Zpacifikovaný Hus

I když mi to Česká televize zařazením všech tří dílů na tři po sobe jdoucí večery zrovna neulehčila, tak jsem trilogii Jan Hus poctivě shlédl, protože jsem ji prostě vidět chtěl. Byl jsem zvědavý nejenom na to, jak se ČT s ambiciózním projektem na historické téma popasuje, ale především na to, jakého Husa v časech intenzivní reinterpretace dějin ČT ukáže, jestli proroka, nebo kverulanta. Že ho shodí z piedestalu, kam ho postavili komunisti (protože ho tam stavěli právě oni, jako kdyby První republika se svojí radikálně antiklerikální intenci vůbec neexistovala) bylo jasné, ostatně bourání mýtů je dnes všeobecně uznávaná a praktikovaná tvůrčí metoda, ale otázka zněla, zda ho zadupe do bláta, nebo si zachová  respekt. Odpověď zní, že dehonestace se Jan Hus nedočkal, ale zpacifikován byl poměrně efektivně. Kdo by viděl jen tento film, neviděl byl revolucionáře, ale spíše nezodpovědného potížistu.

Hlavní problém inscenace je v tom, že ač na má to prostor dvou dílů, nedokáže divákovi srozumitelně vysvětlit, kdo Jan Hus vlastně byl, o co mu šlo, proč dělal, to co dělal a v čem to bylo tak zásadní, nebezpečné a radikální, že se stal archimedovským pevným bodem, o nějž byla opřena páka, která pohnula Evropou. Divák, který by neměl informace z jiných zdrojů, by viděl příběh, který ho možná zaujme, ale nikdy ho nemůže plně docenit. První dva díly byly navíc celkem plytké a z mého pohledu zbytečné (jeden by byl až až), zejména v porovnání s dílem třetím, který byl naopak strhující a chytře přitom problematizuje některé „husitské“ stereotypy, jako je například nelichotivý obraz „lišky ryšavé“ krále Zikmunda, který nevychází jako zrádce, ale jako politik, který musí vyvažovat příliš mnoho vlivů a zájmů, než aby mohl zohledňovat jen ty české. Srozumitelně je rovněž ukázáno, že Husova kauza byla v rámci Kostnického koncilu jen marginálií, neboť kardinálové a preláti tehdy o husitských bouřích, které měly teprve přijít, ještě nic nevěděli (ale i kdyby věděli, stejně by nemohli jednat jinak).

Bohužel se ale z Husa zcela ztratil jeho rozměr sociálně-kritický, naléhavost a vášeň, s níž kritizoval nepravosti církve a volal po reformách. Hus tu vypadá jako rebel bez příčiny, sympatický rozhodností, s níž si stojí za svým, ale zároveň sobecky ohrožující jednotu církve a říše jenom kvůli nějaké jakési pravdě, o které vůbec není jisté, že je to pravda, a ne Husovo soukromé blouznění. Jako by se zde ozýval duch naši současnosti, který vidí zpochybnění monopolu vrchnosti (světské i duchovní) jako nestátotvorné. Podle Kantůrkové (scénář) a Svobody (režie) je Hus dnes již jen mrtvá minulost, která nemá současnosti vlastně co říct a veškeré pokusy o jeho následování by byly absurdní a nezodpovědné.

Jinak je třeba poznamenat, že ČT v tomto případě netvořila dokument, takže rozličné historické nepřesnosti jsou možná pro znalejšího člověka rušivé, ale nepředstavují zásadní vady. Kamera byla vynikající na úrovni filmu, daleko od televizního standardu, použití moderní elektronické hudby mne nijak neuráží, kostýmy přesvědčivé a herecké party přiměřené. Po formální stránce tak Jan Hus určitě patří k tomu lepšímu, co ČT vytvořila, bohužel ale zároveň ukázala Husa, který jako inspirace husitské revoluce a předchůdce reformace nedává smysl.

