USA hledají spojence proti íránsko-čínské alianci

Americký ministr zahraničí Mike Pompeo má zkaženou náladu, protože tendence upevnění íránsko-čínského přátelství a spolupráce rostou, a čím dál zachází tento proces, tím hůře se Spojeným státům daří politická hra proti těmto státům, které jsou konkurenty USA na Blízkém Východě a v Asii.

Americký ministr zahraničí (State Secretary) má skutečně důvody k „rozladění“. Ve svém nedávném vystoupení v prezidentské knihovně Richarda Nixona prohlásil, že „Svobodný svět musí zvítězit nad novou tyranií“ a „Pokud svobodný svět nezmění komunistickou Čínu, pak komunistická Čína nejspíš změní nás“. Šéf State Department má za to, že blížící se nebezpečí pro demokratické státy, které Čína představuje, je nutné odrazit cestou vytvoření silné koalice proti této zemi. Pompeo, pravda, neupřesnil, která ze zemí se chce v této ušlechtilé věci angažovat, a je zajímavé, zda se zájemci najdou.

Zatímco ostatní přemýšlejí, jeden spojenec se už rýsuje – Velká Británie, kterou Pompeo 21. července navštívil. Anglosasové tam s plnou odpovědností rozhodli, že mezinárodní koalice odporu vůči Číně sestavena být musí: „Musíme sestavit koalici, která bude chápat toto nebezpečí a kolektivním úsilím přesvědčí komunistickou stranu Číny, že takové chováním neodpovídá zájmům Číny,“ řekl Pompeo na tiskové konferenci. Po plamenných proslovech se americký diplomat setkal s premiérem Borisem Johnsonem, a „přátelé“ se dokonce domluvili, že uzavřou obchodní dohodu o volném obchodu mezi Británií a USA. Projednali rovněž téma „kolektivní globální bezpečnosti a otázky zahraniční politiky, mj. chování Číny v Hongkongu a v Sin-ťiangu – Ujgurské autonomní oblasti Číny, situaci v Íránu a blízkovýchodní mírový proces“.

Prudká změna politiky Británie vůči Číně po jejím přijetí zákona o národní bezpečnosti byla podložena dvěma obviněními. Čína podle britské vlády porušila mezinárodní smluvní závazky v Hongkongu a účastnila se v hrozných porušeních lidských práv vůči ujgurskému obyvatelstvu. Británie se nezastavila na odsouzení nového zákona o bezpečnosti. Ministerský předseda Johnson dokonce slíbil třem milionům hongkongských obyvatel britské občanství. Svoji pozici 28. července, po příletu do Washingtonu, zveřejnili ministři zahraničí a obrany Austrálie. Vyjádřili podporu zpřísnění pozic americké administrativy vůči Číně. USA a Austrálie oznámily, že budou rozšiřovat vojenskou spolupráci – vzhledem k zvýšení napětí s Čínou v asijsko-pacifickém regionu, a budou usilovat o vytvoření „jednotné fronty dvou spojenců“.

Čína a Írán skutečně podnikají praktické kroky k vytvoření své koalice. Strategické partnerství mezi Teheránem a Pekingem přinejmenším od loňska souvisí s investicemi Číny ve výši 400 mld. USD do energetiky a infrastruktury Íránu během příštích 25 let. Číňané kromě toho investují kolem 228 mld. USD do íránské infrastruktury v rámci projektu „Jeden pás-jedna cesta“. Už začala výstavba železnice z Teheránu do druhého největšího města Mašhádu, dlouhé 900 km. Města Teherán, Kum a Isfahán budou spojena vysokorychlostní železnicí, infrastruktura půjde dále do Tabrízu, důležitého ropného a petrochemického uzlu Íránu, který bude východiskem plynovodu Tabríz-Ankara. Vysokorychlostní železniční spojení s Íránem spojí Urumči v Sin-ťiangu s Teheránem přes republiky Střední Asie (Kazachstán, Kyrgyzstán, Uzbekistán a Turkmenistán), poté Irák s Tureckem a dál do Evropy.

V této etapě končí Írán a Čína proces uzavření všezahrnující strategické dohody „Komplexní plán spolupráce mezi Íránem a Čínou“ vytyčený na 25 let. Dohoda se blíží k podpisu, přičemž obě země nespěchají se zveřejněním všech podrobností a část dohody je tajná. Zajímavé je, že Mahmúd Vaezí, šéf administrativy íránského prezidenta, označil íránsko-čínskou smlouvu za obyčejnou dohodu mezi dvěma zeměmi. Od Číňanů není slyšet vůbec žádné komentáře k této dohodě – jen bylo skromně řečeno, že Peking a Teherán realizují vzájemně výhodnou spolupráci v rámci mezinárodního práva. Dohoda je skutečně velmi důležitá pro íránské hospodářství (které zasahují sankce USA), protože ČLR dává záruky, že bude pokračovat v nákupu ropy a plynu od Íránu.

