„Východní mazanost“ Tokajeva nic nemění na ostražitosti Moskvy

Ljubov Stěpušova

29. září 2023

Když  byl prezident Kazachstánu Kasym Žomart Tokajev na návštěvě v Německu, oznámil s východní mazaností, že Kazachstán bude ve vztahu k RF respektovat západní sankce. Moskva musí být ve střehu.

Tokajev – mistr diplomacie

V Německu se účastnil summitu „C5 + Německo“ a učinil zde několik protichůdných prohlášení. Řekl, že Kazachstán bude následovat sankční režim vůči Rusku, ale okamžitě dodal, že Kazachstán není „protiruský“ a Astana se pevně drží kurzu všestranné spolupráce s Moskvou.

Objasnil, že sankční odpor je „absolutně kontraproduktivní“ z pohledu ozdravení mezinárodních vztahů. Podle jeho slov nemá Kazachstán zboží, které je pod sankcemi a do Ruska neprovádí paralelní dodávky. Země musí brát v potaz sankční omezení a podle toho udržovat kontakty s příslušnými mezinárodními organizacemi.

Znamená to, že sankce plníme, protože se na nic nevztahují, ale kontrolujeme, kdyby něco.

Ve věci sankcí je Mišustin s Kazachstánem spokojen

Úřady Kazachstánu budou i nadále dělat prohlášení o sankcích, aby prosadily zájmy svého velkého podnikání. Sankce proti Ruské federaci jsou pro Kazachstán užitečné. Přesunulo se k nim ruské podnikání, které tam platí daně a má paralelní dovoz, od kterého se Tokajev distancuje. Formálně má pravdu.

Ruský předseda vlády Mišustin sdělil, že obchodní obrat Ruska a Kazachstánu činil v roce 2022 rekordních 2 biliony rublů, a to i navzdory sankcím. Rusko má zájem na kooperaci se zeměmi Eurasijského hospodářského společenství i přes sankce, jak řekl Mišustin.

Moskva může očesat přání Tokajeva

Kazachstánské úřady pevně sedí na „dvou židlích“ a dělají to s východní vychytralostí úspěšně a ve své politice sem tam přecházejí v netajené nepřátelské akce, které napomáhají nárůstu rusofobie v zemi. Týká se to i podpory kyjevského režimu. Aby je bylo možno přibrzdit, je potřeba předvést Tokajevovi, že splnění jeho přání závisí na RF. On například navrhl německému kancléři Scholzovi, aby zvedl vývoz kazašské ropy do Německa a „pomohl zmírnit globální energetickou krizi“. A kvůli tomu  prý vytvoří „konsorcium k realizaci společných surovinových projektů“.

Kazachstán dodává Německu ropu ropovodem Družba a hodlá dodávat i nadále. Jenže je jasné, že závisí na Rusku, zda bude moci svůj úmysl realizovat.

Je potřeba vědět, že kazašské ministerstvo energetiky se obrátilo s žádostí na ministerstvo energetiky RF o zvýšení dodávek ruského benzinu a nafty na trojnásobek (a to s vědomím deficitu v Rusku). Ještě před tím žádali ruské kolegy o stanovení rozumné ceny za plyn. I deficit elektřiny vyrovnává Kazachstán dovozem z Ruské federace.

Bude Moskva svoje chyby opakovat?

Tokajevovy řeči komentovali v ruském ministerstvu zahraničí tak, že Moskva nezasahuje do vztahů Astany se třetími zeměmi a počítá se spoluprací s Kazachstánem, aby nedošlo k negativnímu posunu ve vztahu obou zemí.

Tento postoj k nezasahování už vedl k speciální vojenské operaci na Ukrajně a k ústupu z Arménie. I Kazachstán se nachází v rizikové zóně kvůli značnému počtu ruského obyvatelstva a aktivní činnosti Sorosových subjektů podněcujících kazašský nacionalismus a náboženský radikalismus.

Surovinová základna Kazachstánu náleží západním společnostem a jsou tu ložiska vzácných kovů. V blízké budoucnosti se v podmínkách čínského embarga na dodávky na Západ může o ně otevřít boj. Potom budou případné protesty Západem prakticky využity.

Je zde jedna naděje, že prohlášení ruského ministerstva zahraničí je také „východní mazanost“ Kremlu.

Převzato z Pravda.ru

***

Kolik těží Rusko diamantů, komu je prodává a proč nejsou dosud pod sankcemi

Jekatěrina Vinniková

2. října 2023

V říjnu bude známo, zda se země G7 domluví ohledně sankcí na ruské diamanty. Pokud ano, zakáže EU nakupovat ruské diamanty a zákaz zahrne do svého dvanáctého balíku protiruských sankcí. Tady bude uvedeno, kolik Rusko těží diamantů, komu prodává brilianty a proč dosud nebyla produkce diamantů pod sankcemi.

