Už dobře půl roku, a možná i o něco déle, se na úřední desce pražského magistrátu objevují dokumenty nadepsané Oznámení o ukončení poskytování zdravotních služeb (např. [1] [2] [3], měl jsem jich v záložkách mnohem více, ale většina jich už není k nalezení, magistrát je z nástěnky zřejmě po nějaké zákonné lhůtě stáhl a i tyto tři nejspíše časem zmizí), které mají jedno společné: oznamují, že ke dni „D“ ukončuje MUDr. Pan Doktor poskytování zdravotních služeb a ode dne „D+1″ hodlá v jejich poskytování pokračovat MUDr. Pan Doktor, s.r.o. (občas nějaká jiná firma, zcela výjimečně jiný lékař a snad v jediném případě bylo poskytování zdravotních služeb ukončeno bez náhrady).
To může znamenat jediné: lékaři z nějakých důvodů, a není zase až důležité z jakých, převádějí své soukromé praxe na firmy. Bezprostřední dopady na zdravotní péči taková změna zřejmě nebude mít žádné, ale to ještě neznamená, že je bezvýznamná – dochází zde totiž k zásadní kvalitativní změně vztahu lékaře a pacienta ze vztahu člověk-člověk na vztah zákazník-obchodník, tedy komercionalizaci zdravotní péče a komoditizaci zdraví jako takového.
Zatímco totiž na lékaře lze apelovat jako na člověka, na jeho soucit a svědomí, a požadovat od něj ošetření i v situaci, kdy pacient nebude z komerčního hlediska zajímavý, od firmy nikdo nic takového rozumně požadovat nemůže, účelem firmy je podnikat a generovat zisk, nikoliv léčit a poskytovat zdravotní péči (to může být prostředek, ale není to účel její existence). Pomalu, plíživě, ale zřejmě nezvratně se zdravotní péče mění z veřejné služby na soukromý byznys. Zřejmě i s tím rizikem, že vám firma vypoví smlouvu, když na vás přestane vydělávat.
Převzato z blogu Tribun
29 komentáře
Ireně děkuji za přání a totéž u vánoční příležitosti přeji všem ostatním, kteří se tu scházejí – a to i mým oponentům. Pevné nervy a zdraví budeme potřebovat všichni a víc, než si dokážeme nyní představit.
Přeji vám pevné nervy a hlavně pevné zdraví!
Ach, Sio, teď jste mne rozesmál. Mojí morální povinností je především dodržet to, co jsem v roce 1971 na radnici podepsal. Když ne lékař, tak já musím myslet na zdraví pacienta, jenž mi byl soudně svěřen do opatrování. Pan doktor, za účinné spolupráce svých kolegů, snadno dokáže, že on postupoval správně a v zájmu VZP, že za další komplikace – ve skutečnosti spojené s infekčním prostředím v nemocnici – on přece nemůže. Já budu čelit soudnímu stíhání pro zlovolné nařčení a pomluvy a žádný z lékařů v osm kilometrů vzdáleném městě si tak těžkou pacientku s nactiutrhačným opatrovníkem do péče nevezme. Pro mne je výhodnější, když oba víme své. Já mám jistotu, že při každém náznaku něčeho neobvyklého je pan doktor u nás jako na koni a lifruje nás z vděčnosti a bez remcání ke specialistům. Jsem už na stará kolena v této věci zcela sobecký amorální gauner, který chápe systém a ví, kde je v něm jeho místo. Bojím se onemocnět, poněvadž bez mé přítomnosti a péče by silně citově vázaná manželka v tomto systému nepřežila tři měsíce.
No, jde to zu grunt. Vaší morální povinností je pak zaregistrovat se u jiného, pokud víte, co víte. A vyzvat k tomu všechny jeho pacienty. Nebudou „klienti“ nebude kšeft.
Pojistka. Má ji s.r.o., soukromý doktor i státní zařízení. Povinně.
formalita
Také souhlasím. Kdo ručí za s.r.o.? U státního doktora je to jasné. U soukromníka je to snad jen formalin.
