Pozemní operace Izraele nebude. Co dál?

Ljubov Stěpušova

23. října 2023

Washington dotlačil Netanjahua k tomu, že pozemní operace v Gaze zřejmě nebude. Co bude, to vysvětluje historie s Náhorním Karabachem.

Netanjahu nečekaně odložil operaci v Gaze

Vojenský analytik Avi Issacharoff tvrdí, že zahájení pozemní operace izraelské armády v sektoru Gazy se odkládá z iniciativy premiéra Netanjahua. Analytik píše: „Pozemní operace se zastavuje hlavně kvůli premiérovi. Armáda je připravena.“ Znamená to, že člověk, který pětkrát uvědomil o ochotě zničit Hamás, to vzdal. Netanjahu je znám jako ten, který připustil masakr 7. října a po léta vedl politiku posílení Hamásu a oslabování palestinského vedení na Západním břehu, aby s ním nemusel jednat. Issacharoff se ptá, zda chce premiér skutečně zničit Hamás.

Washington na Netanjahua tvrdě zatlačil

Netanjahu se kymácí mezi politickým životem a smrtí a vliv mohou mít jen USA, které zaručují bezpečnost Izraele, dodávají mu zbraně a zdroje.

Premiérovi bylo asi vysvětleno, že pozemní operace může skončit velkým masakrem, na což by mohla být ve světě reakce nepříjemná pro Spojené státy, a že Amerika má omezené zdroje a Washington že by nemohl pomáhat, pokud se do konfliktu zapojí libanonský Hizballáh a íránské proxy síly. Nedá se vyloučit ani Turecko s jeho půlmilionovou armádou.

Americká media oznamují, že jednání vedl americký ministr obrany Austin.

Výsledek nátlaku je evidentní: Tiskový mluvčí Cahalu Conricus řekl australskému rozhlasu, že se pozemní operce Izraele v pásmu Gazy nemusí uskutečnit, pokud „Hamás vyjde ze svých úkrytů, vrátí našich 212 rukojmí a bezvýhradně se vzdá. Potom válka skončí. Pokud to neudělá, budeme asi muset jít do války a operaci udělat.“

Nyní musí jednat Hamás, ale nejspíše je již vše dojednáno a Palestinci pravděpodobně pustí zajatce.

Představitel Hamásu Ghazi Hamad řekl: „Jsme připraveni je propustit, ale musí se k tomu vytvořit vhodné podmínky. Musí být zastavena agrese v sektoru Gazy a do Gazy musí být vpuštěna pomoc.“

Ve věci kapitulace – bude-li splněn první požadavek Izraele, bude se o druhém ještě dlouho vyjednávat, podobně jako u Náhorního Karabachu.

Dosud není vidět důvod ke kapitulaci.

Čeho se ve skutečnosti USA bojí

The New York Times píší, že by se mohly do války Izraele na dvou frontách, na jihu a na severu, vložit jak USA, tak Írán. Podle toho, jak hluboko bude Washington zatahován do konfliktu, může slábnout jeho „pozornost“ k Tchaj-wanu. Zhruba řečeno – musí se volit a volba není ve prospěch Izraele, ale pro „brždění Číny“.

Vojenský konflikt na Blízkém východě se táhne již přes dva týdny. Ministerstvo zdravotnictví Palestiny uvedlo na tiskové konferenci dne 21. října, že počet mrtvých v pásmu Gazy je nyní 4385 osob, z toho 1756 dětí a 967 žen. Raněných je 13 561. Sedmdesát procent obětí jsou ženy, děti a starší lidé.

Izrael poukazuje na to, že „teroristická skupina Hamás“ najednou začala pozemní, vzdušný a námořní útok na židovský stát. Pod krytím raketového útoku překročilo přes 2500 bojovníků hranici a připravili krvavé násilí v jižních oblastech. Zabili přes 1400 osob, především šlo o civilisty všech věkových skupin. Také unesli do zajetí v Gaze přes 200 osob,

Převzato u Pravda.ru

***

Vojenský odborník promluvil o přizpůsobení ruské PVO raketám ATACMS

25. října 2023

Dandykin: Ruská PVO může stát proti jakýmkoliv raketám obdobným ATACMS

To, že v zóně speciální vojenské operace byly za 24 hodin zachyceny dvě rakety dlouhého doletu ATACMS, svědčí o tom, že ruský systém protivzdušné obrany je schopný čelit libovolným podobným zbraním. Mluvil o tom kapitán 1. stupně zálohy, vojenský odborník Vasilij Dandykin.

Řekl: „Naše PVO se přizpůsobila veškerým takovým raketám a je schopná je dál zneškodňovat, a to včetně německých Taurusů, budou-li vypuštěny. V principu to dokáže kterýkoliv z ruských raketových komplexů, od malých, až po velké. Je docela pravděpodobné, že by to dokázaly i ruské Buk-M2 nebo Buk-M3.“

Podle jeho slov mohou rakety s velkým doletem zachytit ruské komplexy S-300 a S-400. Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že ruská PVO kromě dvou raket ATACMS, které zadržela, ještě sestřelila dvě letadla MiG-29 ozbrojených sil Ukrajiny, útočník Su-25 a cvičný letoun L-39.

