Přichází sedmé výročí 11. září 2001 a to se zdá být dobrým důvodem k zamyšlení o tom, co náš národ ztratil od tohoto tragického dne a co máme dělat, abychom se pohnuli kupředu. Jsem přesvědčena, že každý, kdo zažil ten den, si bude pamatovat šok, v němž se ocitl celý národ, když byly symboly amerického kapitalismu a militarismu zasaženy z jasné oblohy. Byla jsem zachvácena panikou několik dnů, protože jsem nic neslyšela o Caseym, který byl v těch dnech umístěn ve Fort Hoodu – jeho základna byla uzavřena a on byl příliš zaneprázdněn, aby mi mohl zavolat. Společně s ostatními jsme oplakávali ztrátu více než tří tisíc nevinných obětí, a i když bolest jejich rodin musela být zničující, útok z 9. září se dotkl každého Američana.
Existuje několik způsobů, jak nahlížet na události 11. září:
· 11. září byl plánován a vykonán americkou vládou
· Bush a spol. neplánovali 11. září, ale věděli, že se chystá, neudělali nic, aby tom zabránili a nechali věcem volný průběh
· 11. září byl plánován a vykonán skupinou sedmnácti teroristů (čtrnáct z nich bylo ze Saúdské Arábie) bez toho, aby o tom věděla vláda Spojených států, a my jsme byli napadeni, protože teroristé „nenáviděli naši svobodu a demokracii“.
Ať už platí kterákoliv teorie, jedna věc je jistá: Odpověď Bushova režimu na 9. září byla žalostně hloupá a zločinná. Mnoho lidí bylo zabito, zraněno, vyhnáno nebo ožebračeno z toho důvodu, že Bushova vláda využila tragédii způsobenou kriminálním činem jednotlivců k užití brutálního násilí proti nevinným lidem dvou států.
Sledování právě skončeného republikánského nominačního sjezdu bylo připomenutím hysterie po 11. září, která byla použita jako ospravedlnění pro přijetí Projektu pro nové americké století (PNAC) a očištění Bushe a spol. od zločinů, které spáchal na neexistujících hrobech těch našich sester a bratrů, kteří zemřeli toho dne a jejichž ostatky nebyly nikdy objeveny.
Místo toho, abychom se vážně a kriticky podívali na korporativně-imperialistickou politiku naší vlády a zkusili pravdivě zhodnotit, proč jsme byli napadeni, vytáhli jsme nacionalistickou fangli, horlivě rozdmýchali davovou hrůzu, která mohla být léčena pouze nakupováním, cestováním a také ponecháním George a Dicka, aby vypracovali svou slabomyslnou pomstu. Po 11. září naše země ztratila skutečnou příležitost najít svou duši a odškodnit svět za svoji lakotu a násilí. Patřičnou odpovědí by bylo podle práva potrestat původce toho zločinu, nikoliv vztekle ukázat na první zemi, která se namane, a tu zničit. Napadení Afghánistánu lze přirovnat k bombardování Sicílie za zločiny způsobené mafií. Napadení Iráku nebylo ničím jiným, než kopancem neoconů.
George Bush byl přistižen, jak při denní presidentské poradě na své farmě v Crawfordu, 6. září 2001 četl: „Usáma bin Ládin byl určen, aby udeřil ve Spojených státech“. Podle novináře Rona Susskinda, Bush řekl agentovi, který tu zprávu přinesl: „Oukej, kryl sis zadek.“ A teď se naše společné zadky pohupují ve vichřici manipulací a průšvihů posledních sedmi let.
Naše ekonomika je ničena sedmi lety zdánlivě nekonečné okupace, kterou realizoval Dick a jeho zazobaní přítelíčkové, i když to škodí nám ostatním. Ceny benzínu se od 11. září ztrojnásobily, což způsobuje raketový nárůst dalšího spotřebního zboží. Lidé ztrácejí práci a domovy, protože válečné hospodářství nemůže být podporováno penězi, monopolně tištěnými a devalvovanými tak, aby to zakrylo naše rostoucí deficity. Stali jsme se státem nejhorších světových dlužníků a naším bohatstvím se staly dluhy v řádu bilionů dolarů.
Naše skvělé „svobody“, které teroristé „nenávidí“, byly okleštěny pomocí Patriot Act, Military Commisions Act a také pomocí násilí, které používají policejní těžkooděnci proti demonstrantům. Můžeme si být jisti, že každý hovor, e-mail nebo textová zpráva, kterou pošleme nebo obdržíme, je přečtena, a že když se odhodláme protestovat, budeme napadeni pepřovým sprejem, zbiti obuškem, použijí proti nám slzný plyn nebo elektrický paralyzér. Použijí ho proti nám naši zaměstnanci – pořádkové služby, a rozkaz jim vydají jiní naši zaměstnanci – vláda.
Můj protikandidát, Nancy Pelosiová, spolupracuje a kolaboruje s Bushovým režimem na tom, aby se ponechalo mučení, věznění bez procesu a špiclování Národní bezpečnostní agenturou (NSA) bez oprávnění a zatykače. Otvírá svou tašku od Gucciho a přiděluje miliardy dolarů na její Válku teroru, sedí ve své luxusní rezidenci, děti a vnoučata zabezpečená, zatímco se země hroutí a Irák i Afghánistán jsou v plamenech. Omlouvá zločiny Bushe a spol. a odmítá hnát je k odpovědnosti za zkázu, kterou rozpoutali doma i ve světě.
Nejenom, že je nejvyšší čas pro nové vedení naší vlády, ale je také nejvyšší čas pro novou Komisi 11. září, která požene mocné k odpovědnosti, a neusnadní to lumpům, kteří buď ten zločin přímo spáchali, nebo se na něm alespoň podíleli. Přehmaty vlády nemohou být důvěryhodně vyšetřovány vládní komisí: Musí být sestavena a pověřena občanská vyšetřovací komise, která je nezávislá na federální vládě, a kde lidé jako George a Dick budou muset skutečně vypovídat na denním světle, pod přísahou, a ne pokoutně.
Pokud se mnou souhlasíte, že je potřebné takové vyšetřování, prosím podpořte mou kampaň pro sesazení zrádkyně Pelosiové, která nikdy nebude souhlasit s vyšetřováním jejího brášky Bushe z jakýchkoliv zločinů, a už vůbec ne ze zločinů našeho nového století.
Co je však nejdůležitější, volební štáb Cindy posílá svou nejhlubší kondolenci těm, kdo ztratili člena rodiny 9. září, avšak žádnému z těch, kdo ztratili svou práci, domov nebo život kvůli Bushově tragické reakci na tuto tragédii.
Můj syn je jeden z těch, jejichž život skončil předčasně. Truchlím za ním hluboce každý den, ale cesta kupředu je směrem ke smíření, míru, zodpovědnosti, důrazu na udržitelné životní prostředí, ekonomickou rovnoprávnost. Cesta pryč od násilí a hamižnosti, která provází každý aspekt našich životů od toho smutného dne.
Cindy Sheehanová je americká aktivistka, vystupující proti politice Bushovy administrativy. Celé dva měsíce stanovala u Bushovy farmy v Texasu a protestovala tak proti válce v Iráku, bojovala v Kongresu za impeachment G. W. Bushe. Vyhlásila otevřenou válku předsedkyni Kongresu, demokratce Nancy Pelosiové, která ji v jejím úsilí nepodpořila a kandiduje proti ní ve volbách. Její jediný syn zahynul v Iráku.
Zdroj: Global Research, September 10, 2008
Překlad: Stan