Promiňte, Sio, že jsem se nevyjádřil dost podrobně. Ten náš praktický lékař má v každé ze svých ordinacích částečný úvazek a zaměstnává i mladé. Jeho sestry mu vedou agendu vzorně za použití počítačů a tiskáren – například i na recepty a poukazy VZP – spoustu věcí mu náležitě připraví k pouhému podpisu a co lze, vyřídí samy. Svůj personál má dobře vycvičený a opravdu výkonný. On sám dbá i na to, aby jako dřívější pohotovostní lékař rychlé záchranky nevyšel ze cviku a občas slouží noční výjezdy. Ovšem internista je – nejspíš právě díky té záchrance – jakoby z rychlíku. Tento můj dojem posiluje i tím, že v létě se přepravuje nejraději na „nadupaném“ motocyklu, neboť je oproti autu rychlejší. Den má rozpočítaný na minuty a snaží se sedět jedním zadkem zdatného sportovce na mnoha židlích – aby nahrabal. Současná legislativa mu to umožňuje a on tedy „podniká ve zdravotnictví“. Vždyť na nedostatek pacientů si nemůže naříkat. Ve všech jeho činech však nakonec vítězí „kontrola korunou“. Je na hony vzdálený přestavě zkušeného a o zdravotním stavu pacientů neustále hloubajícího nejlépe rodinného lékaře, který důvěrně zná celou vesnici. Moji manželku to málem stálo život. Proto ji hlídám „jako oko v hlavě“ a jsem šťastný, že už tři roky jsme tohoto výkonného i „výkonného“ lékaře nepotřebovali.
Georgius: Tak to jsme si nerozuměli, celou dobu mluvím o praktických lékařích, kteří makají sami a zaměstnají za sebe maximálně někoho na záskok. Ten, co jste uvedl, možná lékařem býval (odhlížím od titulu, ten asi má, podobně jako třeba Cabrnoch nebo Barták). Ale tohle povolání se má dělat na plný úvazek. Moc nesouhlasím ani s tím, že se MUDr. musí zabývat administrativou (ale to dělal i za socíku a neméně). Na administrativu by měl mít lidi a měl by to být nadstasndardně placený státní zaměstnanec, který se ZCELA věnuje své profesi (tj. paní doktorka i doma studuje, ne že nemá na domácí služby a proto si doma pere a myje nádobí, tím trpí pacienti, méně pak ví a hůře léčí). No a co znamená nadstandardně placený? Na úrovni soudce. Nebo je snad pro lidi méně důležitý?
Ale socík jim tohle nedal, kapík trochu jo, ale nutí je k nepravostem a podnikání.
A ještě něco. Nemluvím o lékařské aristokracii. To jsou například chirurgové (včetně plastických), gynekolové a zubaři. Ti většinou žádné existenční problémy nemají.
Sio, Vaše úvaha je sice správná – ale ono je to celé jinak. Pan doktor si kazit kšeft tímto oslovením nemohl a hlupákem rozhodně není. Naopak já jsem to oslovení „Vážení obchodní přátelé“ vzal za poctivé upozornění na četné zdravotnické aktivity velmi progresivního lékaře v nejlepších letech, jenž zaznamenal řadu úspěchů u rychlé záchranky a rozhodl se v rámci legislativních možností „skočit do groše“. Krom praktické ordinace už více jak deset let vlastní a provozuje pečovatelskou agenturu – snad šest nebo sedm aut se sestrami ve dvousměnném provozu – a posledních pár let má pro staré lidi i penzion s pečovatelskou službou a také s oddělením na úrovni LDN. U několika firem funguje také jako pracovní lékař. Ovšem ta má opatrnost při jednání s ním se opírá i o fakt, že jeho rozhodnutím moje po mozkové mrtvici ochrnutá, němá a celkově bezmocná manželka před třemi roky ležela 91 dnů na ARO bez záruky na příštích alespoň 24 hodin a pak ještě měsíc na JIP. Pan doktor totiž prodlužoval z nemocnice předepsaný interval mezi krevními testy v ceně kolem 354 Kč z původního týdne až na 6 měsíců – „vždyť manželka je už dobrá a pojišťovna mi to nezaplatí“. Když jsem si z pojišťovny vyžádal účet za tu následnou léčbu, tak zněl na jeden milión sedm set osmdesát osm tisíc a tři koruny. Opravdu 1 788 003 Kč – takže díky panu doktorovi mám doma miliónovou manželku. Tato drastická příhoda má i pozitivní dopad. Od té doby se s panem doktorem vždy snadno a rychle domluvím.