Převzato z blogu Tribun

[do_widget id='custom_html-6']

32 comments on “Zpacifikovaný Hus

  • lomikel says:

    Hus primarne provedl kritiku pormeru, specialne cirkevnich, na zaklade urcite dogmatiky odvijejici se od Viklefa. Z dnesniho pohledu to je opravdu odtazive tema. Ostatni se na to nabalilo, jeho kazani vychazejici z jeho pevneho presvedceni ze on nalezl pravdu ( rozumej vyklad kristova uceni k ziti) ho vedlo do konfrontace se systemem ( vedlo by i v jine dobe, otazka je zda s takovymi dusledky). On sam k revoluci netihl a rekl bych ze o ni v kontextu sveho kazatelskeho a autorskeho pusobeni ani neuvazoval. Tady bych rekal ano, byl to potizista z pohledu cirkve ktery narusil zaklady krestanskeho systemu tim ze sel k pramenum a vylozil je jinak nez jaky byl uzus, predznamenal reformaci, zda a jak by byl schopen resit kazdodeni problemy real-krestanstvi v ramci sve koncepce se nedovime.

    Nejsem si uplene jisty tim socialnim aspektem jeho uceni, jiste se zasazoval o cirkv spise skromnou. Ale kritika exteremich vystrelku prelatu jste neni socialni progrma jak ho chapeme dnes.

    Revoluce zacala az po jeho smrti ktera pusobila jako iniciator, i aplikaci/rozvedenim nekterych tezi na kterych pracoval (zdaleka nebyl jedini ideolog te doby) v zivote . Promenliva mocenska vyslednice Husitske revoluce je slozena s mnoha zajmovysh skupin diferencovanych jak ekonomicky a socialne tak i ideologicky. Po skonceni boju doslo za Jirika k normalizaci v nucenem dvouveri, radikalove z obou taboru byly potlaceni / zabiti. Lze spekulovat jak by na takovou situaci reagoval Hus.

  • Martin (už bez taky m) says:

    Tribun: „…se z Husa zcela ztratil jeho rozměr sociálně-kritický, naléhavost a vášeň, s níž kritizoval nepravosti církve a volal po reformách. Hus tu vypadá jako rebel bez příčiny, sympatický rozhodností, s níž si stojí za svým, ale zároveň sobecky ohrožující jednotu církve a říše jenom kvůli nějaké jakési pravdě, o které vůbec není jisté, že je to pravda, a ne Husovo soukromé blouznění. Jako by se zde ozýval duch naši současnosti, který vidí zpochybnění monopolu vrchnosti (světské i duchovní) jako nestátotvorné. Podle Kantůrkové (scénář) a Svobody (režie) je Hus dnes již jen mrtvá minulost, která nemá současnosti vlastně co říct a veškeré pokusy o jeho následování by byly absurdní a nezodpovědné… a dále: „…Po formální stránce tak Jan Hus určitě patří k tomu lepšímu, co ČT vytvořila, bohužel ale zároveň ukázala Husa, který jako inspirace husitské revoluce a předchůdce reformace nedává smysl…“
    Soudím Tribune, že ČT – „štít i meč establishmentu“
    a) moc ví jaký a jak koncipovaný a výsledně vyznívající a na širokého diváka působící pořad vytvořit či podat…
    b) Vaše tvrzení o postoji osoby „…sobecky ohrožující jednotu církve a říše jenom kvůli nějaké jakési pravdě, o které vůbec není jisté, že je to pravda“ je výstižné. Právě o tu „odlidštěnost“ Husa (v podtextu vyvolávající antipatii), „odtrženost“ od lidí a sociálního stavu tehdejší společnosti, o relativizaci hledání pravdy a obrany smyslu a významu pravdy nejspíše šlo…
    c) na včerejším jednání na LČR, s.p. jsem byl informován o rozsahu „církevních a řádových“ prostitucí v lesích Jeseníků a Sovinecka. Při pohledu na mapu jsem zjistil, že po této podlé, nezákonné a vlastizrádné krádeži obrovského kusu území ČR nám občanům nemá patřit 1/2 tohoto území! „Státotvornost“ končí tam, kde začíná mocenská prostituce…

  • J. Hruška says:

    Tehdejší společnost měla řadu znaků fašizmu, jak ho známe ze zemí se silnou katolickou tradicí a k jakému i dnes tíhne řada katolických aktivistů. Církev řešila problémy upalováním, světská vrchnost popravčím mečem. Problémy tedy fakticky řešeny nebyly a stávaly se chronickými.
    Hus se snažil tento stav zvrátit na nejvyšších prioritách dle dnešní DVTŘ.