Sblížení obou zemí ve vojenské sféře je důležitou součástí budoucí aliance. Západní tajné služby vyjádřily znepokojení, protože to může vést ke zformování koalice těchto dvou zemí pro zesílení své přítomnosti v Indickém oceánu. Jejich vzrušení je oprávněné. Záměrem Íránu je vybudovat novou vojenskou základnu v Indickém oceánu. Admirál Tanhirí, velitel námořní flotily Stráží íránské revoluce, prohlásil, že základnu budou využívat k ochraně rybářských a obchodních lodí před pirátstvím ohrožujícím íránské lodě. Írán ale zatím nevydal žádný pokyn ohledně toho, kde chce onu základnu budovat. Dnes je hlavním předmostím Íránu k Indickému oceánu obchodní přístav Čabahár. Výstavba takové základny by námořním silám Číny umožnila kontrolovat počínání námořnictva USA v regionu, mj. 5. operativní námořní flotily USA dislokované v zálivu a kontrolující Hormuzský průliv – jednu z hospodářsky důležitých vodních tepen ve světě. Perspektiva formování nové íránsko-čínské vojenské aliance v Indickém oceánu je nepochybně signálem pro vojensko-politické vedení USA, který budou Američané brát nanejvýš vážně.

Írán nacházející se pod sankcemi USA navrhl vytvoření klubu zemí poškozených americkými sankcemi – návrh pochází od velvyslance Íránu v RF Kásima Džalalího. Podle jeho slov by se mohly země poškozené americkými sankcemi spojit a bránit se počínání USA. „…Mezi členy klubu bude mnoho silných států s vyspělým hospodářstvím, jako Rusko, Čína, Írán. Máme ohromné možnosti, jen musíme projevit politickou vůli a vyvinout úsilí k rozumnému využití tohoto potenciálu. Teherán má Moskvě i Pekingu co nabídnout. Jsme velká země s velkou a dost mladou populací, máme mnoho surovin a vyspělé technologie. Pokud vyvineme společné úsilí, tak nátlak USA překonáme,“ prohlásil Džalalí. Připomínáme, že Írán kvůli americkým sankcím ztrácí každoročně řádově 50 mld. USD

Jednání směřující k upevnění partnerství Íránu, Číny a Ruska by měla proběhnout v tomto měsíci, na setkání se budou projednávat otázky vojenské spolupráce mezi těmito třemi hlavními uzly eurasijské integrace. Zahájení těsnější spolupráce je plánováno na listopad.

Pozice Ruska v celé této „hře“ nesmí být jednostranná. Moskva se může pokusit projevit mnohostrannou politiku a vyváženě sehrát současně na dvou koaličních „hřištích“. Pokusit se „manévrovat“ a zahrát na obě strany s oběma koalicemi „Západu“ i „Východu“ (USA-Británie a ČLR-Írán). Takový tah bude geopoliticky smysluplný, protože posílení íránsko-čínské aliance Rusko v perspektivě nepotřebuje.

Zdroj: Zavtra.ru<

Překlad: st.hroch 20200804

0 0 hlas
Hodnocení článku
Odebírat
Upozornit na
17 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
orinoko
orinoko
6. 8. 2020 17:00

Pokrokové BTW…
V Sýrii jdou údajně věci tak daleko, že o syrskou ropu za EUfratem údajně vlastně soutěží u kolaborantů SDF emerika a Rusko. Nedělám si iluze, ale jinak je to zajímavá informace. Nicméně faktem také zůstává, že se začíná bouřit obyvatelstvo okupovaného území , protože Kurdové rozšiřují svoje sudety. Až dojde k pozitivní změně, tak v Sýrii bude souzena nějaká Hořáková za velezradu, přičemž nějaký Kurd nebude zajímat ani projektila Uzunoglu.
Irán se nám nějak stěhuje na východ. Nemá jít opačným směrem?

leviathan
leviathan
Reply to  orinoko
9. 8. 2020 8:38

Írán se nestěhuje na východ, ale o silnější východ je mu kázáno se opřít, aby společně mohli přeformátovat Západ. A co my? Budeme jen žvanit nebo budeme činit kroky k suverenizaci země a následnému návratu k přirozené slovanské alianci? Staří Slované byli mistři v hájení svého teritoria a svého vědomého vnitřního mírového způsobu života, což dokazuje tisíciletá Velká Tartárie. Proto musela být zlikvidována ve stylu likvidace Atlantidy celá a důsledně, že se málem na ni zapomnělo. Atlantida je starý klíč v dějinách k jejich pochopení. Buďme národní a sociální, vědomě, ne z befelu shůry. Respektujme sílu svornosti, ne velikost majetku.… Číst vice »