Sankce proti ruským diamantům

Ve skutečnosti již sankce proti ruským diamantům běží. Avšak nejsou natolik silné, aby udusily produkci v Rusku, nebo omezily světový export briliantů.

V únoru roku 2022 zanesl Americký úřad pro kontrolu zahraničních aktiv (pod ministerstvem financí) ruskou společnost Alrosa která těží diamanty, na sankční seznam. Znamená to: Zmrazení aktiv, či přímý zákaz obchodních transakcí se společností se neplánuje. Produkce získaná do konce února 2022 nepodléhá sankcím. Doba jakéhokoliv protokolu o dohodě se společností nesmí být delší než 14 dní.

V březnu 2022 podepsal Biden výnos zakazující vyvážení neprůmyslových diamantů (tedy těch používaných k výrobě briliantů) do USA. Avšak pokud byl ruský diamant vybroušen v jiné zemi, je jeho dovoz do USA povolen.

V červenci 2023 byl do sankčního seznamu zařazen Pavel Marinyčev, nedávno jmenovaný generální ředitel Alrosy. V květnu 2023 zakázala ruské diamanty Británie.

Co je Alrosa?

Alrosa je největší společnost těžící diamanty na světě. Přesněji řečeno je to skupina společností. V první polovině roku 2023 dosáhla Alrosa zisk 1,9 miliardy rublů. Je to o 3,5 % více než v tom samém období roku 2021.

Třetina akcií společnosti Alrosa patří ruskému státu. Zabývá se těžbou diamantů v ruských a angolských nalezištích. Je třetím dodavatelem briliantů ve světě, vztaženo ke každoročnímu zisku.

Kolik diamantů se v Rusku vytěží za rok?

V roce 2022 se v Rusku vyrobilo téměř 42 milionů karátů (1 karát = 0,2 gramu). Rusko má největší zásoby diamantů ve světě a většina těžby připadá na společnost Alrosa. Za Ruskem následují Botswana, Kanada, Demokratická republika Kongo, Jižní Afrika a Angola.

Kam se ruské brilianty prodávají

Dříve než se diamant změní na briliant, musí podstoupit dlouhou cestu. Těžební společnosti posílají svoji produkci na diamantové burzy. Do roku 2021 byl největší obchodní uzel pro prodej diamantů i briliantů v Antverpách. Ruská společnost je posílala přímo do Belgie.

V roce 2021 předstihly Belgii Sjednocené arabské emiráty. Alrosa spolupracuje s dubajskou diamantovou burzou od roku 2014.

Od roku 2018 působí kancelář Alrosy na Bharat Diamond Bourse. Je to jedna z vůdčích burz ve světě.

Většina ruských diamantů se brousí v Indii, a protože ruské dodávky diamantů tvoří přes 30 % světových, je přibližně každý čtvrtý briliant na světě ruský. Velcí dovozci briliantů ve světě jsou USA, Indie, Čína, země EU, Japonsko, Hongkong a země Blízkého východu.

Uplatní EU sankce na ruské diamanty?

Evropa bude nejspíš pod nátlakem G7 a na ruské diamanty bude muset sankce zavést. Sankce již byly uvaleny na většinu ruských hospodářských oborů a podniků.

Komu nové sankce uškodí?

Takové rozhodnutí poškodí především Belgii, po jejímž úsilí dříve Evropa sankce na ruské diamanty nezavedla. Co se Ruska týká, sankce proti jeho produkci diamantů sotva ovlivní jeho zisky. Leda, že by byl vyvinut mechanismus pro vysledování země původu diamantu, a to je velmi složité. Ale protože Indie a Čína jsou na druhém a třetím místě mezi světovými kupci briliantů, není pravděpodobné, že Rusko kvůli evropským sankcím zůstane na světovém trhu bez zákazníků.

Převzato z  Vestikavkaza.ru

***

Křehké Finsko odolává s obtížemi nátlaku NATO

Jaroslav Dymčuk

27. září 2023

Po  vstupu letos na jaře do NATO klidní a apolitičtí Finové s podivem zjistili, že členství v této alianci je namáhavý, nákladný a ideologizovaný fígl. Nyní se někteří z nich ptají: Skutečně jsme to potřebovali?

Neuběhlo ani půl roku

Nyní se Finsko střetává se složitostí integrace do prostředí kolektivní obrany se všemi materiálními, právními i strategickými následky. Dosti naivní Finové před vstupem počítali s tím, že status NATO je bude krýt americkým jaderným deštníkem a umožní jim schovat se za cizí záda, a to všechno za poděkování. Ukázalo se to jako neodpustitelný blud. Nyní v Helsinkách začínají chápat, že NATO není jen drahým potěšením, ale nese také velkou odpovědnost před partnery, dodržování disciplíny a smíření se s podřízeností.