Převzato z Iz.ru

***

Jižní Atlantik se stal ještě jednou arénou zvýšené vojensko-strategické aktivity

Vladimir Prochvatlov

25. října 2023

Americký deník The Washington Post podrobil tvrdé kritice Čínu v článku o čínských průzkumech bohatství Pacifiku. Čínská loď Dayang Hao prozkoumává obří rudnou zónu Clarion Clipperton v Pacifiku. Zde jsou velké zásoby železomanganových rud. Nachází se v blízkosti Havaje.

Zdroje této zóny jsou odhadovány na 12 až 13 miliard tun suché železomanganové hmoty. Je v blízkosti Havaje. Od roku 2010 si na tuto oblast Pacifiku činí nárok Rusko, Japonsko, Francie, Čína, Jižní Korea a dále mezinárodní korporace, hlavně Interoceanmetal s účastí Ruska.

Ruská společnost Južmorgeologia vlastní dva pozemky o rozloze 75 tisíc km čtverečních a je součástí organizace Interoceanmetall (Rusko, Kuba, Polsko, Bulharsko, ČR, Slovensko). Odhadované zdroje Južnomorgeologie jsou 600 milionů tun suché rudy za asi 1 bilion USD.

Čína získala v roce 2019 smlouvu na průzkum polymetalických hornin bohatých na potřebné kovy mangan, kobalt, nikl a měď.

Mezinárodní úřad pro mořské dno (ISA) vydal dosud třicet průzkumných licencí, Čína z toho drží pět. Hlubinná těžba má být zahájena již v roce 2025. Potom bude mít Čína právo těžit 90 tisíc čtverečních mil mořského dna, jde zhruba o rozlohu Británie.

Rusko vlastní mnohem větší část zóny Clarin Clipperton. Bílý dům však považuje Čínu za přímého konkurenta a proto se více zaměřuje na ni.

Dno oceánu bude nadále ve světě dějištěm globální konkurence na zdroje a Čína je chce ovládnout. Dnes již kontroluje devadesát pět procent světových zásob vzácných zemin a vyrábí tři čtvrtiny lithiových baterií. Své sevření rozšíří v nových odvětvích. Bude zde nový nástroj v soupeření s USA. V srpnu začala omezovat vývoz galia a germania, klíčových kovů pro americké zbraně.

V Tichomoří je největší zájem o Oceánii, rozprostírající se od Papuy – Nové Guinee a Palau až po Niue a Kiribati. Kontrola nad těmito oblastmi otevírá strategicky důležitý přístup k Havaji, Austrálii, Japonsku, Filipínám a rovněž k dlouhým námořním liniím komunikace. Potřebný je také přístup k přírodním zdrojům: Jde o mořské biologické zdroje, ropu, plyn, fosfáty a kovové rudy.

Portál Indo-pacifického velení ozbrojených sil USA píše: „Americká armáda plánuje do roku 2026 instalovat na Palau radar včasného varování v odpověď na rostoucí vojenskou sílu ČLR.“

Koncem prosince 2022 ministerstvo obrany USA uzavřelo kontrakt v ceně 120 milionů USD na vybudování zesílených základů pro taktický mobilní radar na Palau. Jedná se o stanici pro sběr dat s větším dosahem než má radar s přímou viditelností.

Palau leží mezi Filipínami a Guamem (základna amerických bombardérů a spolu s Marshallovými ostrovy a Federativními státy Mikronésií jsou to oblasti, kterým USA svěřily za ekonomickou pomoc svoji obranu).

Palau a Marshallovy ostrovy patří mezi 14 zemí, které diplomaticky uznaly Tchaj-wan. Kiribati a Šalomounovy ostrovy přerušily s Tchaj-wanem diplomatické styky v roce 2019.

Loni v létě oznámili v Pentagonu. že pobřežní ochrana USA začne nejdřív posílat své lodi do Pacifiku a Indického oceánu.

„Budou doplněny závazky pobřežní ochrany především Jihovýchodní Asie nasazením dalších hlídkových lodí a nového velení, které provede přípravu v regionu.“

Nejvýznamnějším krokem pro takzvané zadržování Číny v Indicko-pacifickém regionu je vytvoření vojenského bloku AUKUS – Austrálie, Británie, USA. USA se svými spojenci vytvářejí v Indicko-pacifickém regionu infrastrukturu, která existuje v Jižním Atlantiku jako síť vojenských základen na území Argentiny a militarizace Antarktidy.

Jižní Atlantik se stává další arénou zvýšené vojensko-strategické aktivity. Vbrzku se stane další oblastí těžby energetických zdrojů. Kromě USA a dalších připomenutých zemí se do boje o přírodní zdroje zapojí Brazílie, Indie a Čína. USA a jejich spojenci mají snahu zavést strategickou kontrolu v oblasti s velkými přírodními zdroji. Chtějí mít sami kontrolu přírodního bohatství a vytěsnit z oblasti Čínu.

Zatím vede průzkum mnoha zemí, mezi nimi je Rusko, které podporuje Čínu. Spolu si nepřekážejí a na průzkum Pacifiku pořádají společné expedice.

Americká diplomacie, která ignoruje mezinárodní právo, v tomto případě selhává.

Převzato z Fondsk.ru