Patrik
Patrik
6. 8. 2020 20:07

Tak snad i všem zastáncům Íránu dojde, že Írán s Čínou se mají stát příštím hegemonem světa, to ale ovšem tak, že pro Rusko to má být cesta z deště pod okap. A snad všem zastáncům Palestiny a Libanonu a Sýrie (spojencům Íránu proti Izraeli) dojde, proč se Rusko do války s Izraelem nenechává vyprovokovat. Pokud si totiž někdo přeje íránský/islámský uhlovodík místo ruského, tak právě spojenectví Íránu a Číny to má jistit https://outsidermedia.cz/trumpova-past-na-turky-zabrala/ Jaderná dohoda „5+1“ z července 2015, k tomu dohoda MMF z března 2015 s Čínou o udržitelném růstu a k tomu Putinova věta z podzimu 2015… Číst vice »

leviathan
leviathan
Reply to  Patrik
9. 8. 2020 8:50

Přepis slovansky raději „Jesli draka něizběžna, nado byť pěrvym“. Je životně důležité umět rusky… Jinak ano, právě v roce 2015 došlo k založení dvoukolejného vývoje a jeho základního módu. Dohoda o „udržitelném růstu“ je čirou fikcí, další z arzenálu GP, má přesvědčit svět o tom, že udržitenost davo-elitářského systému znamená udržovat spotřební kázeň a vysoký individuální pracovní výkon ve služvě elitám. Přesně to je ale neudržitelné, udržitelnost má dvě nutné podmínky – recyklaci a znovupoužití (Cyklickou ekonomiku) a kvalitativní růst, oboje současně při zdrojové stabilitě.

Bety
Bety
7. 8. 2020 14:44

Mne by zajímalo, co bude chtít Pompeo po České republice. Kromě jiného nejspíš to, abychom jako poslušní blbečci veřejně vyhlásili, že se
připojujeme k americkým sankcím vůči Číně, nakročeno k tomu díky pánům Hřibům a spol. máme už docela dost.

orinoko
orinoko
Reply to  Bety
7. 8. 2020 15:23

Já bych tipnul, že nejvíce půjde o atombordel. Světový zájem je prý nebývalý už proto, že my Čížci zvládáme i hybridy kromě Hebrid. Pak bude konTROLLovat , jestli jsme v lati a také , jestli bychom nebyli ochotni Rusku vyhlásit válku, když už jsme začali Koněvem.
Schůzka bude jistě velmi konstruktivní a oboustranně plodná , neb množina vzájemných potratů lineárně narůstá potěšujícím způsobem.

Botičky od Diora
Botičky od Diora
Reply to  orinoko
15. 8. 2020 10:26

Zase ti uniklo to nejpodstatnější: Monika Babišová opět zastínila svůj politický protějšek, tentokrát Susan Pompeovou :-)
Ještě dnes mi při vzpomínce na tento dojemný akt vhrknou slzy do oči a tiše pro sebe šeptám: Tak dlouhý ruce zas nemáme. Komu lezeme do zadku, toho nemůžeme fackovat.

orinoko
orinoko
Reply to  Bety
7. 8. 2020 15:38

Mě by spíš zajímalo, jestli jeden z těch našich najde kuráž, zda by Mr. Pomrda mohl udělat malé expozé na téma současné emerické proxy prdoidní war , abychom to měli z první ruky.
Škoda , že už si dneska nedávají trojité brežněvy , Babiš i Zeman působí, že by měli být zaučeni.

Botičky od Diora
Botičky od Diora
Reply to  Bety
14. 8. 2020 10:07

Pompeova odzbrojující přímočarost zazářila jako blesk do české pocitové temnoty. Sebedojetí a nadšení z návštěvy Mika Pompea bylo možná tolik i proto, že si mnozí uvědomovali: tento blesk naděje zhasne s ministrovým odjezdem. :-)))) Bylo to místy až dojemné, jak se někteří čeští politikové a novináři rozplývali nad návštěvou amerického ministra zahraničí Mika Pompea. V Plzni dokonce došlo na slzy dojetí primátora Martina Baxy (ODS), který návštěvu amerického ministra zahraničí na západě Čech považuje za vrchol své politické kariéry. Bylo to někdy až mysticky přízračné: jako by do země temnoty přivezl někdo nové světlo a všichni se v jeho svitu… Číst vice »