Ono s tím „přeposíláním“ to není tak jednoduché. 99% pacientů je jasných, větší část je diagnostikována (opět většinou správně) už ve dveřích. Nicméně, i 1% lidí, kteří ročně projdou ordinací je dost. A některé potíže skutečně diagnostikuje správně jen dobrý a zkušený lékař. To pak hodně záleží na tom, jestli vás někam správně pošle nebo ne.
Já dneska souhlasím se Siem.
Navíc bych dodal, že nevidím nic špatného, když v ordinaci je třeba mladý doktor bez atestace. On vlastně jen v případě komplikací přeposílá dál. A odporník s praxí ať je hlavně v nemocnici, kam se k němu dostávají komplikovaný případy.
A další myslím, že v ve vztahu k pacientovi jde už od 89 jenom o prachy, jako ve všem. To bychom musel i být v jiným systému. A ve zdravotnictví je podle mě problém, že doktoři se dostávají do manažerských pozic. Pak jsou nemocnice plné drahých hejblátek, bez kterých má každý doktor pocit, že nemůže žít, zadlužené až po strop, doktoři mají tupé skalpely, platy pod bodem mrazu, tak dělají vedlejšáky atd. Přitom za nadstandard, vyšetření bez čekání a řezání od primáře by si ledaskdo rád zaplatil.
Pokud opravdu pan doktor dovolil posílat mail s tímto nadpisem tak byl za hlupáka, protože si tím kazil „kšeft“ i pověst.
Za socíku na obvodech, pokud vím (třeba Starý doktor) neatestovaní lékaři nepracovali, což ale nevylučuje, že tam nemohli být posláni z nemocnice na záskok. Noční služby ale dělali běžně, pan primář měl „příslužbu“, tj. byl na telefonu. A to, co se může stát na službě jsou nebezpečnější případy, než ty co nastávají v běžné ordinaci.
Možné to je. Nejsem odborník na zdravotnickou legislativu. A víte jistě, že nemá 1. atestaci? Jen je mi záhadou, jak ten zajoch pak chce atestovat, když bude dělat v ordinaci. Tam se toho moc nenaučí. Možná dělá v nemocnici a přivydělává si? Ale všechno je dnes možné, lékařů je prý už místy nedostatek, a tak legislativa vychází vstříc.
V devadesátých létech byla veškerá zdravotní dokumentace v souviuslosti s privatizačním vichrem skartována a od té doby při každé návštrěvě lékae (byl jsem u praktického lékaře 2005, 2007, 2014) se všechno píše znova a z mojí paměti,takže na dokumentaci asi nezáleží, jde hlavně o kapitační platbu.
Tvrzení o „docházkové vzdálenosti“ je pravdivé. Náš zeť měl svoji dohlížející atestovanou lékařku v ordinaci 23 km vzdálené.
A je to již pár let, co nám sestra místního praktického lékaře – ostatní jsou nepochybně nepraktičtí – mailem rozeslala změnu ordinačních hodin pod nadpisem: Vážení obchodní přátelé!
Poslyš Sio, vím co vidím v Podolské ordinaci s.r.o. Zajoch tam může pracovat. Atestovaný lékař ho tam může nechat samotného. Podle platných předpisů však má být „v docházkové vzdálenosti“.
Prakticky si to MUDr. podnikatelé vykládají tak, že jsou kdekoliv dosažitelní, když mají u sebe mobilní telefon.
Sio souhlas. A v tomto videu je vidět právě ten posun….
Byznys v bílých pláštích. Pacient se stal zákazníkem.
https://www.youtube.com/watch?v=QqWGRMfXYXw#t=1509
Řekněme to tak, že je čím dál tím méně pitomců, kteří budou léčit do roztrhání těla za pár šupů a nejvíce z nich má 50 a více. Takže za 20 let už tu skoro žádní nebudou. Práce ve zdravotnictví je velmi náročná, kvůli penězům se ji dělat nevyplatí, pokud ten výdělek není adekvátní. A idealistů je málo …
Ano, de facto se praxe prodávají. A co je a co není nehorázný peníz, to máte těžké. Nevím, kolik to je, asi to bude záviset na výnosnosti ordinace. A pak je to otázka nabídky a poptávky, jako všude. Slyšel jsem, že v severních Čechách jsou volné praxe pediatrů za děkuji.
Jo, to máte naprostou pravdu. Měl byste vědět, že doktor není pánbu. Tak to bylo, je a bude.