  • myslim ze Jan Hus a jeho ucenie by mohlo byt dobrou inspiraciou pre bratrov cechov aj dnes. treba nieco robit, lebo cochvila bude neskoro. ked to vie Orban, by to mohla vediet aj Praha, alebo potom ak nie, tak defenestracia…


    Orbán: Nie je možné, aby v Maďarsku bola väčšina médií v zahraničných rukách
    Budapešť 3. júna 2015 (TASR/HSP/Foto:TASR/AP-Virginia Mayo)
    Z hľadiska suverenity nie je možné, aby väčšina médií v Maďarsku bola v zahraničných rukách, vyhlásil predseda maďarskej vlády Viktor Orbán v rozhovore pre dnešné vydanie denníka Napi Gazdaság.

  • Neználek says:

    abx napsal
    Z hľadiska suverenity nie je možné, aby väčšina médií v Maďarsku bola v zahraničných rukách, vyhlásil predseda maďarskej vlády Viktor Orbán v rozhovore pre dnešné vydanie denníka Napi Gazdaság.

    Neměly by být vůbec žádné.

  • Viděl jsem jen první díl a byl v celku zklamán. Nebo ne? Mohlo to být podstatně horší.
    Přišlo mi to jako plytké dokudrama z produkce History channel.
    Sám nevím, jak současníkům přiblížit vskutku existenciální boj, o který tehdá šlo: Církev a tedy spása celého lidstva byla v ohrožení. Husova televizní kázání však vyznívají zcela jalově, nejsou točena ve velmi dobře rekonstruovaném Betlémě, přihlíží jim tak 150 statických statistů. Přitom se na Husových kázáních protočila za den třetina Prahy, kaple byla narvaná a obecenstvo jistě nestálo jak příslovečné ovce.
    Disputace se vedou v současné pražštině, pokud je třeba ukázat zlovolníka, mluví německy. Daleko lépe by situaci vystihla kombinace latiny, češtiny a němčiny s titulky. Tenhle mix by vytvořil další rovinu a poskytnul tvůrcům příležitost pro nemálo jazykových gagů. Na takovou taškařici je zjevně dle dramaturgie ČT zdejší divák příliš tupý, tak jej radši nebudeme zatěžovat.
    Vávrův Hus se bude na FAMU učit ještě za 50 let, po té současné adaptaci za rok ani pes neštěkne.

  • orinoko says:

    Já jsem NATO raději ani nekoukal. Sledovanost prý spadla rapidně na úroveň ekvivalentnímu výskytu televizních masochistů.
    Udělali Husa prý civilního. Njn, jenže tehdy se nosila jiná civilnost. Na Youtube cizinci obdivují husitské bitvy, které byly natočeny prakticky bez triků dneska tak zásadních.

    Tady je Hus s espritem.

    https://www.youtube.com/watch?v=mAcGm2c-nq4

    A tady je jen jedna chyba. Vltava teče obráceně.

    https://www.youtube.com/watch?v=VxiyVyYjZxE

  • Béda says:

    Peer,

    nenechte cloumat svými ciy. Všude se najdou lidi takoví i makoví. I mezi Čechy, Moravany, Slováky, Rusy… Někteří se snaží rodělovat, jiní spojovat (i to se může případ od případu lišit, někdo v něčem spojuje v jiném rozděluje). A pak existují páé penězi uplacené kolony s přesně určenými úkoly. Hledejme spíš to, co nás spojuje než co nás rozděluje. Třeba společný původ, společný jaykový prazáklad, podobnou národní mentalitu…

  • Viděl jsem celé dva díly Husa aniž bych byl masochista (to bych se díval hlavně na třetí), prostě mě zajímalo jak to bude pojato, když to dělal režisér Jiří Svoboda. Hus mě z mého pohledu vyšel jako náboženský blouznivec tak vroucně věřící ve vyšší řád a spravedlnost, že musel být nakonec zákonitě potrestán, protože jeho soudci na tyto hodnoty kašlali.
    Peter nenechte se otrávit některými příspěvky, které aby tvůrci prosadili své ego dokáží místo argumentů jen urážet. To že vznikl v roce 1918 společný stát bylo myslím svým způsobem záchranou pro oba národy. To že jsme se rozešli v roce 1992 je podle mého názoru škoda, ale měli jste na to plné právo. Dva státy to je dvojnásobek koryt a méně problémů při rozkrádání protože neexistuje ta národní kontrola. Na Slovensku jsem vojančil a nemám žádné špatné vzpomínky na Slováky.

