USA rozvracejí Rusko zevnitř…

Reklama


K událostem v Moskvě 27.7. a 3.8. vyšla v ruských médiích spousta různorodých komentářů. Mně zaujal např. názor Semjona Bagdasarova*), který vyslovil v rámci besedy s komentátorkou moskevského „Rádia FM+“ Annou Šafran…

To, co se u nás děje o sobotách, je součástí plánů USA a jejich spojenců na rozvrácení naší země. Stejně, jako to provedli v srpnu 1991, stejně jako se děje v řadě dalších zemí. Příčina? Jsme velkým geopolitickým protivníkem USA. SSSR byl velmi silným protivníkem USA a oni ho rozvrátili, přestože měl nejsilnější armádu na světě, silnými bezpečnostními službami. Využili slabinu státní moci v osobě Gorbačova a Jelcina a zrady Gorbačova zvlášť, a my dosud nemáme na úrovni vlády jasnou analýzu, k čemu tenkrát došlo. Nemáme-li takovou analýzu, můžeme se dopouštět chyb a upřímně se domnívat, že se nás to netýká. Armáda, tajné služby, justiční struktury tehdy nezafungovaly a použili lidi, kteří jim vsugerovali, že po svržení komunistické strany vybudují ideální společnost. Vzpomínám si, jak někteří moji přátelé říkali, že to nechápu, ať se podívám, kolik v USA dostává inženýr, lékař, učitel. Bůhví, odkud brali ta čísla, nejspíš z médií, která se tenkrát rozplodila a která kritizovala všecko možné, nevyjímaje historii naší země. Říkal jsem jim, cože to provádějí a co s nimi pak bude. Potom zchudli a naprostá většina těch, kteří chodili na ty mítinky koncem roku 1991, se stali chudými, a jen nepatrná část z nich, kteří tam nebyli, ale za kulisami vše řídili – ti zbohatli.

Spojené státy ale zničily velký Sovětský svaz, který byl jejich nestrašnějším nepřítelem – to je fakt, a my se znovu chystáme stoupnou na stejné hrábě, na které jsme za posledních sto let šlápli dvakrát ( počítáme-li revoluce v únoru a říjnu 1917 za jednu událost), kdy se zevnitř ničil stát, v prvním případě po „velkém vítězství“, kdy ruská armáda ztratila 1,7 milionů mužů, a my jsme nebyli mezi těmi vítězi, kteří si následně rozdělili to, co jsme válkou měli získat – tedy Bospor a Dardanely a mnoho dalšího – se země ponořila do revoluce, občanské války a bůhvíčeho, kde zahynuly miliony lidí. Po srpnu 1991 – rozpad velké země, ztráta obrovských územních, lidských, přírodních a dalších zdrojů, které teď pohlcuje náš nepřítel, tzv. postsovětský prostor. A tak nám zůstal stát, který najednou začal prohlašovat, že my také máme na něco právo, že jsme také velmoc. A tak proti nám byla zahájena válka – válka složená z několika součástí:

  1. Sankcí, kdy nám najednou zavolají, že znovu a nové sankce, na Skripaly zapomněli a znovu si vzpomněli, brzy bude zatmění slunce a oni ho možná také k sankcím uplatní…
  2. Závody ve zbrojení se už projevují ve vývoji a výrobě nových raket středního doletu, a mnohého dalšího.
  3. Vojenský tlak na našich hranicích s využitím bývalých území SSSR, především na Ukrajině, čemuž někdy nevěnujeme patřičnou pozornost, a všímáme si jen některých vnitřních strkanic, jako bychom nechápali, že se nyní toto území stalo pro nás nepřátelským a intenzivně se využívá vojensko-průmyslovým komplexem této země proti nám.
  4. Propagandistická válka, která souvisí nejen s množstvím informací ze zahraničních médií, ale tady uvnitř – v Moskvě, média financovaná našimi velkými monopolisty (viz. např. Gazprom, a konkrétně známá stanice „Echo Moskvy“).

No a teď vládne hlavní myšlenka – naši společnost zevnitř rozrušit. Že jsou u nás nespravedlivé volby? Samozřejmě, že jsou nespravedlivé – vždyť ty spravedlivé jsou jen na Západě. Je logické, že tak radikálně nazývám opozici a její politiky – ale jací politici to jsou? Lidé nemající minulost ani v politice, ani ve státní a místní správě, se najednou označují za politiky. Je to sebranka a jinak je těžko nazvat. Vykřikují: „Dejte nám moc!“ No, prosím, berte – ale nejdřív seberte podle zákona potřebné množství podpisů vašich příznivců. Aha – takže jste je dohromady nedali? Ale můžeme za to my? No, a začíná se to rozjíždět.