Nyní běží konzultace k podpisu smlouvy o spolupráci v oblasti obrany s USA, v níž budou uvedena plánovaná společná cvičení a zjednodušení dvoustranné spolupráce. Jde o vyjednávání. Podezřívaví a pochybovační Finové nejsou schopni určit v jaké míře a kde připustí na svém území síly Pentagonu. Samostatným tématem je to, jaké vojenské zařízení a majetek cizinců se do Finska pro potřeby aliance dotáhne. Sebevědomý postoj „ubráníme se sami, nepotřebujeme vaše vojáky“, vyvolává u Američanů masožravý úšklebek. Jestliže má Finsko s Ruskem 1500 km dlouhou hranici, jak bychom mu mohli dovolit jakkoliv se samostatně rozhodovat. Jednání probíhá dostatečně zvolna.

Ministryně zahraničí Elina Valtonenová to vysvětluje pedantickým vztahem Finů k právnímu řádu a jejich přísným dodržováním zákonů. Ve skutečnosti klame. Pomalé jednání Finů má důvod v neochotě vzdát se části vlastní svrchovanosti a obavami, že Američané přijdou do země nadlouho a s právy hospodáře. A ono to tak bude. Proces je již spuštěn. Několik stovek bodáků spojenců je již od loňského dubna ve Finsku. Legislativa země zakazuje dovoz a uchovávání jaderných prostředků boje, ale finská vláda bude muset dát svoji politiku do souladu s jadernou doktrínou NATO.

„Kam jsem se to dostal a kde jsou mé věci?“

Je charakteristické, že dříve k Rusku loajální finské obyvatelstvo od chvíle vstupu do NATO bude  podněcováno chápat Rusko jako agresívní stát. Kdysi dobrý sousedský vztah se změnil na nepřátelský a není to z viny Ruska. Ve spojitosti s tím ministr Lavrov poznamenal: „Finská vláda se sedmimílovými kroky žene do rusofobní kampaně Západu.“

Místní elita šikovně dezorientovala ve věci konfliktu Ruska a Ukrajiny prosté občany. Druhý strašák byl okolo zápasu o Arktidu, kde má Finsko velké oči. Rusko si prý uzurpuje právo na celý sever. Jestliže Finsko nevstoupí do NATO, ztratí vliv v oceánské oblasti pólu. To všechno ovlivnilo vědomí společnosti.

Nedá se hovořit o celé společnosti, ale její určité vrstvy (hlavně inteligence a podnikatelé, kteří nejsou tolik náchylní ke klamání), jsou krokem finského vedení rozčarováni. Ke všemu ještě působí ukončení dodávek levné elektřiny a surovin z Ruska, ztráta možnosti nakupovat ruský benzin a další radosti ze sankcí.

Kvůli svému obilí mě otloukají

Jak si stojí vstup Finska do NATO? Je začleněno do pozemního velitelství v nizozemském Brunssumu (odpovídá za střední a východní Evropu). Ukázalo se, že třetí článek Charty NATO praví, že prvořadý úkol obrany země leží především na zemi samé. To za prvé. A za druhé, na obranu musí být vydáváno nejméně 2 % HDP. Stálo to za všechnu tu námahu?

Článek pět – útok na jednu členskou zemi se hodnotí jako napadení všech. To ale není na prospěch Finska. Jeho partneři chtějí, aby vkládalo do kolektivní obrany NATO za svými hranicemi. Jsou to výdaje na bezpečnost cizí a nikoliv vlastní.

Peníze jsou potřeba na hlídkování ve vzdušném prostoru nad Evropou, na udržování operačního námořnictva, na účast v mnohonárodnostních misích. Helsinky musí delegovat do štábu aliance skupinu důstojníků a odvelet do horkých míst planety vojenský kontingent. „S cílem upevnění obranyschopnosti nacpali Finsku stíhačky F-35 a moderní lodě pro efektivní hlídkování v Baltu a pro boj proti ponorkám.“

Za oceánem hrají Skandinávci roli potravy pro děla

Severský stát s 5,5 milionu obyvatel toho měl už za půl roku dost. Proto měl velký zájem, aby se co nejdříve stalo členem NATO Švédsko. Ve dvou to nováčkům snadněji půjde. Švédsko je poslední stát Severní Evropy mimo alianci.

Až vstoupí (a je to věc jen technická), budou Dánsko, Norsko Finsko a Švédsko vrženy na ochranu Arktidy a baltského regionu. Již nyní dostaly za povinnost sestavit ze 250 svých vojenských letadel vzdušné síly a mj. zajistit hlídky pro Island.

Na závěr je třeba poznamenat, že „synové Suomi“ až na vzácné výjimky nejsou jako jejich pradědové, kteří na počátku čtyřicátých let svým válečným uměním částečně převyšovali „ruské Ivany“. Často jde o infantilní a slabé muže, kteří se pro armádu nehodí.

Převzato z Topcor.ru