leviathan
leviathan
9. 8. 2020 8:29

Aliance Čína-Írán je aliancí GP pro zachování biblické koncepce a dosavadního z ní plynoucího systému řízení. takovou alianci nejen že nepotřebuje RF ale žádná země a žádný člověk s lidskou psychikou. Kvalita „hráče“ ve hře zvané globální řízení se pozná ve schopnosti svou hru přenášet na všechna hřiště. VP RF disponuje tekovými schopnostmi, že již částečně dokázal svoji hru umístit jak v Číně, tak v Íránu a výrazně v dalších zemích, aniž by tím omezoval jejich suverenitu. Sdělování výhod férové spolupráce mezi národy znamená nabízet objevy úžasné možnosti synergií tam, kde dosud existují pouze negativní externality a omezování suverenity. V… Číst vice »

leviathan
leviathan
9. 8. 2020 9:01

Jak zničit civilizaci na Zemi: Zevnitř technologicky za pomoci přírodních sil (Atlantida, Velká Tartárie); přírodními silami za drobného přispění moci (starověké říše a Potopa s následkem vzniku Černého moře); čistě přírodními silami (dopad asteroidu a tektonické změny s vyhynutím nejen dinosaurů); vnitřním rozkladem společností se zdrojově nestabilním davo-elitářským systémem (říše římská, postalinský SSSR, USA).
Nechceme-li se podílet na ničení civilizací, budujme silné a svorné lidské společnenství, v němž je tmelem idea dobrého Boha jako našeho následováníhodného lidského vzoru.

orinoko
orinoko
9. 8. 2020 15:20

Emerický best Seller:

https://www.anti-empire.com

Irena
11. 8. 2020 9:26

Putin vrátí všechno! Nikdo si ani nepovšiml, jak v Rusku probíhá tiché znárodňování.

https://www.youtube.com/watch?v=IJpFW7wL7Cg

orinoko
orinoko
Reply to  Irena
11. 8. 2020 11:58

Jaký je rozdíl mezi znárodněním a zestátněním?

PPK
PPK
Reply to  orinoko
11. 8. 2020 18:08

Jak to vypadá, tak když je vůle a vlastnictví politické moci v rukách „správných“ elit, tak je to jednoduché. Aby mohl být národní podnik ze všelidového vlastnictví ze-soukrom-ničen, je nejprve nenápadně přejmenován na podnik státní a pak event. na státní akciovou společnost a pod. Teprve pak jej lze už zcela totálně ze-soukrom-ničit. No a aby to probíhalo tzv. legálně, jsou k tomu účelu vymyšleny příslušné účelové politické výmysly, zvané privatizační zákony, které jsou poslanci parlamentu odhlasovány. Znárodňování se provádí opačně – opět pomocí jiných zákonů, k tomu účelu vymyšlených a opět parlamentem odhlasovaných. To vše je zcela demokratické a legální.

Bety
Bety
12. 8. 2020 19:30

Podívala jsem se na ČT24 – Pompeo – neslo se to ve smyslu jak jsme rádi, že si nejsilnější globální hráč, náš spojenec, na nás udělal čas, třebaže je to Trumpova předvolební taktika (protože za Trumpa nám už USA věnují méně pozornosti, což je škoda, a také prý si měl na Čínu došlápnout dřív). Kromě Číny, Ruska a jádra v linii USA viděli diskutující – Žantovský, Schneider, Svoboda- naši budoucnost v kybernetické spolupráci, což ve mně vzbudilo silné obavy, že opět přijde na přetřes téma RADAR. Také litovali, že jsme USA dali všechny dárky o které si řekli a nechtěli… Číst vice »

Aleš
Aleš
Reply to  Bety
13. 8. 2020 6:02

Marek12. srpna 2020 11:16 Nelze váhat… „Ample Strike“ se má konat v září Ptám se, proč s námi Státy cvičí Budeme vždycky na oltáři nejhorších zájmů v zahraničí? S Turkem snad chceme dobývání? To mají být ta lidská práva? Žoldáky pouze kdosi shání ten, kdo se zcela odkopává Náš Velký Bratr k zemi klesá netouží vzdát se kolonií Dávno však nemá v rukách esa Hyeny jeho strašně vyjí Pompeo do Čech rychle pílí podpořit sluhu Vystrčila Pád impéria spěje k cíli proto ta křeč a akce čilá NATO než zkázu nenabízí vnitřně je dávno rozložené Pavlovi brzy úsměv zmizí zatím… Číst vice »