  • orinoko says:

    Narazil jsem na dost neuveritelnou zpravu, ale na tabletu „to nedam“. Az z pc.
    Reakce na Gattu. Hlavne jde o Daes – ISIL.
    Naprosto a totalne je zazdena informace, ze Iran poslal do Syrie 20 000 tisic prislusniku svych revolucnich gard na zaklade mlouvy o vojenske pomoci v pripade napadeni. Turecke angazma preslo od podpory teroristu k primym zasahum na syrskem uzemi. Izraelsky hulibrk Erdogan ma doma cim dal vetsi problemy a tak je resi jako kdysi argentinsky general Videla – utokem na zastupny problem.
    Iranska garda byla nasazena u tureckych hranic, celkove se ceka nejaky zlom. Iranu se dari vytvaret mocenskou podkovu smerem na Zida v Izraeli a jeho stredovekeho spojence s uterakem na lysine , takto stredovekeho krale Sud ibn Saud.
    Jen tak na okraj: Zidovi v Izraeli se bouri jeho cerni Zide z Etiopky, ktere si sam natahal domu. Prejme Izraeli jejich nazorneho cikana. Pred celem Araba a za prdeli vlastniho cikana. Skleb dejin nemuze byt v tuto chvili vetsi.

  • Popravdě v pojmu „Daes“ mám mezeru ve vzdělání. Možná jste myslel něco jako „řízená a placená ozbrojená lůza“ ?

    Měřítkem všeho je vždy účel akonečný cíl.
    Prostředky a partikulární cíle bývají obvykle velmi nehezké.

    Ono je to vždy ošidné.
    Cíl totiž světí prostředky jen do určité míry. A je-li špatný konečný cíl, tak i jakékoliv prostředky k jeho dosažení jsou také špatné.

  • orinoko says:

    Daes je pry totez co ISIL, jenom je to arabsky.
    Soudruh konska hlava se pry zranil pri cyklistice. No … da se tomu rikat vselijak … ackoli cyklicke problemy jsou prave tim jadrem pudla.

  • Re Orinoko – dík, znalost arabských slov se může se jednou hodit.

    Ozbrojený lid je vždy nouzovka. Normální lid totiž radši griluje, chlastá a miluje, nebo pěstuje na zahrádce karfióly či jabloně (kriminální a jiná lůza je pochopitelně o něcěm jiném).

    Tedy pokud je normální lid dobrovolně ochoten vzít do ruky zbraně a jít riskovat život svůj, v případě prohry i život svých blízkých, tak k tomu už musí mít pádný důvod.
    To jestli ten důvod je i skutečný cíl, pro který stojí za to uvědoměle riskovat , to závisí na vyspělosti danné osoby.
    Obvykle je volba mnohem jednodušší – davová a společenská psychóza, nebo vynucená volba ze dvou špatných možností.

    Každopádně „ozbrojený lid“ má i v dnešní technické civilizaci a válkách dronů stále svoji váhu.

  • J. Hruška napsal

    Tehdejší společnost měla řadu znaků fašizmu, jak ho známe ze zemí se silnou katolickou tradicí a k jakému i dnes tíhne řada katolických aktivistů. Církev řešila problémy upalováním, světská vrchnost popravčím mečem. Problémy tedy fakticky řešeny nebyly a stávaly se chronickými.
    Hus se snažil tento stav zvrátit na nejvyšších prioritách dle dnešní DVTŘ.

    Nebudu skrývat radost nad tím, že je tu další člověk, který zkouší posuzovat historii prizmatem DVTŘ. Zcela s vámi souhlasím. Pravda, vědomě to nejspíše nedělal. Ale jednoznačně ovlivňoval světonázor lidí, což je nejvyšší priorita. Byla to jeho práce, kterou narozdíl od ostatních kněží dělal s jinou koncepcí. Jeho koncepcí bylo nekompromisní respektování pravdy. Nezavíral oči před realitou, inteligentně ji porovnával s tezemi z Bible. Sám pokračovatel Viklefa, předběhl protestantské hnutí v Evropě o sto let.
    U filmu mě napadalo, že vytvořil mocný egregor napájený myšlenkami tisíců, možná desítkami tisíců vzdělaných i nevzdělaných obyčejných lidí + určité části elit. Postavil ho proti egregoru prohnilých církevních elit té doby. Oba ty egregory, ač časem pozměněny, žijí v myslích lidí dodnes.

Napsat komentář


[do_widget id=recent-posts-2]