Pro manipulaci s dokumentací mají zdravotnická zařízení tvz. spisový nebo archivní řád. V zásadě se karty archivují minimálně 5 let a z některých oborů 10 let. Většinou se vydává výpis, neboť kontrola pojišťoven je zpětná a lékař musí mít dokumentaci o výkonech, lécích atd.
Sio s argumentem, že s.r.o. je prodejné souhlas. Jinak ta změna pacienta na klienta tu již běží cca 20 let. Většinou bez větší pozornosti jindy s menšími otřesy, ale jde nezadržitelně vpřed k jasnému cílu efektivitě a zisku majitelů zařízení, pojištoven a farmaceutických firem. Pacient bohužel, s ohledem na stále řidší dostupných síť zařízení (především mimo velká města) a jejich stále obtížněji udřované kvalitě v horšících se ekonomických podmíánkách, na to přes dým pokládaný audita akreditacemi stálke více doplácí. Chybu nehledejte ani tak u zdravotníků jako především v systému. A to že mladí lékaři či sestry mají ten či onen přístup je také výsledkem stavu naší společnosti po 25 letech od „sametu“ i nové „kvality“ našeho školství.
Možná kartotéku spolu s pacienty nelze prodat de jure, ale de facto se s tímhle kšeftuje za nehorázný peníz již dávno.
Je to spíš technikálie, ale doktor vám dá jenom výpis, karta je jeho majetkem, nikoliv vaším.
Já bych zdůraznil, že MUDr. Pan Doktor bude poskytovat služby S RUČENÍM OMEZENÝM.
Myslím, že běžně se dává jen výpis. Navíc je to dnes už pomalu a jistě všechno v počítačích. Ale ano, pokud přecházíte od doktora A k doktorovi B, můžete si vzít kartu a přenést ji tam. To myslím stále platí. Ta stará je stejně pak doktorovi A k ničemu.
Co prošlo zcela bez povšimnutí již před lety: Jakákoliv právnická osoba si může vyžádat vaši zdravotní dokumentaci. Tož všem vřele doporučuju, aby se jim ztratila někde během převodu. Není to tak těžké.
Poněkud mylné závěry. V 99% případů tomu není tak, že by doktor s.r.o. zaměstnával někoho jiného. Pokud to dělá, dělal to i jako fyzická osoba už dřív. Pracuje tam ten samý doktor, který se stává zaměstnancem své s.r.o.
Proč tam normálně nikoho jiného nezaměstnává? Musel by mu platit a v 99% zase příjmy jeho ordinace, dané licencí Kr.Ú. a smlouvami s pojišťovnami uživí jen jednoho lékaře. Moc by si nepomoh. Zajíčka bez atestace tam myslím zaměstnat nemůže a ani si to neriskne. Na obvodě musí být atestovaný lékař. Může tam zaměstnat důchodce, pokud je k dispozici. Ono totiž i doktor může třeba na 3 měsíce onemocnět a jeho „firma“ musí léčit, má to ve smlouvách s pojišťovnama a ty si to hlídají. Takže – záskoky jsou nutné. Taky má snad nárok na nějakou dovolenou.
Proč se to hlavně dělá? Kartotéka pacientů je něco jako lékařovo know-how. Na západě, když končí, může to prodat. U nás ne. Ale s.r.o. prodat může. To je celé.
V důsledku to vede třeba k tomu, že starší doktor nedělá na svém obvodu až padne do rakve a prostě to jednou prodá a jde do důchodu. Mladší si zase má šanci praxi koupit. Zase něco, co se na západě dávno dělá.
Pacient v pravém slova smyslu byl vždy klientem a je to stejné i teď. Důležitý je vztah, což je v článku správně zmíněno. Součástí profesionality lékaře je skutečně vydržet mnohé.
Přechod na s.r.o. jim umožnuje sežrat pacienty několika obvodů a chrání MUDr. Pana Doktora před prací v ordinaci.
Najme několik mladých lékařů, tzv. předatestačních, ti jsou nejlevnější a ti skutečně pracují. Aby jednou mohli být samostatní, musí odsloužit na takovém méstě 36 předepsaných měsíců.
Pan Doktor se poté stará jen o několik VIP klientů, jedná s farmaceuty a jinak nic nedělá.
Pro pacienta je to špatné. I když chodí do jedné ordinace, každý den tam nade jiného levného zajocha. Znovu mu musí všechno vysvětlit, zajoch znovu přečíst a to všechno v rychlém tempu…..