Strategicky to vypadá tak: Dnes, zítra to budou roztáčet, pochopitelně že to tím neskončí. Zřejmé je, že to směřuje k roku 2021, k parlamentním volbám. Pochopitelné je i to, že se moc někde vzdá, objeví se trhlina, a vše pojede dál. A jestliže hovoříme o postupu policie, bojovníků národní gardy, právních orgánů – musíme přiznat, že si počínají velmi dobře. Přitom mzda těchto bojovníků národní gardy je nižší než i-Phone v ruce mnohých protestujících, mají mnoho problémů s bydlením, atd. – a je nejvyšší čas to řešit. Co kdyby některý plynový monopolista uvolnil peníze, kterých má víc než dost, i na toto? A měl by se postarat i moskevský magistrát, protože policie a Národní garda ochraňují životy, bezpečnost obyvatel metropole. Oni přece napravují jejich chyby – nejsou li záměrné. Že ne? Tak takový je plán našeho geopolitického protivníka – rozvrat Ruské federace, a poté s ní bude skoncováno nenávratně.

Nejlepším příkladem toho je americké velvyslanectví – viděli jste už někde něco takového? Oni dávají instrukce, jak postupovat. Představte si, že by ruské velvyslanectví instruovalo lidi ve Washingtonu, New Yorku, nebo kdekoli tam, jak si mají v ulicích počínat? Co by bylo s naším velvyslanectvím a se vztahy k nám?

Stačilo! Dvakrát jsme stoupli na stejné hrábě a potřetí nesmíme.

Dobrá. Lidé vycházejí do ulic – ale koordinační štáb těch akcí přece existuje, a kdo mu šéfuje? Je třeba, v souladu s platnými zákony tyto koordinátory nejen polechtat, ale vzít je po hlavě. (Praxe vypadá tak, že představitelé tzv. nesystémové opozice vše připraví, a pak se za nějakou drobnost nechají sebrat a ve vazbě přečkají – aby nemohli být právně s akcemi spojováni, viz Navalnyj a spol. – pozn.překl.)

Poslouchám jistou stanici, financovanou (polostátní – pozn.překl.) ropnou společností a slyším, že odposlouchávají rozhovory policistů, a radí demonstrantům, jak si počínat. Copak tohle není odněkud koordinováno? To přece silně zavání protistátní činností, a musí tomu odpovídat reakce státu! Kdo mi na tyto otázky odpoví? Jakto, že Navalnyj je opět ve vazbě jen na 10 dní? Teď je proti němu zahájeno trestní stíhání – a dostane už třetí podmínku**? A to ho výbor pro vyšetřování RF viní z praní špinavých peněz přes „Fond proti korupci“ v sumě 1 miliardy rublů – sazba aspoň 15 let. Od koho jsou ty peníze? To budeme celému světu k smíchu!

Nejde ale jen o tyto „drobnější“ ryby – ale zejména o ty, kdo to financují a koordinují – tam už může jít o vlastizradu…

*) Semjon Bagdasarov (1954)- bývalý poslanec Státní dumy RF (10 let) za frakci „Spravedlivé Rusko“ (soc.dem), expert na Turecko, Blízký Východ a Střední Asii, od r.1993 nositel řádu „Za osobní statečnost“ (za činnost při speciálních operacich v horách Tadžikistánu a Afghánistánu), od r. 1995 v záloze v hodnosti plukovníka.
**) Navalnyj byl v roce 1913 odsouzen pro zpronevěru 16 mil. rublů společnosti „Kirovles“ 5 let s podmínkou na 1,5 roku, a trest byl potvrzen v roce 2017, což mu znemožňuje být volen po dobu 10 let. Přesto byl v r. 2013 připuštěn k volbám primátora Moskvy, kde získal 2,5 % hlasů, nikoli ale k loňským volbám prezidentským. Mezitím „vyfasoval“ další podmínku.

P. S.: Mohu-li se dopustit vlastního názoru, pak pan Bagdasarov, jakkoli se v úvodu omlouvá, že o opozici a jejích politicích hovoří „radikálně“, se držel dost zpátky. Nezmínil například to, čeho se „mírumilovní demonstranti“ dopouštěli před zásahem bezpečnostních sil. Nehovořil ani o jistém Fominovi, který se na dokumentárních snímcích jasně projevoval jako organizátor, „předzpěvák hesel“ a usměrňoval dav, kam bylo třeba, aby se potom schoval a pod krytím svých přátel, jejichž dítě vzal do náručí, po anglicku z místa zmizel. Tento 38letý svobodný „mladík“, se poté, co po něm bylo vyhlášeno pátrání, dostavil v doprovodu svojí maminky, aby podal výpověď, v níž vykládal, že netušil, co mu hrozí za účast na nepovolené akci a za viníky označil profesionálního opozičníka Navalného a pracovnici jeho protikorupčního fondu Sobolovou, jejíž vyškrtnutí z kandidátů kvůli falzifikaci podpisů bylo záminkou těchto nepokojů. Nehovořil ani o mládenci, který na svém twitteru vyzýval k identifikaci a unášení dětí příslušníků Národní gardy a policie, a který se, stejně jako ochránci práv, náramně diví, že je vyšetřován. Na druhé straně ale nehovořil o zcela zbytečných administrativních překážkách, které v některých případech kladli opozičním kandidátům městští úředníci. Docela mě zklamaly reakce městské organizace komunistické strany (KPRF), ale i jejího parlamentního poslance Raškina, kteří se výrazně postavili na stranu demonstrantů – jakoby nevěděli, o co se tam hraje. Další demonstrace je naplánována na 10. srpna…

Přejít do diskuze k článku 2 komentáře