásobné ceny. Je snadné si představit, jaká to je rána evropským zemím, jejich hospodářství, konkurenceschopnosti a blahobytu obyčejných občanů.“

Náměstkyně ministra zahraničí USA Nulandová řekla, že administrativa (USA) je velmi spokojena, že „plynovod SP-2 nebude pracovat“.

Společnost Nord Stream AG oznámila nebývalé poškození tří větví předmětných plynovodů na moři. Švédští seismologové zaznamenali 26. září dva výbuchy na trasách uložení potrubí. Švédská prokuratura oznámila dne 18. listopadu, že výbuchy na plynovodech se jeví jako diverze. Generální prokuratura RF zahájila trestní řízení ve věci mezinárodního terorismu.

Převzato z News.mail.ru

***

Co provedli Američané s Afghánistánem

Nikolaj Bobkin

1. února 2023

Lidé Afghánistánu prožívají nejkrutější zimu za posledních deset let. Teplota se drží pod minus 35 stupni Celsia a v Kábulu je v důsledku takových podmínek nejméně 166 mrtvých.

Spojené státy nechaly po dvaceti letech okupace Afghánistán vymírat. Ekonomika země se rozpadla. Je nedostatek potravin a lidé ještě navíc trpí zimou. Přes 24 milionů ze 37 milionů obyvatel vyžaduje pomoc. USA tuto humanitární katastrofu ignorují, ze všeho neštěstí obviňují Taliby, přestože sami jim zemi daly.

Taková situace není věcí Talibánu. Afghánská vláda je dlouhou dobu závislá na pomoci zvenčí. Světová banka uvádí, že v roce 2019 bylo kryto 75 % státních výdajů v Afghánistánu z grantů mezinárodních partnerů.

Afghánci žili velmi nuzně i za Američanů. Prezident Ašraf Ghaní v roce 2020 přiznal, že 90 % lidí žije pod hranicí chudoby, jejich denní příjem je pod dvěma dolary. Když Spojené státy odcházely ze země, pozastavily infrastrukturní projekty i pomoc, která přicházela přes USAID, Světovou banku, MMF a Asijskou banku rozvoje. Američané zmrazili rezervy Afghánské vlády na bankovních účtech v USA.

MMF uvádí, že Afghánská centrální banka měla v dubnu 2021 rezervní aktiva 9,4 miliardy dolarů, z toho bylo přibližně 7 miliard dolarů v USA. Nato podepsal Biden příkaz umožňující rozdělit 7 miliard dolarů ze zmrazených afghánských prostředků v USA tak, aby polovina z nich byla poskytnuta … obětem teroristických útoků z 11. září. To ještě zhoršilo sociálně-ekonomickou krizi v zemi.

Chudoba obyvatel způsobuje hlad, který připravuje o život tisíce lidí. Afgánské ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že v roce 2022 trpělo skoro 3 miliony dětí v zemi podvýživou. Světový potravinový program má jiná čísla a očekává, že v roce 2023 bude v Afghánistánu silně podvyživených 875 tisíc dětí a mírněji podvyživených 2,3 miliony dětí a 840 tisíc žen.

Jak loni v září potvrdil ministr zahraničí USA Blinken, od chvíle, kdy odešli v srpnu 2021 američtí vojáci, překročil celkový objem humanitární pomoci USA v Afghánistánu a v sousedních zemích 1,1 miliardy dolarů. Mezinárodní organizace poskytly přes 2,6 miliardy dolarů. Avšak oficiální osobnosti OSN prohlašují, že tyto prostředky nedokáží pokrýt humanitární potřeby země. „Sousedními zeměmi“ se myslí pomoc Afgháncům, kteří opustil zemi spolu s Američany a usadili se za hranicemi. Je jich hodně. V sousedství se usadilo přes 76 tisíc Afghánců. Přitom se pomoc týká jen těch, kteří spolupracovali s okupanty a dokázali se dostat k americkým letadlům.

Většina uprchlých před Talibánem je v Íránu. Tamní vláda odhaduje, že od začátku roku 2021 se do Íránu dostalo půl milionu Afghánců. Odhadem dalších 118 tisíc je v Pákistánu. V Turecku je asi 300 tisíc Afghánců bez dokumentů a přes 120 tisíc zaregistrovaných. Ani jedna z uvedených zemí nedostává humanitární pomoc na podporu afghánských běženců.

Pro rok 2022 bylo pro Afghánistán nutné uvolnit 4,4 miliardy dolarů. OSN obdržela necelou polovinu, což nepokrylo ani náklady na překonání hladu. Západ své peněžní závazky nesplnil. Žádá od Talibánu zlepšení veřejné správy, politickou integraci a dodržování práv žen a dívek. Mezinárodní uznání vlády Talibánců není bez splnění těchto podmínek možné, ale tato perspektiva je na dlouhou dobu. Nyní se jedná o mimořádnou situaci. Země je na hranici vymření. Humanitární pomoc Západu pro Afghánistán byla dále snížena poté, co loni 24. prosince zakázali Talibové přijímat do práce v nevládních organizacích ženy.

Humanitární katastrofa v Afghánistánu byla vyvolána jednáním Západu: Odpojením afghánské centrální banky i komerčních bank od světového finančního systému, zmrazením afghánských devizových rezerv a devalvací afghánské měny. V Afghánistánu nepochybují o tom, že by Spojené státy mohly zemi pomoci, ale nemají vůči ní žádnou strategii. Údělem Afghánců je hlad, zima a bída.

Převzato z Fondsk.ru